Google zveřejnil seznam 185 organizací přijatých do letošního Google Summer of Code (GSoC). Dle plánu se zájemci přihlašují od 16. do 31. března. Vydělat si mohou od 750 do 6600 dolarů. V Česku a na Slovensku je to 900 dolarů za malý, 1800 dolarů za střední a 3600 dolarů za velký projekt. Další informace v často kladených otázkách (FAQ). K dispozici jsou také statistiky z minulých let.
Byla vydána únorová aktualizace aneb nová verze 1.110 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.110 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Apple představil 13palcový MacBook Neo s čipem A18 Pro. V základní konfiguraci za 16 990 Kč.
Kalifornský zákon AB 1043 platný od 1. ledna 2027 vyžaduje, aby operační systémy požadovaly po uživatelích věk nebo datum narození a skrze API poskytovaly aplikacím informaci, zda je uživatel mladší 13 let, má 13 až 16 let, má 16 až 18 let nebo má alespoň 18 let. Vývojáři linuxových distribucí řeší, co s tím (Ubuntu, Fedora, …).
Konference LinuxDays 2026 proběhne o víkendu 3. a 4. října v Praze v areálu ČVUT v Dejvicích na FIT. Čekají vás desítky přednášek, workshopy, stánky a setkání se spoustou chytrých lidí.
Nové verze webových prohlížečů Chrome a Firefox jsou vydávány každé 4 týdny. Aktuální verze Chrome je 145. Aktuální verze Firefoxu je 148. Od září přejde Chrome na dvoutýdenní cyklus vydávání. V kterém týdnu bude mít Chrome větší číslo verze než Firefox? 😀
Apple představil nové čipy M5 Pro a M5 Max, MacBook Pro s čipy M5 Pro a M5 Max, MacBook Air s čipem M5 a Studio Display a nový Studio Display XDR.
Bylo spuštěno hlasování o přednáškách a workshopech pro letošní Installfest, jenž proběhne o víkendu 28. a 29. března v Praze na Karlově náměstí 13.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) třetí RC verze GIMPu 3.2. Přehled novinek v oznámení o vydání. Podrobně v souboru NEWS na GitLabu.
Apple představil iPhone 17e a iPad Air s čipem M4.
Robotický lovec s umělou inteligencí ochrání kritickou infrastrukturu před útoky dronů. Antihmota v kosmickém záření znovu otevírá otázku temné hmoty v podobě části WIMP. Asteroid, který vyhubil dinosaury, mohl současně odstartovat zemědělství mravenců.
Částice WIMP (Weakly Interacting Massive Particles) představují jednoho z kandidátů na temnou hmotu. Podle nové studie některá nedávná pozorování antihmoty (antihmotových atomových jader) v kosmickém záření jsou v souladu s existencí WIMPů. Navíc by tyto částice mohly být ještě podivnější, než se dosud předpokládalo.
V 90. letech 20. století zjistily družice NASA (vypuštěné za účelem pozorování vysokoenergetických částic pocházejících ze supernov a dalších „kosmických“ objektů) nečekanou věc: že záblesky vysokoenergetického gama záření mají původ také přímo na Zemi. Celkem rychle se ukázalo, že jejich původcem mohou být bouřky, ale podrobnosti (jak často k tomuto jevu dochází apod.), zůstávaly záhadou.
Když byla Psyche zhruba 53 milionů kilometrů daleko (což zhruba odpovídá maximálnímu přiblížení Marsu k Zemi), dokázal technologický demonstrátor DSOC přenášet data maximální rychlostí 267 megabitů za sekundu. To je rychlost, která se podobá rychlosti stahování širokopásmového internetu.
Letiště, elektrárny, věznice, silové složky, ale i ochrana důležitých osob – všude tam v blízké budoucnosti najde uplatnění robotický „lovec“ Eagle.one. Narušitele vzdušného prostoru v blízkosti objektů kritické infrastruktury či tzv. měkkých cílů lapá ve vzduchu do sítě, která se před zásahem vysune z podvěsu. Od podobných produktů na trhu se český robot odlišuje tím, že dokáže chytat i rychle letící cíle pohybující se po obtížně predikovatelných trajektoriích.
Navzdory předchozím předpokladům jsou nervové buňky v lidské mozkové kůře (neokortexu) zapojeny jinak než u myší. Takové jsou závěry nové studie provedené na Charité-Universitätsmedizin Berlin. Výzkum zjistil, že zatímco lidské neurony komunikují jednosměrně, u myší mají signály tendenci proudit ve smyčkách. Rozdílné „zapojení“ možná zvyšuje efektivitu a kapacitu lidského mozku při zpracování informací. Tyto objevy by mohly přispět k dalšímu vývoji umělých neuronových sítí.
Planetu (kdysi možná) podobnou Zemi našli i u mrtvé hvězdy. Objev planety podobné Zemi ve vzdálenosti 4 000 světelných let poskytuje náhled na jeden z možných osudů naší planety miliardy let v budoucnosti.
Objevili stabilní jednoelektronovou kovalentní vazbu mezi dvěma atomy uhlíku. Kovalentní vazby, v nichž se dva atomy spojují sdílením páru elektronů, jsou v přírodě běžné. V roce 1931 navrhl Linus Pauling, že by mohly existovat i kovalentní vazby tvořené pouze jedním nepárovým elektronem…
Asteroid, který vyhubil dinosaury, mohl současně odstartovat zemědělství mravenců. Nejenom konec (neptačích) dinosaurů a uvolnění cesty savcům, ale také řadu dalších dopadů měl dopad asteroidu na konci křídy. Možná včetně první neolitické revoluce.
Les v holocénu a chvála smrku. I v podmínkách teplého a vlhkého klimatického optima se i v nižších polohách setkáváme se smrkem ztepilým. Obvykle jej považujeme za typickou dřevinu inverzních roklí a podmáčených pramenišť, ale to může být zřejmě jen náš „subalpinský“ pohled. (úryvek z knihy Václav Cílek, Jindřich Prach, Zdeňka Sůvová a kolektiv: Lesy středních Čech)
Úbytek mozku při Alzheimerově poruše nemá jednotný vzorec. Výzkum srovnával individuální vzorce zmenšování mozku v průběhu času u lidí s mírnými poruchami paměti nebo Alzheimerovou chorobou se zdravými lidmi.
První vizualizace valenčních elektronů odhaluje povahu chemické vazby. Nyní se mělo poprvé podařit elektivně extrahovat pouze hustotu valenčních elektronů atomů v krystalu.
Covid se letos šíří rychleji, nakažení přibývají už od prázdnin. Koronaviry se letos začaly šířit s několikatýdenním předstihem. Nakažených covidem přibývá už od poloviny srpna, kdy Česko sužovala silná vedra.
Masožravé rostliny mohou pomáhat v průmyslu. Druhy z rodu rosička vylučujú bohatú zmes tráviacich enzýmov.
Jak vylepšovat účinky léčivých látek. Trichomonas vaginalis. Dosud se nedařilo izolovat proteazom přímo z tohoto organismu, a proto vědci z ÚOCHB připravili proteazom umělý.
Astrofotografie: Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety. Úkaz nabídl jedinečnou možnost sledovat vesmírné dění v kulisách historické architektury.
Na obloze můžeme pozorovat nejvýraznější kometu od roku 1997. Ač bylo jasné, že kometa bude vidět pouhým okem, samotná jasnost komety ještě neříká nic o jejím vzhledu na obloze. Ten závisí především na jasnosti ohon.
Exoplaneta WASP-69b má ocas podobný kometě. WASP-69b je o 10 % větší než Jupiter co do poloměru, ale hmotností se blíží mnohem lehčímu Saturnu – není příliš hustá (asi jako korek) a má jen asi 30 % hmotnosti Jupiteru.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: