Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Byla vydána nová verze 6.2 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.14.
Byla vydána nová verze 30.0.0 frameworku pro vývoj multiplatformních desktopových aplikací pomocí JavaScriptu, HTML a CSS Electron (Wikipedie, GitHub). Chromium bylo aktualizováno na verzi 124.0.6367.49, V8 na verzi 12.4 a Node.js na verzi 20.11.1. Electron byl původně vyvíjen pro editor Atom pod názvem Atom Shell. Dnes je na Electronu postavena celá řada dalších aplikací.
Byla vydána nová verze 9.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 220 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 700 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Evropský parlament dnes přijal směrnici týkající se tzv. práva spotřebitele na opravu. Poslanci ji podpořili 584 hlasy (3 bylo proti a 14 se zdrželo hlasování). Směrnice ujasňuje povinnosti výrobců opravovat zboží a motivovat spotřebitele k tomu, aby si výrobky nechávali opravit a prodloužili tak jejich životnost.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 40. Přehled novinek ve Fedora Workstation 40 a Fedora KDE 40 na stránkách Fedora Magazinu. Současně byl oznámen notebook Slimbook Fedora 2.
ČTK (Česká tisková kancelář) upozorňuje (X), že na jejím zpravodajském webu České noviny byly dnes dopoledne neznámým útočníkem umístěny dva smyšlené texty, které nepocházejí z její produkce. Jde o text s titulkem „BIS zabránila pokusu o atentát na nově zvoleného slovenského prezidenta Petra Pelligriniho“ a o údajné mimořádné prohlášení ministra Lipavského k témuž. Tyto dezinformace byly útočníky zveřejněny i s příslušnými notifikacemi v mobilní aplikaci Českých novin. ČTK ve svém zpravodajském servisu žádnou informaci v tomto znění nevydala.
Byla založena nadace Open Home Foundation zastřešující více než 240 projektů, standardů, ovladačů a knihoven (Home Assistant, ESPHome, Zigpy, Piper, Improv Wi-Fi, Wyoming, …) pro otevřenou chytrou domácnost s důrazem na soukromí, možnost výběru a udržitelnost.
Společnost Meta otevírá svůj operační systém Meta Horizon OS pro headsety pro virtuální a rozšířenou realitu. Vedle Meta Quest se bude používat i v připravovaných headsetech od Asusu a Lenova.
Společnost Espressif (ESP8266, ESP32, …) získala většinový podíl ve společnosti M5Stack, čímž posiluje ekosystém AIoT.
Vývoj Ardouru jsem zpočátku sledoval jen tak jedním okem, ale i tak mi neuniklo, že po verzi 1.0 se autorský tým v čele s Paulem Davisem místo otvírání šampaňského vrhl okamžitě na přepsání GUI do GTK+2, což bylo nedávno úspěšně završeno vydáním finální verze 2.0. I když jsem zpočátku nebyl zvoleným toolkitem příliš nadšený (prostě raději Qt aplikace než GTK+2), musím uznat, že nový slušivý kabátek Ardouru velmi sekne, a jistě tomu pomohla i spolupráce s německým designérem Thorstenem Wilmsem.
K čemu že to vlastně Ardour slouží? Jak asi většina z vás tuší, k profesionálnímu nahrávání, editaci a mixování hudebních nahrávek. Jako většina obdobného softwaru disponuje:
Pro účely recenze jsem zvolil distribuci zaměřenou právě na zpracování zvuku založenou na openSUSE Jacklab Audio Distribution, aktuálně ve verzi 1.0 beta 2. Jacklab má předpřipravený realtime kernel, který zaručí maximální výkon v audio aplikacích bez dropoutů. Ardour je samozřejmě také obsažen, ale pokud chcete mít zapnutou podporu VST (a to určitě chcete) je potřeba stáhnout zdrojové kódy Ardouru, VST 2.3 SDK od firmy libs/fst a zadáme scons VST=1 a následně scons install. Pokud máme v systému všechny potřebné devel balíky (a není jich málo), měli bychom se dočkat kýženého výsledku, jehož funkci můžeme ihned ověřit zadáním ardourvst.
Hned po prvním spuštění Ardouru je jasné, kde brali autoři (tedy hlavně Paul Davis) inspiraci. Ano, jsou to slavné Pro Tools od firmy Digidesign. Také proč ne, vždyť Pro Tools jsou v oblasti profesionálního HDR legendou a jakýmsi nepsaným standardem (i když zde je potřeba zdůraznit, že síla a jedinečnost Pro Tools HD nespočívá jen v SW, ale i HW, který je se SW dokonale odladěn); zřejmě kvůli jejich dominanci ve velkých studiích za oceánem. Na starém kontinentu přeci jen značnou část koláče ukrajují Nuendo a Soundscape. Takže zatímco uživatelé Pro Tools se budou v Ardouru cítit jako ryby ve vodě, uživatelé v domácích studiích asi rozšířenějších Cubase, Sonaru či Logicu, které vznikly původně jako MIDI sekvencery a o DAW možnosti byly rožšiřeny později, si budou muset trošku zvykat. Ardour, podobně jako již zmíněné Pro Tools, obsahuje dvě hlavní okna zde nazvaná "Editor" a "Mixer". V těch se odehrává téměř vše podstatné, takže v Linuxu s výhodou využijete standardních virtuálních ploch či druhého monitoru.
Ardour 2.0 versus Pro Tools 7.1 M-Powered
V okně "Editor" se podle všech očekávání nachází časová osa, na niž můžeme přidávat jednotlivé stopy či sběrnice. Záznam v audio stopách je znázorněn ve formě tzv. regionů, které představují jednotlivé audio soubory (nebo jejich části) uložené na disku, a jejichž seznam najdeme v záložce umístěné úplně napravo okna. Regiony můžeme vytvářet, stříhat, přesouvat, mazat, kopírovat, zkracovat či prodlužovat bez změny ladění. Veškerá editace je samozřejmě nedestruktivní a je možno využívat neomezené undo. Nechybí také možnost "snapování" (přichytávání regionů na definovanou mřížku) a punch recordingu. Pokud upřednostňujete práci v jednom okně a neradi se přepínáte do okna mixeru, o kterém bude řeč v další kapitole, můžete si v levé části Editoru zobrazit pomocí klávesové zkratky (Shift+E) šavli aktuálně zvýrazněné stopy.
Okno Editor
Průběhy fade-in a fade-out na začátcích a koncích regionů můžeme pohodlně editovat přímo na časové ose. Na výběr v menu pod pravým tlačítkem máme lineární a exponenciální průběhy (linear, slowest, slow, fast, fastest). K detailní editaci tzv. crossfadů slouží v Ardouru X-fade editor, v němž jsou přednastavené průběhy, které můžeme pochopitelně editovat ručně pomocí uzlů.
X-fade editor
Po vzoru Pro Tools lze zobrazovanou velikost stop měnit jen po krocích (small, smaller, normal, larger, large, largest) nikoliv plynule, jak to známe z ostatních HDR programů. Pravdou je, že toto rozmezí je pro efektivní práci více než dostatečné a pohodlně jej lze měnit myší (shift + kolečko myši).
Pro každou stopu lze vytvořit a editovat také graf automatizace nejen panoramy a zisku (neboli posunu faderu), ale i všech parametrů přiřazeného realtime efektu (pluginu). Ardour disponuje následujícími režimy automatizace:
Možnosti automatizace
Ardour také umožňuje tzv. freezování stop známé například z Cubase, při kterém je stopa jakoby "zmrazena" včetně všech efektů, automatizací a nastavení. Její editace je možná až po následném "rozmrazení". Cílem tohoto "zmrazení" je ulehčit procesoru při větších a na výpočetní výkon náročnějších projektech.
Celkově lze říci, že editační možnosti Ardouru v ničem podstatném nezaostávají za komerční konkurencí a pokud vám přeci jen nějaká ta "featura" schází, můžete si o ni napsat autorům.
V okně mixpultu je vše krásně přehledně a logicky uspořádáno podle signálové cesty, jak tomu bývá na analogových mixpultech. V každé "šavli" najdeme nejprve (odshora) její název, výběr vstupu a tlačítko record. Následuje sekce pro vkládání pre-fader inzertů, sendů a realtime pluginů. Zde je signál ještě nezávislý na poloze faderu (tahového potenciometru). Pod ní najdeme tlačítka Mute a Solo, následuje samotný fader, VU metr indikující amplitudu signálu a tlačítko ovládání automatizace faderu. Pod ním tlačítko Group, kterým můžete příslušnou stopu či sběrnici začlenit do podskupin, ve kterých je pak společné ovládání faderu, tlačítko post, pre a input, kterým vybíráte zdroj signálu. Následuje sekce pro post-fader pluginy, inzerty a sendy, pod ní najdeme ovládání panoramy a směrování výstupu. Ke každé stopě si můžete také vytvořit komentář s jejím popiskem. Jak jste si možná všimli, autoři se rozhodli nezabudovat ekvalizér přímo do mixpultu, ale přiklonili se k názoru, že si každý ten svůj oblíbený EQ vybere ve formě pluginu. Těžko říci, zda je to výhoda či nevýhoda, ale faktem zůstává, že konkurenční DAW většinou nějakým zabudovaným EQ disponují.
Mixpult v Ardouru
Aktuálně poslední verze Ardouru 2.0.5 bohužel zatím nedisponuje MIDI sekvencerem, tudíž můžete zapomenout i na využívání v současnosti velmi populárních virtuálních instrumentů. K tomu musíte použít synchronizaci s jinou aplikací (např. Rosegarden přes JACK). Ale na implementaci sekvenceru již pilně pracuje (v rámci programu Google Summer Of Code) Dave Robillard. Aktuálně byla přidána podpora základní editace MIDI stop jako kvantizace, mazání a přidávání not pomocí nástroje pera, barevné rozlišení not podle síly, přesněji rychlosti úhozu (velocity), stopy pro perkuse (kanál 10) a dva módy pro zasílání MIDI CC dat (kontrolery) - diskrétní a po částech linearně interpolovaný.
Aktuální stav vývoje MIDI sekvenceru
Dost podstatnou záležitostí je samozřejmě podpora takzvaných realtime plug-inů, bez kterých se asi v dnešní době neobejdeme. Používat můžete dva druhy pluginů: LADSPA nebo VST. Volně dostupných LADSPA pluginů je poměrně velké množství, ale bohužel o velké většině z nich se dá říci, že nejsou příliš kvalitní (některé jsou přímo "naprosto k ničemu", ale pár použitelných se přeci jen najde). Na všechny parametry pluginu můžete samozřejmě použít automatizace. Daleko důležitější ovšem je, jak se Ardour popere s VST pluginy, protože ty jsou v současnosti průmyslovým standardem, který podporují v podstatě všechny firmy.
Ardour využívá projektu FST, který je závislý na Wine a z toho samozřejmě plynou jisté problémy a ne všechny pluginy rozchodíte. Pluginy (dll knihovny) umístíte do /usr/local/lib/vst nebo /usr/lib/vst, kde je program ve výchozím nastavení hledá. Abych se přiznal, byl jsem příjemně překvapen množstvím VST pluginů, které se podařilo bez problémů zprovoznit. Našly se ale i takové, které buďto vedly k pádům, nebo se mi je nepodařilo oživit vůbec. Proto doporučuji nejprve pluginy řádně vyzkoušet a následně používat jen ty stabilní. Je jasné, že tato cesta nebude nikdy úplně ideální, i když se Wine neustále vylepšuje. Dost často jste odkázáni na elaborování s různýmy buildy Wine a když rozchodíte jedno, nefunguje druhé.
VST pluginy v Ardouru 2.0
Těchto problémů si je naštěstí spousta lidí vědoma, a tak existuje ještě jedna možnost, jak rozchodit VST pluginy a instrumenty v Linuxu. Ta sice přímo s Ardourem nesouvisí, ale přesto ji okrajově zmíním. Vzniká totiž projekt JOST, který nepoužívá žádné Wine, ale jde o opravdu nativní VST host. Projekt je zatím ve velmi raném stádiu vývoje, ale i tak je již řada VST pluginů a instrumentů funkčních. I tato cesta má samozřejmě menší zádrhel, a tím je nutnost přepsání částí kódu pluginů, aby byly čistě linuxové. To je možné jen u pluginů vydaných pod GPL nebo podobnou licencí a nedovedu si v současnosti představit, že by se podařilo přesvědčit softwarové firmy, aby svoje pluginy samy portovaly.
Celou "session" a tedy i výsledek své práce můžete samozřejmě ve finále vyexportovat jako jeden audio soubor, neboli provést tzv. mixdown a následně například vypálit na CD. Výběr exportních formátů je poměrně velký a nechybí samozřejmě ani nejrozšířenější WAV (8, 16, 24 a 32 bitů). Dále pak AIFF, RAW, PAF, AU, IRCAM a W64 (64bitový WAV).
Mixdown session
Pokud vytváříme hudební doprovod k filmům či reklamám, můžeme využít projektu xjadeo, aktuálně ve verzi 0.4.0, jímž lze synchronizovat video přehrávač a Ardour přes JACK nebo MTC. Pokud vás zajímá možnost mixování prostorového zvuku přímo v Ardouru, pak vězte, že byl také zahrnut do programu Google Summer Of Code.
Ardour a xjadeo
Ardour používá svůj vlastní formát souborů pro ukládání session na bázi XML, což je samozřejmě chvályhodné, ale jak už to tak bývá, v současnosti s jeho formátem v žádném komerčním HDR nepochodíte. Pokud potřebujete váš projekt dostat do či ze studia, kde používají s největší pravděpodobností komerční DAW, musíte exportovat každou stopu zvlásť, například jako WAV. Do budoucna by se určitě hodila podpora OMF (Open Media Format), který podporují jak Cubase, Sonar, Digital Performer, Logic, tak i Pro Tools (díky DigiTranslatoru). Samozřejmě i OMF má svá omezení, ale alespoň základní přenositelnost projektů mezi aplikacemi zajišťuje. Jeho podpory v Ardouru bychom se mohli časem dočkat díky projektu Deck2OMF. Ohledně podpory AAF (Advanced Authoring Format) sice nějaké zmínky můžeme v mailing listech vývojářů najít, ale asi jde zatím o hudbu budoucnosti.
Ardour v akci
Přestože není vývoj Ardouru zdaleka dokončen a na některé funkce si musíme ještě chvíli počkat (MIDI sekvencer, surround mixing), již dnes představuje v kombinaci například s masteringovým programem JAMIN velmi komplexní audio řešení pro platformu GNU/Linux. Také díky němu ušel Linux v oblasti zpracování zvuku za poslední zhruba dva roky obrovský kus cesty a již se přiblížil na dohled lídrům pelotonu MacOS X a MS Windows, i když mu stále ješte cosi chybí. Ať už je to nedostatek kvalitních aplikací jako je právě Ardour, nebo přeci jen ještě obtížnější instalace a zprovoznění oproti konkurenčním platformám, či potřeba uspokojivě dořešit otázku VST/VSTi. Ale i tak nezbývá, než pomyslně smeknout kloubouk před autory, (zejména Paulem Davisem - ten stál i u zrodu nízkolatenčního audio serveru JACK bez kterého by se nedalo o profesionálním audiu na Linuxu ani hovořit), kteří odvedli kus poctivé práce a dokázali téměř nemožné - přinést uživatelům Linuxu opravdu profi audio aplikaci na bázi open source. Doufejme, že vývoj Ardouru bude pokračovat alespoň stejným tempem jako doposud, a že neskončí v propadlišti dějin. Byla by to dozajista velká škoda, protože potenciál na to být opravdu "revolučním" určitě má. Příště (jestli tedy nějaké přístě bude) se podíváme na zoubek dalšímu nadějnému programu, a to modulárnímu audio/MIDI sekvenceru energyXT2.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
17.9.2007 00:05
Fluttershy, yay! | skóre: 92
| blog:
pre-fader inzertůProč z? Jinak souhlasím s příspěvkem výše... hezký článek.
jacklab rt kernel je sice vyladěn k muzice, ale jsou tam dodrbané některé jiné věci. Např. detekce připojených médií (usb, cd, dvd),Jak konkrétně? Nic takového nepozoruju. Respektive nepozoruju rozdíl mezi stroji s RT a normálním jádrem v tomto směru.
Instalace ardouru, speciálně verze 2 je opravdu pro labužníky.To je spíš problém některých distribucí, ne? Já intaluju ardour přes emerge ardour (respektive před pár lety jsem ho takhle nainstaloval a teď už mi chodí jenom nové verze) a ničeho špatného jsem si nevšimnul.
Že bychom už měli v oblasti nahrávání na výběr? (ardour2, qtractor, wired) Ó, jak vzrušující doba ;)No nevím. Wired moc na nahrávání není. Popravdě dodnes jsem nepřišel na to, k čemu vlastně je a co umí. Chtělo by to alespoň jeden demosong. Pokud to má být samohrajka ala reason, tak to mi tedy mnohem zajímavější (a hlavně funkční) přijde třeba Beast nebo PD (i když to je trochu z jiného soudku). Qtractor se dost dobře nedá nazvat DAW i když na seznámení s jeho problematikou nebo jednoduché a intuitivní zaznamenání okamžitých nápadů je výborný. Každopádně nevím, proč zrovna zmiňovat tyhle dvě. Existuje toho mnohonásobně víc. apps.linuxaudio.org napoví.
Proč proboha většina těchto SW zavádí vlastní grafický kabátek? Vždyť se na to víceméně nedá koukat.Většina určitě ne. Když pominu zmíněný wired nebo PD, tak ostatní jsou normální GTK nebo QT aplikace.
) než do zvukovek pod Linuxem 
. Nebo mrknout na http://www.fotopruvodce.cz/fotoforum.phtml, teď jsou tam sice některá témata dost ustřelená, ale pořád se dá odtamtud dost informací vydolovat.
Navíc netrpí problémy karet na FW jako je háklivost na použitý čipset, vyšší latence a větší zatížení CPU.MUHEHE
... promiň, ale tato hláška mi v threadu, kde rozmlouváš použití USB, přišla opravdu vtipná (jestliže FW karty mají v tomto směru "problémy", co bys potom musel říci o USB?) (čímž neříkám, že nemáš pravdu ... jenom ten kontext je cool 
)
O USB říkám hned na začátku, že to pro multikanál není dobrý nápad. FW je výrazně robustnější řešení, ale svoje mouchy má. Částečně je to dané principem (vyšší latence) a částečně blbou implementací mnohých FW čipsetů, která způsobuje lupání a kousání.Navíc netrpí problémy karet na FW jako je háklivost na použitý čipset, vyšší latence a větší zatížení CPU.MUHEHE
O USB říkám hned na začátku, že to pro multikanál není dobrý nápad.jasně, ale je vtipný ten kontext, že důvody, pro které (mimojiné) zavrhnout USB, potom vyčteš i jeho "náhradě"
FW je výrazně robustnější řešení, ale svoje mouchy má.hm, trošku OT - za největší mouchu považuju to, že je dražší, tudíž v lowendu se místo něj používá USB, tudíž FW se nevyrábí a neprodává v takovém objemu, což jej ještě relativně zdražuje, a vzniká pak jakýsi lock-in, kdy uživatel, který by byl ochoten koupit si nějaký ne-úplně-levný hardware na FW už není ochoten kvůli tomu jednomu kousku (když ostatní má na USB) kupovat ještě FW řadič (nebo třeba ani nemůže - notebooky), a raději poptává USB verzi ... ale to není ani tak chyba FW jako současné konzumní společnosti, kde se musí šetřit náklady za každou cenu (i když centíky za FW licence za to jistě hodně zodpovídají)
USB má ale mnohem větší problémy než FW a pak ještě některé další. Na tom není nic vtipného, to je prostě fakt.O USB říkám hned na začátku, že to pro multikanál není dobrý nápad.jasně, ale je vtipný ten kontext, že důvody, pro které (mimojiné) zavrhnout USB, potom vyčteš i jeho "náhradě"
hm, trošku OT - za největší mouchu považuju to, že je dražšíDražší asi nebude, vždyť FW je běžné i na deskách za 1500,-Kč. Spíš je celý problém v tom, že je to technologie konkurenční k microsoftímu USB a podle toho se k tomu výrobci PC chovají. FW rozhraní je takřka bez výjimky řešené dodatečným broukem lípnutým na PCI namísto, aby bylo samozřejmou součástí čipsetu.
Na tom není nic vtipného, to je prostě fakt.hm, a to má být jako v rozporu? - znáš pořady ve stylu "Neváhej a toč"? ... že je fakt, když někdo dostal před kamerou do koulí, jako brání tomu, aby se tam diváci váleli smíchy?
Dražší asi nebude, vždyť FW je běžné i na deskách za 1500,-Kč. ... FW rozhraní je takřka bez výjimky řešené dodatečným broukem lípnutým na PCI namísto, aby bylo samozřejmou součástí čipsetu.hm, takže řešení samostatným broukem je stejně drahé jako řešení v rámci jiného chipsetu? ... jinak nevím jak je to teď, ale dříve se za implementaci FW vybíraly patentové poplatky $0,25 na port, zatímco za USB ne
- popírám snad někde cokoliv z toho, co jsi řekl o vztahu USB-FW-CardBus? ... já myslím, že ne, takže reakce "nevidím v tom nic nepravdivého" je totálně mimo
mě pouze přišel vtipný ten kontext, ve kterém jsi to řekl; tobě ne, ok, vkus se různí - prosím přijmi to jako fakt a nehledej v tom neustále, že bych snad tvůj názor na tuto problematiku napadal, ok?
co se týče USB3, já si myslím, že teď je nejlepší příležitost chopit se FireWire - specifikace 1394c už je na světě, USB3 je v nedohlednu, hardwarově nesrovnatelné ... ale obávám se, že marketingově se to zase projede na plné čáře, neb za tím nestojí Wintel
jinak co se týče ceny ... jasně, pro zákazníka není rozdíl, jestli si koupí desku za 1490 Kč nebo za 1500 Kč, ale pokud jde o výrobu ve statisícových sériích, a nějaký managór si spočte, že na milionu kusů ušetří půl milionu dolarů, tak prostě rozhodne, že se FireWire podporovat nebude (stejně jako spočte, že se nevyplatí vyrábět desku bez integrované zvukovky, atd.) ... a rozhodně mi nepřijde, že by FW bylo běžné i na lowendových deskách; teď jsem si projel 20 nejlevnějších u Alfacompu, a ani jedna FW neměla, zato všechny měly 8*USB2
17.9.2007 12:33
Pavel Půlpán | skóre: 22
| Trutnov
Aktuálně poslední verze Ardouru 2.0.5 bohužel zatím nedisponuje MIDI sekvencerem, tudíž můžete zapomenout i na využívání v současnosti velmi populárních virtuálních instrumentů.tudiz muzete zapomenout v soucasnosti na vyuzivani jeste popularnejsich hardwarovych instrumentu (ruzny syntaky, samplery apod...)
no vetsinou je to delany tak, ze pocitac pres midi rozhrani ovlada krabice, ktery maj vlastni vystupy, ktery se poslou do opravdickyho mixaku, kde se to vsechno micha a vystup z nej se pak nahrava zas do pocitace.No popravdě s takovýmhle postupem se člověk dneska asi moc nesetká. Ono by ani nemělo moc velký smysl tlačit do počítače už hotový mix a připravovat se tak o výhody DAW řešení. Pravděpodobnější spíš bude, že to nejdřív někdo složí a udělá si základy v sekvenceru (pod linuxem třeba Muse nebo Rosegarden), pak se to natlačí do mnoha diskrétních audiostop v DAW, dohrají další stopy (jsou-li nějaké) s živými nástroji, vokály apod. a následně se to smíchá (což zase může dělat někdo úplně jiný v jiném studiu na jiném HW a SW) do výsledné stereostopy, případě nějakého multikanálu. Ten se potom zmasteruje (více či méně jemá finalizace výsledného zvuku) a opatří náležitostmi pro výsledný nosič. Všechny tyhle kroky a etapy se dají s větším či menším komfortem udělat i v Linuxu a specielně Ardour je plně srovnatelný se světovou komerční špičkou.
17.9.2007 19:27
Xeelee | skóre: 9
| blog: Xeeleeho diagnóza
| Praha
21.9.2007 22:06
Xeelee | skóre: 9
| blog: Xeeleeho diagnóza
| Praha
26.9.2007 17:05
Xeelee | skóre: 9
| blog: Xeeleeho diagnóza
| Praha
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
17.9.2007 12:33