Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Flashdisk. Taková malá blbost a jak dokáže člověku znepříjemnit život. Jednak hned u koupi (stojí více než průměrná 1.44MB floppyna), jednak když umírá. Celý dnešek jsem obětoval na záchranu svého 4 roky starého gumového 256MB flashdisku, který doslova ze dne na den přestal fungovat. Jak to dopadlo?
Včera ve škole jsem si hrál s paměťovou správou v C, zatímco nás profesor učil přehazování snímků v Microsoft PowerPointu. Před koncem hodiny jsem zkopíroval vše na svůj věrný flashdisk, však neunmountnul jsem jej před shutdownem BackTracku (což by obyčejně moc vadit nemělo a ani nevadilo). Druhý den (dnes, 18.9.2007) jsem se stavil do učebny IVT za účelem dokončit práci. Jenomže místo rozsvícení LEDky flashdisku se mi dostavil shluk errorů, ne nepodobný tomuto:
usb 5-4: new high speed USB device using ehci_hcd and address 55 usb 5-4: new high speed USB device using ehci_hcd and address 91 usb 5-4: new high speed USB device using ehci_hcd and address 92 usb 5-4: new high speed USB device using ehci_hcd and address 96 usb 5-4: new high speed USB device using ehci_hcd and address 98 usb 5-4: new high speed USB device using ehci_hcd and address 112 usb 5-4: new high speed USB device using ehci_hcd and address 119
Sem tam se objevil error o nedostupnosti "port 1" a o chybě -75 (nepodařilo se mi je pro účely zápisku zreprodukovat). Jelikož jsem věděl, že je účet k nedohledání a záruční době už odzvonilo, vypůjčil jsem si sadu kleští a jal se vyprošťovat flashdisk z gumového obalu.
2 hodiny! 2 zatracené hodiny propocené práce, než jsem vyprostil kostru z obalu. Lepidla málo, však drželo kvalitně zhotovený, za<CENSORED>ně ohebný gumový obal pevně. Doufal jsem, že je chyba v konektoru USB a že přímé zapojení na kontakty doma pomůže.
Několik hodin (doma) mi trvalo vyrobení patřičných "hrabiček" (zdrobnělina slova hrábě) z USB káblu. Kontakty asi nechtěly doléhat - nefungovalo to, zkusil jsem na každý "pin" napájet vlákno z lankového kabelu (uff), taktéž bez zlepšení. Zkusil jsem i oškrábat pomyslnou vrstvu ochranného nevímčeho z povrchu kontaktů. Pár hlášek naskočilo, mezi nimi i několikrát
hub 5-0:1.0: Cannot enable port 4. Maybe the USB cable is bad?
Pak jsem přišel na to, kde se vede v USB napájení - oškrábal jsem kus plastového držadla na "hrábích" a přemostil jsem i napájení. Beze změny.
Mimo errorové hlášení se mi v dmesg ukazovaly zajímavé věci - USB klávesnice, myš, apod. - zřejmě experimentováním a nedoléhavostí kontaktů ručně drženého spoje (mikropájka mimo provoz).
Ne, nepovedlo se mi nakonec obnovit mnoho let starou práci. Obyčejně zálohuji i několikrát měsíčně, zálohovat flashdisk mne nenapadlo. Obrázek byl pořízen napoprvé - těsně před vypnutím fotoaparátu v důsledku vybitých baterií, připájená vlákna jsou špatně vidět.
Závěrem? Něvěřte flashdiskům, alespoň ne natolik, abyste na nich uchovávali hodně cenná data. Flashdisk může vydržet dlouho, ale nemusí. .. a zálohovat vše!
Rest in peace my dear flashdisc.
Tiskni
Sdílej:
No jo, použít dvě různé technologie, to se to radí 

stojí více než průměrná 1.44" floppynaHm, jednak jsem ještě floppy o průměru 1,44 palce neviděl, takže netuším, kolik může stát, ale pokud by sis koupil cca 180 disket 1,44 MB (což dá cca těch 256MB) + dalších 360, bay se ti povedlo ta data v pořádku přenést, tak by tě to stálo několik tisíc korun + cca 200 korun za mechaniku. Za tu 256MB flashku dáš zhruba těch 200 korun a jsi vysmátý
Já flashdiskům nikdy nevěřil a nikdy věřit nebudu ;)
na routeru mám na flashdisku rootfs a bojím se každého zápisu (mám vyplé co se dá - logování,syslog mi loguje do tmpfs,snažím se skoro nepřepisovat konfiguráky,atd...,atd...) :)Flash disk je zařízení s omezenou životností. Vyplývá to z podstaty technologie současných flash pamětí. Sami výrobci většinou udávají životnost jako několik tisíc zapisovacích cyklů. Je to tedy pořád jen taková lepší disketa – i když s nesrovnatelně lepší rychlostí a neskonale větší spolehlivostí – a musí se s tím počítat.
Nechat jedinou kopii důležitých (ale nakonec i nedůležitých) dat na jakémkoli médiu je velká hovadina. To už by bylo IMHO lepší ty zdrojáky vytisknout na papír, než je nechat jen na čtyři roky zapisovaném flash disku.
Aneb lidé se dělí do dvou skupin: na ty, kteří pravidelně zaláhoují a na ty, kteří o nějaká důležitá data teprve přijdou . . .
Aneb lidé se dělí do dvou skupin: na ty, kteří pravidelně zaláhoují a na ty, kteří o nějaká důležitá data teprve přijdou . . .