Jihokorejská Národní daňová služba (NTS) zabavila kryptoměnu Pre-retogeum (PRTG) v hodnotě 5,6 milionu dolarů. Pochlubila se v tiskové zprávě, do které vložila fotografii zabavených USB flash disků s kryptoměnovými peněženkami spolu se souvisejícími ručně napsanými mnemotechnickými obnovovacími frázemi. Krátce na to byla kryptoměna v hodnotě 4,8 milionu dolarů odcizena. O několik hodin ale vrácena, jelikož PRTG je extrémně nelikvidní, s denním objemem obchodování kolem 332 dolarů a zalistováním na jediné burze, MEXC [Bitcoin.com].
Komunita kolem Linuxu From Scratch (LFS) vydala nové verze knih s návody na instalaci vlastního linuxového systému ze zdrojových kódů Linux From Scratch 13.0 a Beyond Linux From Scratch 13.0. Pouze se systemd.
Byla vydána nová stabilní major verze 25.12 linuxové distribuce primárně určené pro routery a vestavěné systémy OpenWrt (Wikipedie). Jedná se o nástupce předchozí major verze 24.10. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Podporováno je více než 2200 zařízení.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za únor (YouTube). Odstraněn byl veškerý kód napsaný ve Swiftu. JavaScriptový engine LibJS byl reimplementován v Rustu.
Byla vydána verze 1.94.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example. Zveřejněny byly výsledky průzkumu mezi vývojáři v programovacím jazyce Rust: 2025 State of Rust Survey Results.
Google zveřejnil seznam 185 organizací přijatých do letošního Google Summer of Code (GSoC). Dle plánu se zájemci přihlašují od 16. do 31. března. Vydělat si mohou od 750 do 6600 dolarů. V Česku a na Slovensku je to 900 dolarů za malý, 1800 dolarů za střední a 3600 dolarů za velký projekt. Další informace v často kladených otázkách (FAQ). K dispozici jsou také statistiky z minulých let.
Byla vydána únorová aktualizace aneb nová verze 1.110 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.110 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Apple představil 13palcový MacBook Neo s čipem A18 Pro. V základní konfiguraci za 16 990 Kč.
Kalifornský zákon AB 1043 platný od 1. ledna 2027 vyžaduje, aby operační systémy požadovaly po uživatelích věk nebo datum narození a skrze API poskytovaly aplikacím informaci, zda je uživatel mladší 13 let, má 13 až 16 let, má 16 až 18 let nebo má alespoň 18 let. Vývojáři linuxových distribucí řeší, co s tím (Ubuntu, Fedora, …).
Konference LinuxDays 2026 proběhne o víkendu 3. a 4. října v Praze v areálu ČVUT v Dejvicích na FIT. Čekají vás desítky přednášek, workshopy, stánky a setkání se spoustou chytrých lidí.
Rozvržení hlavního okna vypadá podobně jako u ostatních nelineárních editorů (je to už takový zažitý stereotyp), jen provedení je značně spartánské (postaveno na knihovnách FLTK).
Styl lze změnit v menu View, ale většinou jde jen o změnu barvy pozadí.
Nový projekt vytváříte z menu Project, tam také můžete uložit projekt do nového souboru (Save as). Netypické však je, že nevolíte umístění projektových souborů, všechny jsou umístěny v adresáři ~/Video Projects (pokud budete chtít projekty smazat, musíte tak učinit v tomto adresáři). Taktéž se projekty neotevírají, ale pouze se mezi nimi přepíná v rozbalovacím boxu v pravém horním rohu.
Neexistují žádná nastavení, ani typy projektů – poměr stran a snímková frekvence se mění přímo pod přehrávačem. Na druhou stranu, díky těmto nastavením se ihned po spuštění (i po pádu) otevírá poslední projekt.
Klipy se nemusí vkládat nejprve do projektu, ale máte k dispozici Media Browser, kde můžete procházet celý souborový systém – zobrazují se jen složky, obrázky, audio a video soubory.
Z karty Filter Effects můžete přidat efekty, je jich vcelku velké množství. Upřesnit jejich nastavení můžete v kartě Clip Inspector.

Stopu (audio i video) můžete přesouvat nahoru, dolů, přidat (přes menu Tracks), odebrat nebo přejmenovat pro lepší přehlednost. Při práci s efekty (například při nastavování hlasitosti pomocí bodů) se může hodit zvětšit si výšku stopy.
Úplně vlevo v časové ose se přepíná mezi nástroji Positioning (přesun klipů v časové ose), Automations (pro práci s body v jednotlivých klipech) a Split (pro rozdělování klipů).Celou časovou osu můžete zamknout (tlačítko zámku vlevo nad časovou osou), popřípadě vypnout přichytávání (tlačítko magnetu vedle tlačítka pro zamykání). Časovou osu můžete přiblížit nebo oddálit tlačítky vpravo dole v časové ose.
Prolínačku (videa) uděláte pouhým přetažením klipů přes sebe – výsledkem bude červeně přeškrtnutý modrý obdélník (můžete vidět na předchozím obrázku).
Přidat další efekty můžete z karty Filter Effects (přetažením na příslušný klip), typy efektů jsou od sebe rozlišeny ikonkami. Nastavení efektů se nastavuje v kartě Clip inspector. Může to vypadat nějak takhle:
Tlačítky se šipkami nahoru a dolů můžete efekt přesunovat nebo odstranit. Pro přesnější určení efektů můžete použít efekt Node compositing (o tom za chvíli).
Jediným audio efektem je Volume automations, díky němuž získáte možnost přesně nastavit hlasitost klipu – po vložení a po přepnutí na nástroj Automations můžete přidat nové body a jejich přesunem tak nastavit požadovanou úroveň hlasitosti.
Titulky jsou také efekt, jen se nepřetahují na klip, ale do prázdného místa časové osy. Nastavení textu, písma, umístění se provádí v kartě Titles.
Jedná se o efekt, ve kterém lze nastavit, jak půjdou efekty za sebou, kam půjdou výstupy jiných efektů atd. Výchozí nastavení:
Jednotlivé efekty si přidáte kliknutím na ně, pak je potřeba zapojit je do správného pořadí. Výstup označuje červená tečka, vstup zelená – spojení se vytvářejí kliknutím na počáteční a koncový bod.
Modifikované nastavení může vypadat třeba takto.
Při takovéto úrovni nastavení se může hodit si dané nastavení uložit a někdy příště načíst.
Renderovací dialog také neoplývá možnostmi, ale alespoň máte možnost vybrat ze dvou přednastavených profilů:
Formulář pro vytváření nového profilu vypadá takto:
Průběh renderování pak vypadá takto:

Vyspělý střihový program, který si zakládá především na práci s efekty – což mu jde na výbornou. Práce v něm je (po úvodním seznámení) vcelku příjemná, rychlá a spolehlivá (našel jsem pouze jednu akci, u které Open Movie Editor opakovaně padal).
Postrádá však přechody (vyjma prolínačky) a jakékoliv možnosti záznamu, ať už z kamery, webkamery či televizní karty. Netypická je práce s projekty a provedení GUI. Nepříjemný je pomalý vývoj (nové verze co půl roku) a obtížná instalace – distribuční balíčky jsou často zastaralé a nebo nefunkční, při kompilaci chybí závislosti, které se mi nepodařilo dohledat.
To vše činí z OpenMovieEditoru použitelný leč obtížně dostupný editor, což může mnohé uživatele odradit.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Ale zas tolik mi to nevadí, na internet se dostanu jinde a kašlu na to - já jsem si totiž potom ještě smazal všechny moje data takže už z toho počítače zbyla jen hromádka nějakejch součástek na který se tu práší... A po zapnutí nejde uspávat, nehraje zvuk, videa ala youtube maj 1fps a je to cely uplne v pici
To jste v tom tak špatný?
tak tenhle jsem uz zapomnel
Co vy s tím počítačem děláte?
S každou další verzí se mi subjektivně zdá stabilita lepší a lepší. Zkoušel jsem to namátkou v 0.7.5 a nespadlo mi to.
Zkoušel jsem stříhat video nahrané z DVB-T. Nahrál jsem ho pomocí mencoderu do LAVC MPEG4 (FMP4).
Kdenlive - neumí ve videu seekovat, obraz v náhledu se zasekne a pak už se nezmění dokud program nevypnu.
Cinelerra - neumí FMP4 vůbec načíst
LiVES - půlhodinové video importuje 2 hodiny
KINO - při importu změní rozlišení ze 720x576 na 768x576 a na strany přidá černé pruhy
Open Movie Editor v Gentoo nemá balíček
S tím Kdenlive mám musím odporovat, já jsem v žádné verzi nezaregistroval, že bych nemohl pustit video a seekovat v něm (pokud si ovšem nevykládáme různě pojem seekovat).
Funguje mi klikáním, přesunováním myší a točením kolečkem. V časové ose pak šipky, v záhlaví osy i kolečko.
Celkem bych přivítal nějaký rozsáhlejší článek, nebo seriál o úpravě videa v Linuxu - od zpracování digitálního záznamu po jeho převední na DVD.
+1
podobne, spracovanie videa v linuxe je džungla...
Je a já se bohužel nepohybuji ve všech oblastech - třeba k nahrávání videa přes V4L či firewire se prakticky nedostanu.
Prevedeni na DVD je otazka dvou prikazu a dvou kliknuti
aptitude install devede
devede
(vyber videostopy v libovolnem formatu)
vypalit
Přece čím víc bitů, tím lepší, ne? 
Postrádá však přechody (vyjma prolínačky)Poněvač vlastní video nepáchám, tak to řeknu jen z pohledu případného diváka: Jedině dobře. Záklaní střih a prolínačka totiž naprosto stačí. Ve normálním filmu se nic jiného nepoužívá. A po té, co jsem u příbuzných byl nucen sledovat domácí video, kde byly v cca. deseti minutách použity snad všechny druhy přechodových a střihových efektů, kterými editační prograsm disponoval, jsem zaprvé pochopil, proč jsou někteří lidé ochotni pít methanol, a že jsou určité věci, které by se lidem bez jakéhokoliv uměleckého vkusu nikdy neměly dostat do rukou ...
Naprosto souhlasím! Ale za zmínku to stojí, protože ne všichni jsou takoví a pro některé jsou přechody na celém filmu to nejdůležitější 
Ve normálním filmu se nic jiného nepoužívá.Kolik filmů jsi viděl? :D Co třeba „stíračky“? Roztmívačky/zatmívačky?
Archlinux ma aktualnu verziu, Open Movie, skusim.
Z toho to píšu 
Máte někdo nějakou zkušenost s klíčováním v OpenMovie? Prozatím to dělám v KdeNlive, ale někde jsem zahlédl, že to lze i v tomto editoru. Můžete poradit jak se to v OpenMovie provádí?