Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
suma_right = 0;
#pragma omp parallel for if(parallel) num_threads(parallel) reduction(+:suma_right)
for(long i = 0; i < data->number_of_examples; i++) {
suma_right += data->examples[i].value;
}
Daný kód bude prováděn paralelně, pokud bude nastavená nějaká gobální celočíselná proměnná parallel na nenulovou hodnotu a to parallel vlákny.
Všechno ostatní (vytvoření vláken, rozdělování úkolu apod.) má na starosti překladač. Samozřejmě, že mu do toho můžete kecat. Ale nemusíte a to je právě super. :) Nemusíte se trápit přílišnými detaily synchronizace vlaken, jejich vytváření atd. (GCC umí od verze 4.2, MS VC++ od verze 2005 (asi verze 8), PGI umí (nevím od kdy), ICC umí (nevím od kdy)).
Beowulf je jenom obecný název pro clustery. Beowulf culster může podporovat Mosix, ale nemusí. V tom případě musíte přepsat kód tak, aby využíval MPI nebo PVM. Mosix mí takovou krásnou věc, vytvoří jakýsi "virtuální metapočítač", v rámci něhož umí stěhovat vlákna. To pak stačí posix vlákna a jádro je samo podle potřeby stěhuje na jiné stroje. Nemusíte (většinou) nic přepisovat. Nejsem si vědom, že existuje nějaká free varianta, co umí podobnou věc jako openMosix. Viz wiki.
... http://openmosix.sourceforge.net/ mi funguje také...
OpenSSI, Kerrighed. A jenom drobná oprava ke komentáři výše - OpenMosix neumí a nikdy neuměl migrovat vlákna a taky nepodporuje aplikace používající sdílenou paměť. Moshe bar o tom psal na mailinglistu ve smyslu, že vzhledem k latencím sítí stejně nemá cenu distribuovanou sdílenou paměť implementovat, nicméně Kerrighed se o to snaží. Vypadá jako lepší z těch dvou, ale ne tak dospělý. To je ode mne asi vše ...
Podle té studie by se tak mohlo zdát, leč Kerrighed všechny zmiňované funkce měl, ale už nemá - ve verzi 2, která by měla být narozdíl od verze 1 stabilní, je všechny vypnuli a teď, jak se projekt stabilizuje se je budou snažit všechny postupně znovu zapnout, ale zatím by měla funguvat z výše jmenovaných jen ta sdílená paměť, což je super, ale podle dalších ohlasů (studií, postů na fórech) to stejně moc nefunguje. Testovací aplikace chodí perfektně, ale třeba Apache nebo další, pro které by bylo praktické využití obrovské, mají problémy.
A srovnávat OpenMOSIX s OpenSSI a Kerrighedem taky není úplně fér - OpenMOSIX má funkce, které osttaní dva zase postrádají - OpenMOSIX můžeš provozovat na úplně normáním desktopu, akorát s upraveným jádrem a běžící službou, jednotlivé nody můžou mít klidně úplně jiné softwarové vybavení. Pro OpenSSI musí mít každý node úplně stejný obraz /, takže pro typické využití OpenMOSIXu (ve dne kancelář s desktopy, v noci výpočetní cluster) není OpenSSI ideální. Kerrighed zase kvůli DSM (Distributed Shared Memory) neumožňuje odstraňovat nody z clusteru za chodu a má to i další omezení. Takže OpenMOSIX určitě má své uplatnění a lidi to taky na mailinglistu dali dost dobře vědět, když Moshe ohlásil konec projektu. Jenom je jeho využití kousek jinde, než dalších SSI clusterů.
Kerrighed zase kvůli DSM (Distributed Shared Memory) neumožňuje odstraňovat nody z clusteru za chodu a má to i další omezení.Tak to je těžkej průser, který jeho použití sráží až téměř do nepoužitelnosti. Co se stane, když některý z nodů spadne ať už z důvodu HW nebo SW chyby?
v diskuzi jsem zachytil nekolik komentaru, kde zminujete osobni zkusenosti z nekterym z nejznamensich ssi systemu (mosix/openSSI/kerrighed). V soucasne dobe u nas na fakulte (fel-cvut) vyvyjime vlastni podobny system, momentalne neni ve verejne distribuovatelnem stavu, nicmene zakladni checkpointing/migrace chodi dobre.
Zajimalo by mne, zda byste mi mohli lepe popsat vas osobni zpusob pouziti vyse zminenich systemu.. na co konkretne jste je pouzivali, co je pro vas na tech systemech dulezite atd..
Pokud by byl nekdo z vas ochoten my to popsat, tak bud sem nebo idealne do email Martin.Stava na gmailu com.
Diky, Martin
Tiskni
Sdílej: