Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
V pořadí šestou knihou autora Martina Malého, která vychází v Edici CZ.NIC, správce české národní domény, je titul Kity, bity, neurony. Kniha s podtitulem Moderní technologie pro hobby elektroniku přináší ucelený pohled na svět současných technologií a jejich praktické využití v domácích elektronických projektech. Tento knižní průvodce je ideální pro každého, kdo se chce podívat na současné trendy v oblasti hobby elektroniky, od
… více »Linux Foundation zveřejnila Výroční zprávu za rok 2025 (pdf). Příjmy Linux Foundation byly 311 miliónů dolarů. Výdaje 285 miliónů dolarů. Na podporu linuxového jádra (Linux Kernel Project) šlo 8,4 miliónu dolarů. Linux Foundation podporuje téměř 1 500 open source projektů.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.12.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
OpenZFS (Wikipedie), tj. implementace souborového systému ZFS pro Linux a FreeBSD, byl vydán ve verzi 2.4.0.
Kriminalisté z NCTEKK společně s českými i zahraničními kolegy objasnili mimořádně rozsáhlou trestnou činnost z oblasti kybernetické kriminality. V rámci operací OCTOPUS a CONNECT ukončili činnost čtyř call center na Ukrajině. V prvním případě se jednalo o podvodné investice, v případě druhém o podvodné telefonáty, při kterých se zločinci vydávali za policisty a pod legendou napadeného bankovního účtu okrádali své oběti o vysoké finanční částky.
Na lepší pokrytí mobilním signálem a dostupnější mobilní internet se mohou těšit cestující v Pendolinech, railjetech a InterPanterech Českých drah. Konsorcium firem ČD - Telematika a.s. a Kontron Transportation s.r.o. dokončilo instalaci 5G opakovačů mobilního signálu do jednotek Pendolino a InterPanter. Tento krok navazuje na zavedení této technologie v jednotkách Railjet z letošního jara.
Skalní TeXisté toužící sázet kromě téměř dokonalých textů také téměř
dokonalou hudbu kdysi dávno napsali MusiXTeX - sadu maker pro TeX, které byly
schopny sázet velmi kvalitní hudbu, ovšem za použití velmi hrůzných postupů.
Možná jste se s ním někdo setkal a pokud ano, tak bych se věru nedivil, že vás
odradil a už jste zase sázeli notičky v nějakém klikacím programu.
Něco podobného se stalo také jistému Janu Nieuwenhuizenovi (to jméno se mi snad nikdy nepodařilo vyslovit). Ten se však nenechal odradit a začal psát preprocesor pro MusiXTeX (tedy něco, v čem se bude psát podstatně jednodušeji a výstupem bude vstup pro MusiXTeX). Tento projekt se jmenoval MPP (MusiXTeX preprocessor). A pak to řekl kamarádovi a ten mu to rozmluvil, že takhle teda rozhodně nee. Pak se spolu s ním (Han-Wen Nienhuys) pustili do pořádného projektu pro sazbu hudby. To všechno se stalo někdy mezi lety 1995-96. O šest let později vychází GNU Lilypond již ve verzích 1.6.x (stabilní řada) a zároveň jede na plné obrátky další vývoj. Ale dost už historie - takže o čem to celé je.
GNU Lilypond je překladač z popisu hudby ve vlastním formátu do několika
výstupních formátů. Původním výstupním formátem byl TeXový zdrojový kód.
Postupem let se přidaly možnosti výstupu přímo do PostScriptu, Scheme a
poněkud pofidérně i do ASCIIartu. Zatím stále nejjistějším a nejpoužívanějším
je TeXový výstup. Tímto způsobem lze získat jak kvalitní PostScript, tak PDF.
Lilypond je schopen kompletního zpracování tiskové strany pomocí skriptu
ly2dvi (.ly je standardní přípona Lilypondu, .dvi je pak device
independent formát pocházející z TeXu). Druhou variantou je začlenění
zdrojového kódu pro Lilypond přímo do dokumentu v jiném jazyce. Tak můžeme
získat kousky notového partu téměř kdekoli. Tímto způsobem jsou podporovány
formáty LaTeX, HTML a TeXinfo.
V současnosti se Lilypond snaží zcela oprostit od závislosti na TeXu jako finálním sázecím prostředku a hledá se možnost nějakého univerzálnějšího prostředku pro popis sazby. Uvažuje se například i o XML. Ale to vše je hudbou budoucích verzí. Zatím je stále nejjistějším způsobem průchod přes TeX, který už je doveden téměř k dokonalosti a i tudy se dostaneme ke všem nabízeným výstupním formátům.
A proč vlastně neklikat? Aspoň pro mne je výrazně rychlejší něco psát,
než klikat myší někam do osnovy (ovšem i pro Lilypond existuje jakýsi
grafický frontend Denemo. Bohužel
mám pocit, že se na něm již delší dobu nepracuje). A abych uklidnil alespoň
nějakou část myší veřejnosti, tak existuje fičurka
point-and-click, která alespoň umožní kliknutím v prohlížeči
(xdvi) výsledného souboru odskočit na patřičné místo ve zdrojovém textu. A
druhý důvod je celkem nasnadě - výstup Lilypondu je opravdu kvalitní a plně
ovladatelný. Lilypond je propracovaný překladač. Ostatně binárka má svých 16
MB. No dobře, po ostripování se dostaneme na 2,5 MB. Nicméně ani základní dokumentace není z nejmenších - má 164 stran.
A abych vás dlouho nenapínal, tak krátký kousek kódu pro Lilypond může vypadat třeba takto:
\key c \minor c'8
|
|
Nyní se možná rozpomenou někteří "trackisté". Podobnou syntaxi pro zápis not totiž používaly svého času snad všechny hlavní programy pro psaní modulů (FastTracker, ScreamTracker, atd.) Než se ovšem pustíme do složitějšího příkladu, bylo by dobré vědět, jak Lilypond nainstalujeme, takže:
Lilypond pracuje jak na unix-like systémech, tak na MS Windows (pomocí
Cygwinu). Nutnou prerekvizitou je především interpret jazyka scheme a to je v
tomto případě guile. Většina nových distribucí ignoruje vývoj tohoto
interpretu, ač je použit na mnoha místech (např. GIMP). Bude tedy
pravděpodobné, že si jej budete muset stáhnout sami (nebo
sáhnout po starší verzi Lilypondu). Další potřebné programy pro běh jsou TeX,
ghostscript a python. Pro prohlížení výstupu pak ideálně xdvi (součást většiny
distribucí TeXu). Na serveru se čas odčasu dá narazit i na aktuální RPM či
deb. Pokud to není váš případ, tak následuje stažení aktuální verze a
klasický postup: configure; make; make install. Ovšem ke
kompilaci je potřeba o něco více programů než ke běhu. Jsou to: gcc (c++),
make, flex, bison a TeXinfo (kvůli dokumentaci).
Dokumentaci lze vygenerovat pomocí make web-doc (pro korektní
zpracování tohoto cíle budou zapotřebí ještě programy autotrace,
pktrace a t1asm - všechny jsou dosažitelné ze serveru
Lilypondu). Nainstalují se tyto spustitelné soubory:
lilypond - vlastní překladač, ten budete sami spouštět asi
málokdy, většinu práce za vás odedřou následující dva skripty
ly2dvi - skript pro převod souboru .ly na .dvi, PostScript
nebo PDF)
lilypond-book - převede LaTeXový soubor s vnořenými příkazy
Lilypondu na jakýsi druhotný vstup pro LaTeX, který uže je jím přímo
zpracovatelný.
abc2ly, etf2ly... - skripty pro převod z jiných formátů do
.ly
midi2ly - skript pro převod souboru midi na .ly. Kvalita
převodu je přinejmenším různá.
convert-ly - skript umožůnjící dopřednou konverzi souborů
pro aktuální verzi syntaxe. Dojde-li totiž k nějakým změnám syntaxe (a to
občas dochází z důvodů větší systematičnosti a přehlednosti), tak jsou tyto
změny podchyceny v tomto skriptu. Nemusíte tedy mít obavy, že soubory napsané
pro starší verzi už nikdy nezpracujete.
V adresáři /usr/local/share/lilypond/cislo_verze/scm (tedy pokud
jste pomocí configure nezměnili --prefix) se nacházejí všechny
inicializační soubory pro scheme. Je to vhodné místo pro náhled jak vypadají
například definice jmen akordů. Poblíž v adresáři ly se
nacházejí všechny soubory, které byste mohli chtít vložit do své skladby
(definice formátů papíru, jiné názvy not - pro nás je aktuální soubor
deutsch.ly).
Teď vám nechám trochu času na vydýchání a kompilaci a příště se pustíme do nějaké větší skladby.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: