86Box (Wikipedie), tj. emulátor retro počítačů založených na x86, byl vydán ve verzi 6.0. Přibyly například zvuky pevného disku. Na GitHubu jsou vedle zdrojových kódů ke stažení také připravené balíčky ve formátu AppImage.
Byla vydána nová verze 4.6 audio přehrávače Audacious (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout nový plugin pro procházení soubory, podporu audio formátu Musepack SV8 nebo přechod na build systém Meson.
Alliance for Open Media vydala verzi 1.0.0 specifikace svobodného videoformátu AV2. Jean-Baptiste Kempf, prezident neziskové organizace VideoLAN stojící za svobodným multiplatformním multimediálním přehrávačem a frameworkem VLC, představil na svém blogu dekodér AV2 s názvem dav2d.
V aktuálním přehledu vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) bylo oznámeno vydání nové verze 0.2.0.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.5.1. Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána nová stabilní verze 26.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Yarara. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána verze 1.96.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Společnosti IBM a Red Hat představily Project Lightwell s investicí 5 miliard dolarů. Jedná se o důvěryhodné clearingové centrum pro bezpečnost open source softwaru a zabezpečení dodavatelských řetězců s novým AI modelem a globální skupinou více než 20 000 softwarových inženýrů. Služby centra budou dostupné prostřednictvím komerčních předplatných. Project Lightwell staví na iniciativách jako Anthropic Glasswing nebo OpenAI Trust Access for Cyber.
Open source 3D herní a simulační engine Open 3D Engine (O3DE) byl vydán v nové verzi 26.05. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Český stát by v budoucnu mohl provozovat vlastní alternativu ke komunikačním aplikacím typu WhatsApp, Signal, Telegram, Facebook Messenger a podobně. Cílem je zajistit bezpečnou datovou komunikaci pro stát a jeho důležité subjekty, jako jsou bezpečnostní složky, ministerstva a další organizace.
Na kartách v Intel Wifi Link sérii (iwlagn driver) není možno provozovat AP v Linuxu, kvůli omezení firmwaru. Karty Intelu navíc potřebují mnohdy spoustu workaroundů. Tak jsem se rozhodl pro Atheros na oficiálně nepodporovaném HW. Jak to dopadá? Čtěte dále.
Už v minulosti jsem zde na blogu psal o změně MAC adresy Intel Wifi Linku 5300, kterou lze změnit jen za použití určitého "fígle". Důvod pro výměnu ale nebyl - karta podporuje monitor mode, umí packet injection (včetně spoofu mac adresy za běhu), umí v podstatě vše, co by od ní člověk mohl chtít. Až na AP (master) mode.
Přišel jsem k tomu celkem náhodou, už dříve mi nešla karta přepnout přes iwconfig do master módu. Dával jsem to za vinu vynucování "nového způsobu" - používání hostapd spolu s nl80211 driverem, který se mi nechtělo v ten moment konfigurovat a protože ad-hoc (IBSS) síť nastavit šla, neřešil jsem to.
Tedy až do doby, kdy se přes můj notebook chtěl kamarád připojit ze svého smartphone na Internet. Smartphone je chytrý natolik, že neumí ad-hoc síť, takže bylo na mě, abych rozběhal AP. Ani po dlouhém hraní si s hostapd jsem nebyl schopen uspět. I sáhla má ruka do batohu pro starou PCMCIA Atherosku, která bez problému naskočila do AP módu. To mi nedalo spát a počal jsem pátrat - úspěšně. Vypadá to, že nejsem sám, komu chybí AP mód. Bohužel to nevypadá, že by se od 19.1.2009 stalo něco směrem k vyřešení toho bugu. Tak nějak zaslepen úspěchem Atherosu a popohnán zkušenostmi s ním jsem zatoužil mít jej i v notebooku jako miniPCIe.
A protože Lenovo už oficiálně nedodává 802.11n Atheros karty pro "novou" řadu Thinkpadů, chtěl jsem si objednat starší FRU 42T0825, ale po několika emailech s Lenovo brněnskou pobočkou mi bylo sděleno, že ani tento FRU již není možné sehnat. A jelikož jsem doopravdy chtěl 802.11n a v Česku snad nikdo žádnou takovou kartu neprodává, přišel na řadu Ebay. Tam nebylo těžké sehnat AR5008 miniPCIe kartu za (v přepočtu, i s poštovným z USA) cenu okolo 760Kč. Karta dorazila před pár dny.
A jak šlape? Nešlape. Prozatím. Tady bych si dovolil ukončit první část tohoto zápisku a požádat čtenáře o radu. Na přiložené fotografii je dobře vidět zdroj mého problému. Po rozebrání Thinkpadu (s už flashnutým modifikovaným BIOSem) a vytáhnutí Intel karty jsem napřed narazil na "adaptérek" na kabelu modem daughter karty. Jelikož modem nepoužívám, kartu jsem vyšrouboval a kabel trochu poposunul. Další zádrhel v cestě hladkému "položení" zapíchnuté karty jsou otvory na šroubky pro "small factor" miniPCIe karty. Na obrázku je vidět, že karta má "spodní" část (pod destičkou tištěných spojů), která právě koliduje s těmito otvory na šroubky. Intel karta je totiž o necelý milimetr hubenější.
Tedy se nabízí dvě řešení problému - buď se mi podaří sehnat jinou kartu ... nebo - až na to bude dost času - notebook rozeberu až na magnesiovou kostru, kterou komplet vytáhnu a výstupky něčím obrousím.
Takže můj dotaz je takový obecnější - jak byste to řešili vy? Na Ebayi nemůžu najít žádnou trojanténovou miniPCIe kartu, u které by byla naděje menší tloušťky, takže mi asi nakonec zbyde to broušení (a znemožnení připojení "small factor" miniPCIe v budoucnu). Dalším východiskem je asi nehrabat do toho vůbec a nechat si Intel a smířit se se životem otroka konzumní společnosti.
Tiskni
Sdílej:
Diky ti
Atheros ve formě PCMCIA už mám přes 4 roky, ale kdo má všude tahat cokoli navíc ...