Týden na ScienceMag.cz: Testovali hranice toho, co je (a co není) možné s umělou inteligencí

Černá díra rotující téměř maximální rychlostí by se prý mohla rozpadnout. Nobelova cena za fyziku 2026: Od neutrin k černým dírám. Grafen odhaluje skryté excitony v organických polovodičích. Je ditellurid wolframu materiálem pro paměťové technologie příští generace?

Výzkumníci testovali hranice toho, co je (a co není) možné s umělou inteligencí

Kdy můžeme důvěřovat výsledkům, které nám poskytuje umělá inteligence, a kdy je učení naopak předem odsouzeno k neúspěchu? Výzkumníci prokázali, že existují problémy, které nedokáže spolehlivě vyřešit ani ta nejvýkonnější AI – bez ohledu na to, kolik dat dostane k dispozici. Navrhli „adversariální“ (záměrně konfliktní) matematické systémy, navržené s cílem oklamat jakýkoli algoritmus AI.

Černá díra rotující téměř maximální rychlostí by se prý mohla rozpadnout

Titulek působí jako úplný nesmysl. Všichni přece víme, že černá díra se nemůže rozdělit na dvě. Černé díry mají totiž entropii, která odpovídá jejich povrchu. Při fúzi dvojice černých děr entropie roste, poslušna termodynamických zákonů. Opačný proces se zapovídá. Konkrétněji: entropie černé díry závisí na ploše jejího horizontu. Povrch odpovídá druhé mocnině hmotnosti. 10 na druhou je vždy víc než 7 na druhou plus 3 na druhou, nebo druhých mocnin libovolných jiných dvojic x a y, jejichž součet dává 10. U rychle rotujících černých děr by prý ale situace s entropií mohla být odlišná a rozdělení by mohlo být možné.

Nobelova cena za fyziku 2026: Od neutrin k černým dírám

Letošní Nobelova cena za fyziku putuje k vědci, který pomohl proměnit antarktický led v obří detektor částic přicházejících z hlubin vesmíru. Jeho objev otevřel novou éru astronomie. Na výzkum kosmických neutrin navazují také vědci Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě, kteří ve spolupráci s mezinárodním týmem hledají jejich zdroje v okolí superhmotných černých děr. Jejich nejnovější práce navíc naznačují překvapivou možnost: gravitační čočkování může pomáhat vysvětlit, proč některá vzdálená kosmická neutrina vůbec dokážeme zachytit.

Krátce

Mrtvá hvězda a planetární tělesa: našli disk, který předpovídá budoucnost Sluneční soustavy. Místo jednoho prstence planetárních zbytků obklopují hvězdu dva soustředné prstence trosek.

Webbův dalekohled našel v okolí centrální černé díry Mléčné dráhy plyn bohatý na kovy. Plyn obíhající kolem objektu Sagittarius A (Sgr A*), superhmotné černé díry v centru Mléčné dráhy, je bohatý na kovy, zjistili vědci z McGill University. Obohacení o kovy pravděpodobně vzniklo v důsledku hvězd, které explodovaly a v průběhu času uvolnily hmotu do okolí černé díry.

V Česku poprvé operovali krční páteř endoskopicky. Při operaci výhřezu ploténky v krční oblasti tato metoda výrazně snižuje riziko poškození…

Experimenty VUT pro BRNOsat postupují k dalším zkouškám. Jak řídit přenos tepla na družici a jak omezit úbytek maziva ve vakuu? Na tyto otázky hledají odpovědi výzkumníci Vysokého učení technického v Brně, kteří připravují dva experimenty pro misi BRNOsat. Vývoj miniaturního tepelného spínače MHS i experimentu s odparem maziv ELAB pokračuje.

Nové genetické nástroje pro poznání druhové rozmanitosti plžů. Podle genetických studií může být až polovina tradičních druhových vymezení u suchozemských plžů problematická.

Hledali dávné klima, našli současnost. Jeskynní krápníky, tzv. speleotémy, vědci běžně využívají jako jakési přírodní archivy klimatu. Z jejich vrstev lze vyčíst informace o době jejich vzniku. Předpokládali tedy, že podobné informace budou ukryty i v tzv. bradavičnatých sintrech.

Grafen odhaluje skryté excitony v organických polovodičích. Molekuly se na povrchu grafenu vzájemně ovlivňují a vytvářejí dva odlišné energetické stavy.

Solar orbiter si posvítil na magnetické kličky. Analýza charakteristických vlastností vzácně pozorovaných částic uvnitř kličky umožnila vědeckému týmu sondy vystopovat původ tohoto jevu až k povrchu Slunce a odhalit další podrobnosti o slunečním magnetismu, nevyzpytatelném původci nebezpečných slunečních bouří.

Dobře vychovaní psi mají nižší hladinu kortizolu a vyšší serotoninu. Nová studie analyzovala 24 psů různých plemen pomocí verze testu, kdy lidský pozorovatel posuzuje temperament psa na základě jeho reakcí na řadu situací a interakcí. V jedné situaci se například pozorovatel soustředil na to, jak úzkostný nebo uvolněný se pes jevil, když byl sám a poté v přítomnosti cizí osoby.

Vědecký přehled, 23. října 2026. Hlavní zprávou dne je studie v časopise Science. Podle ní Země už asi před dvěma tisíci lety začala směřovat k další době ledové a zastavilo ji až oteplování, které způsobil člověk.

Superkondenzátory – sprinteři mezi zařízeními pro ukládání energie. Když se rozjíždí tramvaj, startuje motor a elektronické zařízení potřebuje během zlomku sekundy velký příkon. Samotný akumulátor nemusí reagovat dostatečně rychle. Právě pro takové situace se používají superkondenzátory (úryvek z knihy Nanotechnologie budoucnosti).

Jak zkrotit náhodný pohyb uvnitř molekuly? Molekuly nejsou nikdy v klidu. Vlivem tepelné energie se neustále pohybují v prostoru a navíc se jejich části otáčejí jedna vůči druhé. Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB) nyní ukázali, že náhodný pohyb uvnitř molekuly jde výrazně utlumit.

Cesta ke svatému grálu šlechtitelů vede přes rostliny, které nepotřebují sex. Potomstvo je tak genetickou kopií mateřské rostliny a může si zachovat stejnou kombinaci vlastností po další generace. Právě tato schopnost, označovaná jako apomixie, dlouhodobě přitahuje pozornost rostlinných biologů i šlechtitelů.

Vědecký přehled, 22. října 2026. Hlavní zprávou dne je fyzika: vědci z Northwesternské univerzity udrželi jediný pozitron, tedy antičástici elektronu, v pasti celé měsíce, což otevírá cestu k přesnému srovnání hmoty a antihmoty.

Mohla by se v systému 70 Ophiuchi se dvěma slunci najít planeta podobná Zemi? Podle nové studie zabývající se dynamikou systému by blízká hvězdná soustava se dvěma slunci mohla potenciálně hostit planetu o velikosti Země v obyvatelné zóně. Studie se zaměřila na dvojhvězdný systém 70 Ophiuchi, nacházející se asi 5 parseků od Země. Pro srovnání: Proxima Centauri je vzdálená 1,3 parseků.

Je ditellurid wolframu materiálem pro paměťové technologie příští generace? Možná ano. Vědci zkoumali, jak povrchová oxidace ovlivňuje feroelektrické přepínání a memristorové chování u WTe2.

Jazykové modely mohou pomoci s analýzou lidského rozhodování. Proč se lidé rozhodují tak, jak se rozhodují? Vědci představili nový přístup k hledání odpovědí na tuto otázku. Kombinují přitom pozorovaná rozhodnutí s vlastními popisy rozhodovacích procesů účastníků, což výzkumníkům umožňuje studovat lidské chování podrobněji, než by bylo možné pouze na základě behaviorálních dat.