Z počátku jsem měl pocit, že až budu muset dělat něco víc, než prohlížet web a pdfka, zešílím z toho. Naštěstí to byl omyl. Některé věci stále řeším trošku krkolomně, některé jsem si ještě nenastavil, jak bych chtěl. Mezi námi, Haskell je hrozně vtipnej jazyk

Každopádně po týdnu jsem se na chvíli vrátil do openboxu, který jsem poslední dva roky používal a za tu dobu tam měl kde co nastavené. Vlastně jsem v něm taky nemusel používat myš. Na všechno jsem měl klávesové zkratky - spouštění aplikací, pozicování oken. Jenže co mi najednou přišlo zvláštní, že se ty okna vždycky prskly, kam se jim chtělo a já je často musel "ručně" někam umístit, abych tam neměl bordel. Proč bych to proboha dělal, když to wm může dělat za mě. Po půl hodině jsem přepnul zpátky do xmonadu. Z toho usuzuji, že na jiný způsob práce s okny jsem si zvykl asi docela rychle. Můžu jedině doporučit.

Zrovna se snažím nějakým způsobem vyřešit minimalizaci oken, protože když mám příkladně na ploše "Web" okno prohlížeče, ve kterém mám otevřené věci jako facebook, youtube, etc a najednou potřebuji udělat něco do školy, nechci ať se mi ty věci míchají. Takže bych chtěl tohle okno skrýt a otevřít si hezky nové, prázdné. Tohle je pro mě docela velká změna. Předtím jsem to řešil přesunem na jinou plochu, kde jsem měl všechny věci ohledně jednoho tématu.

Potom mě trošičku trápí, že otevření více oken na jedné ploše je docela nepohodlné a okýnka jsou děsně malá. Možná je to tím, že používám pouze základní layouty, ale to asi nebude ten problém. Na 15" monitor se toho prostě moc nevejde.