Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »
3.8.2007 05:17
| Přečteno: 2107×
| Linux, objevy
| 
Není tomu až tak dávno, co jsem si náhodou při počítání novinek na rootu všiml této smutné zprávy... oficiální konec 1.3.2008 je sice pěkný, otázka zní, zda se do té doby vůbec něco přihodí a port openMosixu na 2.6 se dostane přes alpha verzi...
Jak jsem psal 18.7. ve svém komentáři k novince, plánoval jsem své vlastní clusterovací LiveCD, které by ale narozdíl od toho Knoppixího umožňovalo ostatním PC boot po síti a následné načtení minimálního systému, přičemž by na "master" PC s vloženým CD běžel třeba plnohodnotný Slax...
A tady jsem narazil - v době vymýšlení nápadu už byly Linux-live scripty pro jádra 2.6, která musela být opatchována na pár kompresních metod, které linux-live používá... přepisovat celý komprimační systém nebo zkoušet scripty upravit pro fungování s 2.4.x kernely jsem si netroufl a zjišťování, která verze linux-live ještě jede na 2.4.x mi dalo také dost práce a myslím, že ani na to jsem tehdy nepříšel.
Tak jsem čekal a doufal, že se openMosix2.6 dostane přes pre-alpha stádium... dočkal jsem se někdy na začátku roku vydání alpha.. pořád ale neexistovaly (a asi ani neexistují) utilitky pro ovládání openMosix2.6 kromě user-space daemona naportovaného 25. ledna 2007.. od té doby ticho.
Docela nedávno jsem objevil Simple openMosix projekt, zpráceně om-2.6. který onoho userspace daemona používá (má používat) a snad se časem ze svého současného velmi raného stádia dostane někam do použivatelné roviny. Přejme mu hodně štěstí.
Anyway...
znáte nějaký jiný clusterovací nástroj, který by se dal použít na 2.6.x jádře? Vývoj om-2.6 ještě nějaý ten rok potrvá a nerad bych, aby mé LiveCD zůstalo v teoretické rovině ještě dlouho ... to ale není jediný důvod, malý 4PC cluster by se hodil i v domácím prostředí, jen se mi nechce kvůli tomu kompilovat 2.4 kernely pro každý stroj zvlášť, navíc nedávno vydaná 2.4.35, pokud se nepletu, nepřináší žádné nové patche ohledně desktopu .. navíc nevím, zda by openMosix fungoval i na jádrech 2.4.26+ ..
Škoda, že openMosix oficiálně končí, chtěl jsem jednu chvíli požádat i o zdrojáky projektu MOSIX, které, jak jsem snad pochopil, jsou pro studijní účely přístupné free, ale nejsem si jist, zda bych z nich nějak vykutil jaderný modul, daemona a user-space utilitky.
Tak si asi počkám na Simple openMosix, ..nebo máte nějaký tip?
Doufám, že se ti "kolemjdoucí" alespoň obohatili o tichou novinku konce jednoho velkého clusterovacího projektu a možného pokračování portu na 2.6 řadu jader, všech platforem.
Go on....
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
suma_right = 0;
#pragma omp parallel for if(parallel) num_threads(parallel) reduction(+:suma_right)
for(long i = 0; i < data->number_of_examples; i++) {
suma_right += data->examples[i].value;
}
Daný kód bude prováděn paralelně, pokud bude nastavená nějaká gobální celočíselná proměnná parallel na nenulovou hodnotu a to parallel vlákny.
Všechno ostatní (vytvoření vláken, rozdělování úkolu apod.) má na starosti překladač. Samozřejmě, že mu do toho můžete kecat. Ale nemusíte a to je právě super. :) Nemusíte se trápit přílišnými detaily synchronizace vlaken, jejich vytváření atd. (GCC umí od verze 4.2, MS VC++ od verze 2005 (asi verze 8), PGI umí (nevím od kdy), ICC umí (nevím od kdy)).
Beowulf je jenom obecný název pro clustery. Beowulf culster může podporovat Mosix, ale nemusí. V tom případě musíte přepsat kód tak, aby využíval MPI nebo PVM. Mosix mí takovou krásnou věc, vytvoří jakýsi "virtuální metapočítač", v rámci něhož umí stěhovat vlákna. To pak stačí posix vlákna a jádro je samo podle potřeby stěhuje na jiné stroje. Nemusíte (většinou) nic přepisovat. Nejsem si vědom, že existuje nějaká free varianta, co umí podobnou věc jako openMosix. Viz wiki.
3.8.2007 11:17
stativ | skóre: 54
| blog: SlaNé roury
6.8.2007 20:13
Ondrej | skóre: 20
| blog: darkblair_server
| Praha
3.8.2007 11:19
stativ | skóre: 54
| blog: SlaNé roury
... http://openmosix.sourceforge.net/ mi funguje také...
3.8.2007 19:23
stativ | skóre: 54
| blog: SlaNé roury
3.8.2007 15:00
Věroš | skóre: 24
| blog: Co není v hlavě
| 49.29 s.š., 16.54. v.d.
OpenSSI, Kerrighed. A jenom drobná oprava ke komentáři výše - OpenMosix neumí a nikdy neuměl migrovat vlákna a taky nepodporuje aplikace používající sdílenou paměť. Moshe bar o tom psal na mailinglistu ve smyslu, že vzhledem k latencím sítí stejně nemá cenu distribuovanou sdílenou paměť implementovat, nicméně Kerrighed se o to snaží. Vypadá jako lepší z těch dvou, ale ne tak dospělý. To je ode mne asi vše ...
Podle té studie by se tak mohlo zdát, leč Kerrighed všechny zmiňované funkce měl, ale už nemá - ve verzi 2, která by měla být narozdíl od verze 1 stabilní, je všechny vypnuli a teď, jak se projekt stabilizuje se je budou snažit všechny postupně znovu zapnout, ale zatím by měla funguvat z výše jmenovaných jen ta sdílená paměť, což je super, ale podle dalších ohlasů (studií, postů na fórech) to stejně moc nefunguje. Testovací aplikace chodí perfektně, ale třeba Apache nebo další, pro které by bylo praktické využití obrovské, mají problémy.
A srovnávat OpenMOSIX s OpenSSI a Kerrighedem taky není úplně fér - OpenMOSIX má funkce, které osttaní dva zase postrádají - OpenMOSIX můžeš provozovat na úplně normáním desktopu, akorát s upraveným jádrem a běžící službou, jednotlivé nody můžou mít klidně úplně jiné softwarové vybavení. Pro OpenSSI musí mít každý node úplně stejný obraz /, takže pro typické využití OpenMOSIXu (ve dne kancelář s desktopy, v noci výpočetní cluster) není OpenSSI ideální. Kerrighed zase kvůli DSM (Distributed Shared Memory) neumožňuje odstraňovat nody z clusteru za chodu a má to i další omezení. Takže OpenMOSIX určitě má své uplatnění a lidi to taky na mailinglistu dali dost dobře vědět, když Moshe ohlásil konec projektu. Jenom je jeho využití kousek jinde, než dalších SSI clusterů.
Kerrighed zase kvůli DSM (Distributed Shared Memory) neumožňuje odstraňovat nody z clusteru za chodu a má to i další omezení.Tak to je těžkej průser, který jeho použití sráží až téměř do nepoužitelnosti. Co se stane, když některý z nodů spadne ať už z důvodu HW nebo SW chyby?
v diskuzi jsem zachytil nekolik komentaru, kde zminujete osobni zkusenosti z nekterym z nejznamensich ssi systemu (mosix/openSSI/kerrighed). V soucasne dobe u nas na fakulte (fel-cvut) vyvyjime vlastni podobny system, momentalne neni ve verejne distribuovatelnem stavu, nicmene zakladni checkpointing/migrace chodi dobre.
Zajimalo by mne, zda byste mi mohli lepe popsat vas osobni zpusob pouziti vyse zminenich systemu.. na co konkretne jste je pouzivali, co je pro vas na tech systemech dulezite atd..
Pokud by byl nekdo z vas ochoten my to popsat, tak bud sem nebo idealne do email Martin.Stava na gmailu com.
Diky, Martin