Portál AbcLinuxu, 4. září 2026 01:28
Matematický model ukazuje, co rozhoduje o tom, zda se fáma na sociálních sítích udrží. Hubbleův dalekohled objevil v hvězdokupě první z pohřešovaných černých děr. Krize v kosmologii prý pokračuje: Problémy v nedávné obhajobě zrychleného rozpínání vesmíru. Materiál half-metal dokázali poprvé připravit i ve 2D. Vlastní gravitace Mléčné dráhy může napodobovat stopy temné hmoty.
Proč se některé neověřené informace na sociálních sítích šíří dál, zatímco jiné postupně zmizí? Mezinárodní tým vědců vytvořil matematický model, který zkoumá, jak se fámy a informace, které fámu vyvrací, šíří a jakou roli přitom hrají paměť uživatelů, čas potřebný k reakci a nepředvídatelnost lidského chování.
Objev by mohl pomoci upřesnit současné teorie o vzniku černých děr v prostředích, jako je právě Omega Centauri. Omega Centauri se skládá z asi 10 milionů gravitačně vázaných hvězd. Ačkoli astronomové již dříve pomocí Hubbleova dalekohledu objevili důkazy o tom, že ve středu hvězdokupy se skrývá černá díra střední hmotnosti, modely naznačují, že tato hvězdokupa by měla obsahovat také asi 10 000 menších černých děr o hmotnosti hvězd.
Pochybnosti o standardním modelu (poznámka: kosmologie, tj. ldcm) se prohlubují poté, co nová studie odhalila zásadní problémy v nedávné analýze, která naopak obhajovala konvenční názor, že vesmír v současné době prochází zrychlenou expanzí poháněnou temnou energií.
Materiál half-metal dokázali poprvé připravit i ve 2D Výzkumníkům z Forschungszentrum Jülich se podařilo vytvořit první experimentálně ověřený dvourozměrný materiál half-metal na světě – tedy materiál, který vede elektřinu pomocí elektronů pouze jednoho typu spinu (buď nahoru, nebo dolů). Jejich zjištění má představovat zásadní pokrok při hledání materiálů umožňujících energeticky účinnou spintroniku.
Globální navigační satelitní systémy (GNSS) představují neviditelnou páteř každodenního života. Jsou nepostradatelné pro dopravu, zásahy v nouzových situacích a veřejnou bezpečnost. Jsou však také náchylné k rušení, ať už přírodního, nebo způsobeného člověkem.
Vědci z Univerzity v Ósace vyvinuli katalyzátor, který využívá vibrační energii k přeměně oxidu uhličitého na uhelnatý. Práce demonstruje novou piezokatalyzovanou cestu pro konverzi CO2 za mírných podmínek – při nízké teplotě a atmosférickém tlaku, což nabízí potenciální cestu k budoucím nízkoenergetickým technologiím recyklace uhlíku.
Malé červené tečky mohou být obří černé díry. Podle nového výzkumu se „malé červené tečky“ mohou nacházet v malých, hustých galaxiích s celkovou hmotností odpovídající přibližně jedné miliardě slunečních hmotností. Studie přináší nové informace o tom, jak se tyto záhadné objekty vyvíjely během první miliardy let po velkém třesku.
Vědci hledají cestu, jak přizpůsobit léčbu dětské leukemie konkrétnímu pacientovi. Akutní lymfoblastická leukemie je nejčastějším nádorovým onemocněním dětského věku a velkou většinu dětí se dnes podaří vyléčit.
Poprvé zachytili osud mizících chromozomů v buňkách rostlinného embrya. Během vývoje embrya planého čiroku z některých buněk mizejí celé nadbytečné chromozomy. Vědci poprvé zachytili tento proces na úrovni jednotlivých buněk.
Hlenky. Krásky inteligentní. Ano, máme svou inteligenci. Toho si člověk všimnul a začal naši inteligenci zkoumat a popularizovat. Třeba nás při experimentu nechává najít cestu bludištěm nebo rekonstruovat silniční síť. (úryvek z knihy Jiří Kubásek: Hlenky. Krásky inteligentní, Academia 2026)
CIIRC ČVUT uvedl do plného provozu nový AI výpočetní cluster centra CLARA. Cluster s výkonem 260 PFLOPS slouží výzkumu neurodegenerace i vývoji asistivní robotiky.
ČEZ a Litostroj testují model unikátní turbíny pro čtvrtou velkou českou přečerpávací elektrárnu. V roce 2033 by mělo mít Česko čtvrtou velkou přečerpávací elektrárnu. Díky investici za osm miliard korun se totiž polovina dnešních soustrojí vodní elektrárny Orlík v rámci chystané modernizace změní na obousměrný provoz.
Pomalý růst pomáhá rostlinám přežít. Roste pomalu, ale vydrží déle. Tento vzorec se opakuje u bylin, keřů i lián od Arktidy po polopouště.
Jak reagují dýchací cesty na znečištěné ovzduší? Nová studie odhaluje rozdíly mezi buňkami zdravých lidí a pacientů s astmatem. Řada mechanismů, kterými znečištěné ovzduší působí na buňky dýchacích cest, zůstává dosud neobjasněna.
Antonín Holý 90: vědecký odkaz, který stále mění svět i českou vědu. Antonín Holý by 1. září 2026 oslavil 90. narozeniny. Léčiva vycházející z objevů jednoho z nejvýznamnějších českých chemiků dodnes pomáhají milionům lidí po celém světě při léčbě i prevenci HIV/AIDS a hepatitidy B.
Vlastní gravitace Mléčné dráhy může napodobovat stopy temné hmoty. Většina hvězd v Mléčné dráze se nachází v jedné rovině. Prostor kolem naší Galaxie je však mnohem chaotičtější. Kolem Mléčné dráhy se mj. volně pohybující pásy hvězd, „hvězdné proudy“.
Světlo pomáhá dozrávání buněk sítnice. Ačkoliv sítnice v našem oku slouží k zachycování světla, její laboratorní modely tráví většinu svého vývoje paradoxně ve tmě.
Stejná genetická diagnóza, různé osudy. Některé mutace způsobují těžší průběh. Proč někteří pacienti s dědičným onemocněním ztrácejí zrak, trpí obezitou nebo poškozením ledvin už v raném věku, zatímco jiní mají pouze mírné zdravotní potíže?
Kůra habru evropského poškozená slunečním zářením je náchylnější k houbové infekci. Poškození kůry způsobené intenzivním slunečním zářením může výrazně zvýšit riziko houbové infekce u habru evropského (Carpinus betulus) rostoucího v městském prostředí.
Evolučně konzervovaná místa se podílejí na aktivaci receptoru juvenilního hormonu. Účinek JH závisí na receptorových proteinech, které po navázání hormonálního ligandu vytvářejí komplex regulující expresi genů v buněčném jádře. Mechanismy aktivace receptoru JH však dosud nebyly zcela objasněny.
3D modely k operacím zlomené očnice. Lékařům FN Ostrava při operacích zlomené očnice pomáhají 3D modely. Podle nich si vytvarují dlahu, která se vkládá do zraněného místa. Novou metodu postupu zatím využili u prvních zhruba 10 pacientů.
NASA hledá nejvhodnější kola po jízdu po Měsíci. S tím, jak se NASA připravuje na založení lunární základny, je potřeba rozvíjet také možnosti mobility po povrchu, které pomohou posádkám i robotickým systémům cestovat po Měsíci na větší vzdálenosti.
Mamutí kosti z Moravy pomáhají řešit desítky let starou otázku. Mamutí kosti z Dolních Věstonic, Milovic a Předmostí pomohly objasnit, jak vznikaly jejich velké koncentrace na archeologických nalezištích. Dlouhá léta zůstávalo otázkou, zda se hromadily přirozeně, nebo v tom hrála významnou roli lidská činnost.
Dráždí, nebo nedráždí? Nová technologie prověří oční kapky. O tom, zda oční kapky pomohou, nebo budou oko dráždit, může rozhodnout jejich první kontakt se slzným filmem.
Chemici z Přírodovědecké fakulty UK vyvinuli novou fotokatodu pro efektivní přeměnu CO₂ na ethanol. Nová technologie řeší letitý problém rozpadu materiálu ve vodě, dosahuje rekordní účinnosti přeměny a otevírá cestu k udržitelné výrobě ekologických paliv.
Poprvé prokázali, že fluktuace vakua mohou zesilovat supravodivost. Vědcům se podařilo zesílit supravodivost pomocí vakuových fluktuací. Tento výsledek představuje významný pokrok v ovládání kvantových stavů hmoty.
Osm miliard let na cestě. Dalekohledy zachytily záblesk rekordně vzdálené galaxie poháněné černou dírou. Déle, než existuje Slunce a Země, letělo vesmírem záření, které nyní zachytily dalekohledy LST-1 a MAGIC na Kanárských ostrovech. Vyslalo ho aktivní galaktické jádro OP 313 poháněné obří černou dírou.
Geologové objevili v hlubinách ostravsko-karvinských dolů nový minerál, pojmenovali ho králíkit. Králíkit je natolik drobný, že jej nelze pozorovat ani běžným optickým mikroskopem. K jeho popisu proto museli využít několik specializovaných metod včetně měření na synchrotronu.
Sucho globálně stále více postihuje pěstování pšenice. Výsledky nového mezinárodního výzkumu naznačují, že oteplení o tři stupně Celsia by mohlo způsobit ztrojnásobení průměrné ceny pšenice ve srovnání s rokem 2010 očištěné o inflaci.
Biotechnologie otevírá nové možnosti recyklace betonu. Jak využít nejjemnější část betonového odpadu, pro kterou dnes recyklace jen obtížně hledá uplatnění a která často končí na skládkách?
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.