Byla vydána Java 27 / JDK 27. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 9.
Byl vydán Mozilla Firefox 156.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vestavěný prohlížeč PDF se nyní spouští o 45 % rychleji. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 156 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Článek na Raspberry Pi představuje nový vzhled desktopu operačního systému Raspberry Pi OS v aktuálním vydání 2026-09-15.
Nové verze Roundcube Webmailu 1.6.19 a 1.7.4 řeší několik zranitelností.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu hloupého (jenom volání a SMS) tlačítkového DIY telefonu MAKERphone 2.0 od společnosti CircuitMess postaveného na ESP32-S3 a volitelně také s hodinkami MAKERband. S možností psaní vlastních aplikací. S volitelnými HW rozšiřujícími moduly.
Byla vydána nová verze 10.7 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Přibyly balíčky HomeBox a Scrypted.
OpenRGB (GitLab) dospěl do verze 1.0 (YouTube). OpenRGB (dříve OpenAuraSDK) je svobodný multiplatformní software umožňující nastavení podsvícení celé řady různých „herních“ komponent a periferií.
Dnes startuje prodej headsetu Steam Frame. Počínaje dneškem se tedy můžete zapsat na seznam pro jeden z následujících modelů: Steam Frame 256 GB za 1 049 EUR a Steam Frame 1 TB za 1 279 EUR.
Vládní CERT upozorňuje na kritickou zranitelnost v GitLab Community Edition (CE) a Enterprise Edition (EE). Zranitelnost CVE-2026-85706 typu path traversal v Repository Commits API dosahuje skóre CVSS 10.0. Kvůli nedostatečnému omezení cest a chybějícímu vynucení autentizace může za určitých podmínek neautentizovaný útočník číst libovolné soubory ze serveru GitLab, a získat tak přístup k citlivým datům a konfiguraci instance.
Linux může běžet nativně na ESP32-S3 – bez emulace a rovnou s 9,7″ e-paperem.
Ale zas tolik mi to nevadí, na internet se dostanu jinde a kašlu na to - já jsem si totiž potom ještě smazal všechny moje data takže už z toho počítače zbyla jen hromádka nějakejch součástek na který se tu práší... A po zapnutí nejde uspávat, nehraje zvuk, videa ala youtube maj 1fps a je to cely uplne v pici
To jste v tom tak špatný?
tak tenhle jsem uz zapomnel
Co vy s tím počítačem děláte?
S každou další verzí se mi subjektivně zdá stabilita lepší a lepší. Zkoušel jsem to namátkou v 0.7.5 a nespadlo mi to.
Zkoušel jsem stříhat video nahrané z DVB-T. Nahrál jsem ho pomocí mencoderu do LAVC MPEG4 (FMP4).
Kdenlive - neumí ve videu seekovat, obraz v náhledu se zasekne a pak už se nezmění dokud program nevypnu.
Cinelerra - neumí FMP4 vůbec načíst
LiVES - půlhodinové video importuje 2 hodiny
KINO - při importu změní rozlišení ze 720x576 na 768x576 a na strany přidá černé pruhy
Open Movie Editor v Gentoo nemá balíček
S tím Kdenlive mám musím odporovat, já jsem v žádné verzi nezaregistroval, že bych nemohl pustit video a seekovat v něm (pokud si ovšem nevykládáme různě pojem seekovat).
Funguje mi klikáním, přesunováním myší a točením kolečkem. V časové ose pak šipky, v záhlaví osy i kolečko.
Celkem bych přivítal nějaký rozsáhlejší článek, nebo seriál o úpravě videa v Linuxu - od zpracování digitálního záznamu po jeho převední na DVD.
+1
podobne, spracovanie videa v linuxe je džungla...
Je a já se bohužel nepohybuji ve všech oblastech - třeba k nahrávání videa přes V4L či firewire se prakticky nedostanu.
Prevedeni na DVD je otazka dvou prikazu a dvou kliknuti
aptitude install devede
devede
(vyber videostopy v libovolnem formatu)
vypalit
Přece čím víc bitů, tím lepší, ne? 
Postrádá však přechody (vyjma prolínačky)Poněvač vlastní video nepáchám, tak to řeknu jen z pohledu případného diváka: Jedině dobře. Záklaní střih a prolínačka totiž naprosto stačí. Ve normálním filmu se nic jiného nepoužívá. A po té, co jsem u příbuzných byl nucen sledovat domácí video, kde byly v cca. deseti minutách použity snad všechny druhy přechodových a střihových efektů, kterými editační prograsm disponoval, jsem zaprvé pochopil, proč jsou někteří lidé ochotni pít methanol, a že jsou určité věci, které by se lidem bez jakéhokoliv uměleckého vkusu nikdy neměly dostat do rukou ...
Naprosto souhlasím! Ale za zmínku to stojí, protože ne všichni jsou takoví a pro některé jsou přechody na celém filmu to nejdůležitější 
Ve normálním filmu se nic jiného nepoužívá.Kolik filmů jsi viděl? :D Co třeba „stíračky“? Roztmívačky/zatmívačky?
Archlinux ma aktualnu verziu, Open Movie, skusim.
Z toho to píšu 
Máte někdo nějakou zkušenost s klíčováním v OpenMovie? Prozatím to dělám v KdeNlive, ale někde jsem zahlédl, že to lze i v tomto editoru. Můžete poradit jak se to v OpenMovie provádí?
Tiskni
Sdílej: