Konference OpenAlt 2026 hledá přednášející. Proběhne o víkendu 7. a 8. listopadu na půdě Fakulty informačních technologií VUT v Brně. Témata konference jsou: Otevřený a svobodný software, IoT a Hnutí tvůrců, Vzdělávání, Bezpečnost a soukromí, Otevřená společnost, komunity a data, OpenMobility a další.
Společnosti OpenAI a Broadcom oznámily čip optimalizovaný pro AI pojmenovaný Jalapeño.
Deno (Wikipedie), běhové prostředí (runtime) pro JavaScript, TypeScript a WebAssembly, bylo vydáno v nové verzi 2.9. Hlavní novinkou je deno desktop pro převod Deno projektu na desktopovou aplikaci. Jedná se o alternativu k frameworkům Electron nebo Tauri.
Od zítra jsou Datové schránky oficiálně na nové adrese datovka.gov.cz. Adresa mojedatovaschranka.cz zůstává funkční do 27. srpna 2026, následně budou uživatelé automaticky přesměrováni na datovka.gov.cz.
Dolphin (Wikipedie), tj. open source multiplatformní emulátor herních konzolí GameCube a Wii od Nintenda, byl vydán ve verzi 2606. S podporou Game Boy Playeru.
Vasudeva Kamath představil utilitu debvulns, alternativu k nativní utilitě debsecan, pro výpis zranitelností v Debianu. Navíc má především možnost výstupu ve strukturovaných formátech JSON a CSV. V plánu je exportér pro Prometheus.
Oficiální český státní eshop s elektronickými dálničními známkami nově najdete na edalnice.gov.cz. Doména gov.cz jasně potvrzuje, že jste na oficiálním státním webu [𝕏].
Byla vydána nová verze 4.8.0 interaktivního shellu fish (friendly interactive shell, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl aktualizován seznam 500 nejvýkonnějších superpočítačů na světě TOP500. Nejvýkonnějším superpočítačem se nově stal čínský LineShine v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu (NSCS) s výkonem 2,198 exaFLOPS. Z prvního místa sesadil americký superpočítač El Capitan s výkonem 1,809 exaFLOPS. Nejvýkonnější český počítač C24 klesl na 215 místo. Karolina, GPU partition klesla na 249. místo a Karolina, CPU partition na 475. místo.
… více »Zemřel průkopník videoherní hudby Bobby Prince (Wikipedie). Složil hudbu pro hry Wolfenstein 3D, Doom, Doom II, Duke Nukem II a Duke Nukem 3D.
Taby nám říkají, jak máme danou skladbu hrát - na rozdíl od not, jež říkají, co máme hrát. Tak jsem tomu alespoň porozuměl já.no, tak já bych řekl, žes tomu porozuměl blbě
v notách toho lze zapsat podstatně více než v tabulatuře, včetně prstokladu ... naopak, jak o tom ostatně i sám trochu píšeš v souvislosti s tempem, ještě žádná tabulatura mi neřekla, jak mám něco přesně zahrát
Jak se v notách zapíše prstoklad?číslem prstu nad notou
- což není až tak těžké, neb variant, jak něco zahrát, aniž by člověk musel mít prsty přes půl délky krku, na kytaře obvykle mnoho není
- ale kolega kalwi níže píše o tom, že se pod notu píše číslo pražce ... což už spolu s výškou noty strunu jednoznačně identifikuje
btw, a jak píšeš prstoklad v té tabulatuře?
|-----------------------------------|-----------------------------------| |-----------------------------------|-----------------------------------| |- 0 ----- 3 ----- 5 ---------------|- 0 ----- 3 --- 6 5 ---------------| |- 0 ----- 3 ----- 5 ---------------|- 0 ----- 3 --- 6 5 ---------------| |-----------------------------------|-----------------------------------| |-----------------------------------|-----------------------------------|jak tam "z principu" vyplývá prstoklad? jak to mám zahrát?
no já jsem se dík této diskusi poučil, že klasická tabulatura vypadá trošku jinak, než co se běžně válí po netu nebo co jsem viděl u kolegů kytaristů - nicméně mám-li srovnávat noty právě s tím, pak noty co do (možné) přesnosti jasně vedou ...
to plati pouze pro tyhle moderni tabulatury ...no a přesně o těch je řeč
... ktere imho vznikly jen proto, ze nekdo neumel noty.mno, na Wikipedii je krásné "vysvětlení", jak jsou tabulatury užitečné i hudebníkům, co noty ovládají a jak jim dávají přednost ... no, nevím, ale já jsem ještě nikoho, kdo umí noty, neviděl zapisovat si něco v tabulatuře ...
A jeste k tem modernim tabulaturam: Jakou maji vyhodu oproti klasickym? Jestli je pravda, ze do nich nejde zapisovat rytmus, tak jsou hodne nedokonale
Napr. loutniste.no, loutnistů znám asi tak ... hm, 0 tak jo, beru
A jeste k tem modernim tabulaturam: Jakou maji vyhodu oproti klasickym?že se s neproporciálním fontem dají zapsat v plain ascii
Jestli je pravda, ze do nich nejde zapisovat rytmus, tak jsou hodne nedokonaleco jsem viděl, řešení je nadepsat nad jednotlivé hmatyv tabulatuře noty udávající délku ...
Noty ovládám po více jak 10tileté hudební praxi velmi dobře a přesto rád používám tabulaturu a v určitých případech ji považuji za lepší a srozumitelnější než notový zápis (vhodná je především pro kytaristy, mandolínisty atd.) - přeci jen, čísla pod notami sice říkají, na jakém pražci notu hrát, neříkají ale, na jaké struně 
Síla tabulatur spočívá v jejich jednoduchosti - nezatěžují hudebníka "přebytečnými" informacemi - sdělují jen to, co hudebník potřebuje vědět, tedy strunu, pražec, délku (viz níže) a způsob zahrání tónu ("normálně", skluz, odtrh, příklep, vytažení...)
A ono hrát z not na některé nástroje (třeba 5-strunné banjo) by bylo velmi obtížné - zde je použití tabulatury opravdu opodstatněné. Samozřejmě, pro zápis třeba houslového partu v klasické hudbě by tabulatura byla velmi nevhodná.
Jinak k zápisu rytmu a délek not - není to problém. Problém vidím v tom, že lidé píšící tabulatury rytmus prostě nezapisují a velmi tak znesnadňují čtení tabulatury. A přitom rytmus se dá zapsat jednoduše, ať už vyznačením dob svislými čárkami nad osnovu tabulatury (vhodné při rytmicky nenáročných skladbách zapisovaných jako textové ascii), tak podobně, jako v běžném notovém zápisu, tj. použitím ocásků u not (obyč. ocásek - čtvrťová, ocásek s praporkem - osminová nota atd.). Sice může nastat problém při zápisu půlových a celých not, ale to se dá obejít jednoduše, tedy např. že se půlové noty zapíší bez ocásku, nebo se nota naváže ligaturou, a nebo nejlépe "volný prostor" se vyplní notami s křížkem místo čísla (používá se i pro pomlky) - vedlejším efektem mimo jiné je, že zápis se tak navíc stává rytmicky srozumitelnější.
A jeden takový zajímavý postřeh - všiml jsem si, že zápis rytmu/délky not chybí obvykle v zápisu tabulatury pro elektrickou kytaru a podobné nástroje používané třeba v rocku, kdežto u bluegrassových partů (kytara, mandolína, 5-banjo...) bývá délka not většinou samozřejmostí - snad proto, že v bluegrassu se tabulatury používají takřka výhradně a proto jsou tyto tabulatury nejvyvinutější 
zajcaa@gmail.com
Tiskni
Sdílej: