Portál AbcLinuxu, 7. května 2025 01:48
Dokázali existenci supermasivních černých dvojděr. Po temné hmotě mohou pátrat i detektory gravitačních vln. Prozkoumali kvantovou podobu Mpembova jevu, u kvantových teček funguje.
Pulsar J1023 se začal opakovaně přepínat mezi dvěma módy – v aktivní fázi vydává značně intenzivní rentgenové a ultrafialové záření i viditelné světlo, zatímco v klidné fázi na těchto vlnových délkách zeslábne a emituje větší množství rádiového záření.
Blazar je označení pro aktivní jádro galaxie, jehož rychlé výtrysky horké plazmy, tzv. jety, směřují přímo k Zemi. Vědci ukázali důkazy, že za pozorovanou proměnlivost blazarů je ve skutečnosti zodpovědná precese jetů, tedy specifický rotační pohyb výtrysků plazmy, který je způsoben buď přítomností druhé masivní černé díry v blízkosti primární, nebo pokřiveným akrečním diskem kolem jediné černé díry.
Může teplá voda zmrznout rychleji než studená? I když u samotné vody jsou výsledky nejednoznačné a vysvětlení různá, jinde je snad obdobný jev dokumentován spolehlivě (chování některých tavenin slitin, koloidních roztoků…). Teplotní závislost (rychlost přenosu tepla) se řídí počátečními podmínkami systému. A co u kvantových teček?
Už asi 15 let známe skyrmiony, tedy struktury spinů vytvářející v nanoměřítku smyčky, „magnetické víry“. V důsledku této topologie mají skyrmiony vlastnosti podobné částicím (často se označují jako kvazičástice). Je obtížné je vytvořit nebo zničit, mohou se pohybovat a dokonce se od sebe odrážet. Skyrmion má také dynamické režimy – může se různě natahovat či jinak deformovat, vířit a kmitat apod.
Nová studie vychází z toho, že částice temné hmoty v galaxii se mohou hromadit v neutronových hvězdách, a to díky svým negravitačním interakcím. Nahromaděné částice vytvoří husté jádro hvězdy, které se pak zhroutí do miniaturní černé díry. Takto by to alespoň mělo fungovat za předpokladu, že příslušné částice temné hmoty jsou těžké a nemají svůj žádný antičásticový protějšek.
Javory sužuje sazná nemoc kůry, nebezpečná je i pro člověka. Saznou nemoc kůry javorů způsobuje houba Cryptostroma corticale. Náchylný je především javor klen.
V aromatických molekulách opravdu existují pí-díry. Experimentem potvrdili správnost dekády staré teorie, která předpokládala nerovnoměrné rozložení elektronové hustoty v aromatických molekulách.
Vědci ze Zlína vyvíjejí 3D tištěná violoncella. Elektrické hudební nástroje nejsou dnes již žádnou výjimkou. Aby ale byly vytištěné na 3D tiskárně, to už unikátní je.
Elektrostatický separátor z FEL ZČU umí kromě třídění plastů také čistit zemědělské plodiny. Výhodou separátoru je kromě jeho variability a vysoké kvality separace také energetická nenáročnost. Příkon vysokonapěťové části separátoru se totiž pohybuje pouze v jednotkách wattů.
Odhalení zajímavé symbiózy. Pelomyxa, známá svými unikátními symbiotickými vztahy s mnoha prokaryotickými endosymbionty, dlouho vědce mátla pokud jde o roli, kterou tito symbionti hrají v metabolismu svého hostitele.
Kostní tkáňové inženýrství. Snadno si představíme třeba tvrdou kost, flexibilní kůži či kontraktilní svalovinu. Touto představou dokumentujeme, že tkáně jsou velmi specifické a scaffoldy by tyto zvláštnosti měly odrážet ve svých vlastnostech. (úryvek z knihy Lukáš David a kol.: Nanovlákna)
Další vědecký úlovek sondy InSight. Data, která na Zemi poslala americká sonda InSight, která přestala fungovat vloni v prosinci, přinesla nové podrobnosti o tom, jak rychle se Mars otáčí a také jak se kolébá.
Parkinsonovu chorobu lze diagnostikovat i z krevního testu. Parkinsonova choroba je dnes po té Alzheimerově druhým nejčastějším neurodegenerativním onemocněním.
Sportovní sázení: skóre tipovat podle mediánu, nikoliv aritmetického průměru. Intuice sázkařů, kteří nepoužívají žádné složitější modely, berou (mohou brát) přitom často za základ pro další úvahy právě aritmetický průměr.
Zvuky přicházející zleva můžeme vnímat lépe. Asymetrie našeho mozku/těla má mnoho podob. Při hodnocení zvuku závisí nejen na jeho výšce, intenzitě a dalších nepřekvapivých fyzikálních parametrech, ale i na faktorech, které tak zřejmé nejsou.
Vlci ani psi prý reputaci lidí nezkoumají. Lidé běžně odkoukávají, jak se chovají jiní lidé v interakcích s třetí stranou a podle toho si je zařazují. Psi možná ne, praví alespoň studie Institut Konrada Lorenze pro etologii na Vídeňské veterinární univerzitě. Celá záležitost je ovšem asi složitější.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.