Portál AbcLinuxu, 2. června 2025 19:14
Proč nepotkáváme chrononauty? Testujeme lidské ekonomické chování u zvířat. Dokážeme obnovit RNA svět, který možná existoval na počátku pozemského života? Voda či led, jak je neznáme. Řízení jaderného reaktoru přes Internet, novinky z 3D tisku a nakolik si orangutani dokáží představit chuť koktejlu.
Delší text na téma strojů času. Jaké jsou možnosti jejich konstrukce, jaké jsou argumenty proti. Co si o cestování v čase (změnách minulosti) mysleli středověcí scholastici a co moderní ekonomové, jaké teorie zastával geniální šílenec Kurt Gödel. Plus i několik fyzikálních nápadů, stroje času z rotujících neutronových hvězd, z červích děr. Jak je to s paradoxy měnění minulosti a co kdybyste Newtonovi poslali jeho spisy o gravitaci, kdo by pak byl jejich autorem? Ve verzi, kdy cestovat lze pouze do minulosti omezené objevem příslušného stroje pak může být i odpověď na otázku, proč žádné chrononauty nepotkáváme.
Podle jedné z teorií životu založenému na nukleových kyselinách a bílkovinách předcházel tzv. RNA svět, kdy ribonukleová kyselina hrála současně roli datového média (genomu) i aktivní složky, která s tímto médiem pracuje (enzymy). Dokážeme ale připravit RNA, která by opravdu toto všechno zvládla a byla „soběstačná“? Dejme tomu RNA, která by si uměla zařídit vlastní replikaci?
Přinášíme podrobný materiál, na jakých úrovních nejnovější Matlab podporuje strojové učení. Poskytuje např. funkce pro klasifikaci, regresi i shlukovou analýzu, tj. jak pro učení s učitelem, tak i bez učitele.
Jako jeden z dokladů lidské ekonomické iracionality (i když to samo o sobě je mnohem složitější otázka) bývá uváděn strach ze ztráty. Může mít celou řadu podob, neochotu riskovat nebo neochotu hrát o věci, které už jednou máme ve vlastnictví. Můžeme podobný sklon zaznamenávat i u jiných druhů? Jak na tom budou vlci a psi, praví šimpanzi a bonobové? Vypovídá to něco o těchto druzích, existuje zde vazba např. na jejich potravní strategie?
Letošní Nobelova cena za chemii byla udělena za molekulární stroje. Tyto systémy změní v brzké budoucnosti chemii i elektroniku; využívají nikoliv klasických chemických, ale mechanických spojení mezi molekulami. V přírodě na podobných principech fungují např. molekulární pumpy, stah svalů nebo otáčející se bičík bakterií. Umělé systémy tohoto typu půjde i dálkově ovládat, např. světelnými pulzy.
Velice zvláštně se chová voda v krystalech berylu. Možná se v podobných případech podaří vytvořit vodu v uspořádaném feroelektrickém stavu. Molekuly vody v berylu, ale nejspíš i v jiných situacích, mají omezenou pohyblivost a kvůli vzdálenosti se mezi nimi nemohou tvořit vodíkové můstky, které uspořádání potlačují.
Tenká vrstva vody o rozměru asi 10 molekul má vlastnosti ledu, i za pokojové teploty se tedy chová jako pevná látka, která může od sebe oddělovat dva předměty na sobě („nevymáčkne se“). Což může být zajímavé pro řadu technologií, omezuje se tím například tření. Nebo takto přilnavá voda může fungovat jako překážka/filtr v chemii, medicíně…
Dojezd elektromobilů se za tři roky zdvojnásobil na 500 km. Tuto vzdálenost aktuálně nabízí Opel Ampera-e.
Domácí roboti se mají učit napodobováním pohybů. Za 20 let by mohli běžně vyndávat nádobí z myčky a skládat ho do polic nebo stlát postele.
Orangutani dokáží předvídat chuť koktejlu. Postupují na základě toho, jak jim chutnají jednotlivé složky směsi.
Biomolekuly v klastrech vody. Už několik málo molekul vody např. dokáže ochránit DNA před škodlivými účinky záření – před pomalými sekundárními elektrony.
Řízení tokamaku přes Internet. Systém pro ovládání fúzního reaktoru podle vědců z ČVUT.
Verbatim představil nové materiály pro 3D tisk. Jedná se dva nové vláknité materiály PET a vysokoúčinné PLA pro použití s běžně dostupnými 3D tiskárnami s technologií fused fabrication filament.
Pavel Houser
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.