Jde o funkci, jejímž parametrem nějaká dlouhá posloupnost, zpravidla soubor; a funkční hodnotou nějaké číslo o konstantní maximální délce (např. 32 bitů). Účelem kontrolního součtu je indikace chyby při přenosu takovéto posloupnosti nějakým komunikačním kanálem (např. telefonní linkou).
Odesílatel spočítá kontrolní součet KS(P) posloupnosti P, odešle posloupnost a její kontrolní součet. Příjemce přijme posloupnost PP, její kontrolní součet KSP, a následně vypočítá svůj vlastní kontrolní součet KS(PP). Pokud KSP nerovná se KS(PP), pak při přenosu nastala chyba a je nutné jej opakovat. Podotýkám, že shoda kontrolního součtu přeneseného a vypočteného nemusí nutně znamenat, že k chybě nedošlo.
Funkce MD5 má (donedávna mělo 
) tu vlastnost, že bylo nemožné najít dvě posloupnosti se stejnou MD5, takže podle MD5 se dala určit s pravděpodobností hraničící s jistotou i identita souboru - narozdíl od CRC32 (např.), kde je poměrně snadné (i pro někoho, kdo není Klíma nebo číňan) vytvořit zcela jiný soubor se stejnou hodnotou kontrolního součtu. MD5 se proto používá jako hash funkce.
