Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Já už nemám nikde žádné vlastnictví své duše, já se upsal červenému čertovi. 
Debian je debian.
CentOS je hodně rozšířený, je součástí i dosti komerčních řešení, které distribuují Appliance, takže např. ESET, Centreon, KerioConnect apod.Ano, to je celkem dobrý popis. CentOS v základním repu nemá skoro nic a je to špíš jen taková platforma pro cizí (v mnoha případech rovnou komerční) soft. Aby z toho bylo použitelné disto, musí se tam naházet hafo externích repositářů, čímž se ztrácí ta "podpora a stabilita" a člověk si potom může vybrat prakticky jakoukoliv jinou distribuci. Z tohoto důvodu jsme přešli na Debian už v roce 2012. CentOS je super platforma pro vlastní software, kdy vám stačí totálně minimální distro a chcete mít 10 let stejné jádro s updaty. Některé projekty dodnes běží na CentOS5 z roku 2007 a stále si to chrochtá.
A na rozdil od Debianu je za tim prave nejaka velka firma.Přesně proto používám Debian – není za tím žádná velká firma, jejíž zvůle může celý projekt pohřbít, nýbrž velká a živá heterogenní komunita.
No a ve finále to používali všichni, co chtěli delší support jak 4 roky, protože dřív Debian neměl delší support a Ubuntu také ne a zvyk je železná košile.Ubuntu malo odjakživa podporu 5 rokov pre LTS verzie serverových balíčkov od Canonical. Debian to má približne od roku 2011 podobne, aj keď LTS nebol poskytovaný pre všetky platformy. Má niekto odvahu používať viac ako 5 ročný systém bez garantovanej podpory u dodávateľa, alebo mimo izolovanej siete (vnútorná DMZ)?
Operační systém není to, kde vzniká naše výplata. Aplikace je to, co generuje IT peníze. To z čeho jsme placeni. Placená podpora je potřeba na hardware (mrška se kazí a někdo musí dodat nový díl). Placená podpora je potřeba na aplikaci, protože reálný svět se mění a náš zákazník do ní chce změny. Ale operační systém? Potřebujeme pravidelné bezpečnostní patche, ale jinak? "Hlavně na to nesahejte, pokud chodí."Je to nazor nekoho, kdo musi pracovat, psat cod a zduvodnit to u zakaznika. A z toho duvodu kolega napsal pote to zasadni o co v podobnych pripadech jde:
Proč jsem nechtěl platit za podporu? Podporu OS ze zkušenosti nepotřebujeme. Platit za licence, když to není nutné, je sice pěkné, ale to znamená to, že budeme při dodávce dražší a mohli bychom jít všichni dělat jinou práci. Když taková legální možnost existuje, proč ji nevyužít. Konkurence by řešení na CentOS dodala.tedy jeste jednou: podporu pro OS nepotrebujeme a existuje neco jako konkurence. Je to ta mnozina tech ruznych duvodu - technickych, politickych a ekonomickych. CentoOS byl dlouha lety ten idealni produkt pro miliony malych softwarovych firem, ktery po strance technicke, politicke a ekonomicke presne vyhovoval.
IT oddeleni takoveho korporatu (to je tedy moje zkusenost) je tu od toho, aby se vybral ten 'spravny' dodavatel a s nim se uzavrel ten 'spravny' support. A pote, kdyz je nejaky problem tak muze IT sdelit nahoru, ze support byl jiz zavolan. Samozrejme, ze na nejaky takovy server, kde bezi Oracle, SAP, DB2 a jine 'velke' veci se nemuze nainstalovat nic jineho, nez support dovoli. Vpodsatte tu spravu servru prebere nekdo takovy jako RH. A z takovych zakazniku generuje RH ty miliardy a proc vlastne ne. RH zije z toho, ze ve velkych firmach chteji mit vsichni kryta zada a proto si to objednaji u nich.
Ja uprimne receno nechapu, co s tim RH tehdy 2014 zamyslel, kdyz ten CentOS prevzal - tedy zamestnal ty CentOS nadsence. Te vetsine malych firem NEMA RH co nabidnout.
Tiskni
Sdílej: