Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na kartách v Intel Wifi Link sérii (iwlagn driver) není možno provozovat AP v Linuxu, kvůli omezení firmwaru. Karty Intelu navíc potřebují mnohdy spoustu workaroundů. Tak jsem se rozhodl pro Atheros na oficiálně nepodporovaném HW. Jak to dopadá? Čtěte dále.
Už v minulosti jsem zde na blogu psal o změně MAC adresy Intel Wifi Linku 5300, kterou lze změnit jen za použití určitého "fígle". Důvod pro výměnu ale nebyl - karta podporuje monitor mode, umí packet injection (včetně spoofu mac adresy za běhu), umí v podstatě vše, co by od ní člověk mohl chtít. Až na AP (master) mode.
Přišel jsem k tomu celkem náhodou, už dříve mi nešla karta přepnout přes iwconfig do master módu. Dával jsem to za vinu vynucování "nového způsobu" - používání hostapd spolu s nl80211 driverem, který se mi nechtělo v ten moment konfigurovat a protože ad-hoc (IBSS) síť nastavit šla, neřešil jsem to.
Tedy až do doby, kdy se přes můj notebook chtěl kamarád připojit ze svého smartphone na Internet. Smartphone je chytrý natolik, že neumí ad-hoc síť, takže bylo na mě, abych rozběhal AP. Ani po dlouhém hraní si s hostapd jsem nebyl schopen uspět. I sáhla má ruka do batohu pro starou PCMCIA Atherosku, která bez problému naskočila do AP módu. To mi nedalo spát a počal jsem pátrat - úspěšně. Vypadá to, že nejsem sám, komu chybí AP mód. Bohužel to nevypadá, že by se od 19.1.2009 stalo něco směrem k vyřešení toho bugu. Tak nějak zaslepen úspěchem Atherosu a popohnán zkušenostmi s ním jsem zatoužil mít jej i v notebooku jako miniPCIe.
A protože Lenovo už oficiálně nedodává 802.11n Atheros karty pro "novou" řadu Thinkpadů, chtěl jsem si objednat starší FRU 42T0825, ale po několika emailech s Lenovo brněnskou pobočkou mi bylo sděleno, že ani tento FRU již není možné sehnat. A jelikož jsem doopravdy chtěl 802.11n a v Česku snad nikdo žádnou takovou kartu neprodává, přišel na řadu Ebay. Tam nebylo těžké sehnat AR5008 miniPCIe kartu za (v přepočtu, i s poštovným z USA) cenu okolo 760Kč. Karta dorazila před pár dny.
A jak šlape? Nešlape. Prozatím. Tady bych si dovolil ukončit první část tohoto zápisku a požádat čtenáře o radu. Na přiložené fotografii je dobře vidět zdroj mého problému. Po rozebrání Thinkpadu (s už flashnutým modifikovaným BIOSem) a vytáhnutí Intel karty jsem napřed narazil na "adaptérek" na kabelu modem daughter karty. Jelikož modem nepoužívám, kartu jsem vyšrouboval a kabel trochu poposunul. Další zádrhel v cestě hladkému "položení" zapíchnuté karty jsou otvory na šroubky pro "small factor" miniPCIe karty. Na obrázku je vidět, že karta má "spodní" část (pod destičkou tištěných spojů), která právě koliduje s těmito otvory na šroubky. Intel karta je totiž o necelý milimetr hubenější.
Tedy se nabízí dvě řešení problému - buď se mi podaří sehnat jinou kartu ... nebo - až na to bude dost času - notebook rozeberu až na magnesiovou kostru, kterou komplet vytáhnu a výstupky něčím obrousím.
Takže můj dotaz je takový obecnější - jak byste to řešili vy? Na Ebayi nemůžu najít žádnou trojanténovou miniPCIe kartu, u které by byla naděje menší tloušťky, takže mi asi nakonec zbyde to broušení (a znemožnení připojení "small factor" miniPCIe v budoucnu). Dalším východiskem je asi nehrabat do toho vůbec a nechat si Intel a smířit se se životem otroka konzumní společnosti.
Tiskni
Sdílej:
Diky ti
Atheros ve formě PCMCIA už mám přes 4 roky, ale kdo má všude tahat cokoli navíc ...