Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Webový prohlížeč Waterfox (Wikipedie), fork Firefoxu, byl vydán ve verzi 6.7.0. Postaven je na jádru Gecko ESR 153.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.17.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Přidána byla základní podpora gamepadů. Opraveno bylo několik zranitelností. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Americká technologická společnost Apple loni v Irsku na daních zaplatila 17 miliard dolarů (zhruba 350 miliard Kč). To představovalo 40 procent celkové částky, kterou firma odvedla na dani z příjmů po celém světě. Vyplývá to z účetních výkazů podniku. Platbu výrazně zvýšilo rozhodnutí Soudního dvora EU z roku 2024, podle něhož měl Apple doplatit Irsku na daních 13 miliard eur (313 miliard Kč).
CrossPoint Reader je open-source alternativní firmware pro menší, levné čtečky, vybavené cca čtyřpalcovým e-ink displejem. Zahrnuje aplikaci pro čtení e-knih a webový server pro konfiguraci a přenos souborů po síti. Verze 1.0 byla vydána v únoru 2026. Recenze současné verze 1.5 vyšla na Linux Weekly News.
Byla vydána verze 1.98.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ale zas tolik mi to nevadí, na internet se dostanu jinde a kašlu na to - já jsem si totiž potom ještě smazal všechny moje data takže už z toho počítače zbyla jen hromádka nějakejch součástek na který se tu práší... A po zapnutí nejde uspávat, nehraje zvuk, videa ala youtube maj 1fps a je to cely uplne v pici
To jste v tom tak špatný?
tak tenhle jsem uz zapomnel
Co vy s tím počítačem děláte?
S každou další verzí se mi subjektivně zdá stabilita lepší a lepší. Zkoušel jsem to namátkou v 0.7.5 a nespadlo mi to.
Zkoušel jsem stříhat video nahrané z DVB-T. Nahrál jsem ho pomocí mencoderu do LAVC MPEG4 (FMP4).
Kdenlive - neumí ve videu seekovat, obraz v náhledu se zasekne a pak už se nezmění dokud program nevypnu.
Cinelerra - neumí FMP4 vůbec načíst
LiVES - půlhodinové video importuje 2 hodiny
KINO - při importu změní rozlišení ze 720x576 na 768x576 a na strany přidá černé pruhy
Open Movie Editor v Gentoo nemá balíček
S tím Kdenlive mám musím odporovat, já jsem v žádné verzi nezaregistroval, že bych nemohl pustit video a seekovat v něm (pokud si ovšem nevykládáme různě pojem seekovat).
Funguje mi klikáním, přesunováním myší a točením kolečkem. V časové ose pak šipky, v záhlaví osy i kolečko.
Celkem bych přivítal nějaký rozsáhlejší článek, nebo seriál o úpravě videa v Linuxu - od zpracování digitálního záznamu po jeho převední na DVD.
+1
podobne, spracovanie videa v linuxe je džungla...
Je a já se bohužel nepohybuji ve všech oblastech - třeba k nahrávání videa přes V4L či firewire se prakticky nedostanu.
Prevedeni na DVD je otazka dvou prikazu a dvou kliknuti
aptitude install devede
devede
(vyber videostopy v libovolnem formatu)
vypalit
Přece čím víc bitů, tím lepší, ne? 
Postrádá však přechody (vyjma prolínačky)Poněvač vlastní video nepáchám, tak to řeknu jen z pohledu případného diváka: Jedině dobře. Záklaní střih a prolínačka totiž naprosto stačí. Ve normálním filmu se nic jiného nepoužívá. A po té, co jsem u příbuzných byl nucen sledovat domácí video, kde byly v cca. deseti minutách použity snad všechny druhy přechodových a střihových efektů, kterými editační prograsm disponoval, jsem zaprvé pochopil, proč jsou někteří lidé ochotni pít methanol, a že jsou určité věci, které by se lidem bez jakéhokoliv uměleckého vkusu nikdy neměly dostat do rukou ...
Naprosto souhlasím! Ale za zmínku to stojí, protože ne všichni jsou takoví a pro některé jsou přechody na celém filmu to nejdůležitější 
Ve normálním filmu se nic jiného nepoužívá.Kolik filmů jsi viděl? :D Co třeba „stíračky“? Roztmívačky/zatmívačky?
Archlinux ma aktualnu verziu, Open Movie, skusim.
Z toho to píšu 
Máte někdo nějakou zkušenost s klíčováním v OpenMovie? Prozatím to dělám v KdeNlive, ale někde jsem zahlédl, že to lze i v tomto editoru. Můžete poradit jak se to v OpenMovie provádí?
Tiskni
Sdílej: