GNU Lilypond - IV

10. 12. 2002 | Tomáš Kopeček | Multimédia | 7903×

Dokončení tutoriálu zabývajícího se kvalitním nástrojem pro sazbu not.

Od kódu k tisku a dál

Pokud jsme vše zdárně nainstalovali, napsali zdrojový kód, tak vzhůru do práce. Nejdříve probereme základní variantu. Máme vstupní soubor example.ly. Jak jej dostaneme do nějaké prohlížitelné podoby? ly2dvi example.ly převede kód za pomoci LaTeXu do výstupního souboru example.dvi. Přidáme-li přepínač -P, dostaneme PostScriptový výstup. V případě -p pak dostaneme PDF.

Teď k druhé a pro mnohé asi zajímavější variantě. Protože formát souboru .ly neumožňuje integrovat notový zápis s textem, tak existuje i možnost, jak včlenit kód Lilypondu přímo do zdrojového textu LaTeXu, TeXInfa či HTML. Předvedeme si pouze variantu pro LaTeX, druhé dvě varianty jsou totiž velmi podobné této a zájemce si konkrétní syntax rád dohledá v manuálu. Vlastní převod je navržen tak, že speciální skript lilypond-book projde LaTeXový (HTML, TeXinfo) soubor a zpracuje označené úseky Lilypondem. Pak vytvoří nový soubor, kde úseky kódu nahradí vloženým obrázkem (eps, png).

\lilypond{...}
...
\begin{lilypond}
...
\end{lilypond}

První - jednodušší varianta se hodí zejména pro krátké zápisy (několik not). Jak vidíte, v LaTeXu je připraveno také celé prostředí pro Lilypond. Má několik nepovinných parametrů:

eps

říká, že se výsledný obrázek má vložit jako encapsulated PostScript.

verbatim, smallverbatim, intertext=

Kód se nejprve zkopíruje v módu verbatim. Za něj se vloží vše, co bylo definováno v parametru intertext. Na závěr se vloží vygenerovaný výstup.

filename=

Mezivýstupy se budou ukládat do zadaného souboru (Pokud není parametr uveden, použije se hash textu.)

11pt, 13pt, 16pt, 20pt, 16pt

použije se uvedená sada fontů

singleline, multiline

použije se buď jediná notová osnova, nebo se v opačném případě bude lámat podle nastavení strany

Kromě těchto parametrů je definováno ještě několik dalších (no/fragment, no/indent, noquote, printfilename, relative), které mají celkem jasný význam.

Kód uvnitř prostředí je plnohodnotným zdrojovým textem Lilypondu. Bez problémů se zalamuje přes hranice stran, rozezná dokonce sazbu do sloupců a uzpůsobí tak své rozměry. Tato vlastnost je však omezena pouze na příkazy \onecolumn, \twocolumn a balíček multicols.

Pro toto prostředí jsou také definovány dvě speciální makra, které je možno podle potřeby předefinovat. Jsou to \preLilypondExample a \postLilypondExample. Tato makra se vykonávají jak jinak než na konci a na začátku prostředí (představme si je někde uvnitř \begin{lilypond} a \end{lilypond}). Většinou se ponechávají prázdná, ale lze je použít k nastavení vlastního vzhledu vložených obrázků. Budeme-li například chtít před a za příkladem udělat čáru, můžeme to udělat takto:

\def\preLilypondExample{\par\noindent\hrulefill\par\noindent}

Prostředí v dokumentu HTML vypadá takto:

<lilypond verbatim>
  <c16 e> <c e g>
</lilypond>

a v TeXinfo pak:

@lilypond[20pt, eps]
\relative c' {
  c d e f
}
@end lilypond

Pro další podrobnosti (už jich snad k tomuto tématu moc není) odkazuji na patřičnou část manuálu.

Podpůrné prostředky

K většině značkovacích jazyků existují různé pomocné editory, kterým se více či méně daří zefektivnit práci na kódu. Například pro jazyk HTML jsou jich stovky. Jazyk Lilypondu není zdaleka tak rozšířen a z toho také plyne výrazně nižší počet těchto prostředků. Asi tak tři. Prvním je grafický frontend Denemo, zmíněný již v první části tohoto seriálu. Hlavním problémem je neaktivita tohoto projektu. Je to však jediné klikací prostředí, které pro Lilypond existuje. Dle mého osobního názoru je dobré tak akorát na to, aby se uživatel naučil, jak některé konstrukce, které nakliká, vypadají v kódu Lilypondu.

Dalšími dvěma prostředky jsou módy pro emacs a ViM. Nejsa uživatelem emacsu neporeferuji příliš o první variantě. Nicméně alespoň něco. Mezi standardní požadavky patří syntax-highlighting. Další možnosti, které toto prostředí podporuje, jsou různé výpomoci při kompilaci a náhledy. Též jsou přítomny různé zkratky pro rychlejší psaní not a tagů. Většina těchto možností je přístupná z menu. Opět téměř samozřejmostí je inteligentní odsazování.

Jak je to s ViMem? Hůř. V současné distribuci je sice soubor vimrc, ale nenechte se zmást. Je to spíš takový pozůstatek. Obsahuje jen několik maker pro kompilaci a ta se spíš nedají použít. Raději si napište vlastní. Kde se ovšem blýská na lepší časy, je konference lilypond-devel. V současné době se připravuje kvalitní soubor pro ViM včetně syntax-highlightingu, který je už teď údajně lepší než emacsový.

Co ovšem může některým uživatelům výrazně pomoci, je možné propojení xdvi s patřičným editorem. Bohužel většina distribucí nabízí teTeX, který obsahuje upravenou verzi xdvi (xdvik), která neodpovídá současné verzi tohoto programu. Ujistěte se tedy, že máte alespoň verzi 22.36. Údajně je tato možnost též podporována prohlížečem KDVI v KDE 3.0, kde musíte povolit vlastnost "Inverse search". V případě, že nemáte ani jeden z těchto programů, tak zde je xdvi. Druhým požadavkem je textový editor umožňující přijímat externí příkazy. Tím se náš výběr omezí na emacs, GViM a NEdit.

Ve zdrojovém souboru musíme zapnout generování speciálních informací takto: #(set-point-and-click! 'line) přesun na odpovídající řádek, nebo #(set-point-and-click! 'line-column) přesun na řádek a sloupec. Podle dokumentace je mód line-column funkční pouze v emacsu (a to ještě po aplikaci patche dodaného s Lilypondem), ale my si ukážeme jak jej použít i ve ViMu. V emacsu jsem tento mód nikdy nepoužil, takže pouze napíšu, co říká dokumentace. Do souboru ~/.emacs přidáte řádek (server-start) a proměnnou prostředí XEDITOR na emacsclient --no-wait +%l:%c %f (v případě line vynecháte :%c). Teď už můžete spustit xdvi a kliknout třeba na některou notu. V emacsu se otevře odpovídající zdrojový soubor a skočí se na patřičnou část kódu.

Pro NEdit proměnnou XEDITOR nastavíme na hodnotu nc -noask +%l %f

Teď tedy slíbené nastavení pro GViM. Stačí export XEDITOR=gvim --remote +:%l:norm%c| %f. Upozornění pro zapřisáhlé nepoužívače GViMu ve prospěch ViMu. ViM tuto možnost neposkytuje, protože není schopen běžet v serverovém módu. Tuto možnost má opravdu jen grafické rozhraní.

Čeština

A co proboha ta čeština? Pokud budete sázet jen notové party, tak tento problém nemusíte řešit. Pokud ovšem budete chtít vidět nějaký ten háček a čárku, tak je to slabší. Problém je v tom, že ještě stále neexistuje jednotná podoba českého LaTeXu a druhý problém je v systému ovládání fontů samotného Lilypondu. Lilypond standardně používá Knuthovy Computer Modern fonty. ly2dvi umí používat babel, takže kódování není problém, ovšem háčky a čárky nejsou zrovna estetické.

Pro ty, co mají nainstalovanou českou variantu - Cs-fonty (součást instalace cslatexu a csplainu), stačí použít tento patch, respektive zaměnit všechny výskyty CMR fontů v souboru scm/fonts.scm. Patch záměrně není vztažen ke konkrétní distribuci, ale pouze k souboru $PREFIX/share/lilypond/1.x.x/scm/font.scm. Tak snad bude zaručena jeho použitelnost pro co největší spektrum verzí (tento soubor se už hodně dlouho nezměnil). K čemu už jsem patch neposlal, je soubor lilypond-book. Tedy pokud budete chtít, tak zaměňte v tomto souboru jediný výskyt slova latex za cslatex.

Tím jsme se zbavili problémů s češtinou jako takovou. Větší problém, je to, že ani Češi nejsou jednotni v tom, jak se vlastně mají označovat jednotlivé akordy. S potěšením jsem zjistil, že v tom nejsme sami. V Lilypondu tedy existuje hned několik základních módů označení akordů. První a výchozí je banter. Vychází ze systému navrženého jistým Haroldem Banterem a je z použitých nejbližší českým jménům. Další varianty jsou american a jazz. Ovšem i v těchto názvech se najdou výjimky, které se českým čtenářům nebudou příliš líbit. Mollové akordy se označují například jako Am, což je u nás méně časté označení. Zde je ovšem síla propojení Lilypondu se Scheme. Jména akordů jsou definována v tomto jazyce a případné změny, či výjimky lze snadno podchytit.

Co říci závěrem?

Projekt má za sebou již poměrně dlouhý vývoj a značně vyzrál. Výstup již může konkurovat komerčním programům a leckdy je i předčí (z vlastní zkušenosti). Budoucnost je celkem slibná. Pevné jádro vývojářů stále pokračuje v práci s neutuchajícím nadšením. Nezbývá tedy než poděkovat oběma hlavním autorů za jejich práci a jít sázet kytičky (nebo notičky?). Těžko totiž asi v současné době najdete lepší free software tohoto typu.

Nebylo by slušné nezmínit se například o souvisejícím projektu Mutopia, který shromažďuje notové záznamy (většinou vytvořené právě v Lilypondu). Jedná se o skladby, na které se již nevztahuje žádný copyright, tedy především o skladby klasické. Je to vlastně takový hudební protějšek projektu Guttenberg

Poznámka pro experimentátory: v CVS je dostupná vývojová řada 1.7.xx. Pokud se rozhodnete si hrát s touto verzí, tak buďte varováni, že se syntaxe opět mění a není zaručeno, že všechny v seriálu zmiňované postupy budou fungovat bez problémů. Například přechody mezi scheme a Lilypondem mají již syntaxi změněnu.

Poznámka pro ostatní: pokud bojujete z množstvím chybových hlášení překladače a nevládnete příliš angličtinou smíchanou s mnoha hudebními výrazy, tak stahujte aktuální verzi, která již obsahuje můj patch (PO) s českými hláškami. Tímto vás také vyzývám, k zasílání připomínek k překladu na moji adresu.

Související články

GNU Lilypond - I
GNU Lilypond - II
GNU Lilypond - III

Odkazy a zdroje

Případnou pomoc hledejte v mailing-listu lilypond-users@gnu.org
Chyby hlaste na lilypond-bugs@gnu.org
Do vývoje můžete zasáhnout nejlépe přes list lilypond-devel@gnu.org

       

Komentáře