Portál AbcLinuxu, 16. října 2026 11:45
Nový přístup k zapálení fúze: nejprve teplo, potom palivo. Dalekohled SPHEREx objevil řadu hnědých trpaslíků s vodou a metanem v atmosféře. Propletené těžké fermiony: Objev Planckova časového limitu otevírá dveře novým kvantovým technologiím. Obří detektor JUNO v jižní Číně chce zvážit neutrino.
Po mnoho let převládal nejjednodušší pohled na temnou energii, a sice že zůstává konstantní. Tuto představu však zpochybňuje stále větší počet pozorování. Data z přístroje Dark Energy Spectroscopic Instrument (DESI), který vytváří největší trojrozměrnou mapu vesmíru, naznačují, že účinek temné energie se mohl v průběhu času vyvíjet. Právě tato otázka stojí také za nedávným teoretickým výzkumem vedeným vědci z Istanbulské technické univerzity (ITU).
Vesmírný dalekohled NASA SPHEREx (Spectro-Photometer for the History of the universe, Epoch of Reionization, and ices Explorer) přinesl řadu dat o hnědých trpaslících, ačkoliv je nemá přímo v popisu práce (viz jeho název). Nové poznatky zveřejněné v The Astrophysical Journal ukazují, že tyto temné a zamlžené světy mají chemicky bohaté atmosféry, které se příliš neliší od atmosfér obřích planet v naší Sluneční soustavě.
Již více než 70 let používají výzkumníci v oblasti jaderné fúze rovnici, která umožňuje posoudit, zda plazma zůstane dostatečně horké a husté po dostatečně dlouhou dobu, aby dosáhlo režimu, v němž může fúzní reakce udržovat jeho teplotu bez dalšího vnějšího ohřevu. Tato rovnice však neříká, jak se k takovému stavu nejlépe dostat. Nový výzkum z Princeton Plasma Physics Laboratory (PPPL), které spadá pod americké ministerstvo energetiky, nyní ukazuje cestu k zapálení fúze, která by mohla vyžadovat podstatně méně energie než některé dosud uvažované postupy.
Japonští vědci pozorovali „těžké fermiony“, tedy elektrony s dramaticky zvýšenou hmotností, vykazující kvantové provázání řízené Planckovým časem – základní jednotkou času v kvantové mechanice. Objev otevírá možnosti využití tohoto jevu pro vývoj nového typu kvantového počítače.
Mars a Jesličky pod polární září: Dnešní snímek NASA má hned tři české autory. Dnešní prestižní Astronomický snímek dne NASA (ze středy 14. října 2026) s názvem „Mars and Beehive Under an Aurora“ (Mars a Jesličky pod polární září) má české kořeny.
Brzdit! Misi ESA Hera čeká zpomalení. Brzy ráno ve čtvrtek 15. října se Hera otočí tak, aby její prstenec motorů pro korekci dráhy mířil k soustavě Didymos.
Výzkumníci z FIT VUT a Lockheed Martin hledají cestu, jak zvýšit bezpečnost pilotů pomocí AI. Řeč je hlavním objektem zájmu výzkumníků, data z dalších zdrojů slouží pro ověření a potvrzení závěrů.
Projekt malého modulárního reaktoru v Temelíně postupuje do další fáze. Malé modulární reaktory jsou jedním z pilířů dlouhodobé strategie ČEZ a moderní energetiky České republiky.
Obří detektor JUNO v jižní Číně chce zvážit neutrino. Mezinárodní tým vědců spolupracujících na neutrinovém experimentu JUNO zveřejnil v časopise Nature dosud nejpřesnější určení dvou ze šesti parametrů oscilací neutrin.
Pouštní testy pro evropský marsovský rover. Během osmi dnů ujel prototyp marsovského roveru pustou krajinou 220 metrů a po celou dobu plnil příkazy vědeckého týmu, který od něj byl vzdálen zhruba 1200 kilometrů.
Proč prospívá šťáva z červené řepy? Může jít i o mikrobiom. Vedle bakterií ve střevě nebo v žaludku obývá populace mikroorganismů také naši ústní dutinu…
V hlubinách palimpsestu. Veškerý život začal v moři. Nejspodnější vrstva palimpsestu vypráví příběh o vodě. (úryvek z knihy Richard Dawkins: Zázraky evoluce. Genetická kniha mrtvých)
Moderní forenzní věda odhaluje násilná úmrtí v královských hrobkách starověkého Egypta. Více než 500 let před stavbou Velké pyramidy byli králové První dynastie v Egyptě pohřbíváni v hrobkách obklopených množstvím hrobů dvorních úředníků a řemeslníků. Mohlo jít o lidské oběti?
Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků. Skákavku Attulus inexpectus nalezli na slanisku Trkmanec–Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
Evropský sluneční dalekohled se posunul k realizaci. Evropa je ke Slunci zase „o kousek blíž“. Projekt EST (Evropský sluneční dalekohled) byl z kategorie ESFRI Project povýšen na ESFRI Landmark.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.