Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Na kartách v Intel Wifi Link sérii (iwlagn driver) není možno provozovat AP v Linuxu, kvůli omezení firmwaru. Karty Intelu navíc potřebují mnohdy spoustu workaroundů. Tak jsem se rozhodl pro Atheros na oficiálně nepodporovaném HW. Jak to dopadá? Čtěte dále.
Už v minulosti jsem zde na blogu psal o změně MAC adresy Intel Wifi Linku 5300, kterou lze změnit jen za použití určitého "fígle". Důvod pro výměnu ale nebyl - karta podporuje monitor mode, umí packet injection (včetně spoofu mac adresy za běhu), umí v podstatě vše, co by od ní člověk mohl chtít. Až na AP (master) mode.
Přišel jsem k tomu celkem náhodou, už dříve mi nešla karta přepnout přes iwconfig do master módu. Dával jsem to za vinu vynucování "nového způsobu" - používání hostapd spolu s nl80211 driverem, který se mi nechtělo v ten moment konfigurovat a protože ad-hoc (IBSS) síť nastavit šla, neřešil jsem to.
Tedy až do doby, kdy se přes můj notebook chtěl kamarád připojit ze svého smartphone na Internet. Smartphone je chytrý natolik, že neumí ad-hoc síť, takže bylo na mě, abych rozběhal AP. Ani po dlouhém hraní si s hostapd jsem nebyl schopen uspět. I sáhla má ruka do batohu pro starou PCMCIA Atherosku, která bez problému naskočila do AP módu. To mi nedalo spát a počal jsem pátrat - úspěšně. Vypadá to, že nejsem sám, komu chybí AP mód. Bohužel to nevypadá, že by se od 19.1.2009 stalo něco směrem k vyřešení toho bugu. Tak nějak zaslepen úspěchem Atherosu a popohnán zkušenostmi s ním jsem zatoužil mít jej i v notebooku jako miniPCIe.
A protože Lenovo už oficiálně nedodává 802.11n Atheros karty pro "novou" řadu Thinkpadů, chtěl jsem si objednat starší FRU 42T0825, ale po několika emailech s Lenovo brněnskou pobočkou mi bylo sděleno, že ani tento FRU již není možné sehnat. A jelikož jsem doopravdy chtěl 802.11n a v Česku snad nikdo žádnou takovou kartu neprodává, přišel na řadu Ebay. Tam nebylo těžké sehnat AR5008 miniPCIe kartu za (v přepočtu, i s poštovným z USA) cenu okolo 760Kč. Karta dorazila před pár dny.
A jak šlape? Nešlape. Prozatím. Tady bych si dovolil ukončit první část tohoto zápisku a požádat čtenáře o radu. Na přiložené fotografii je dobře vidět zdroj mého problému. Po rozebrání Thinkpadu (s už flashnutým modifikovaným BIOSem) a vytáhnutí Intel karty jsem napřed narazil na "adaptérek" na kabelu modem daughter karty. Jelikož modem nepoužívám, kartu jsem vyšrouboval a kabel trochu poposunul. Další zádrhel v cestě hladkému "položení" zapíchnuté karty jsou otvory na šroubky pro "small factor" miniPCIe karty. Na obrázku je vidět, že karta má "spodní" část (pod destičkou tištěných spojů), která právě koliduje s těmito otvory na šroubky. Intel karta je totiž o necelý milimetr hubenější.
Tedy se nabízí dvě řešení problému - buď se mi podaří sehnat jinou kartu ... nebo - až na to bude dost času - notebook rozeberu až na magnesiovou kostru, kterou komplet vytáhnu a výstupky něčím obrousím.
Takže můj dotaz je takový obecnější - jak byste to řešili vy? Na Ebayi nemůžu najít žádnou trojanténovou miniPCIe kartu, u které by byla naděje menší tloušťky, takže mi asi nakonec zbyde to broušení (a znemožnení připojení "small factor" miniPCIe v budoucnu). Dalším východiskem je asi nehrabat do toho vůbec a nechat si Intel a smířit se se životem otroka konzumní společnosti.
Tiskni
Sdílej:
11.3.2011 00:47
the.max | skóre: 46
| blog: Smetiště
11.3.2011 10:06
the.max | skóre: 46
| blog: Smetiště
Diky ti
Atheros ve formě PCMCIA už mám přes 4 roky, ale kdo má všude tahat cokoli navíc ...
11.3.2011 09:33
Josef Kufner | skóre: 70
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz