Bonding slouží k vytvoření virtuálního síťového rozhraní bond0 apod., které rovnoměrně rozděluje síťový provoz do více fyzických síťových rozhraní. Používá se to např. za účelem zdvojnásobení kapacity linky mezi místem A a B. Řekněme, že potřebujeme doručit z místa A do místa B teoretickou rychlost 2Gib/s. Na serveru proto zapojíme dvě Gib síťové karty a ty pomocí bondingu spojíme do jednoho virtuálního síťového rozhraní, který na ně bude rovnoměrně rozdělovat provoz 50 na 50. Vytvořenému virtuálnímu síťovému rozhraní bondx můžeme nastavit ip apod. věci a chová se potom jako jedno síťové rozhraní, v našem případě jedno 2Gib síťové rozhraní.
Opičák
Jen bych rád podotknul, že 2 Gbity/s se jako takové nekonají. Router rozděluje provoz přes rozhraní bondX mezi jednotlivé linky, ale samotná komunikace od uživatele k cíli a naopak pro určité spojení vždy probíhá přes jedno rozhraní. A to umí právě jen 1Gbit/s.
Takže teoreticky může k uživateli téct až 2 Gbity/s, ale přes dvě navázaná spojení a ke všemu by router musel každé spojení vést přes jiné fyzické rozhraní.
Plus tohoto ovšem je, že router rozděluje přes rozhraní bondX spravedlivě spojení do obou fyzických linek a tak není na linkách taková zátěž. Pro případ výpadku jednoho spojení pak spoj funguje dál, ovšem s poloviční propustností.
Omlouvám se za "polopatistický" výklad.
