Portál AbcLinuxu, 6. května 2024 01:01
hasInt
se používá, pokud budete nějak zpracovávat vstup, kde číslo není, případně pokud takový vstup je validní, ale vy jej jenom přeskakujete. Pokud budete zpracovávat jenom čísla a jiné věci na vstupu nemají být, tak try … catch
je dobré řešení, protože je na první pohled vidět, že ne-čísla nejsou očekávaný vstup. V zásadě try … catch
se používá pro zachycení situací, ke kterým by nemělo docházet, neměl by být součástí běžného běhu programu.
null
se běžně dělá pomocí if
místo try … catch (NullPointerException)
, protože těch kontrol může být hodně za sebou, co by znamenalo hodně zanoření a špatnou čitelnost.
try … catch
je IMO správně.
hasInt
, tak to musí projít vstup a zjistit, jestli je to číslo, přičemž v dalším kroku (parsování) se prochází a zkoumá ten samý vstup znovu. Při použití výjimky se ten vstup prochází jen jednou, což je, pokud je tam číslo, rychlejší. Pokud nečekáte ne-čísla (rollback při výjimce je pomalý), tak je vhodné preferovat výjimky.
Tiskni Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.