Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Na kartách v Intel Wifi Link sérii (iwlagn driver) není možno provozovat AP v Linuxu, kvůli omezení firmwaru. Karty Intelu navíc potřebují mnohdy spoustu workaroundů. Tak jsem se rozhodl pro Atheros na oficiálně nepodporovaném HW. Jak to dopadá? Čtěte dále.
Už v minulosti jsem zde na blogu psal o změně MAC adresy Intel Wifi Linku 5300, kterou lze změnit jen za použití určitého "fígle". Důvod pro výměnu ale nebyl - karta podporuje monitor mode, umí packet injection (včetně spoofu mac adresy za běhu), umí v podstatě vše, co by od ní člověk mohl chtít. Až na AP (master) mode.
Přišel jsem k tomu celkem náhodou, už dříve mi nešla karta přepnout přes iwconfig do master módu. Dával jsem to za vinu vynucování "nového způsobu" - používání hostapd spolu s nl80211 driverem, který se mi nechtělo v ten moment konfigurovat a protože ad-hoc (IBSS) síť nastavit šla, neřešil jsem to.
Tedy až do doby, kdy se přes můj notebook chtěl kamarád připojit ze svého smartphone na Internet. Smartphone je chytrý natolik, že neumí ad-hoc síť, takže bylo na mě, abych rozběhal AP. Ani po dlouhém hraní si s hostapd jsem nebyl schopen uspět. I sáhla má ruka do batohu pro starou PCMCIA Atherosku, která bez problému naskočila do AP módu. To mi nedalo spát a počal jsem pátrat - úspěšně. Vypadá to, že nejsem sám, komu chybí AP mód. Bohužel to nevypadá, že by se od 19.1.2009 stalo něco směrem k vyřešení toho bugu. Tak nějak zaslepen úspěchem Atherosu a popohnán zkušenostmi s ním jsem zatoužil mít jej i v notebooku jako miniPCIe.
A protože Lenovo už oficiálně nedodává 802.11n Atheros karty pro "novou" řadu Thinkpadů, chtěl jsem si objednat starší FRU 42T0825, ale po několika emailech s Lenovo brněnskou pobočkou mi bylo sděleno, že ani tento FRU již není možné sehnat. A jelikož jsem doopravdy chtěl 802.11n a v Česku snad nikdo žádnou takovou kartu neprodává, přišel na řadu Ebay. Tam nebylo těžké sehnat AR5008 miniPCIe kartu za (v přepočtu, i s poštovným z USA) cenu okolo 760Kč. Karta dorazila před pár dny.
A jak šlape? Nešlape. Prozatím. Tady bych si dovolil ukončit první část tohoto zápisku a požádat čtenáře o radu. Na přiložené fotografii je dobře vidět zdroj mého problému. Po rozebrání Thinkpadu (s už flashnutým modifikovaným BIOSem) a vytáhnutí Intel karty jsem napřed narazil na "adaptérek" na kabelu modem daughter karty. Jelikož modem nepoužívám, kartu jsem vyšrouboval a kabel trochu poposunul. Další zádrhel v cestě hladkému "položení" zapíchnuté karty jsou otvory na šroubky pro "small factor" miniPCIe karty. Na obrázku je vidět, že karta má "spodní" část (pod destičkou tištěných spojů), která právě koliduje s těmito otvory na šroubky. Intel karta je totiž o necelý milimetr hubenější.
Tedy se nabízí dvě řešení problému - buď se mi podaří sehnat jinou kartu ... nebo - až na to bude dost času - notebook rozeberu až na magnesiovou kostru, kterou komplet vytáhnu a výstupky něčím obrousím.
Takže můj dotaz je takový obecnější - jak byste to řešili vy? Na Ebayi nemůžu najít žádnou trojanténovou miniPCIe kartu, u které by byla naděje menší tloušťky, takže mi asi nakonec zbyde to broušení (a znemožnení připojení "small factor" miniPCIe v budoucnu). Dalším východiskem je asi nehrabat do toho vůbec a nechat si Intel a smířit se se životem otroka konzumní společnosti.
Tiskni
Sdílej:
Diky ti
Atheros ve formě PCMCIA už mám přes 4 roky, ale kdo má všude tahat cokoli navíc ...