Portál AbcLinuxu, 5. listopadu 2025 22:05
Pokud pominu praktické zkušenosti, že jako každý hardware+firmware, i Mikrotik občas vykazuje bugy, historicky některé i poměrně špekové a záhadné, tady bych možná začal od "metodických základů".
Síťové prvky "zamrznou při nastavování" třeba proto, že si člověk "uřízne větev" pro přístup 
Změníte IP adresu, nebo hůř nastavíte nějaké zabezpečení, a už se dovnitř nedostanete.
Správně zmiňujete reset. Můžete upřesnit, jaký reset máte na mysli? Dám tři možnosti:
Třeba dnes už starší model RB912 má jak "ledviny" tak mikrospínač. Každý z těch dvou prvků má tuším jinou funkci, a oba jsou IMO připojeny na GPIO procesoru = neprovádějí reset "natvrdo", ale jejich stav kontroluje v určité fázi bootu či běhu firmware. Tzn. firmware musí v zásadě fungovat=běžet, aby tyhle dva prvky pracovaly. Pokud "ledviny" ve správný okamžik zkratujete šroubovkákem, po restartu naběhne router s factory-clean konfigurací dané verze firmwaru - což konkrétně RB912 ohlásí nezaměnitelným "trylkem" bzučáku. A tlačítko lze tuším použít k bootu ze sítě / breaknutí bootloaderu. Matně si vybavuji, že postup může být nepatrně komplikovanější, je třeba sledovat LEDky, trochu správně časovat stisk resp. uvolnění tlačítka apod.
Právě boot ze sítě, např. v kombinaci s utilitou Mikrotik Netinstall, je jedním ze způsobů, jak se vyprostit z pochroumané instalace firmwaru (když nepomůže reset konfigurace do factory defaults "ledvinou"). Boot ze sítě může být taky součástí procedury pro flashnutí alternativního firmwaru (OpenWRT) - patrně v kombinaci s DHCP a/nebo TFTP. Teď píšu spíš obecně zpaměti, přesné postupy lze dohledat, kdyžtak se ptejte. Základním projevem života může být například to, že když routerboard připojíte proti počítači, na kterém Vám běží Wireshark, a provedete tlačítkový chvat pro vyvolání netbootu, tak ve Wiresharku uvidíte ze strany Routerboardu nějakou aktivitu (DHCP, ARP, TFTP apod.).
Mohl byste upřesnit model, verzi firmwaru a příznaky
Je každopádně divné, pokud by problém spočíval v uložené konfiguraci, že by to Mikrotik "vyležel" odpočinkem bez napájení. Jedno jestli na měsíc nebo na pět minut. Co vím, tak mikrotik nemá NVRAM, konfigurace je uložená v nějakém typu flash (NAND nebo NOR podle modelu), odhaduji z větší části na filesystému.
...jako že se to po kdoví kolika měsících samo probere, to je vážně dost haluz.
Stálo by za podrobnější analýzu, proč to nestartuje, když to nestartuje.
Připojit sériovou konzolu, jestli kvákne aspoň něco.
Hlouběji pod kapotou jsou asi i další příznaky, jestli běží CPU, baví se s RAMkou a flashkou...
Ale tohle znamená, pokud držíte v ruce vadný kus, tak buď mít know-how a vybavení a nepočítat svůj čas, nebo mít po ruce někoho takto vybaveného. (Já to spíš nejsem.)
Vyjmenoval jste několik modelů - bral jste víc kusů v rámci jedné objednávky, a dělal to třeba jeden z několika kusů? Nebo všechny? Nebo je berete po jednom kusu, takže se neví, nakolik je to systematické? (V tom případě jste měl fakt asi smůlu...) Pokud na konkrétním kusu nefunguje reset tlačítkem (ať už se bavíme o resetu konfigurace, nebo o vyvolání netbootu) tak by případně bylo zajímavé porovnání podezřelého kusu se zdravým kusem ("known good"). Protože tyhle "tlačítkové resetovací postupy" jsou někdy vážně peklo. Poměrně specifické a někdy nepříliš dobře dokumentované, nebo si to člověk ve spěchu pořádně nepřečte/nepochopí apod.
Viděl jsem v exotickém průmyslovém PC hardwaru třeba všelijaké nedodělky v napájecí kaskádě, které způsobovaly divné/náhodné chování při POSTu. Byla to ta dobrá varianta, kdy se dalo skopem něco divného nalézt. Problém spočíval obvykle v tom, jak má PC motherboard složité napájení a vůbec blokové schéma (protože ATX). Takže taky třeba sekvencování resetů v závislosti na stavu různých napájecích větví, závislosti při soft-startu apod. No a vývojář toho exota do toho vnesl nějakou svoji inovaci. Nic tak složitého na routerboardech není - tam je jednoduchá napájecí kaskáda, 1-2 stupně, buď to běží nebo jste tomu sebral napájení. Možná se tam najde jeden monitorovací šváb (hlídač napájení + reset generátor) - tři až osm nožiček.
Takže bych to fakt viděl ve Vašem případě nejspíš na nějaký vakl, pokud to nebylo systematické. Způsobů a důvodů, proč počítač "nestartuje", může být mnoho. Spočítejte si signálové nožičky na velkých švábech.
Protože teplotní dilatací se mění všelijaká mechanická pnutí v deskách a pouzdrech.
To se pak chová hodně nevyzpytatelně - projede se to balíkem do servisu a tam se to neprojeví několik měsíců, nebo naopak.
Viděl jsem vzácně závady x86 motherboardů v tom stylu, že board opakovaně neprošel POSTem, a potřeboval řádově pár minut odležet, aby znovu prošel. A pak nějakou dobu fungoval a restartoval bez problému. To se dá vysvětlit nejspíš kombinovaným bugem, kde se občas náhodně sejde nějaký nečekaný skrytý stav, k jehož resetu je potřeba na delší chvíli sebrat napájení, s tím že BIOS během POSTu s takovým stavem nepočítá (a zakysne na něm).
...ani při teplotně podmíněném problému (přehřátí) by to podle mého nepotřebovalo odležet tak dlouho.To, ze to lezelo zrovna mesic je podle popisu jen nahoda.
Zamrzly 4 kusy z dodávky 26 ks... potud OK, děkuji za upřesňující informaci.
Že by za to mohl zrovna režim extender, tomu moc nevěřím.
Hm. Ledaže by ten zátuh byl na principu, že něco v kódu pro režim "extender" šáhne kam nemá. Jako že porušení ochrany paměti, až na to že PCI-e IOMEM asi na těchto platformách moc ochrany nepožívá.
A že se pak něco musí 4 měsíce vybít, aby se zařízení probralo... to je prostě divné.
V situaci, kdy ten mikrotik takhle padne, sápal bych se v první řadě po sériové konzoli, a pokud ta je živá, tak zkusit breaknout bootloader.
Váš vadný hardware si rád trochu osahám a s díky vrátím. Interně hardware od Mikrotiku občas k něčemu použiji, Vámi zmiňovanou generaci hardwaru mám aktuálně na radaru jakožto použitelnou s OpenWRT a takovéhle rozborky jsou pro mě to nejlepší školení.
A děkuji za zajímavý dotaz, šťavnaté téma - sice v rámci vlákna O.T., ale zrovna tady nás snad nikdo popotahovat nebude.
Je možné, že jsem nepostřehl nějakou souvislost, na kterou míříte, ale podle mého se jedná o navzájem značně vzdálené technologie/problémy (DVB-T/T2/H vs. radar, zacházení s echem) a jediným oslím můstkem jsou samotné odrazy. Kdyžtak dotaz ještě rozveďte.
#1 (pre-)echo v DVB-T2 a spol
DVB-T/T2/H používá modulaci OFDM. To je zatím asi nejpokročilejší způsob, jak z přenosového kanálu o nějaké šířce pásma a odstupu signál/šum ždímat datovou přenosovou kapacitu (bity za sekundu). V postupné evoluci modulačních schémat BPSK/QPSK/QAM/... je OFDM zřejmě poslední móda. Základní finta spočívá v tom, že se přenosový kanál o šířce typicky 8 MHz (v našich podmínkách v rastru CCIR) rozdělí na větší počet dílčích nosných, nejspíš běžně 8000 nebo možná spíš 8192 ("8k"). Z těchto konkrétních parametrů plyne, že dílčí nosná má šířku pásma zhruba 1 kiloHertz, tzn. lze do ní nacpat 1 k vzorků ("symbolů") za sekundu. Zároveň ze specifikací víme, že každý symbol nese konkrétní bod v konstalaci například 256QAM = 8 bitů informace. Jak výše dovozeno, přenos 1 symbolu trvá 1 milisekundu. Je tam nějaký ochranný interval tuším běžně 1/4 - což teoreticky znamená, že se symbol může rozpliznout až cca na 1.25 ms a pořád je dekódovatelný. Tzn. různá echa a pre-echa ve vzájemném rozmezí 250 us by se teoreticky měla bezbolestně sečíst a "prospět odstupu signál/šum" (SNR). 250 us, to je asi 75 km. Reálně o něco míň - je maximální rozteč vysílačů, aby zafungoval příznivý efekt "sečtení přímých signálů a duchů". Finta má být právě v tom, že jsou paralelní subnosné takto pomalé - že se navzájem posunuté signály na té subnosné beztrestně sečtou, pokud nejsou navzájem posunuté moc.
Prakticky se to na přijímači zpracovává tak, že z rádiového front-endu vyleze mezifrekvence (nebo tak něco, může to být virtuální/digitální) o šířce 8 MHz, která se přímo vzorkuje do kvadraturních vzorků (páry I+Q, posun 90*), a tyto se dále nastojato proženou FFT. Pokud správně chápu, parametr "8k" znamená jednak velikost bloku FFT, druhak také počet subnosných. To číslo je "binárně kulaté", protože toto je speciální vlastnost FFT (jakožto speciálního případu DFT). Z určitého počtu kvadraturních time-domain vzorků (zde 8192) vyrobí FFT tentýž počet kvadraturních frekvenčních vzorků = pro každou frekvenci amplitudu a fázi, resp. totéž vyjádřeno v kartézských souřadnicích (sínus+kosínus). Mezifrekvenci má smysl vzorkovat v taktu, který je rovný šířce pásma. Kupodivu nikoli dvojnásobkem, jak by řekl pan Nyquist - dílčí finta je, že ve výstupu FFT stejnosměrný ofset vyjde "uprostřed" pásma, a na obě strany od něj vyjde poloviční počet kladných a záporných frekvencí... Takže pokud 8 MHz ovzorkujeme 8 MSps a nadrobíme ten stream na FFT okna 8k symbolů, vychází na konkrétní subnosnou 1 symbol zhruba za milisekundu, jak výše uvedeno. A jsou tam nějaké další podrobnosti (rotovaná konstalace, FEC atd.)
Jako chápu tu fintu s pomalými subnosnými a "přínosným přičítáním duchů". Mám k tomu jednu malou postranní výtku, že když se mi sejde na anténě užitečný signál s odrazem v protifázi a přiměřené amplitudě, dojde k odečtení přímo na nosné frekvenci = k útlumu - a finty na subnosné za demodulátorem jsou v tom případě sice hezké, ale budou postiženy zhoršeným SNR. Možná si to jenom špatně vykládám, nemám na tohle vyštudovaný matematický aparát...
Každopádně mi není jasná jedna věc, prakticky jenom jinak zformuluji Váš dotaz: jak to, že některé přijímače DVB-T(2) zpracují (pre-)echo s plným počtem bodů, zatímco jiným vadí. Přičtení duchů na subnosné by mělo mít za následek jenom deterministické pootočení fáze / změnu amplitudy té konkrétní subnosné. Tahle "transformace polárních souřadnic" by měla být konstantní. Podle mého stejně musí přijímač ten OFDM kanál po naladění tuneru "natrénovat" = najít. Asi podle nějakých zaváděcích markerů / beaconů (nevím, nemám nastudováno). Jakmile přijímač konkrétní OFDM subnosnou "trefí", včetně transformace dané součtem všech případných duchů, měl by už dál běžet jak po kolejích. Proč tohle někdy nefunguje...? Žeby si některé přijímače při "trénování kanálu" nějak zjednodušovaly práci / švindlovaly? Nebo ty duchy třeba v praxi nejsou dostatečně stabilní, tudíž nejdou natrénovat "jednou provždy"? Nějak se vlní, což je potřeba dynamicky modelovat...
Když si s tímhle hraju na našem STAčku, mám k dispozici jenom primitivní RTL-SDR spektrák a pár konzumních přijímačů. Konečným verdiktem je uznalé přikývnutí dvou sousedních partají (dohromady asi 4 televize). Na těch přístrojích je jenom nic moc neříkající bargraf / číslo v procentech.
Mám taky pár kusů Mygica T230C v2 (u nás se to prodávalo pod názvem tuším Evolveo Sigma T2). Je to ze všech tunerů ten nejméně tolerantní. Potřebuje poměrně silný signál a zřejmě i dost kvalitní. Takže ho s oblibou používám jako "benchmark vyhovujícího signálu". Pokud funguje tenhle USB tuner, tak s rezervou spolehlivě fungují všechny televize v baráku. Bohužel tu mám jeden multiplex, který nedokážu dotlačit do stavu, aby ho ten prašivý USB tuner vzal Další výhodou té Mygicy je, že mi v Linuxu ukáže SNR (CNR?) v decibelech, a já mám vypozorováno, že zhruba od 25 dB výš mám stabilní obraz (bezchybný stream dat), kdežto cca pod 25 dB mám smůlu. Hodnota odstupu za jízdy trochu kolísá (běžně třeba +/- 2 dB), takže ten práh není úplně ostrý.
Plyne mi z toho jediné: bez ohledu na všechny řeči o výhodách OFDM (ohledně duchů) se mi osvědčilo, snažit se o co nejlepší vyrovnání úrovní (a potlačení nežádoucích signálů) už v analogové části anténního systému = před domovním zesem. Tento byl donedávna analogový, a když stářím uhynul (definitivně zřejmě teplem zvadly VF tranzistory ve výkonovém konci) tak mám moderní digitální - který taky není všemocný. Jeho ADC mají zřejmě omezené rozlišení (bitovou hloubku) takže pokud mám dva muxy těsně vedle sebe, z toho jeden výrazně silnější, tak z toho chumlu ten slabší (žádaný) nedokáže vypárat úplně čistě. A taky potřebuje vstupy od antén externě předzesílit, protože ty signály jsou ve vzduchu prostě slabé (zejména ty žádoucí, bohužel).
Už před časem jsem zjistil, že nejsilnější signál (na spektráku) není vždy to nejlepší vodítko. Že konečným arbitrem kvality signálu je: ukazatel SNR na USB tuneru Mygica Takže se reálně poslepu strefuju nulou v diagramu antény do nějakého rušení, nebo hlavním lalokem do nějakého "slabšího ale kvalitnějšího" směru, nebo co já vím. Žádaný vysílač těsně za horizontem situaci neprospívá, zřejmě stejně tak jako střecha z vlnitého plechu.
#2 radar
Radar je primitivní technologie, která odrazy vyžaduje ke své činnosti
Pošle pulz, a čeká na odraz.
(Nebo pošle spojitou nosnou, a snímá spojitý odraz s dopplerovsky posunutou frekvencí.)
Klasickému radaru samozřejmě vadí, pokud mu naproti aktivně vysílá někdo druhý.
Bejvaly doby, kdy obsluha radaru sledovala de facto stopu (obálku) na osciloskopu, a plošný obrázek si musela poskládat v hlavě. Později byly zavedeny obrazovky s rozmítáním "po mapě", a v dnešní době (už pár desítek let) tohle dělají počítače. Každopádně je velice užitečné, pokud v post-processingu lze odečíst stabilní rušící "cizí" vysílače, a také statické odrazy od terénu, budov, nehybných kovových objektů apod.
Pasivní radar jenom poslouchá, co se kde šustne. Může třeba využít vysílání stávajících "spojitých" zdrojů, jako jsou vysílače TV a rádia - pasivní radar vidí nejen přímo vysílač (což je informace dost neužitečná), ale taky odrazy od kovových objektů v terénu - což je naopak velmi užitečné.
S jednou přijímací anténou lze vidět řekněme směr, odkud odraz přichází, a jeho intenzitu, s trochou šikovnosti by asi šlo i extrahovat fázový posun (pokud je signál modulovaný) spočítat triangulací vzdálenost odrážejícího objektu.
Ještě o krok dál je korelační pátrač = pasivní radar s více snímacími stanovišti (příjmovými anténami), která mají navzájem pokud možno přesně synchronní záznam, který lze následně zkorelovat na centrálním pracovišti. Takový stroj tiše poslouchá, kde se co šustne, a když se šustne, je schopen si triangulací poskládat přesnou polohu, odkud signál přišel - tentýž signál, zachycený více anténami, které jsou rozmístěny v terénu. Případně by i v rámci jednoho stanoviště mohla být větší "syntetická" anténa = anténní sestava složená z více prvků, každý s nezávislým záznamem a následnou korelační analýzou...
Každopádně (pre-)echo třeba televizních vysílačů není věc, se kterou by si radar lámal hlavu. Snad jen pasivnímu radaru či korelačnímu pátrači by SFN teoreticky mohla ztěžovat jeho snahu, najít korelací a triangulací jeden konkrétní zdroj signálu
Kludne to moze byt poskodenou flash. Proste potrebovala cas, kym sa vsetky stratilo vsetko napatie a resetol sa riadiaci obvod. Po odpojeni napajania tam stale nejake tie mV ostavaju a az po nejakom case vplyvom samovybijania klesnu pod hranicnu uroven.
Mne sa to napr. stalo s hp notasom. Prestal fungovat, nepomohlo vybrat baterky na tyzden, ani reset cez power, ci cez piny na doske. Po par mesiacoch som ho vytiahol zo skrine a odvtedy ide bez problemov niekolko rokov.
3.7.2024 10:46
vencour | skóre: 56
| blog: Tady je Vencourovo
| Praha+západní Čechy
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.
1.7.2024 10:05
