Portál AbcLinuxu, 6. května 2025 23:03
Robotický lovec s umělou inteligencí ochrání kritickou infrastrukturu před útoky dronů. Antihmota v kosmickém záření znovu otevírá otázku temné hmoty v podobě části WIMP. Asteroid, který vyhubil dinosaury, mohl současně odstartovat zemědělství mravenců.
Částice WIMP (Weakly Interacting Massive Particles) představují jednoho z kandidátů na temnou hmotu. Podle nové studie některá nedávná pozorování antihmoty (antihmotových atomových jader) v kosmickém záření jsou v souladu s existencí WIMPů. Navíc by tyto částice mohly být ještě podivnější, než se dosud předpokládalo.
V 90. letech 20. století zjistily družice NASA (vypuštěné za účelem pozorování vysokoenergetických částic pocházejících ze supernov a dalších „kosmických“ objektů) nečekanou věc: že záblesky vysokoenergetického gama záření mají původ také přímo na Zemi. Celkem rychle se ukázalo, že jejich původcem mohou být bouřky, ale podrobnosti (jak často k tomuto jevu dochází apod.), zůstávaly záhadou.
Když byla Psyche zhruba 53 milionů kilometrů daleko (což zhruba odpovídá maximálnímu přiblížení Marsu k Zemi), dokázal technologický demonstrátor DSOC přenášet data maximální rychlostí 267 megabitů za sekundu. To je rychlost, která se podobá rychlosti stahování širokopásmového internetu.
Letiště, elektrárny, věznice, silové složky, ale i ochrana důležitých osob – všude tam v blízké budoucnosti najde uplatnění robotický „lovec“ Eagle.one. Narušitele vzdušného prostoru v blízkosti objektů kritické infrastruktury či tzv. měkkých cílů lapá ve vzduchu do sítě, která se před zásahem vysune z podvěsu. Od podobných produktů na trhu se český robot odlišuje tím, že dokáže chytat i rychle letící cíle pohybující se po obtížně predikovatelných trajektoriích.
Navzdory předchozím předpokladům jsou nervové buňky v lidské mozkové kůře (neokortexu) zapojeny jinak než u myší. Takové jsou závěry nové studie provedené na Charité-Universitätsmedizin Berlin. Výzkum zjistil, že zatímco lidské neurony komunikují jednosměrně, u myší mají signály tendenci proudit ve smyčkách. Rozdílné „zapojení“ možná zvyšuje efektivitu a kapacitu lidského mozku při zpracování informací. Tyto objevy by mohly přispět k dalšímu vývoji umělých neuronových sítí.
Planetu (kdysi možná) podobnou Zemi našli i u mrtvé hvězdy. Objev planety podobné Zemi ve vzdálenosti 4 000 světelných let poskytuje náhled na jeden z možných osudů naší planety miliardy let v budoucnosti.
Objevili stabilní jednoelektronovou kovalentní vazbu mezi dvěma atomy uhlíku. Kovalentní vazby, v nichž se dva atomy spojují sdílením páru elektronů, jsou v přírodě běžné. V roce 1931 navrhl Linus Pauling, že by mohly existovat i kovalentní vazby tvořené pouze jedním nepárovým elektronem…
Asteroid, který vyhubil dinosaury, mohl současně odstartovat zemědělství mravenců. Nejenom konec (neptačích) dinosaurů a uvolnění cesty savcům, ale také řadu dalších dopadů měl dopad asteroidu na konci křídy. Možná včetně první neolitické revoluce.
Les v holocénu a chvála smrku. I v podmínkách teplého a vlhkého klimatického optima se i v nižších polohách setkáváme se smrkem ztepilým. Obvykle jej považujeme za typickou dřevinu inverzních roklí a podmáčených pramenišť, ale to může být zřejmě jen náš „subalpinský“ pohled. (úryvek z knihy Václav Cílek, Jindřich Prach, Zdeňka Sůvová a kolektiv: Lesy středních Čech)
Úbytek mozku při Alzheimerově poruše nemá jednotný vzorec. Výzkum srovnával individuální vzorce zmenšování mozku v průběhu času u lidí s mírnými poruchami paměti nebo Alzheimerovou chorobou se zdravými lidmi.
První vizualizace valenčních elektronů odhaluje povahu chemické vazby. Nyní se mělo poprvé podařit elektivně extrahovat pouze hustotu valenčních elektronů atomů v krystalu.
Covid se letos šíří rychleji, nakažení přibývají už od prázdnin. Koronaviry se letos začaly šířit s několikatýdenním předstihem. Nakažených covidem přibývá už od poloviny srpna, kdy Česko sužovala silná vedra.
Masožravé rostliny mohou pomáhat v průmyslu. Druhy z rodu rosička vylučujú bohatú zmes tráviacich enzýmov.
Jak vylepšovat účinky léčivých látek. Trichomonas vaginalis. Dosud se nedařilo izolovat proteazom přímo z tohoto organismu, a proto vědci z ÚOCHB připravili proteazom umělý.
Astrofotografie: Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety. Úkaz nabídl jedinečnou možnost sledovat vesmírné dění v kulisách historické architektury.
Na obloze můžeme pozorovat nejvýraznější kometu od roku 1997. Ač bylo jasné, že kometa bude vidět pouhým okem, samotná jasnost komety ještě neříká nic o jejím vzhledu na obloze. Ten závisí především na jasnosti ohon.
Exoplaneta WASP-69b má ocas podobný kometě. WASP-69b je o 10 % větší než Jupiter co do poloměru, ale hmotností se blíží mnohem lehčímu Saturnu – není příliš hustá (asi jako korek) a má jen asi 30 % hmotnosti Jupiteru.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.