raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 164 (pdf) a Hello World 29 (pdf).
Bylo oznámeno, že webový prohlížeč Opera GX zaměřený na hráče počítačových her je už také na Flathubu and Snapcraftu.
Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery dnes schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu Kč). Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla. Transakci ještě budou schvalovat regulační orgány, a to nejen ve Spojených státech, ale také
… více »Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 26.04 LTS Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 11. vydání s dlouhodobou podporou (LTS).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 1.26.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Ve středu 29. dubna 2026 se v pražské kanceláři SUSE v Karlíně uskuteční 7. Mobile Linux Hackday, komunitní setkání zaměřené na Linux na mobilních zařízeních, kernelový vývoj i uživatelský prostor. Akce proběhne od 10:00 do večerních hodin. Hackday je určen všem zájemcům o praktickou práci s Linuxem na telefonech. Zaměří se na vývoj aplikací v userspace, například bankovní aplikace, zpracování obrazu z kamery nebo práci s NFC, i na úpravy
… více »LilyPond (Wikipedie) , tj. multiplatformní svobodný software určený pro sazbu notových zápisů, byl vydán ve verzi 2.26.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána nová verze 11.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 237 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 500 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Taby nám říkají, jak máme danou skladbu hrát - na rozdíl od not, jež říkají, co máme hrát. Tak jsem tomu alespoň porozuměl já.no, tak já bych řekl, žes tomu porozuměl blbě
v notách toho lze zapsat podstatně více než v tabulatuře, včetně prstokladu ... naopak, jak o tom ostatně i sám trochu píšeš v souvislosti s tempem, ještě žádná tabulatura mi neřekla, jak mám něco přesně zahrát
Jak se v notách zapíše prstoklad?číslem prstu nad notou
- což není až tak těžké, neb variant, jak něco zahrát, aniž by člověk musel mít prsty přes půl délky krku, na kytaře obvykle mnoho není
- ale kolega kalwi níže píše o tom, že se pod notu píše číslo pražce ... což už spolu s výškou noty strunu jednoznačně identifikuje
btw, a jak píšeš prstoklad v té tabulatuře?
|-----------------------------------|-----------------------------------| |-----------------------------------|-----------------------------------| |- 0 ----- 3 ----- 5 ---------------|- 0 ----- 3 --- 6 5 ---------------| |- 0 ----- 3 ----- 5 ---------------|- 0 ----- 3 --- 6 5 ---------------| |-----------------------------------|-----------------------------------| |-----------------------------------|-----------------------------------|jak tam "z principu" vyplývá prstoklad? jak to mám zahrát?
no já jsem se dík této diskusi poučil, že klasická tabulatura vypadá trošku jinak, než co se běžně válí po netu nebo co jsem viděl u kolegů kytaristů - nicméně mám-li srovnávat noty právě s tím, pak noty co do (možné) přesnosti jasně vedou ...
to plati pouze pro tyhle moderni tabulatury ...no a přesně o těch je řeč
... ktere imho vznikly jen proto, ze nekdo neumel noty.mno, na Wikipedii je krásné "vysvětlení", jak jsou tabulatury užitečné i hudebníkům, co noty ovládají a jak jim dávají přednost ... no, nevím, ale já jsem ještě nikoho, kdo umí noty, neviděl zapisovat si něco v tabulatuře ...
A jeste k tem modernim tabulaturam: Jakou maji vyhodu oproti klasickym? Jestli je pravda, ze do nich nejde zapisovat rytmus, tak jsou hodne nedokonale
Napr. loutniste.no, loutnistů znám asi tak ... hm, 0 tak jo, beru
A jeste k tem modernim tabulaturam: Jakou maji vyhodu oproti klasickym?že se s neproporciálním fontem dají zapsat v plain ascii
Jestli je pravda, ze do nich nejde zapisovat rytmus, tak jsou hodne nedokonaleco jsem viděl, řešení je nadepsat nad jednotlivé hmatyv tabulatuře noty udávající délku ...
Noty ovládám po více jak 10tileté hudební praxi velmi dobře a přesto rád používám tabulaturu a v určitých případech ji považuji za lepší a srozumitelnější než notový zápis (vhodná je především pro kytaristy, mandolínisty atd.) - přeci jen, čísla pod notami sice říkají, na jakém pražci notu hrát, neříkají ale, na jaké struně 
Síla tabulatur spočívá v jejich jednoduchosti - nezatěžují hudebníka "přebytečnými" informacemi - sdělují jen to, co hudebník potřebuje vědět, tedy strunu, pražec, délku (viz níže) a způsob zahrání tónu ("normálně", skluz, odtrh, příklep, vytažení...)
A ono hrát z not na některé nástroje (třeba 5-strunné banjo) by bylo velmi obtížné - zde je použití tabulatury opravdu opodstatněné. Samozřejmě, pro zápis třeba houslového partu v klasické hudbě by tabulatura byla velmi nevhodná.
Jinak k zápisu rytmu a délek not - není to problém. Problém vidím v tom, že lidé píšící tabulatury rytmus prostě nezapisují a velmi tak znesnadňují čtení tabulatury. A přitom rytmus se dá zapsat jednoduše, ať už vyznačením dob svislými čárkami nad osnovu tabulatury (vhodné při rytmicky nenáročných skladbách zapisovaných jako textové ascii), tak podobně, jako v běžném notovém zápisu, tj. použitím ocásků u not (obyč. ocásek - čtvrťová, ocásek s praporkem - osminová nota atd.). Sice může nastat problém při zápisu půlových a celých not, ale to se dá obejít jednoduše, tedy např. že se půlové noty zapíší bez ocásku, nebo se nota naváže ligaturou, a nebo nejlépe "volný prostor" se vyplní notami s křížkem místo čísla (používá se i pro pomlky) - vedlejším efektem mimo jiné je, že zápis se tak navíc stává rytmicky srozumitelnější.
A jeden takový zajímavý postřeh - všiml jsem si, že zápis rytmu/délky not chybí obvykle v zápisu tabulatury pro elektrickou kytaru a podobné nástroje používané třeba v rocku, kdežto u bluegrassových partů (kytara, mandolína, 5-banjo...) bývá délka not většinou samozřejmostí - snad proto, že v bluegrassu se tabulatury používají takřka výhradně a proto jsou tyto tabulatury nejvyvinutější 
zajcaa@gmail.com
Tiskni
Sdílej: