Portál AbcLinuxu, 31. července 2025 12:49
Google dnes vydal bitcoinj, alternativního klienta sítě Bitcoin. Bohatě dokumentovaný kód psaný v Javě a vydaný pod Apache Licence 2.0 je dalším krůčkem k mobilnímu nasazení tohoto open source platebního systému.
Tiskni
Sdílej:
Google is pleased to announce the release of BitCoinJ, an implementation of the BitCoin system in Java.zdroj Jestli za tim stoji jeden zamestnanec nebo dva a dela na tom 20% nebo 21% casu, to neposuzuju.
... a dela na tom 20% nebo 21% casu, to neposuzuju.ale to je dost podstatná informace ... "20% innovation time" je terminus technicus, to není jen tak nějakých x procent pracovní doby
.
. Jde o to, ze tech 20% je stale jeho cas placeny Googlem, kod schvalovali ostatni zamestnanci Google, ve zdrojovych kodech je uvedeny Google a Mike ohlasil projekt jako oznameni od Google. To je myslim dost vyskytu slova "Google" v jedne vete, abych si mohl dovolit pouzit Google v titulku zpravicky ;).
Ja rozumim.zjevně ne
Pro me je dulezite, ze to je zamestnanec Google a za praci na Bitcoin klientu ho Google plati.asi nechápeš rozdíl mezi "Google ho platí" a "Google ho platí za práci na X" ...
Mike oznamil bitcoinj jako oficialni projekt podporovany Googlem,oficiální projekty se oznamují na oficiálních stránkách, ne někde na diskusním fóru jiného projektu ...
takze nevim, o cem se tady vlastne bavimeno, a to je právě ono - bavíme se o tvém ignorantství
8.3.2011 14:35
cezz | skóre: 24
| blog: dm6
asi nechápeš rozdíl mezi "Google ho platí" a "Google ho platí za práci na X" ...Najskor Ubuntu neprispieva dost, teraz zas Google neplati dost..
8.3.2011 22:15
cezz | skóre: 24
| blog: dm6
Tak potom nechapem, kde je problem.za prvé v tom, že se ani nenamáháš číst, nač reaguješ - na něco jsem se ptal, vůbec na to neodpovídáš a za druhé ...
Mike sa rozhodol venovat ho Bitcoin,ano, Mike se rozhodl nikoliv Google se rozhodl ... jestli nevidíš rozdíl, obdobně jako kolega, sorry, nebaví mě mluvit do dubu, pápá
19.3.2011 02:10
cezz | skóre: 24
| blog: dm6
na něco jsem se ptal, vůbec na to neodpovídášNevedel som, ze je to povinne
ano, Mike se rozhodlViz komentar od slush vyssie..
7.3.2011 15:23
corwin78 | skóre: 10
| Ostrava
Je někde srozumitelný popis pro laiky, co je to bitcoin a jak funguje?taková variace na letadlo
Ne, ted vazne - System tezeni Bitcoinu je dle meho velice ferovy a momentalne neznam zadny jiny spravedlivejsi zpusob nastartovani virtualni ekonomiky. Ale hlavne - tezeni je jen a pouze technicky detail site, kde odmena v Bitcoinech motivuje ostatni lidi, aby pridavali i svuj vypocetni vykon. Bitcoin NENI o tezeni (byt po navsteve fora muze clovek nabyt jineho dojmu). Tezeni je samozrejme vec, ktera laka hromadu novacku, protoze maji pocit, ze se jedna o snadne penize.
Jestli narazite na to, ze kdo driv prijde (a tezi), ten driv mele - rad prirovnavam tezbu Bitcoinu k tezeni zlata. Ti prvni zbohatli, ti dalsi pod vidinou snadnych penez zchudli, ale vysledkem byla nabidka zlata pro bezne lidi.
Jestli narazite na to, ze kdo driv prijde (a tezi), ten driv mele - rad prirovnavam tezbu Bitcoinu k tezeni zlata. Ti prvni zbohatli, ti dalsi pod vidinou snadnych penez zchudli,a to je právě ta analogie s letadlem ...
ale vysledkem byla nabidka zlata pro bezne lidi.ano, to je pro ty zchudlé děsně důležité
Obecne plati, ze cim mene je nejaka investice riskantni, tim mensi je vynos. Ostatne, stejne jako nikdo nenutil lidi jit kopat zlato, taky nikdo nenuti lidi pocitat Bitcoiny, protoze:
Bitcoin neni tezeni.
Stejne jako zlato neni jenom o tezeni. Znam dost lidi, co ma zlato v nejake forme, ale neznam nikoho, kdo by si ho sam natezil.
Bitcoin tady uz je dva roky, dost lidi melo dost casu vzit sve krumpace a jit kopat."Všechny plány a příkazy k demolici jsou už padesát pozemských let vyvěšeny na vašem místním plánovacím odboru na Alfě Centauri, takže jste měli spoustu času vznášet formální protesty." dovolil bych si připomenout, že první zmínka o Bitcoinu tady padla 7. 11. 2010 okamžitě jsem vzal svůj zánovní čtyřjádrový krumpáč a začal kopat, a nic jsem zatím nevykopal
No to se ani nedivím.dovolil bych si poznamenat, že tento tvůj odkaz je naprosto nevypovídající a tudíž k hovnu - ono jaksi před těmi čtyřmi měsíci byl ten difficulty factor o řád nižší než teď (pro příští generace: nyní udává 76193.9710474), tudíž, kdyby se neměnil, tak bych teď měl mít vykopáno v průměru nejméně 200 bitcoinů ...
Pardon, že Satoshi nepostnul novinku na abclinuxu hned jak vydal prvni verzi. Napisu mu, ze priste ma obsilat vsechny domacnosti postou. Achjo.to po něm nikdo ani nechce jenom to staví do poněkud jiného světla tvoji nesmyslnou argumentaci o tom, jak dost lidí mělo dost času, a kdo to neudělal, tak snad jen protože z vlastní blbosti nechtěl ne nechtěl, ale nemohl, když o tom nevěděl: "A ted si lidi stezuji, ze nemeli prilezitost?" - ano, tu příležitost jsem prostě neměl, protože moji domácnost Satoshi zavčas poštou neobeslal ... což mu nevyčítám, jak jsem naznačil výše, ale tvářit se, že jsem měl stejnou příležitost, jako někdo, kdo byl u vydání Bitcoinu, přestože nemám křišťálovou kouli, která by mi okamžitě řekla, co se děje na druhém konci světa, že je to pro mě zajímavé, a tím mě postavila do stejné pozice, jako měl ten co u vydání byl, je prostě blbost na kvadrát
Alternativni navrhy, jak resit problem s bootstrapingem ekonomiky jsou vitany.já myslím, že Zdenkův návrh je docela dobrý ...
Zatím jsem od Vás nic konstruktivního nečetl.já vím, kritika je konstruktivní jenom do té doby, dokud s ní souhlasíš, jakmile se názor rozchází s tvým, je to nekonstruktivní nesmysl
.
.
Myslim, ze prave problemy bank (predevsim v Americe) jsou dobrou zivnou pudou pro projekty typu Bitcoin. Clovek nemusi nenavidet banky aby citil, ze zbytecna zavislost na centralizovane ekonomice je potencialne nebezpecna.
Bitcoin neni kryty zlatem, ale krypografickymi (matematickymi) principy.To kryti znamena neco trochu jineho - jakym aktivem emitent ruci za vydane penize, resp. proti jakemu aktivu ty penize vydava. Z tohodle hlediska je 'ruceni kryptografickymi principy' nesmysl- to neni zadne aktivum, ktere by nekdo drzel. Penize v dobe zlateho standardu byly kryte zlatem, ted jsou kryte statnimi dluhopisy (a tedy neprimo vybranymi danemi) a ostatnimi aktivy centralni banky. Pokud nekdo vyda treba smenky nebo provozuje mikroplatebni system, tak je 'kryje' vlastnim majetkem nebo aspon zakonne vymahatelnym zavazkem. Jen bitcoin nejsou kryte vubec nicim, protoze nereprezentuji ani nic realneho, ani nici zavazek.
Jsou to jenom nějaké kódy, není to zlato.Ne, bitcoin doopravdy neni ani kod, je to jenom cislo pripsane privatnimu klici. Termin "tezeni" je tedy zavadejici (zjednodusujici), samotny proces "tezeni" funguje jako pojistka proti pripadnemu utoku na sit. Navic neexistuje zadne univerzalni meritko, co ma a co nema hodnotu. Pro Vas to zrejme hodnotu nema, pro ostatni ma jeden bitcoin hodnotu zhruba $0.8. Stejne tak Vase meritko "co je a neni dobre/uzitecne/spatne" je subjektivni.
bez dohody že je to platidlo by to nikdo nechtělMyslite, ze u "normalnich" penez je tomu jinak? Takova tisicovka se da maximalne vyuzit na tapetovani. Penize by Vam taky mely prijit neuzitecne a spatne.
Je to jako s dnešními penězi, akorát že ty se netěží.Myslim, ze kdybyste to srovnal s energetickou spotrebu vsech instituci zijicich z kolobehu penez, hodne byste se divil.
Není to naprosto nijak užitečnéSamozrejme, ze jedina hodnota bitcoinu je prave a jenom v jejich vlastnostech pro (elektronickou) smenu, o tom zadna. Zkuste si takovou tisicovku ted hned poslat stryckovi do Jizni Ameriky (levne, bez nutnosti duvery v prostrednika, bez chozeni kamkoliv).
To je fakt, takhle jsem o tom neuvažoval, pro takovéhle případy to užitečné bude. Strýček by si je ale IMHO měl co nejdřív vyměnit za peníze. Přibývání peněz je totiž vázané na růst ekonomiky (tím se centrální banka řídí), bitcoiny jsou vázané na růst výpočetního výkonu a ten nemusí mít s růstem ekonomiky jako celku nic společného. Jak se zabrání tomu, aby se bitcoiny nezadržitelně zlevňovaly (výkon počítačů roste mnohem rychleji než celá ekonomika)?Není to naprosto nijak užitečnéSamozrejme, ze jedina hodnota bitcoinu je prave a jenom v jejich vlastnostech pro (elektronickou) smenu, o tom zadna. Zkuste si takovou tisicovku ted hned poslat stryckovi do Jizni Ameriky (levne, bez nutnosti duvery v prostrednika, bez chozeni kamkoliv).
že jsou uznávaným platidlemHlavním rozdílem mezi penězi a Bitcoiny je, že peníze jsou vynucovány mocí státu (pokud pravidla porušíte, půjdete sedět), zatímco Bitcoiny vynucovány pochopitelně nejsou. Kažopádně uznávání Bitcoinů jako platidla je jenom otázka důvěry, tedy rozšíření a tedy potenciálně času. Když půjdu dnes nákup zaplatit Bitcoiny, tak se na mě budou dívat stejně divně, jako kdybych platil saúdským riálem. Pokud (pokud!) se neobjeví žádná bezpečnostní díra a budou běžně existovat služby jako směna Bitcoinů na koruny, případně (online) obchody akceptující Bitcoiny, nevidím praktický důvod, proč by se Bitcoin neměl uchytit. To, že Bitcoin není "legálním" (státem vynucovaným) platidlem totiž neznamená, že nemůže být "uznávaným" platidlem.
Peníze mají určitou hodnotu jenom proto, že jejich výroba je regulovaná (nesmí se padělat).Ano, peníze se nesmí padělat, protože to stát zakázal a vydal ohledně toho kupu zákonů. Bitcoiny (s aktuálně dostupnou technologií) padělat nelze, takže není nutné mít úřady, které toto budou kontrolovat a vynucovat.
Nejde je nijak "těžit" nějakou podivnou činností.OK, vidím, že slovo "těžba" lidi zbytečně mate. Pokusím se to vysvětlit, byť to asi bude trochu technické. Doopravdy nic jako "těžba" bitcoinů neexistuje. Existuje pouze podepisování transakcí. Ve zkratce to funguje tak, že na síti existují speciální uzly (miners), které poslouchají požadavky okolních uzlů o provedení transakce z účtu na účet ("převeď 1 BTC z veřejného klíče xxx na veřejný klíč yyy", podepsáno privátním klíčem xxx). Miner ověří, že v současnosti na učtu xxx existuje dostatečný zůstatek a pokud ano, každou takovou validní transakci zabalí do balíku dat a ty pak speciálním postupem hashuje. Vtip je v tom, že součástí zdrojových dat je také odkaz na předchozí blok v historii a také podepsaný blok je broadcastovaný do sítě a ostatní minery staví své další bloky na tomto, čerstvě "vytěženém". Síť tak postupně staví tzv. block chain, nejdelší řetěz bloků obsahující potvrzené transakce. Důraz je na slovu "nejdelší". Nejedná se totiž jenom o absolutní počet bloků v řetězci, ale také o jejich složitost. Složitostí se myslí podoba hashe daného bloku, kdy čím menší hash (zjednodušeně čím více nul od začátku obsahuje), tím bylo složitější daný blok nalézt a má tedy vyšší váhu. Ve finále řetězec bloků obsahuje časové značky všech provedených transakcí v síti a jejich odvolání/změna by vyžadovala vytvořit fork aktuálního block chainu s ještě složitějšími hashi bloků. Teprve tehdy by síť akceptovala "změněnou historii". Proto je motivací sítě mít co největší hašovací sílu mezi "hodnými" uzly. Matematika za tím celým říká, že je potřeba, aby útočník měl více než 50% výpočetního výkonu celé sítě, aby mohl odvolat provedenou transakci vydáním alternativního block chainu a řádově vyšší převahu na převzetí delší historie. Zde se tedy dostáváme k tomu, že výpočetní výkon doopravdy slouží k udržení sítě v bezpečí. S postupným růstem významu sítě totiž roste možnost pokusu o útok a je tedy potřeba neustále zvyšovat hashrate, aby síť odolala i útoku silného hráče. A konečně se dostáváme k tomu, jak Bitcoiny vznikají. Za odměnu, že uživatel přispívá svým výkonem k posílení bezpečnosti sítě, síť mu povolí do každého čerstvě nalezeného bloku zahrnout speciální transakci odeslanou "od nikud" na svůj vlastní účet ve výši 50 BTC. Blok s jinou (vyšší) částkou by byl odmítnut zbytkem sítě jako nevalidní a uživatel by nedostal nic.
neexistuje centrální banka, která by rozhodovala o tom, kolik se jich natiskne.Centrální banka neexistuje, protože není potřeba. Množsví emitovaných Bitcoinů je totiž přesně dáno algoritmem a je známo ode dneška na roky dopředu. V prostředí centrální banky to zní absurdně - nikdo Vám nezaručí, jaká bude inflace za pět let, ale u Bitconu to víte už dnes. Zkráceně a bez dalšího technologického pozadí, na odměnách za nalezené bloky se denně vyplatí 7200 BTC a na světě nebude existovat nikdy víc, než 21 milionů Bitcoinů.
Pokud to správně chápu, tak bitcoiny jsou něco jako peníze, které se můžou vyrábět, ale je to nákladné, takže se jich nevyrobí moc - v tom je to jako se zlatem.Ne, vyrobí se jich +- 7200 denně. I kdybyste do hardware nasypal miliony, síť Vám víc nedá. Za své miliony pouze získáte větší poměr z těchto 7200 BTC. Nechci to teď ještě víc komplikovat, ale existuje zde něco jako složitosti sítě (difficulty), která definuje maximální povolenou velikost hashe bloku, čímž efektivně zesložiťuje práci minerů. S růstem výpočetní síly nodů se tak zvyšeuje složitost a diky tomu se do sítě pouští méně, ale o to víc kvalitnějších (nižších) hashů.
Přibývání peněz je totiž vázané na růst ekonomikyTeoreticky ano. Ale my to nevíme, pouze věříme centrální bance, že to tak opravdu je. Stejně jako věřili lidi prezidentu v roce 1953, že nepřijdou o své úspory. Teď mi nejde o samotný fakt, jestli je lepší mít majetek v Bitcoinech nebo v naší měně (sám mám v Bitcoinech jenom zanedbatelnou část peněz), jde mi o samotný princip nutnosti důvery v něco/někoho. Bitcoin nahrazuje nutnost důvěry v lidi nutností důvěry v kryptografii. Lidem věřit nemusíte, stačí si stáhnout zdrojáky a zkontrolovat, že všechny algoritmy, o kterých se tady bavíme, tam opravdu jsou.
bitcoiny jsou vázané na růst výpočetního výkonuVěřím, že jsem Vám objasnil, že to tak není
Jak se zabrání tomu, aby se bitcoiny nezadržitelně zlevňovalya) Je jich omezený počet (maximálně 21 milionů) b) autoredukce pomocí složitosti sítě Doopravdy to je obráceně, je stále složitější a složitější bitcoiny vytěžit. To, co šlo získat s běžným CPU před rokem a půl, dnes sotva dostanete se specializovaným hardware. Ale to je v pořádku, protože tímto algoritmem zaručíte rozložení Bitcoinů rovnoměrně co nejširšímu okruhu těžících uživatelů. Já tomu říkám "bootstrapping ekonomiky", protože lidé budou časem chtít své "vytěžené" bitcoiny za něco utratit...
12.3.2011 01:25
Bilbo | skóre: 29
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.