Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Od 3. listopadu 2025 budou muset nová rozšíření Firefoxu specifikovat, zda shromažďují nebo sdílejí osobní údaje. Po všech rozšířeních to bude vyžadováno někdy v první polovině roku 2026. Tyto informace se zobrazí uživateli, když začne instalovat rozšíření, spolu s veškerými oprávněními, která rozšíření požaduje.
Jste nuceni pracovat s Linuxem? Chybí vám pohodlí, které vám poskytoval Microsoft, když vás špehoval a sledoval všechno, co děláte? Nebojte se. Recall for Linux vám vrátí všechny skvělé funkce Windows Recall, které vám chyběly.
Společnost Fre(i)e Software oznámila, že má budget na práci na Debianu pro tablety s cílem jeho vyžívání pro vzdělávací účely. Jako uživatelské prostředí bude použito Lomiri.
Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
Na úvod stručně zmíním, že se nebudu vůbec zaobírat otázkou případné protiprávnosti vašeho jednání. O legálnosti a nelegálnosti kopírování CD a DVD už toho bylo napsáno dost. Já se spokojím pouze s konstatováním, že pokud takovou kopii vytváříte z vlastního, řádně zakoupeného nosiče, a to za účelem pořízení záložního média, trestného činu se nedopouštíte. Samozřejmě to znamená, že dílo nebudete dále šířit, ať už prostřednictvím internetu, nebo v jakékoliv jiné podobě.
Pozn.: V následujícím textu budu zkratku DVD používat výhradně pro video disky.
Neočekávejte od tohoto článku přesné postupy a vyjmenovávání toho, jaké hodnoty kam zadat a v jakém pořadí které příkazy spustit (neboli HOW-TO). Mým záměrem je poskytnout spíše obecnější přehled o možnostech různých programů, jež jsou pro Linux v tomto směru k dispozici. Konkrétní problémy můžeme řešit třeba v diskuzi pod článkem.
Ještě než se pustíme do akce samotné, je třeba si ujasnit, o jaký druh zálohy nám jde. Vzhledem k tomu, že možností je několik, probereme je postupně:
Abych nezapomněl... Když už vyjmenovávám kdeco, nesmím opominout ani
nároky na hardware, aby byl každý připraven na to, co jej čeká. Tak
především je nutná DVD-ROM mechanika 
. Další nezbytnou položkou je
dostatek prostoru na harddisku. Protože na pevný disk nejprve uložíme
nekomprimované (respektive komprimované pro potřeby DVD) video a audio
(zcela nekomprimované), a pak budeme vytvářet komprimovanou verzi, je nutné
počítat s tím, že v průběhu operace zaplníme místo odpovídající velikosti
video dat na DVD (vlastně to bude méně, jelikož vatu v podobě reklam,
trailerů a licenčních upozornění nepotřebujeme). K tomu připočtěte ještě
velikost surových audio dat (i když asi jen jeden jazyk) a nakonec objem
výsledku našeho komprimačního snažení. Pokud tedy nemůžete jednorázově
vyhradit 10 GB, počítejte s tím, že budete muset pečlivě počítat.
Hrubá výpočetní síla a pár set megabajtů paměti se bude také více než hodit. Není to sice podmínkou, ale obrňte se trpělivostí, jestli chcete podobné kousky provádět na starším vybavení. Pro ilustraci uvedu dva příklady z vlastní zkušenosti. Ještě donedávna jsem na veškeré takové vylomeniny používal stroj s procesorem Duron 600 a 128 MB RAM. Obyčejná, jednoprůchodová komprimace 100 minutového filmu do DivX zabrala při stoprocentním zatížení přibližně osm hodin. Po vánocích jsem si nadělil Athlon XP 1700+ a 512 MB 266 MHz paměti. Rázem jsem potřebný čas srazil na méně než třetinu.
Celý postup lze rozdělit na tři části, z nichž pouze první bude totožná ve všech zmiňovaných případech.
Programů, které můžeme použít, je víc, takže se nebudu snažit pokrýt všechny. Dva nejpoužívanější jsou pravděpodobně transcode a kombinace MPlayeru a MEncoderu. Dobrou práci odvede i vobcopy, které však umí "pouze" to, co značí název: ke komprimaci je pak potřeba použít nástroj jiný. Všechny tyto programy pracují na příkazové řádce. Přestože jejich použití není nijak složité, přesné zadávání parametrů si lze velmi usnadnit s pomocí frontendů, které spoustu špinavé práce odvedou za nás. Mám vyzkoušeno, že u těchto nástrojů mi nečiní potíže ani tak hodnoty jednotlivých přepínačů jako spíše fakt, že je často omylem vynechávám. Máte-li paměť podobně děravou jako já, oceníte určitě následující pomocníky:
Asi nejznámější je dvd::rip,
který nabízí skutečně komfortní prostředí, jež celý proces zjednodušuje
doslova na pár kliknutí. Možnosti nastavování konkrétních parametrů přitom
nejsou v případě zájmu nijak omezeny, takže se jedná o skutečně šikovný
program. dvd::rip je nástavbou nad transcode, a proto zmíním ještě acidrip, což je
frontend pro MEncoder a MPlayer. Ačkoliv acidrip nenabízí takové pohodlí
a množství funkcí jako dvd::rip, není to ani trochu méněcenný program.
Ostatně, nástroj, který zprostředkovává funkce MEncoderu, prostě nemůže mít
těch možností zase tak málo .
Pro úplnost doplním ještě dva zajímavé programy, které možná uznáte za vhodné vyzkoušet.
je další frontend pro MPlayer a MEncoder. Sám název naznačuje,
že je to opět program pro Qt/KDE (3.x). Tento však funkcí nabízí o mnoho
více. Ovládání je snadné a zařadil bych jej, co do počtu funkcí, mezi
dvd::rip a QuickRip. Je však pravda, že to, co acidrip nabízí v jednom
okně, je v případě KMencoderu poněkud nepohodlně rozřazeno do mnoha
záložek. Abych pravdu řekl, zcela mi uniká jejich účel. Například existence
samostatných záložek "File", "Playlist" a "URL" mi připadá jako opravdu
rafinovaný způsob, jak zmást nebohého uživatele... Velmi šikovný je však -
ve všech záložkách viditelný - pruh se standardním výstupem; tedy přesně
to, co chybí programu QuickRip.Instalace nástrojů dvd::rip a acidrip je trochu odlišná od běžného postupu, protože se jedná o programy napsané v Perlu. Pokud tedy budete instalovat ze zdrojových kódů, pamatujte, že místo kouzelné formulky:
./configure
make && make install
to bude:
perl Makefile.PL
make && make install
A protože máme co do činění s nástavbami, před samotnou instalací je nutné pořídit poměrně dost dalších závislostí. U programu dvd::rip by jejich seznam mohl být opravdu dlouhý - záleží však na tom, kolik funkcí potřebujete zprovoznit. Na tomto místě tedy jen blíže okomentuji seznam toho, co budete potřebovat určitě (kromě vlastního programu):
Pouze dvd::rip:
Pouze acidrip:
Pamatujte také na to, že MPlayer (a potažmo tedy MEncoder) je třeba zkompilovat s podporou MP3, abychom později mohli tento formát využít při komprimaci audio stopy záznamu (tedy, pouze pokud na tom trváte, ogg vorbis je přeci lepší...). Instalační perlový skript vás na podobné případné nedostatky sice upozorní, ale to už budete mít asi MPlayer dávno nainstalovaný, takže byste museli kompilovat znovu.
Oba:
Dovolím si poznamenat, že je velmi pravděpodobné, že vaše distribuce již obsahuje gtk-perl moduly, takže nebude nutné je stahovat a instalovat podle návodu v acidrip Installation HowTo nebo dokumentaci k instalaci dvd::rip (balíček se může jmenovat třeba 'libgtk-perl'...).
Ostatně, pokud nenarazíte na nějaký zvláštní problém, který by vás nutil k instalaci ze zdrojáků, porozhlédněte se každopádně po internetu, jestli už někdo práci neudělal za vás a nevytvořil balíčky jednotlivých programů pro vaši distribuci.
Pokud stejně jako já používáte Debian, snad vám přijde vhod, když
se s vámi podělím o adresy, na kterých naleznete mnoho ze zmiňovaných
programů již zabalených jako .deb:
MPlayer, MEncoder, MPlayer-Mozilla plugin a různé kodeky a knihovny
(a Doom ):
deb http://jeroen.coekaerts.be/debian/ unstable main contrib non-free
transcode a kodeky:
deb ftp://ftp.mowgli.ch/pub/debian sid unofficial
MPlayer, MEncoder, transcode, dvd::rip a různé kodeky a knihovny:
deb http://marillat.free.fr/ unstable main
U tohoto zdroje jsou k dispozici i balíčky pro woodyho, tedy stable
distribuci - pouze v řádku zaměňte unstable za
stable.
Tento program vystavuje své perlovské zázemí na odiv už ve svém jménu, nezvyklá instalace by snad proto neměla překvapit. Ačkoliv všechny frontendové nástroje, které v tomto článku představuji, umí více než pouhé samotné "ripnutí" DVD (i na převedení do rozumnějšího komprimovaného formátu je myšleno), dvd::rip jde v tomto ohledu ještě o pořádný kus dál.
Nastavení oříznutí obrazu a případné "smrsknutí" z anamorfního formátu je usnadněno náhledy přímo v okně programu (k čemuž si můžete sami vybrat libovolný frame ripnutého videa). Když přihodíte i subtitleripper, umožní vám dvd::rip pracovat s titulky. Při začleňování titulků do výsledného videa se lze postarat o jejich správné umístění podle konečného formátu filmu (4:3, letterbox, atd.) a samozřejmě mohou být vyvedené hezky antialiasované.
Přítomna je i možnost automatického vytvoření (S)VCD a k tomu můžete výsledek rovnou vypálit nebo alespoň připravit CD image.
Prostě, jak jsem řekl, komplet celý proces zálohy můžete díky dvd::rip odbýt z prostředí jediného programu.
K samotnému použití acidrip snad není třeba nic dodávat. Program je - řekl bych, že především zásluhou seskupení všech důležitých ovládacích prvků a funkcí do jediného okna - výborně přehledný a intuitivní. Oblíbil jsem si jej z toho důvodu ještě více než dvd::rip.
Titulky, (S)VCD a vypalování sice na rozdíl od dvd::rip nejsou součástí
vybavení acidripu, ale pokud takové funkce nebudete postrádat, mé
doporučení znáte 
. Ostatně, když už jsem u toho, dávat titulky natvrdo
do videa moc chytré není, protože se tak v podstatě připravujete o možnost
používat třeba různé jazyky nebo verze.
Pokud jste úspěšně zvládli (tj. přinutili k práci) jeden z předchozích programů, nezbývá už nic. Jedinou výzvou by mohl být převod do (S)VCD formátu (pokud už jste nepoužili automatické funkce v dvd::rip). V duchu dosavadního pohodlnického utíkání ke grafickým nástavbám vám nabídnu pár možností, kterak se bez vrásek vypořádat s přípravou Video CéDéček.
Protože se jedná o frontendy, uvedu samozřejmě i nástroje, které budete potřebovat, aby odvedly tu skutečnou práci. Ty následující by měly pokrýt všechny vaše potřeby:
Pokud jsem vás dost naladil a budete mít dojem, že i to "HOW-TO" by se hodilo, mohu další článek věnovat podrobným návodům a radám, které by se konkrétně zaměřily na zvládnutí celého procesu krok po kroku.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
. Nicmene byl bych rad, kdyby techto "rarit" bylo co nejmene. Ja uz jich mam pres dvacet a je to skoda, protoze to pak DVD degraduje na takovou lepsi videokazetu...Naopak DTS podle me nema cenu ripovat. Z pohledu kopirovani je zakladnim rozdilem oproti AC-3 bitrate audia - bez komprimace by to ponechat neslo, takze je vyhodnejsi pouzit AC-3 verzi, ktera snad vzdy byva na disku zaroven s DTS (tedy krome specialnich DTS-only vydani, ktere se vsak u nas jeste nevyskytuji...).
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz