Portál AbcLinuxu, 17. září 2025 07:45
proč by si ho kuli tomu měl nenavidět?? von karkar vlastně popsal že ta tvá vorientace je podminěna biochemicky a to mimojiný znamená že je i lečitelná. proč by si tvl nenaviděl člověka co ti nabizi lek?? :P :P :D ;D
Přiznat si osobně, že jsem loser je holt těžkéto ti holt nezavidim, ale pro nas se tu psychoanalyzovat nemusis, my mame co se tebe tyce jasno :D
Kde jsou podle Vás kořeny projevů nesnášenlivosti k této skupině?
imo věčím pachatelem nenavisti jsou členové a stoupenci všech těch lgbthenearkrxern minorit. Lidem sou totiž teplárny, lesby a jiný uchylaci uplně lhostejný, davno nejsou žadnou vostrakizovanou menčinou s ružovejma trojuhelnikama na pruhovanejch mundurech, noa to ty uchylaky ai jako děsně štve a proto sou agresivní na normální lidi :O ;D
Kromě týdlectý snahy exhibovat muže bet zdrojem nenavisti u lgbtnsdap uplně vobyčejná zavist vuči normálním lidem a jejich normálním štastnejm životům, prostě podle hesla 'ať sousedovi chcípne koza' chtěj zničit to, co nemužou mit sami :O :/ :O :D
pak v nich muže bejt něco defektniho, členove tý lgbtbflmpsvz maj víc věčí tendenci k sebevraždám než večinová zdravá populace a všimam si, že sou často i stoupenci různejch divnejch upadkovejch idelologií jako je třeba podpora greendealu, centralizace moci v bruSSelu, paradoxně valečnýho štvaní, cenzury etc což sou všecko zvrácený nesmyslný bludy který maj jako jeden z hlavních společných rysů to že dou proti zdravý racionální věčině lický společnosti. Je možný že v těch lidech je prostě i něco jinýho defektního než jenom v hledani partnerů, ale to jenom spekuluju, už x let v týdlectý voblasti kuli cenzuře a cancelculture neproběhly žádý seriozni pokusy na lidech a nějakej věrohodnej vyzkum :D ;D
Špatná hasbara.
Relevance veškerá žádná.
Navíc je to narážka nechutná během současné eskalované genocidy páchané Izraelem, který agresivně postupuje v anexi Západního břehu a zcela vyhlazuje a hladoví obyvatelstvo Pásma Gazy. Jako „bonus“ Izrael při nedávné agresi vůči Íránu cíleně vybombardoval věznici s uvězněnými trans lidmi. Tedy: íránský režim trans lidi vězní, ten izraelský je vyvražďuje.
Špatná hasbara.
Pinkwashing je jedna z linií sionistické propagandy.
Obzvláště česká média většinově vyrábějí souhlas s genocidou, zatímco česká vláda je komplicem. Označení „válka“ je toho příznakem, když ve skutečnosti jde o jednostranný masakr páchaný Izraelem.
Dnes již není problém se informovat, už dokonce i česky vyšly práce izraelských historiků (např. Ilan Pappé: Etnické čištění Palestiny).
Jde o klasický koloniální projekt, nikoliv nějaký „náboženský“ konflikt: ostatně Izrael stejně tak bombarduje křesťanské kostely a vyhošťuje tradiční křesťanské komunity jako tu arménskou v Jeruzalémě, z druhé strany mezi nejvlivnějšími sionisty jsou křesťané, lobby jako Christians United for Israel; antisionističtí jsou mj. ultraortodoxní židé, mnoho sionistů je sekulárních,…
Zcela převažující sionismus, sionismus revizionistický, shrnuje Železná zeď Ze'eva Žabotinského.
Doporučená četba: Israel: The Alternative, Tony Judt.
Ilan Pappé: Etnické čištění PalestinyAt best, Ilan Pappe must be one of the world’s sloppiest historians; at worst, one of the most dishonest.
Jde o klasický koloniální projektDerek Penslar (Harvard), jeden z nejcitovanějších historiků sionismu, opakovaně upozorňuje, že nálepka „settler‑colonial“ bez nuance přehluší odlišnosti – sionismus neměl metropoli, čerpal z národního sebeurčení a účastnily se ho i nezápadní židovské komunity; nejde ho proto redukovat na kopii klasického evropského kolonialismu. Vox Faktický kontext: Izrael v prvních letech absorboval stotisícové vlny Židů z arabských a muslimských zemí (Jemen, Irák, Maroko atd.), kteří sami prchali/vyhoštěni – to je s „evropskou koloniální expanzí“ vázanou na mateřskou metropoli prostě neporovnatelné. Encyclopedia Britannica My Jewish Learning A konečně: i standardní encyklopedie popisují sionismus především jako židovské národní hnutí (s vícero proudy – dělnický, revizionistický, náboženský atd.), ne jako koloniální administrativu.
bombarduje křesťanské kostelyIDF k tomu uvedla, že cílila na blízké velitelství ozbrojenců a případ vyšetřuje. V jiném incidentu latinský patriarchát tvrdí, že izraelský sniper zastřelil dvě křesťanky v areálu kostela Svaté rodiny; IDF to popřela. To jsou tragické (a zdokumentované) epizody války – ale není to důkaz úmyslné kampaně proti křesťanům jako takovým.
vyhošťuje tradiční křesťanské komunity jako tu arménskou v JeruzaléměProbíhá vysoce sporný developerský/pozemkový spor („Cows’ Garden“) – část arménských pozemků byla pronajata soukromé společnosti, komunita transakci napadla a vede soudní bitvy, došlo i k incidentům s buldozery a zastrašováním. Arménům hrozí vyklizení některých míst, ale nejde o oficiální státní plán na vyhnání celé komunity; případ je před soudy a pod drobnohledem médií.
mezi nejvlivnějšími sionisty jsou křesťané, lobby jako Christians United for IsraelCUFI je největší pro‑izraelská křesťanská organizace v USA (samo uvádí 10+ mil. členů) a má politický vliv – ale to z ní nedělá „sionistické vedení“. Sionismus je primárně židovské národní hnutí; CUFI je externí spojenecké lobby v USA. (Mimochodem, jejich „největší v USA“ je jejich vlastní tvrzení, potvrzované i mainstreamovým tiskem, ale pořád jde o americkou advokační skupinu, ne o „převažující sionismus“.)
antisionističtí jsou mj. ultraortodoxní židéAno, existují marginální skupiny jako Neturei Karta, které odmítají samotnou existenci státu – ale většina haredi voličů v Izraeli podporuje strany Šas a Jednotný judaismus tóry, které běžně sedí ve vládách a se státem aktivně pracují (byť s vlastním programem). Tvrdit, že „ultraortodoxní = antisionisté“, je prostě nesprávně zobecněné.
Zcela převažující sionismus, sionismus revizionistickýOd roku 1948 do 1977 dominoval izraelské politice dělnický/labour sionismus (Mapaj/Labour). Revizionistická větev (Jabotinsky → Herut → Likud) převzala vládu až roku 1977 a od té doby s Labour střídavě soupeří. Takže mluvit o „vždy převažujícím“ revizionismu je anachronismus. A k citované Železné zdi: Jabotinsky otevřeně mluví o „kolonizaci“ a „železné zdi“ – zároveň ale výslovně odmítá vyhánění Arabů a trvá na rovných právech; tvrdí, že dohoda je možná až po přijetí reality, ne dřív. Číst text celý, ne jen slogany.
Tony JudtJudtův jednostátní návrh vyvolal masivní kritiku a neodpovídá mezinárodnímu konsenzu, který (navzdory současnému marasmu) pořád formálně stojí na dvoustátním řešení - viz rezoluce RB OSN 1515 (Silniční mapa) a opakovaná stanoviska generálního tajemníka OSN. Číst Judta má smysl, ale jako provokativní esej, ne jako „uzavřený spor“. TLDR: nemanipuluj, nemáš šanci to ustát
Špatná hasbara.
IDF k tomu uvedla
IDF je asi tak důvěryhodná, jako co zrovna blábolí Medveděv.
Benny Morris
Izraelští noví historici, včetně Bennyho Morrise, byli a jsou vystaveni obrovskému tlaku establishmentu. Právě Morrise to zlomilo a ve veřejném vystupování se stal důsledně prorežimním. Např. The Conversion Of Benny Morris.
Izrael v prvních letech absorboval stotisícové vlny Židů z arabských a muslimských zemí
Poté, co jejich migraci cíleně podporoval. Šlo o push-pull strategii. Např. Zionist role in 1950s attacks on Iraqi Jews 'confirmed' by operative and police report.
nejde o oficiální státní plán na vyhnání celé komunity
Podobně jako osadníci jinde, typicky na Západním břehu, „nemají“ státní podporu, ale stát proti jejich nelegálním akcím zasahuje zcela výjimečně, a pak osady legalizuje.
Sionismus je primárně židovské národní hnutí; CUFI je externí spojenecké lobby v USA.
Izrael by v Palestině nevznikl nebýt výhodnosti pro britské impérium za podpory křesťanských sionistů a antisemitů, kteří židy nechtěli v Británii.
Izrael spoléhá na obrovskou vojenskou podporu v hodnotě stovek miliard dolarů ze Spojených států amerických, opírající se o lobby křesťanských fundamentalistů a korupci demokratického procesu PACy.
Tvrdit, že „ultraortodoxní = antisionisté“, je prostě nesprávně zobecněné.
Nicméně je to jeden z mnoha protipříkladů k tvrzení, že prý jde o náboženský konflikt.
Revizionistická větev (Jabotinsky → Herut → Likud) převzala vládu až roku 1977 a od té doby s Labour střídavě soupeří. Takže mluvit o „vždy převažujícím“ revizionismu je anachronismus. […]
Až na to, že revizionistický sionismus se stal mainstreamem, který ve faktické politice Strana práce převzala.
Ostatně již např. deníky Davida Ben-Guriona dokládají jeho politiku demografické většiny – proto mj. odmítal okupaci většího území, kde by Židé neměli většinu; argument analogický tomu amerických bílých nacionalistů při anexi (menších) částí Mexika.
jednostátní návrh vyvolal masivní kritiku a neodpovídá mezinárodnímu konsenzu, který (navzdory současnému marasmu) pořád formálně stojí na dvoustátním řešení
Izrael pod rouškou „mírového procesu“ vytváří „facts on the ground“ zmíněným pololegálním budováním osad, které palestinské území rozdrobují na mozaiku bantustanů, pročež je dvoustátní řešení fakticky nereálné. Kromě toho neřeší režim apartheidu ve státě Izrael.
Mezitím v Izraeli fašistický ministr financí Smotrič schvaluje osadu E1 se slovy, že tím definitivně „pohřbí myšlenku palestinského státu“.
Izraelští noví historici, včetně Bennyho Morrise, byli a jsou vystaveni obrovskému tlaku establishmentu. Právě Morrise to zlomilo a ve veřejném vystupování se stal důsledně prorežimním. Např. The Conversion Of Benny Morris.
Morris sám opakovaně říká, že změnu tónu způsobila druhá intifáda a vývoj v terénu, ne „zlomení“ tlakem. Viz jeho rozhovor pro Haaretz z ledna 2004, kde výslovně popisuje, proč přehodnotil politické závěry, ale nikoli archivní fakta (Haaretz). A co je podstatné pro historickou otázku, v rozšířené edici The Birth of the Palestinian Refugee Problem Revisited (Cambridge, 2004) pořád dokumentuje mozaiku příčin exodu roku 1948 a nenachází jednotný státní plán na vyhnání všech Arabů z Erec Jisra’el (Cambridge UP). K Pappého „Etnickému čištění“ mimochodem vyšla detailní recenze s konkrétními chybami a překrucováními pramenů (The New Republic).
Poté, co jejich migraci cíleně podporoval. Šlo o push-pull strategii. Např. Zionist role in 1950s attacks on Iraqi Jews 'confirmed' by operative and police report.
