Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Já už nemám nikde žádné vlastnictví své duše, já se upsal červenému čertovi.
CentOS je hodně rozšířený, je součástí i dosti komerčních řešení, které distribuují Appliance, takže např. ESET, Centreon, KerioConnect apod.Ano, to je celkem dobrý popis. CentOS v základním repu nemá skoro nic a je to špíš jen taková platforma pro cizí (v mnoha případech rovnou komerční) soft. Aby z toho bylo použitelné disto, musí se tam naházet hafo externích repositářů, čímž se ztrácí ta "podpora a stabilita" a člověk si potom může vybrat prakticky jakoukoliv jinou distribuci. Z tohoto důvodu jsme přešli na Debian už v roce 2012. CentOS je super platforma pro vlastní software, kdy vám stačí totálně minimální distro a chcete mít 10 let stejné jádro s updaty. Některé projekty dodnes běží na CentOS5 z roku 2007 a stále si to chrochtá.
A na rozdil od Debianu je za tim prave nejaka velka firma.Přesně proto používám Debian – není za tím žádná velká firma, jejíž zvůle může celý projekt pohřbít, nýbrž velká a živá heterogenní komunita.
No a ve finále to používali všichni, co chtěli delší support jak 4 roky, protože dřív Debian neměl delší support a Ubuntu také ne a zvyk je železná košile.Ubuntu malo odjakživa podporu 5 rokov pre LTS verzie serverových balíčkov od Canonical. Debian to má približne od roku 2011 podobne, aj keď LTS nebol poskytovaný pre všetky platformy. Má niekto odvahu používať viac ako 5 ročný systém bez garantovanej podpory u dodávateľa, alebo mimo izolovanej siete (vnútorná DMZ)?
Operační systém není to, kde vzniká naše výplata. Aplikace je to, co generuje IT peníze. To z čeho jsme placeni. Placená podpora je potřeba na hardware (mrška se kazí a někdo musí dodat nový díl). Placená podpora je potřeba na aplikaci, protože reálný svět se mění a náš zákazník do ní chce změny. Ale operační systém? Potřebujeme pravidelné bezpečnostní patche, ale jinak? "Hlavně na to nesahejte, pokud chodí."Je to nazor nekoho, kdo musi pracovat, psat cod a zduvodnit to u zakaznika. A z toho duvodu kolega napsal pote to zasadni o co v podobnych pripadech jde:
Proč jsem nechtěl platit za podporu? Podporu OS ze zkušenosti nepotřebujeme. Platit za licence, když to není nutné, je sice pěkné, ale to znamená to, že budeme při dodávce dražší a mohli bychom jít všichni dělat jinou práci. Když taková legální možnost existuje, proč ji nevyužít. Konkurence by řešení na CentOS dodala.tedy jeste jednou: podporu pro OS nepotrebujeme a existuje neco jako konkurence. Je to ta mnozina tech ruznych duvodu - technickych, politickych a ekonomickych. CentoOS byl dlouha lety ten idealni produkt pro miliony malych softwarovych firem, ktery po strance technicke, politicke a ekonomicke presne vyhovoval.
Tiskni
Sdílej: