MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Skalní TeXisté toužící sázet kromě téměř dokonalých textů také téměř
dokonalou hudbu kdysi dávno napsali MusiXTeX - sadu maker pro TeX, které byly
schopny sázet velmi kvalitní hudbu, ovšem za použití velmi hrůzných postupů.
Možná jste se s ním někdo setkal a pokud ano, tak bych se věru nedivil, že vás
odradil a už jste zase sázeli notičky v nějakém klikacím programu.
Něco podobného se stalo také jistému Janu Nieuwenhuizenovi (to jméno se mi snad nikdy nepodařilo vyslovit). Ten se však nenechal odradit a začal psát preprocesor pro MusiXTeX (tedy něco, v čem se bude psát podstatně jednodušeji a výstupem bude vstup pro MusiXTeX). Tento projekt se jmenoval MPP (MusiXTeX preprocessor). A pak to řekl kamarádovi a ten mu to rozmluvil, že takhle teda rozhodně nee. Pak se spolu s ním (Han-Wen Nienhuys) pustili do pořádného projektu pro sazbu hudby. To všechno se stalo někdy mezi lety 1995-96. O šest let později vychází GNU Lilypond již ve verzích 1.6.x (stabilní řada) a zároveň jede na plné obrátky další vývoj. Ale dost už historie - takže o čem to celé je.
GNU Lilypond je překladač z popisu hudby ve vlastním formátu do několika
výstupních formátů. Původním výstupním formátem byl TeXový zdrojový kód.
Postupem let se přidaly možnosti výstupu přímo do PostScriptu, Scheme a
poněkud pofidérně i do ASCIIartu. Zatím stále nejjistějším a nejpoužívanějším
je TeXový výstup. Tímto způsobem lze získat jak kvalitní PostScript, tak PDF.
Lilypond je schopen kompletního zpracování tiskové strany pomocí skriptu
ly2dvi (.ly je standardní přípona Lilypondu, .dvi je pak device
independent formát pocházející z TeXu). Druhou variantou je začlenění
zdrojového kódu pro Lilypond přímo do dokumentu v jiném jazyce. Tak můžeme
získat kousky notového partu téměř kdekoli. Tímto způsobem jsou podporovány
formáty LaTeX, HTML a TeXinfo.
V současnosti se Lilypond snaží zcela oprostit od závislosti na TeXu jako finálním sázecím prostředku a hledá se možnost nějakého univerzálnějšího prostředku pro popis sazby. Uvažuje se například i o XML. Ale to vše je hudbou budoucích verzí. Zatím je stále nejjistějším způsobem průchod přes TeX, který už je doveden téměř k dokonalosti a i tudy se dostaneme ke všem nabízeným výstupním formátům.
A proč vlastně neklikat? Aspoň pro mne je výrazně rychlejší něco psát,
než klikat myší někam do osnovy (ovšem i pro Lilypond existuje jakýsi
grafický frontend Denemo. Bohužel
mám pocit, že se na něm již delší dobu nepracuje). A abych uklidnil alespoň
nějakou část myší veřejnosti, tak existuje fičurka
point-and-click, která alespoň umožní kliknutím v prohlížeči
(xdvi) výsledného souboru odskočit na patřičné místo ve zdrojovém textu. A
druhý důvod je celkem nasnadě - výstup Lilypondu je opravdu kvalitní a plně
ovladatelný. Lilypond je propracovaný překladač. Ostatně binárka má svých 16
MB. No dobře, po ostripování se dostaneme na 2,5 MB. Nicméně ani základní dokumentace není z nejmenších - má 164 stran.
A abych vás dlouho nenapínal, tak krátký kousek kódu pro Lilypond může vypadat třeba takto:
\key c \minor c'8
|
|
Nyní se možná rozpomenou někteří "trackisté". Podobnou syntaxi pro zápis not totiž používaly svého času snad všechny hlavní programy pro psaní modulů (FastTracker, ScreamTracker, atd.) Než se ovšem pustíme do složitějšího příkladu, bylo by dobré vědět, jak Lilypond nainstalujeme, takže:
Lilypond pracuje jak na unix-like systémech, tak na MS Windows (pomocí
Cygwinu). Nutnou prerekvizitou je především interpret jazyka scheme a to je v
tomto případě guile. Většina nových distribucí ignoruje vývoj tohoto
interpretu, ač je použit na mnoha místech (např. GIMP). Bude tedy
pravděpodobné, že si jej budete muset stáhnout sami (nebo
sáhnout po starší verzi Lilypondu). Další potřebné programy pro běh jsou TeX,
ghostscript a python. Pro prohlížení výstupu pak ideálně xdvi (součást většiny
distribucí TeXu). Na serveru se čas odčasu dá narazit i na aktuální RPM či
deb. Pokud to není váš případ, tak následuje stažení aktuální verze a
klasický postup: configure; make; make install. Ovšem ke
kompilaci je potřeba o něco více programů než ke běhu. Jsou to: gcc (c++),
make, flex, bison a TeXinfo (kvůli dokumentaci).
Dokumentaci lze vygenerovat pomocí make web-doc (pro korektní
zpracování tohoto cíle budou zapotřebí ještě programy autotrace,
pktrace a t1asm - všechny jsou dosažitelné ze serveru
Lilypondu). Nainstalují se tyto spustitelné soubory:
lilypond - vlastní překladač, ten budete sami spouštět asi
málokdy, většinu práce za vás odedřou následující dva skripty
ly2dvi - skript pro převod souboru .ly na .dvi, PostScript
nebo PDF)
lilypond-book - převede LaTeXový soubor s vnořenými příkazy
Lilypondu na jakýsi druhotný vstup pro LaTeX, který uže je jím přímo
zpracovatelný.
abc2ly, etf2ly... - skripty pro převod z jiných formátů do
.ly
midi2ly - skript pro převod souboru midi na .ly. Kvalita
převodu je přinejmenším různá.
convert-ly - skript umožůnjící dopřednou konverzi souborů
pro aktuální verzi syntaxe. Dojde-li totiž k nějakým změnám syntaxe (a to
občas dochází z důvodů větší systematičnosti a přehlednosti), tak jsou tyto
změny podchyceny v tomto skriptu. Nemusíte tedy mít obavy, že soubory napsané
pro starší verzi už nikdy nezpracujete.
V adresáři /usr/local/share/lilypond/cislo_verze/scm (tedy pokud
jste pomocí configure nezměnili --prefix) se nacházejí všechny
inicializační soubory pro scheme. Je to vhodné místo pro náhled jak vypadají
například definice jmen akordů. Poblíž v adresáři ly se
nacházejí všechny soubory, které byste mohli chtít vložit do své skladby
(definice formátů papíru, jiné názvy not - pro nás je aktuální soubor
deutsch.ly).
Teď vám nechám trochu času na vydýchání a kompilaci a příště se pustíme do nějaké větší skladby.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: