Portál AbcLinuxu, 8. května 2025 14:05
Manipulace s fotony pomocí elektromagnetických polí. Mrtvá voda, kde lodě stojí. Elon Musk tvrdí, že skutečně samořízené auto bude ještě letos. Rychlé změny magnetického pole Země. Primordiální černé díry, planeta č. 9, mohou být neutrina svými antičásticemi?
Prototypy optických počítačů i některých typů kvantových počítačů využívají jako základní jednotku pro reprezentaci informace namísto elektronů fotony. Problém je, že s fotony, které nemají elektrický náboj, je mnohem složitější manipulovat. Na Stanfordu nyní přišli s něčím, co označují jako pseudomagnetickou sílu; měla by působit právě i na fotony.
Devátá planeta Sluneční soustavy je pouze hypotéza. Verze, že jde o černou díru (prý asi velikosti grapefruitu a hmotnosti 5–10 Zemí), je tudíž hypotéza uvnitř jiné hypotézy. Nyní byl nicméně navržen způsob, jak by se přítomnost podobného objektu ve vnějších částech Sluneční soustavy dala zaznamenat.
Jak poznat, zda počítačový čip odpovídá své specifikaci/návrhu, tj. nejsou v něm chyby nebo záměrné zásahy (backdoory apod.)? V rámci rozsáhlých dodavatelských řetězců se samozřejmě jedná o citlivý problém. Základem nově navržené nedestruktivní metody je využití rentgenového záření, tzv. ptychografická rentgenová laminografie.
Mrtvou vodou se zde nemyslí voda bez života či voda jedovatá, ale stav, kdy kapalina jakoby brání pohybu plavidla, často i libovolným směrem (nejde jen o protiproud), a to bez zřejmé příčiny. Uvádí se, že do podobného problému se dostaly lodě Antonia a Kleopatry v bitvě u Actia r. 31. př. n. l. Za celý mohou zřejmě vlny vznikající a pohybující se pod povrchem na rozhraní mezi slanou a sladkou (méně slanou) vodou.
Může někdo schytat smrtelnou dávku neutrinového záření? Otázka je na první pohled nesmyslná. Neutrina jsou všudypřítomná, ale s běžnou hmotou prakticky neinteragují. Máme velký problém, abychom je vůbec dokázali zachytit, a musíme za tímto účelem budovat sofistikovaná zařízení. Jak by nám potom neutrina mohla jakkoliv ublížit? Jenže na druhé straně, taková supernova představuje velmi extrémní zdroj energie a vlastně všeho.
Elon Musk prohlásil, že do konce roku by Tesla měla nabízet vozidlo plně autonomní, tedy tzv. úroveň 5. Takové auto by již vůbec nevyžadovalo lidského řidiče, protože lidské zásahy by bezpečnost jízdy pouze snižovaly. Musk nicméně nezamýšlí zatím z aut odstraňovat volant – hardware může zůstat stejný a vše má zvládnout upgrade stávajících aut Tesla na úrovni softwaru.
Ze světa koronaviru – jak se liší mutace G a D a imunita pomocí T buněk. Z dárců krve ve Švédsku mělo až 30 % T buňky specifické pro COVID-19. Zmutovaný koronavirus D614, který se šíří světem, se rychleji replikuje, ale nemá vyšší smrtnost.
Magnetické pole Země se může měnit rychleji. Rychlé změny byly spojeny s oslabováním magnetického pole, což mj. může znamenat i období, kdy se blíží přepólování, a dále pak tzv. exkurze.
Vědci navrhují beta rozpad bez vzniku neutrin. Pokud by mohlo docházet k této reakci, znamenalo by to, že neutrina jsou současně svými vlastními antičásticemi.
Prehistorické skalní umění. Vývoj skalního umění začíná v hlubokých a temných jeskyních mladého paleolitu, ale naplno a celosvětově se skalní umění rozvíjí a rozšiřuje až v holocénu. (úryvek z knihy Jiří A. Svoboda: Počátky umění II)
Rozervaná neutronová hvězda odhalí exotickou hmotu ve svém nitru. Neobvyklá dvojice neutronových hvězd by mohla fungovat i jako další metoda pro určení Hubbleovy konstanty.
Unikátní objev: exoplaneta TOI-849 b je svlečeným masivním jádrem. Pokud planeta překročí hmotnost asi 10 Zemí, začne vysávat plyn ze svého okolí. Stane se z ní obr.
Proč savčí vajíčka obsahují zdánlivě nepotřebné řetězce mikroRNA. Vajíčko svým růstem vypne aktivity mikroRNA v podstatě automaticky.
Astrofoto: rudí skřítci z bouřkových oblaků. Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2020 získal snímek Tatranští skřítci.
Buňky si značkují opravená místa DNA. Chromatinové jizvy jsou pro buňky patogenní a mohou následně způsobovat jejich smrt.
České zkameněliny změnily pohled na počátek evoluce zubů. Za evolučně nejstarší byly dlouho považovány čelistní zuby u jedné podskupiny pancířnatých ryb.
Pavel Houser
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.