U Iráku to „potvrdili“ vždy jen okrajoví aktéři a novinové kauzy, zatímco mainstreamová historiografie i archivní instituce ukazují na domácí perzekuci a legislativu, která židům odebrala občanství a majetek a umožnila masový odchod. Po pogromu Farhúd v Bagdádu (červen 1941) a po kampaních po roce 1948 přišly zákony 1950–1951 vedoucí k letecké evakuaci téměř celé komunity v rámci Operace Ezra a Nehemjáš; to je standardní popis v americkém Národním archivu a v holokaustovém muzeu (U.S. National Archives, USHMM; k samotné evakuaci viz JVL). Tvrzení, že bombové útoky „potvrzeně“ organizovali sionisté, prostě nemá oporu v seriózních soudech historiografie a zůstává sporné.
Podobně jako osadníci jinde, typicky na Západním břehu, „nemají“ státní podporu, ale stát proti jejich nelegálním akcím zasahuje zcela výjimečně, a pak osady legalizuje.
Realita je právně i fakticky obojí. Stát často legalizuje, ale taky opakovaně zasahuje proti nelegálním outpostům a bourá je po rozsudcích Nejvyššího soudu. Příklady za poslední dekádu a půl: Ulpana v Bejt El na základě rozhodnutí soudu zbourána a evakuována v roce 2012 (Reuters), dohoda o vyklizení Migronu 2012 (Reuters), Netiv Ha'avot – nařídil soud, demolice 2018 (Times of Israel, Jerusalem Post). Tvrdé tvrzení „zasahuje zcela výjimečně“ neobstojí.
Izrael by v Palestině nevznikl nebýt výhodnosti pro britské impérium za podpory křesťanských sionistů a antisemitů, kteří židy nechtěli v Británii.
Britské impérium bylo navíc velkou část mandátní éry vůči sionismu restriktivní. Bílá kniha z roku 1939 prudce omezila židovskou imigraci a prodej půdy a Británie se při hlasování o rozdělení roku 1947 v OSN sama zdržela, nevystupovala jako „porodní bába“ židovského státu. To jsou tvrdá fakta, ne interpretace (Yale Avalon: White Paper 1939, OSN – záznam hlasování k rezoluci 181).
Izrael spoléhá na obrovskou vojenskou podporu v hodnotě stovek miliard dolarů ze Spojených států amerických, opírající se o lobby křesťanských fundamentalistů a korupci demokratického procesu PACy.
Americká pomoc je ukotvena formální mezivládní dohodou a každoročními rozpočtovými zákony, ne „korupcí“. Platné 10leté memorandum z roku 2016 stanoví 38 mld. USD na roky 2019–2028 a rozdělení mezi FMF a protiraketovou obranu (Bílý dům, CRS RL33222). Většina prostředků se utrácí u amerických dodavatelů a výjimka pro domácí izraelské nákupy se podle MOU postupně ruší na nulu do roku 2028 (text MOU, Israel Policy Forum). Ano, existují pro‑izraelské PAC a super PAC (např. United Democracy Project, OpenSecrets) a evangelikální CUFI deklaruje milionové členství (CUFI), ale to není důkaz „korupce“ – je to standardní americký lobbing, zatímco samotná pomoc běží na základě MOU schvalovaného Kongresem.
Nicméně je to jeden z mnoha protipříkladů k tvrzení, že prý jde o náboženský konflikt.
Právě. Haredim nejsou monolit. Malá skupina Neturei Karta je otevřeně antisionistická, ale klíčové ultraortodoxní strany Shas a Jednotný judaismus Tóry sedí opakovaně ve vládách a utvářejí koalice (Reuters, Reuters). To spíš potvrzuje, že konflikt je primárně národně‑politický a bezpečnostní, ne jednoduše „náboženský“.
Ostatně již např. deníky Davida Ben-Guriona dokládají jeho politiku demografické většiny – proto mj. odmítal okupaci většího území, kde by Židé neměli většinu; argument analogický tomu amerických bílých nacionalistů při anexi (menších) částí Mexika.
Historicky byla dlouho hegemonem labouristická tradice, ne revizionismus. A i v rámci revizionistické linie je fér citovat prameny celé. Jabotinsky v „Železné zdi“ současně trvá na bezpečnostní logice a výslovně přísahá rovná práva a žádné vyhánění Arabů. To není marginálie, to je součást textu: „zavazujeme se, že nikdy nebudeme usilovat o vyhnání nikoho“ a že cílem je plná občanská rovnost dvou národů po dosažení bezpečnosti (Jabotinsky, The Iron Wall, alternativně text). Analogii s americkým bílým nacionalismem ten primární text prostě neudrží.
Mezitím v Izraeli fašistický ministr financí Smotrič schvaluje osadu E1 se slovy, že tím definitivně „pohřbí myšlenku palestinského státu“.
Formální mezinárodní rámec je pořád dvoustátní. Rada bezpečnosti OSN ho explicitně potvrdila v rezoluci 1515 a paralelně v 2334 označila osady za porušení mezinárodního práva (UNSC 1515, UNSC 2334). E1 je přesně to sporné místo – a ano, Smotrič sám ho prodává jako způsob, jak „pohřbít myšlenku palestinského státu“, což zaznamenaly velké agentury a vedlo to k odsouzení ze strany dvou desítek států (Reuters, Reuters). To je ale přesně důvod, proč dvě řešení nelze odepisovat prohlášením, že už „fakticky“ neexistuje – pokud budou politické náklady dostatečné, E1 i jiné kroky se dají zastavit či zvrátit, jak se v minulosti opakovaně dělo.
K nálepce „apartheid ve státě Izrael“: lidskoprávní organizace ji používají, několik vlád včetně USA a Německa ji výslovně odmítlo jako nepřiléhavou, což je doložený faktický spor, ne konsenzus. Uvnitř Izraele mají arabští občané volební právo a podíleli se i na vládní koalici v roce 2021, včetně rozpočtových balíků pro arabská města (Reuters). Izrael je v žebříčku Freedom House hodnocen jako „Free“ se zhoršujícím se skóre, ale stále v kategorii plné politické soutěže; to je empirický údaj, nikoli propagandistický slogan (Freedom House 2024). K poškození kostelů v Gaze v roce 2023: Řeckopravoslavný chrám sv. Porfyrios byl zasažen při úderu na blízké velitelské stanoviště Hamásu, což potvrdila armáda; tragické oběti jsou doložené, ale záměrné útoky na kostel armáda odmítla a případ se vyšetřoval (Reuters). V jiném incidentu latinský patriarchát obvinil izraelského odstřelovače ze zabití dvou žen v areálu farnosti Svaté rodiny a věc vyvolala diplomatickou odezvu; i to je zdokumentované, ale opět to není důkaz teze, že „Izrael bombarduje kostely proto, že to jsou kostely“ (Reuters).
Archivy a seriózní prameny ukazují složitý a často nepohodlný obraz na obě strany, ale neudržují Vaše jednoznačné teze o „plánu vyhnání“, „britském projektu“ nebo---
Ach jistě, AI slop je přesně to, co svět potřebuje. Více „halucinací“! Nikoliv skutečně informovaných lidí.
Označení jako „okrajoví aktéři“ jsou (nechtěným?) potvrzením radikalizace izraelské společnosti a sionistické agendy, s níž většina západních médií a vlád kolaboruje, protože pro ně dělá „špinavou práci“ v regionu.
Mezitím se stačí podívat na mapy – Netanjahu mává mapami Velkého Izraele (např.) a mapy ovládaného území v časové řadě rovněž hovoří jasně.
Zároveň máme svědectví mj. lékařů, kteří pomáhají v krizové situaci v Pásmu Gazy, Izraelem cíleně vyhladovělém a srovnávaném se zemí.
Západní státy se zatím nezmohly na víc než prázdná slova a sem tam symbolické sankce na pár osadníků. Srovnej s ruskou agresí nebo předchozími akcemi na Balkáně či Libyi.
btw když se koukneš jak tady s. kolybáč kuli homodějům agresivně a nenavistně zcenzuroval celkem nevinej vtip, mysliš, že todlecto nepřispiva trošce tý zasloužený negativní zpětný vazby který stoupenci lgbthychykyrydytyny vobčas čelej?? :P :P :D ;D
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.