Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Flashdisk. Taková malá blbost a jak dokáže člověku znepříjemnit život. Jednak hned u koupi (stojí více než průměrná 1.44MB floppyna), jednak když umírá. Celý dnešek jsem obětoval na záchranu svého 4 roky starého gumového 256MB flashdisku, který doslova ze dne na den přestal fungovat. Jak to dopadlo?
Včera ve škole jsem si hrál s paměťovou správou v C, zatímco nás profesor učil přehazování snímků v Microsoft PowerPointu. Před koncem hodiny jsem zkopíroval vše na svůj věrný flashdisk, však neunmountnul jsem jej před shutdownem BackTracku (což by obyčejně moc vadit nemělo a ani nevadilo). Druhý den (dnes, 18.9.2007) jsem se stavil do učebny IVT za účelem dokončit práci. Jenomže místo rozsvícení LEDky flashdisku se mi dostavil shluk errorů, ne nepodobný tomuto:
usb 5-4: new high speed USB device using ehci_hcd and address 55 usb 5-4: new high speed USB device using ehci_hcd and address 91 usb 5-4: new high speed USB device using ehci_hcd and address 92 usb 5-4: new high speed USB device using ehci_hcd and address 96 usb 5-4: new high speed USB device using ehci_hcd and address 98 usb 5-4: new high speed USB device using ehci_hcd and address 112 usb 5-4: new high speed USB device using ehci_hcd and address 119
Sem tam se objevil error o nedostupnosti "port 1" a o chybě -75 (nepodařilo se mi je pro účely zápisku zreprodukovat). Jelikož jsem věděl, že je účet k nedohledání a záruční době už odzvonilo, vypůjčil jsem si sadu kleští a jal se vyprošťovat flashdisk z gumového obalu.
2 hodiny! 2 zatracené hodiny propocené práce, než jsem vyprostil kostru z obalu. Lepidla málo, však drželo kvalitně zhotovený, za<CENSORED>ně ohebný gumový obal pevně. Doufal jsem, že je chyba v konektoru USB a že přímé zapojení na kontakty doma pomůže.
Několik hodin (doma) mi trvalo vyrobení patřičných "hrabiček" (zdrobnělina slova hrábě) z USB káblu. Kontakty asi nechtěly doléhat - nefungovalo to, zkusil jsem na každý "pin" napájet vlákno z lankového kabelu (uff), taktéž bez zlepšení. Zkusil jsem i oškrábat pomyslnou vrstvu ochranného nevímčeho z povrchu kontaktů. Pár hlášek naskočilo, mezi nimi i několikrát
hub 5-0:1.0: Cannot enable port 4. Maybe the USB cable is bad?
Pak jsem přišel na to, kde se vede v USB napájení - oškrábal jsem kus plastového držadla na "hrábích" a přemostil jsem i napájení. Beze změny.
Mimo errorové hlášení se mi v dmesg ukazovaly zajímavé věci - USB klávesnice, myš, apod. - zřejmě experimentováním a nedoléhavostí kontaktů ručně drženého spoje (mikropájka mimo provoz).
Ne, nepovedlo se mi nakonec obnovit mnoho let starou práci. Obyčejně zálohuji i několikrát měsíčně, zálohovat flashdisk mne nenapadlo. Obrázek byl pořízen napoprvé - těsně před vypnutím fotoaparátu v důsledku vybitých baterií, připájená vlákna jsou špatně vidět.
Závěrem? Něvěřte flashdiskům, alespoň ne natolik, abyste na nich uchovávali hodně cenná data. Flashdisk může vydržet dlouho, ale nemusí. .. a zálohovat vše!
Rest in peace my dear flashdisc.
Tiskni
Sdílej:
No jo, použít dvě různé technologie, to se to radí 

stojí více než průměrná 1.44" floppynaHm, jednak jsem ještě floppy o průměru 1,44 palce neviděl, takže netuším, kolik může stát, ale pokud by sis koupil cca 180 disket 1,44 MB (což dá cca těch 256MB) + dalších 360, bay se ti povedlo ta data v pořádku přenést, tak by tě to stálo několik tisíc korun + cca 200 korun za mechaniku. Za tu 256MB flashku dáš zhruba těch 200 korun a jsi vysmátý
Já flashdiskům nikdy nevěřil a nikdy věřit nebudu ;)
na routeru mám na flashdisku rootfs a bojím se každého zápisu (mám vyplé co se dá - logování,syslog mi loguje do tmpfs,snažím se skoro nepřepisovat konfiguráky,atd...,atd...) :)Flash disk je zařízení s omezenou životností. Vyplývá to z podstaty technologie současných flash pamětí. Sami výrobci většinou udávají životnost jako několik tisíc zapisovacích cyklů. Je to tedy pořád jen taková lepší disketa – i když s nesrovnatelně lepší rychlostí a neskonale větší spolehlivostí – a musí se s tím počítat.
Nechat jedinou kopii důležitých (ale nakonec i nedůležitých) dat na jakémkoli médiu je velká hovadina. To už by bylo IMHO lepší ty zdrojáky vytisknout na papír, než je nechat jen na čtyři roky zapisovaném flash disku.
Aneb lidé se dělí do dvou skupin: na ty, kteří pravidelně zaláhoují a na ty, kteří o nějaká důležitá data teprve přijdou . . .
Aneb lidé se dělí do dvou skupin: na ty, kteří pravidelně zaláhoují a na ty, kteří o nějaká důležitá data teprve přijdou . . .