Portál AbcLinuxu, 27. dubna 2024 07:04

Týden na ScienceMag.cz: Toulavé planety namísto kosmických lodí

10. 6. 2022 | Redakce
Články - Týden na ScienceMag.cz: Toulavé planety namísto kosmických lodí  

Jak vyrábět cihly na Marsu. Genetický editor CRISPR kouzlí s bramborami. Jak funguje kosmická pavučina. Tisk chytrých senzorů na dřevo.

Po SETI i SMETI: Mimozemské civilizace mohou vesmírem migrovat

Vyspělé civilizace by mohly dokázat kolonizovat galaxii dokonce i bez kosmických lodí. Stačilo by jim k tomu využívat toulavé planety (tedy planety bez vlastní hvězdy). Pro masové migrace z existenčních důvodů mají být planety gravitačně nesvázané s konkrétní hvězdou dokonce ideální. Tento pohled na věc hraje roli i z hlediska metod, jimiž se mimozemské civilizace pokoušíme hledat SMETI = search for migrating extraterrestrial intelligence .

Pomocí technologie CRISPR změnili škrob v bramborách

Pro CRISPR/Cas9 vědci zvolili metodu Agrobacterium, která je spolehlivá, účinná i levná. Nejprve metodu optimalizovali, když použili brambory obsahující 4 kopie genu gpf. Jedná se o gen původem z medúzy, který díky fluorescenci umožňuje snadno sledovat aktivitu. Po optimalizaci metody se ukázalo, že brambory „nesvítí“, tj. postup dokázal vypnout (knokautovat, narušit, vystřihnout) všechny kopie genu…

Kosmická pavučina řídí vývoj galaxií

Kosmickou pavučinu tvoří vlákna vodíku a snad i temné hmoty. Jedná se o největší strukturu, kterou dokážeme ve vesmíru identifikovat. Galaxie, respektive kupy galaxií obsahující stovky až tisíce galaxií jednotlivých, se nejčastěji nacházejí v místech, kde se vlákna pavučiny protínají. Dosud se ale nevědělo skoro nic o tom, jaký vliv by vlákna (filamenty) mohly na evoluci galaxií mít.

Krátce

Vzdálené hvězdy jsou jiné. Tedy míněno samozřejmě statisticky – mezi hvězdami ve vzdálených galaxiích je zřejmě větší podíl těch s vyšší hmotností, alespoň podle nové studie.

Roste popularita DNA testů pro psy, alespoň v USA. Proč nechávat psovi dělat test DNA? Důvody mohou být různé; je-li pes člen rodiny, pak zhruba ze stejného důvodu jako u člověka.

Stavitelé na Marsu: bakterie by mohly vyrábět cihly. Smícháním marťanské půdy s guarovou gumou, bakterií Sporosarcina pasteurii, močovinou a chloridem nikelnatým se nejprve vytvoří kašovitá hmota…

Byli dinosauři teplokrevní? Tyranosaurus a sauropodi prý ano, stegosaurus ne. Převládající pohled říká „někteří ano, někteří ne“, dokonce se zvažuje rovněž možnost, že u některých druhů se metabolismus mohl měnit i v průběhu života. Nový přístup je zajímavý především tím, že používá novou analytickou metodu.

Stejný gen může za hmat sasanek i sluch člověka. Gen pou-iv je u lidí důležitý pro vývoj sluchových buněk ve vnitřním uchu. Nový výzkum ukázal, že stejný, respektive analogický gen se uplatňuje i při vývoji (ontogenezi) organismu mořské sasanky.

Při Alzheimerově chorobě se buňky přehřívají. K přehřívání docházelo přímo v důsledku špatného skládání amyloidu beta, konkrétně při tvorbě vláken (fibril). Navíc se ukázalo, že proces má kladnou zpětnou vazbu…

Archeologické nálezy jantaru. Nečetné mezolitické jantarové plastiky jsou popsány ze severní Evropy, ale zdá se, že teprve v eneolitu zhruba v období 3100–2500 př. Kr. dochází ve východním Pobaltí k masivnímu sběru a zpracování jantaru. (úryvek z knihy kolektiv autorů: Jantarová stezka)

Váčky v krvi mohou odhalit Huntingtonovu chorobu. Vědci přišli na to, že v malých váčcích z krve, tzv. extracelulárních váčcích či exosomech, je přítomen huntingtin, tedy bílkovina, jejíž mutace je příčinou Huntingtonovy nemoci.

Hyperakumulace prvků v houbách: kadmium i arzen, síra a selen. Zjištěné extrémně vysoké koncentrace Cd, As (a také mědi a zinku) v plesňáku čekankovém nemají v houbové říši obdobu…

Tisk chytrých senzorů na dřevo. Novinka v oblasti materiálového tisku je schopná změřit vlhkost i teplotu půdy, a tím pomoci zemědělcům k úsporám a vyšší produkci.

Analýza krve dokáže odhalit komplikace hned na začátku těhotenství. Nové řešení má velký časem nahradit stávající invazivní metody prenatální diagnostiky a způsobit revoluci v prenatální péči.

Lékaři vakcínám zcela věří. Kdyby to lidé věděli, nechali by se očkovat více. Ačkoli naprostá většina lékařů očkování důvěřuje a podporuje ho, mezi veřejností je rozšířeno přesvědčení, že názory lékařů jsou rozděleny zhruba půl na půl.

Červnová obloha nabízí noční svítící oblaky a vzácné seskupení planet. Měsíc červen nabízí několik nezvyklých nebeských úkazů.

Další články z této rubriky

Týden na ITBiz: Fotonické čipy ze stolní tiskárny
Týden na ScienceMag.cz: Model Lambda CDM celkem sedí, ale kosmologická konstanta se může měnit
Týden na ITBiz: Vysokoteplotní supravodivá dioda
Týden na ScienceMag.cz: V kvantovém materiálu objevili částici podobnou gravitonu
Týden na ITBiz: Efektivní podnikání se bez edge computingu neobejde

ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.