Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 6.16 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 6.17. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a Linux Kernel Newbies.
The Catch 2025, oblíbená podzimní CTF (Capture the Flag) soutěž, začne v pondělí 6. října přesně ve 12:00. Letošní ročník s podtitulem TCC Power Grid prověří znalosti hráček a hráčů na scénářích spojených s elektrickou rozvodnou sítí. Kromě hlavních výher čekají na soutěžící ceny až do 50. místa a také speciální bonusy za nejrychlejší řešení či kvalitní write-upy.
Společnost System76 vydala beta verzi Pop!_OS 24.04 LTS s novým desktopovým prostředím COSMIC. Videoukázky na YouTube.
Komunitní Wikikonference 2025 aneb setkání s tvůrci české Wikipedie plné přednášek, diskuzí a novinek ze světa Wikimedia, proběhne v sobotu 8. listopadu 2025 v Didaktikonu Kampusu Hybernská v Praze. Hlavním tématem letošního setkání je otázka, která hýbe nejen komunitou, ale i širší společností: „Je Wikipedie jenom pro boomery?“
Konsorcium devíti evropských bank zakládá novou společnost, která bude vydávat vlastní stablecoin navázaný na euro. Cílem projektu je posílit evropskou pozici v odvětví digitálních financí a omezit dominanci amerických firem na kryptoměnovém trhu.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 20.04 OTA-10, tj. desáté stabilní vydání založené na Ubuntu 20.04 Focal Fossa. V plánu bylo také vydání Ubuntu Touch 24.04-1.0. To bylo ale odloženo. Vyjde ještě jedna RC verze.
Společnost Qualcomm na Snapdragon Summitu 2025 představila nové čipy: Snapdragon 8 Elite Gen 5 pro mobily a Snapdragon X2 Elite Extreme a Snapdragon X2 Elite pro PC. Do LKML (Linux Kernel Mailing List) byly odeslány příslušné patche (Snapdragon 8 Elite Gen 5 a Snapdragon X2 Elite).
Byla vydána verze 32.0 svobodného softwaru OBS Studio (Open Broadcaster Software, Wikipedie) určeného pro streamování a nahrávání obrazovky počítače. Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byl vydán PostgreSQL 18. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
NFS (Network File System) má letos 40 let. Jeho tvůrci zavzpomínali na MSST Conference. Sun Microsystems vydal v prosinci 1985 zdrojové kódy NFS vývojářům mimo Sun.
Taby nám říkají, jak máme danou skladbu hrát - na rozdíl od not, jež říkají, co máme hrát. Tak jsem tomu alespoň porozuměl já.no, tak já bych řekl, žes tomu porozuměl blbě
Jak se v notách zapíše prstoklad?číslem prstu nad notou
|-----------------------------------|-----------------------------------| |-----------------------------------|-----------------------------------| |- 0 ----- 3 ----- 5 ---------------|- 0 ----- 3 --- 6 5 ---------------| |- 0 ----- 3 ----- 5 ---------------|- 0 ----- 3 --- 6 5 ---------------| |-----------------------------------|-----------------------------------| |-----------------------------------|-----------------------------------|jak tam "z principu" vyplývá prstoklad? jak to mám zahrát?
to plati pouze pro tyhle moderni tabulatury ...no a přesně o těch je řeč
... ktere imho vznikly jen proto, ze nekdo neumel noty.mno, na Wikipedii je krásné "vysvětlení", jak jsou tabulatury užitečné i hudebníkům, co noty ovládají a jak jim dávají přednost ... no, nevím, ale já jsem ještě nikoho, kdo umí noty, neviděl zapisovat si něco v tabulatuře ...
Napr. loutniste.no, loutnistů znám asi tak ... hm, 0 tak jo, beru
A jeste k tem modernim tabulaturam: Jakou maji vyhodu oproti klasickym?že se s neproporciálním fontem dají zapsat v plain ascii
Jestli je pravda, ze do nich nejde zapisovat rytmus, tak jsou hodne nedokonaleco jsem viděl, řešení je nadepsat nad jednotlivé hmatyv tabulatuře noty udávající délku ...
Noty ovládám po více jak 10tileté hudební praxi velmi dobře a přesto rád používám tabulaturu a v určitých případech ji považuji za lepší a srozumitelnější než notový zápis (vhodná je především pro kytaristy, mandolínisty atd.) - přeci jen, čísla pod notami sice říkají, na jakém pražci notu hrát, neříkají ale, na jaké struně
Síla tabulatur spočívá v jejich jednoduchosti - nezatěžují hudebníka "přebytečnými" informacemi - sdělují jen to, co hudebník potřebuje vědět, tedy strunu, pražec, délku (viz níže) a způsob zahrání tónu ("normálně", skluz, odtrh, příklep, vytažení...)
A ono hrát z not na některé nástroje (třeba 5-strunné banjo) by bylo velmi obtížné - zde je použití tabulatury opravdu opodstatněné. Samozřejmě, pro zápis třeba houslového partu v klasické hudbě by tabulatura byla velmi nevhodná.
Jinak k zápisu rytmu a délek not - není to problém. Problém vidím v tom, že lidé píšící tabulatury rytmus prostě nezapisují a velmi tak znesnadňují čtení tabulatury. A přitom rytmus se dá zapsat jednoduše, ať už vyznačením dob svislými čárkami nad osnovu tabulatury (vhodné při rytmicky nenáročných skladbách zapisovaných jako textové ascii), tak podobně, jako v běžném notovém zápisu, tj. použitím ocásků u not (obyč. ocásek - čtvrťová, ocásek s praporkem - osminová nota atd.). Sice může nastat problém při zápisu půlových a celých not, ale to se dá obejít jednoduše, tedy např. že se půlové noty zapíší bez ocásku, nebo se nota naváže ligaturou, a nebo nejlépe "volný prostor" se vyplní notami s křížkem místo čísla (používá se i pro pomlky) - vedlejším efektem mimo jiné je, že zápis se tak navíc stává rytmicky srozumitelnější.
A jeden takový zajímavý postřeh - všiml jsem si, že zápis rytmu/délky not chybí obvykle v zápisu tabulatury pro elektrickou kytaru a podobné nástroje používané třeba v rocku, kdežto u bluegrassových partů (kytara, mandolína, 5-banjo...) bývá délka not většinou samozřejmostí - snad proto, že v bluegrassu se tabulatury používají takřka výhradně a proto jsou tyto tabulatury nejvyvinutější
Tiskni
Sdílej: