V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Já už nemám nikde žádné vlastnictví své duše, já se upsal červenému čertovi.
CentOS je hodně rozšířený, je součástí i dosti komerčních řešení, které distribuují Appliance, takže např. ESET, Centreon, KerioConnect apod.Ano, to je celkem dobrý popis. CentOS v základním repu nemá skoro nic a je to špíš jen taková platforma pro cizí (v mnoha případech rovnou komerční) soft. Aby z toho bylo použitelné disto, musí se tam naházet hafo externích repositářů, čímž se ztrácí ta "podpora a stabilita" a člověk si potom může vybrat prakticky jakoukoliv jinou distribuci. Z tohoto důvodu jsme přešli na Debian už v roce 2012. CentOS je super platforma pro vlastní software, kdy vám stačí totálně minimální distro a chcete mít 10 let stejné jádro s updaty. Některé projekty dodnes běží na CentOS5 z roku 2007 a stále si to chrochtá.
A na rozdil od Debianu je za tim prave nejaka velka firma.Přesně proto používám Debian – není za tím žádná velká firma, jejíž zvůle může celý projekt pohřbít, nýbrž velká a živá heterogenní komunita.
No a ve finále to používali všichni, co chtěli delší support jak 4 roky, protože dřív Debian neměl delší support a Ubuntu také ne a zvyk je železná košile.Ubuntu malo odjakživa podporu 5 rokov pre LTS verzie serverových balíčkov od Canonical. Debian to má približne od roku 2011 podobne, aj keď LTS nebol poskytovaný pre všetky platformy. Má niekto odvahu používať viac ako 5 ročný systém bez garantovanej podpory u dodávateľa, alebo mimo izolovanej siete (vnútorná DMZ)?
Operační systém není to, kde vzniká naše výplata. Aplikace je to, co generuje IT peníze. To z čeho jsme placeni. Placená podpora je potřeba na hardware (mrška se kazí a někdo musí dodat nový díl). Placená podpora je potřeba na aplikaci, protože reálný svět se mění a náš zákazník do ní chce změny. Ale operační systém? Potřebujeme pravidelné bezpečnostní patche, ale jinak? "Hlavně na to nesahejte, pokud chodí."Je to nazor nekoho, kdo musi pracovat, psat cod a zduvodnit to u zakaznika. A z toho duvodu kolega napsal pote to zasadni o co v podobnych pripadech jde:
Proč jsem nechtěl platit za podporu? Podporu OS ze zkušenosti nepotřebujeme. Platit za licence, když to není nutné, je sice pěkné, ale to znamená to, že budeme při dodávce dražší a mohli bychom jít všichni dělat jinou práci. Když taková legální možnost existuje, proč ji nevyužít. Konkurence by řešení na CentOS dodala.tedy jeste jednou: podporu pro OS nepotrebujeme a existuje neco jako konkurence. Je to ta mnozina tech ruznych duvodu - technickych, politickych a ekonomickych. CentoOS byl dlouha lety ten idealni produkt pro miliony malych softwarovych firem, ktery po strance technicke, politicke a ekonomicke presne vyhovoval.
Tiskni
Sdílej: