Byl vydán Mozilla Firefox 143.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově se Firefox při ukončování anonymního režimu zeptá, zda chcete smazat stažené soubory. Dialog pro povolení přístupu ke kameře zobrazuje náhled. Obzvláště užitečné při přepínání mezi více kamerami. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 143 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 43 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 21. října.
Multiplatformní emulátor terminálu Ghostty byl vydán ve verzi 1.2 (𝕏, Mastodon). Přehled novinek, vylepšení a nových efektů v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 4.5 (𝕏, Bluesky, Mastodon) multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 3.0 (Mastodon) nástroje pro záznam a sdílení terminálových sezení asciinema (GitHub). S novou verzí formátu záznamu asciicast v3, podporou live streamingu a především kompletním přepisem z Pythonu do Rustu.
Canonical oznámil, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie) v Ubuntu.
Tržní hodnota americké společnosti Alphabet, která je majitelem internetového vyhledávače Google, dnes poprvé překonala hranici tří bilionů dolarů (62,1 bilionu Kč). Alphabet se připojil k malé skupině společností, které tuto hranici pokořily. Jsou mezi nimi zatím americké firmy Nvidia, Microsoft a Apple.
Spojené státy a Čína dosáhly dohody ohledně pokračování populární čínské platformy pro sdílení krátkých videí TikTok v USA. V příspěvku na síti Truth Social to dnes naznačil americký prezident Donald Trump. Dosažení rámcové dohody o TikToku vzápětí oznámil americký ministr financí Scott Bessent, který v Madridu jedná s čínskými představiteli o vzájemných obchodních vztazích mezi USA a Čínou. Bessentova slova později potvrdila také čínská strana.
MKVToolNix, tj. sada nástrojů pro práci s formátem (medialnym kontajnerom) Matroska, byl vydán ve verzi 95.0. Podpora přehrávání formátu Matroska míří do Firefoxu [Bug 1422891, Technický popis]. Přehrávání lze již testovat ve Firefoxu Nightly.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 211. sraz, který proběhne v pátek 19. září od 18:00 ve Studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Na srazu proběhne přednáška Jiřího Eischmanna o nové verzi prostředí GNOME 49. Nemáte-li možnost se zúčastnit osobně, přednáškový blok bude opět streamován živě na server VHSky.cz a následně i zpřístupněn záznam.
Na kartách v Intel Wifi Link sérii (iwlagn driver) není možno provozovat AP v Linuxu, kvůli omezení firmwaru. Karty Intelu navíc potřebují mnohdy spoustu workaroundů. Tak jsem se rozhodl pro Atheros na oficiálně nepodporovaném HW. Jak to dopadá? Čtěte dále.
Už v minulosti jsem zde na blogu psal o změně MAC adresy Intel Wifi Linku 5300, kterou lze změnit jen za použití určitého "fígle". Důvod pro výměnu ale nebyl - karta podporuje monitor mode, umí packet injection (včetně spoofu mac adresy za běhu), umí v podstatě vše, co by od ní člověk mohl chtít. Až na AP (master) mode.
Přišel jsem k tomu celkem náhodou, už dříve mi nešla karta přepnout přes iwconfig
do master módu. Dával jsem to za vinu vynucování "nového způsobu" - používání hostapd spolu s nl80211 driverem, který se mi nechtělo v ten moment konfigurovat a protože ad-hoc (IBSS) síť nastavit šla, neřešil jsem to.
Tedy až do doby, kdy se přes můj notebook chtěl kamarád připojit ze svého smartphone na Internet. Smartphone je chytrý natolik, že neumí ad-hoc síť, takže bylo na mě, abych rozběhal AP. Ani po dlouhém hraní si s hostapd jsem nebyl schopen uspět. I sáhla má ruka do batohu pro starou PCMCIA Atherosku, která bez problému naskočila do AP módu. To mi nedalo spát a počal jsem pátrat - úspěšně. Vypadá to, že nejsem sám, komu chybí AP mód. Bohužel to nevypadá, že by se od 19.1.2009 stalo něco směrem k vyřešení toho bugu. Tak nějak zaslepen úspěchem Atherosu a popohnán zkušenostmi s ním jsem zatoužil mít jej i v notebooku jako miniPCIe.
A protože Lenovo už oficiálně nedodává 802.11n Atheros karty pro "novou" řadu Thinkpadů, chtěl jsem si objednat starší FRU 42T0825, ale po několika emailech s Lenovo brněnskou pobočkou mi bylo sděleno, že ani tento FRU již není možné sehnat. A jelikož jsem doopravdy chtěl 802.11n a v Česku snad nikdo žádnou takovou kartu neprodává, přišel na řadu Ebay. Tam nebylo těžké sehnat AR5008 miniPCIe kartu za (v přepočtu, i s poštovným z USA) cenu okolo 760Kč. Karta dorazila před pár dny.
A jak šlape? Nešlape. Prozatím. Tady bych si dovolil ukončit první část tohoto zápisku a požádat čtenáře o radu. Na přiložené fotografii je dobře vidět zdroj mého problému. Po rozebrání Thinkpadu (s už flashnutým modifikovaným BIOSem) a vytáhnutí Intel karty jsem napřed narazil na "adaptérek" na kabelu modem daughter karty. Jelikož modem nepoužívám, kartu jsem vyšrouboval a kabel trochu poposunul. Další zádrhel v cestě hladkému "položení" zapíchnuté karty jsou otvory na šroubky pro "small factor" miniPCIe karty. Na obrázku je vidět, že karta má "spodní" část (pod destičkou tištěných spojů), která právě koliduje s těmito otvory na šroubky. Intel karta je totiž o necelý milimetr hubenější.
Tedy se nabízí dvě řešení problému - buď se mi podaří sehnat jinou kartu ... nebo - až na to bude dost času - notebook rozeberu až na magnesiovou kostru, kterou komplet vytáhnu a výstupky něčím obrousím.
Takže můj dotaz je takový obecnější - jak byste to řešili vy? Na Ebayi nemůžu najít žádnou trojanténovou miniPCIe kartu, u které by byla naděje menší tloušťky, takže mi asi nakonec zbyde to broušení (a znemožnení připojení "small factor" miniPCIe v budoucnu). Dalším východiskem je asi nehrabat do toho vůbec a nechat si Intel a smířit se se životem otroka konzumní společnosti.
Tiskni
Sdílej:
Atheros ve formě PCMCIA už mám přes 4 roky, ale kdo má všude tahat cokoli navíc ...