Knihovna FFmpeg byla vydána ve verzi 8.0 „Huffman“. Přibyla mj. podpora hardwarově akcelerovaného kódování s využitím API Vulcan, viz seznam změn.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2024 (pdf). V loňském roce NÚKIB evidoval dosud nejvíce kybernetických bezpečnostních incidentů s celkovým počtem 268. Oproti roku 2023 se však jedná pouze o drobný nárůst a závažnost dopadů evidovaných incidentů klesá již třetím rokem v řadě. V minulém roce NÚKIB evidoval pouze jeden velmi významný incident a významných incidentů bylo zaznamenáno 18, což oproti roku 2023 představuje pokles o více než polovinu.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie). Servo mimo jiné nově zvládne animované obrázky APNG a WebP.
Na chytré telefony a počítačové tablety v Rusku bude od začátku příštího měsíce povinné předinstalovávat státem podporovanou komunikační aplikaci MAX, která konkuruje aplikaci WhatsApp americké společnosti Meta Platforms. Oznámila to dnes ruská vláda. Ta by podle kritiků mohla aplikaci MAX používat ke sledování uživatelů. Ruská státní média obvinění ze špehování pomocí aplikace MAX popírají. Tvrdí, že MAX má méně oprávnění k přístupu k údajům o uživatelích než konkurenční aplikace WhatsApp a Telegram.
Společnost PINE64 stojící za telefony PinePhone nebo notebooky Pinebook publikovala na svém blogu srpnový souhrn novinek. Kvůli nedostatečnému zájmu byla ukončena výroba telefonů PinePhone Pro.
Po pěti měsících vývoje byla vydána nová verze 0.15.1 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Verze 0.15.0 byla přeskočena. Přispělo 162 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Před sedmi lety společnost Valve představila fork projektu Wine s názvem Proton umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát počítačové hry do té doby běžící pouze ve Windows. Aktuální přehled podporovaných her na stránkách ProtonDB
Společnost DuckDuckGo rozšířila svůj AI chat Duck.ai o GPT-5 mini (𝕏). Duck.ai umožňuje anonymní přístup bez vytváření účtů k několika modelům umělé inteligence. Aktuálně k GPT-4o mini, GPT-5 mini, Llama 4 Scout, Claude Haiku 3.5 a Mistral Small 3.
Marek Tóth v příspěvku DOM-based Extension Clickjacking: Data ve správcích hesel v ohrožení na svém blogu popsal novou clickjacking techniku s několika variantami útoků a otestoval ji proti 11 správcům hesel. Výsledkem bylo nalezení několika 0-day zranitelností, které mohly ovlivnit uložená data desítek milionů uživatelů. Jedno kliknutí kdekoliv na webové stránce kontrolované útočníkem umožňovalo ukrást uživatelská data ze
… více »Na dnešní akci Made by Google 2025 (YouTube) byly představeny telefony Pixel 10 s novým čipem Google Tensor G5 a novými AI funkcemi, hodinky Pixel Watch 4 a sluchátka Pixel Buds 2a.
Skalní TeXisté toužící sázet kromě téměř dokonalých textů také téměř
dokonalou hudbu kdysi dávno napsali MusiXTeX - sadu maker pro TeX, které byly
schopny sázet velmi kvalitní hudbu, ovšem za použití velmi hrůzných postupů.
Možná jste se s ním někdo setkal a pokud ano, tak bych se věru nedivil, že vás
odradil a už jste zase sázeli notičky v nějakém klikacím programu.
Něco podobného se stalo také jistému Janu Nieuwenhuizenovi (to jméno se mi snad nikdy nepodařilo vyslovit). Ten se však nenechal odradit a začal psát preprocesor pro MusiXTeX (tedy něco, v čem se bude psát podstatně jednodušeji a výstupem bude vstup pro MusiXTeX). Tento projekt se jmenoval MPP (MusiXTeX preprocessor). A pak to řekl kamarádovi a ten mu to rozmluvil, že takhle teda rozhodně nee. Pak se spolu s ním (Han-Wen Nienhuys) pustili do pořádného projektu pro sazbu hudby. To všechno se stalo někdy mezi lety 1995-96. O šest let později vychází GNU Lilypond již ve verzích 1.6.x (stabilní řada) a zároveň jede na plné obrátky další vývoj. Ale dost už historie - takže o čem to celé je.
GNU Lilypond je překladač z popisu hudby ve vlastním formátu do několika
výstupních formátů. Původním výstupním formátem byl TeXový zdrojový kód.
Postupem let se přidaly možnosti výstupu přímo do PostScriptu, Scheme a
poněkud pofidérně i do ASCIIartu. Zatím stále nejjistějším a nejpoužívanějším
je TeXový výstup. Tímto způsobem lze získat jak kvalitní PostScript, tak PDF.
Lilypond je schopen kompletního zpracování tiskové strany pomocí skriptu
ly2dvi
(.ly je standardní přípona Lilypondu, .dvi je pak device
independent formát pocházející z TeXu). Druhou variantou je začlenění
zdrojového kódu pro Lilypond přímo do dokumentu v jiném jazyce. Tak můžeme
získat kousky notového partu téměř kdekoli. Tímto způsobem jsou podporovány
formáty LaTeX, HTML a TeXinfo.
V současnosti se Lilypond snaží zcela oprostit od závislosti na TeXu jako finálním sázecím prostředku a hledá se možnost nějakého univerzálnějšího prostředku pro popis sazby. Uvažuje se například i o XML. Ale to vše je hudbou budoucích verzí. Zatím je stále nejjistějším způsobem průchod přes TeX, který už je doveden téměř k dokonalosti a i tudy se dostaneme ke všem nabízeným výstupním formátům.
A proč vlastně neklikat? Aspoň pro mne je výrazně rychlejší něco psát,
než klikat myší někam do osnovy (ovšem i pro Lilypond existuje jakýsi
grafický frontend Denemo. Bohužel
mám pocit, že se na něm již delší dobu nepracuje). A abych uklidnil alespoň
nějakou část myší veřejnosti, tak existuje fičurka
point-and-click
, která alespoň umožní kliknutím v prohlížeči
(xdvi) výsledného souboru odskočit na patřičné místo ve zdrojovém textu. A
druhý důvod je celkem nasnadě - výstup Lilypondu je opravdu kvalitní a plně
ovladatelný. Lilypond je propracovaný překladač. Ostatně binárka má svých 16
MB. No dobře, po ostripování se dostaneme na 2,5 MB. Nicméně ani základní dokumentace není z nejmenších - má 164 stran.
A abych vás dlouho nenapínal, tak krátký kousek kódu pro Lilypond může vypadat třeba takto:
\key c \minor c'8
|
![]() |
Nyní se možná rozpomenou někteří "trackisté". Podobnou syntaxi pro zápis not totiž používaly svého času snad všechny hlavní programy pro psaní modulů (FastTracker, ScreamTracker, atd.) Než se ovšem pustíme do složitějšího příkladu, bylo by dobré vědět, jak Lilypond nainstalujeme, takže:
Lilypond pracuje jak na unix-like systémech, tak na MS Windows (pomocí
Cygwinu). Nutnou prerekvizitou je především interpret jazyka scheme a to je v
tomto případě guile. Většina nových distribucí ignoruje vývoj tohoto
interpretu, ač je použit na mnoha místech (např. GIMP). Bude tedy
pravděpodobné, že si jej budete muset stáhnout sami (nebo
sáhnout po starší verzi Lilypondu). Další potřebné programy pro běh jsou TeX,
ghostscript a python. Pro prohlížení výstupu pak ideálně xdvi (součást většiny
distribucí TeXu). Na serveru se čas odčasu dá narazit i na aktuální RPM či
deb. Pokud to není váš případ, tak následuje stažení aktuální verze a
klasický postup: configure; make; make install
. Ovšem ke
kompilaci je potřeba o něco více programů než ke běhu. Jsou to: gcc (c++),
make, flex, bison a TeXinfo (kvůli dokumentaci).
Dokumentaci lze vygenerovat pomocí make web-doc
(pro korektní
zpracování tohoto cíle budou zapotřebí ještě programy autotrace
,
pktrace
a t1asm
- všechny jsou dosažitelné ze serveru
Lilypondu). Nainstalují se tyto spustitelné soubory:
lilypond
- vlastní překladač, ten budete sami spouštět asi
málokdy, většinu práce za vás odedřou následující dva skripty
ly2dvi
- skript pro převod souboru .ly na .dvi, PostScript
nebo PDF)
lilypond-book
- převede LaTeXový soubor s vnořenými příkazy
Lilypondu na jakýsi druhotný vstup pro LaTeX, který uže je jím přímo
zpracovatelný.
abc2ly, etf2ly...
- skripty pro převod z jiných formátů do
.ly
midi2ly
- skript pro převod souboru midi na .ly. Kvalita
převodu je přinejmenším různá.
convert-ly
- skript umožůnjící dopřednou konverzi souborů
pro aktuální verzi syntaxe. Dojde-li totiž k nějakým změnám syntaxe (a to
občas dochází z důvodů větší systematičnosti a přehlednosti), tak jsou tyto
změny podchyceny v tomto skriptu. Nemusíte tedy mít obavy, že soubory napsané
pro starší verzi už nikdy nezpracujete.
V adresáři /usr/local/share/lilypond/cislo_verze/scm
(tedy pokud
jste pomocí configure nezměnili --prefix
) se nacházejí všechny
inicializační soubory pro scheme. Je to vhodné místo pro náhled jak vypadají
například definice jmen akordů. Poblíž v adresáři ly
se
nacházejí všechny soubory, které byste mohli chtít vložit do své skladby
(definice formátů papíru, jiné názvy not - pro nás je aktuální soubor
deutsch.ly
).
Teď vám nechám trochu času na vydýchání a kompilaci a příště se pustíme do nějaké větší skladby.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: