Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána nová verze 3.7.0 multiplatformního svobodného frameworku pro zpracování obrazu G'MIC (GREYC's Magic for Image Computing, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy nových filtrů na PIXLS.US.
Všem na AbcLinuxu vše nejlepší k Valentýnu aneb Dni lásky ke svobodnému softwaru (I love Free Software Day, Mastodon, 𝕏).
Eric Migicovsky představil Pebble Emulator, tj. emulátor hodinek Pebble (PebbleOS) běžící ve webovém prohlížeči. Za 6 hodin jej napsal Claude Code. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Byla vydána nová verze 3.41 frameworku Flutter (Wikipedie) pro vývoj mobilních, webových i desktopových aplikací a nová verze 3.11 souvisejícího programovacího jazyka Dart (Wikipedie).
Rusko zcela zablokovalo komunikační platformu WhatsApp, řekl včera mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Aplikace, jejímž vlastníkem je americká společnost Meta Platforms a která má v Rusku na 100 milionů uživatelů, podle Peskova nedodržovala ruské zákony. Mluvčí zároveň lidem v Rusku doporučil, aby začali používat domácí aplikaci MAX. Kritici tvrdí, že tato aplikace ruské vládě umožňuje lidi sledovat, což úřady popírají.
Ale zas tolik mi to nevadí, na internet se dostanu jinde a kašlu na to - já jsem si totiž potom ještě smazal všechny moje data takže už z toho počítače zbyla jen hromádka nějakejch součástek na který se tu práší... A po zapnutí nejde uspávat, nehraje zvuk, videa ala youtube maj 1fps a je to cely uplne v pici
To jste v tom tak špatný?
tak tenhle jsem uz zapomnel
Co vy s tím počítačem děláte?
S každou další verzí se mi subjektivně zdá stabilita lepší a lepší. Zkoušel jsem to namátkou v 0.7.5 a nespadlo mi to.
Zkoušel jsem stříhat video nahrané z DVB-T. Nahrál jsem ho pomocí mencoderu do LAVC MPEG4 (FMP4).
Kdenlive - neumí ve videu seekovat, obraz v náhledu se zasekne a pak už se nezmění dokud program nevypnu.
Cinelerra - neumí FMP4 vůbec načíst
LiVES - půlhodinové video importuje 2 hodiny
KINO - při importu změní rozlišení ze 720x576 na 768x576 a na strany přidá černé pruhy
Open Movie Editor v Gentoo nemá balíček
S tím Kdenlive mám musím odporovat, já jsem v žádné verzi nezaregistroval, že bych nemohl pustit video a seekovat v něm (pokud si ovšem nevykládáme různě pojem seekovat).
Funguje mi klikáním, přesunováním myší a točením kolečkem. V časové ose pak šipky, v záhlaví osy i kolečko.
Celkem bych přivítal nějaký rozsáhlejší článek, nebo seriál o úpravě videa v Linuxu - od zpracování digitálního záznamu po jeho převední na DVD.
+1
podobne, spracovanie videa v linuxe je džungla...
Je a já se bohužel nepohybuji ve všech oblastech - třeba k nahrávání videa přes V4L či firewire se prakticky nedostanu.
Prevedeni na DVD je otazka dvou prikazu a dvou kliknuti
aptitude install devede
devede
(vyber videostopy v libovolnem formatu)
vypalit
Přece čím víc bitů, tím lepší, ne? 
Postrádá však přechody (vyjma prolínačky)Poněvač vlastní video nepáchám, tak to řeknu jen z pohledu případného diváka: Jedině dobře. Záklaní střih a prolínačka totiž naprosto stačí. Ve normálním filmu se nic jiného nepoužívá. A po té, co jsem u příbuzných byl nucen sledovat domácí video, kde byly v cca. deseti minutách použity snad všechny druhy přechodových a střihových efektů, kterými editační prograsm disponoval, jsem zaprvé pochopil, proč jsou někteří lidé ochotni pít methanol, a že jsou určité věci, které by se lidem bez jakéhokoliv uměleckého vkusu nikdy neměly dostat do rukou ...
Naprosto souhlasím! Ale za zmínku to stojí, protože ne všichni jsou takoví a pro některé jsou přechody na celém filmu to nejdůležitější 
Ve normálním filmu se nic jiného nepoužívá.Kolik filmů jsi viděl? :D Co třeba „stíračky“? Roztmívačky/zatmívačky?
Archlinux ma aktualnu verziu, Open Movie, skusim.
Z toho to píšu 
Máte někdo nějakou zkušenost s klíčováním v OpenMovie? Prozatím to dělám v KdeNlive, ale někde jsem zahlédl, že to lze i v tomto editoru. Můžete poradit jak se to v OpenMovie provádí?
Tiskni
Sdílej: