Česká státnost? K čemu, proboha?

28.10.2010 20:57 | Přečteno: 2025× | Polemika

28. října se všichni flákají, televize celý den vysílá nacionalistické slinty. Senilní Ješita™ pindá o tom, že by si přál, aby lidé tento „svátek“ brali vážně, ale opravdu vážně. Pochopitelně, pro Klauze je „češství“ jen způsobem, jak se populisticky udržet u moci a vlivu (jinak by ho už nikdo nebral vážně). Já se ale ptám, k čemu to všechny ty nesmysly?

Dle mého je naprosto jedno, jestli nějaká česká respublika existuje. Kdybychom byli součástí Rakouska, Německa, nebo Polska, nic zásadního by se nezměnilo. S největší pravděpodobností bychom na tom byli lépe, než v tomto banánistánu. A zcela nejlepší by bylo, kdyby se zrušily národní státy v celé Evropě a udělal jeden stát. Jednak by se omezil vliv různých blbečků, jako je např. již zmíněný pan Klauzz, za druhé by konečně začala Evropa fungovat demokraticky: vláda, parlament a soudnictví. Žádné předepisování Evropskou komisí, co má který „národní“ parlament přijmout.

Aby se tohle mohlo stát, musejí se nejprve lidé vymanit z bezmála dvou století, kdy jím byly vymývány mozgy slintama o „národu“ a podobných píčovinách: konečně by měli lidé pochopit, že souvislost mezi státem a takzvaným „národem“ - který se projevuje de facto jen tím, že lidé se „dělí“ podle toho, kdo jakým jazykem mluví (genetická zpřízněnost, atd. je čirá iluze) - je veškerý žádná a je výplodem chorobomyslné chiméry 19. století.

Koneckonců, ona i hranice jazyka je pofiderní: Kdo rozhodne, co je ještě pouhý dialekt a co už je „jazyk“? Je jazykem „čeština“, „čechosloveština“ (pane profesore Stichu, meli jsme Vás rádi...), „moravština“, „hanáčtina“, „pražština“, anebo třeba „jazyk slovanský“? Vždyť ani kritérium „srozumitelnosti“ (tj. že hranice „jazyka“ by měla být definována tím, jestli si její mluvčí navzájem rozumí), se nakonec ukáže jako naprosto iluzorní: stačí se jen podívat např. na německé dialekty, kde si lidé i z poměrně blízkých oblastí nerozumí. Nebo se podívejte na češtinu a slovenštinu. Dokud se objevovaly oba jazyky ve zpravodajství ČST, lidé si rozumněli naprosto bezděčně (vzpomínám si na zážitek z dětství, kdy jsem četl nějakou knížku a přislo mi to mírně únavný, až jsem si asi po padesáti stránkách všiml, že knížka je slovensky). Po rozdělení republiky najednou mladá generace slovensky přestala rozumnět. Takže závěr: mezi „jazykem“ a „dialektem“ není zásadní rozdíl. Nejlíp to vystihuje vtip, rozšířený mezi jazykozpytci: „Jazyk je dialekt, který má vlastní hymnu a flotilu.“

Z toho pak plyne nutný závěr, že definovat stát „národem“ a „národ“ jazykem, je pitomina a zacyklenost, anžto jazyk je už sám definován především státem. Takže přestaňte už všickni s těmi nesmysly o „českém státě“ a podobných píčovinách. Stát je nutné zlo, aby se lidi ochránili v co největší míře před těmi různými zmrdy a vychcánky, případně aby se jim pomohlo v nějaké zásadní nouzi. Nic víc není potřeba, jediné je na čem záleží je, aby takto stát fungoval co nejefektivněji. Takže je naprosto jedno, jestli ten stát je český, nebo španělský, československý, nebo evropský. Důležité je jen, aby fungoval, jak má.

       

Komentáře

[Vskutečnosti Saýc]

A zcela nejlepší by bylo, kdyby se zrušily národní státy v celé Evropě a udělal jeden stát.

To je trochu prehnany, ale chce byt Evropa vic nez ruska kolonie nebo podrztaska pro spojene staty, nevim jakou jinou cestou by se mela vydat.

[spectrum]

Oslavovat něco co neexistuje a co současná vláda rozbila je docela solidní ******** (opravdu nejde publikovat). Ano, zlaté rakousko-uhersko -- kde bychom dnes už mohli být.

[yossi]

Vidíš Slovensko je pokrokovejšie. Tam sa ČS štátnosť neoslavuje. Nie že by ma to tešilo.

[Andrej]

Jako poloviční Slovák vnímám tento fakt s dost rozporuplnými pocity. Jistě, Slovensko chtělo být samostatným státem a rozdělení federace se s odstupem času ukázalo jako rozumné rozhodnutí. Proti tomu nic nenamítám. Jen nechápu tu skrytou averzi ke všemu „československému“. Postupné odstraňování soch T. G. Masaryka nebo ignorování 28. října mi připadá dětinské. Možná mě někdo opraví, pokud chápu historii špatně, ale myslím si, že vznik ČSR byl pro oba národy stejně důležitý a stejně pozitivní. Nebo by snad měl člověk v Martinské deklaraci hledat něco mezi řádky? Fakt nevím.

[Max]

Stačili mi přečíst první dva odstavce a říkám si, odkud ty nápady bereš? Takový naivně idealistický žvásty jsem už dlouho neslyšel.

Se státem je to úplně stejný jako se zaměstnáním. Koukáš na jednu firmu z dálky a říkáš si, jak je to hustodémonskykrutopřísná firma. Jak jim všechno šlape a sníš o tom, jak by jsi u nich jednou dělal. Inu, jednou se ti ta možnost naskytne a začneš v oné firmě pracovat. Každý následující rok si budeš říkat, jak to jde s firmou od devíti k pěti a čím v ní budeš delší dobu pracovat, tím víc si budeš říkat, že je natom hůř a hůř a jak je vedení dementnější a dementnější. Jenomže omyl, vedení je stále stejné, jejich taktiky také, to jenom tvůj pohled se mění. Čím více jsi v té firmě, tím více poznáváš a pronikáš do hlubin firmy a poznáváš její tenkou skořábku a říkáš si, jakto, že ta firma ještě dejchá.

Ve skutečnosti není vše tak černé, jak se zdá. Jako zaměstnanec nikdy do firmy plně nepronikdneš a nikdy jí skutečně nepoznáš. Vždy ti zůstanou nějaké subjektivní dojmy místo fakt.

Celé je to tedy takto : Jsi zaměstnanec firmy (občan čr), ve které dlouho pracuješ (žiješ) a čím jsi starší, tím víc jde firma (stát) do kopru. Ovšem v okolí jsou jiné firmy (státy), které z venku vypadají úplně úžasně (jinými slovy, víš o nich úplný houby) a začneš je porovnávat se svojí firmou (státem). A takto bychom mohli pokračovat. Pochopil?

Jinými slovy, je z tebe idealistický snílek, který nemá páru o skutečném světě a rozséváš moudra vycucaná z prstu.
Zdar Max

[Petr Tomášek]

Očividně jsi naprosto nepochopil, o čem zápisek je.

[Max]

Reagoval jsem na 2. a 3. odstavec.
Zdar Max

[Max]

Resp. jen na ten druhý. A pokud jde o ten třetí, tak :

To, čím se národy odlišují, není jen jazykem, ale zvyklostmi, chováním, mentalitou a dalšími mnoha věcmi. Jistě, čím více se začínáme proplétat, čím více začínáme komunikovat s okolím, tím více se i oddalujeme od původních zvyklostí a dochází k mísení a přebírání těchto věcí od ostatních. Obávám se ovšem, že nikdy nedojde ke stavu, kdy budeme moci prohlásit, že jsme všichni stejní.
Zdar Max

[Petr Tomášek]

Jsou moraváci národem? Jsou brňáci národem? Jsou obyvatelé Řečkovic národem?

A naopak: Jsou čechoslováci národem? Jsou slované národem? Jsou Evropané? Indoevropané?

A co lidi, kteří jsou na hranici? Otec polák, matka maďarka?

A není někdy důležitější, jakého je člověk „vyznání“; jaký má koníček (myslivci, zahrádkáři), jakou má úchylku/postižení?

Proč by tedy, kurva, měla jedna referenční skupina být tou zásadní a definující člověku jeho identitu? To je naprostá úchylnost.

[Max]

Je to jednoduchá kategorizace lidí, která myslím hodně lidem usnadňuje komunikaci a každý ví, co je pro tu danou skupinu lidí typického. A proč kategorizovat lidi? Proč je třídit podle národnosti, občanství, povolání, pohlaví apod.?
A proč je netřídit zrovna podle národnosti? Jak by jsi chtěl mluvit o lidech, kteří pocházejí z česka?
Navíc každý je hrdý, když může patřit k nějaké sortě lidí, k nějaké skupině, ať už jde o fotbalový team, školu, město, stát, národ, skupina vrahů atd.. Každá z těchto skupin si postupem času získala nějaké charakteristické rysy, podle kterých je rozlišována.

Národnost můžeš brát jako něco osobního, naco můžeš být hrdý, nebo naopak. Nebo můžeš brát národnost střízlivěji a brát ji jako jednu z kategorií pro třídění lidí.

Pokud nechceš patřit do žádně kategorie, tak máš myslím docela problém :D.
Pokud chceš zrušit kategorii "národnost", tak by jsi si tím jen docela omezil slovní zásobu.
Zdar Max

[Ondřej Kubečka]

Nemám pocit, že chce rušit národnost. Můj dojem spíše je (a to bych chápal a celkem souhlasil), proč zrovna tuto kategorii (která navíc není jednoznačná a v mnoha zemích dost různorodá) vyčlenit a povýšit nad ostatní a snažit se na tom stavět správní členění.

Ať je člověk hrdý Čech, evangelík a zahrádkář. To mu myslím nikdo neupírá. Ale proč z toho vyvozovat něco o správním uspořádání?

[Ondřej Kubečka]

No silná slova možná nejsou nutná, ale já tomu (tedy kromě přežívání až hýčkání ideí 19. století, které namnoze vedli ke "krásnému" století 20.) moc nechápu. Proč si někdo vybral zrovna rok 1993, podíval se do mapy a řekl, takhle je to nejlépe, takhle to bylo zamýšlené. Toto je český národní stát a začal mluvit o jeho zájmech. Mě to přijde dost nahodilé a umělé.

Společná historie? Jazyk? Kultura? Životní prostor? Např. Valaši se zde ocitli jindy a jinak (to je ta historie), mají svůj folklór (to je ta kultura) a když by někdo mluvil jenom jejich jazykem, tak se s nimi žádný Čech nedomluví (to je ten jazyk). Akorát od roku 1993 shodou historických okolností sdílí jeden (nyní správný a národní, ty předchozí měli své chyby, protože byli "multikulti", Čech, Slovák, Němec (toho jsme tedy částečně povraždili a většinově vyhnali)... znáte to) správní celek.

A taky mi není jasné, jak se ty "ušlechtilé" představy o ideálním členění na "národní státy" mají "správně" aplikovat v případě zemí jako Španělsko, Belgie, Velká Británie, Itálie, Švýcarsko, Německo... K tomu nejeden stát má také své početné národnostní menšiny.

[lacik]

V dotaznících (třeba sčítání lidu) jsou kolonky "státní příslušnost" a "národnost". Zatímco státní příslušnost je přesně daná (kde má člověk občanství, jako vlastně nosí občanku, v zahraničí jakým pasem se prokazuje), národnost je volná, tam se udává, ke komu se člověk hlásí ze svého přesvědčení a jazyka. Při posledním sčítání se lidé hlásili k národnosti německé, moravské, moravskoslezské (ČSÚ), ale i romské a podobně. Takže pokud by se někdo přihlásil k národnosti řečkovické, tak si myslím, proč ne (až na tu klauzuli o jazyku).

[pools]

nevím jak tvoje, ale moje národnost je Slezská ;)

[osvc1]

jestli bych Vas mohl poprosit, neposlouchejte tolik lidi jako pan Barta a ostatni pravicaky, kteri vykladaji, ze stat je vlastne takova velka firma. Nektere veci si zapamatujete a pak to na verejnosti nebo v nejake diskuze verejne rikate - je to trapne.

[Max]

Porovnával jsem stát s firmou s jednoho jediného hlediska. A to, že jak zaměstnanec firmy, tak i občan nějakého státu vidí tu svojí firmu (stát) ve špatném světle a všechny ostatní v dobrém světle jen z toho důvodu, že tu svojí firmu, či stát, prostě a jednoduše znají(vědí o jejich neduhách) a o těch ostatních mají zidealizované představy(nic o nich nevědí, jen to, jak se prezentují na veřejnost a to se snaží přeci každý prezentovat jako co nejčistší duše).
Pokud se vám toto nezdá a myslíte si, že to není pravda, tak prosím, vyjádřete se, ale netahejte sem nějaké své politické představy a přesvědčení(ať už levičácké, pravičácké, nebo co to vlastně vyznáváte za kult).
Zdar Max

[Letem svetem]

> Jinými slovy, je z tebe idealistický snílek, který nemá páru o skutečném světě a rozséváš moudra vycucaná z prstu.

Tak jak to popisujete, to nefunguje - nezáleží na tom, jestli je ta firma ta "moje", nebo nějaká "cizí". Ale spíš na konkrétním typu firmy a na tom, zda s takovým typem/patternem má člověk už nějaké zkušenosti. A opravdu se praxe v různých firmách značně liší a některé dokonce i "uvnitř" celkem dobře fungují. Musí se hledat. Záleží pouze a jedině na lidech, kteří tvoří skutečnou "duši" firmy (oddělení, produktu) - zda firma nějakou duši vůbec má a jaká je :).

> Národnost můžeš brát jako něco osobního, naco můžeš být hrdý, nebo naopak. Nebo > můžeš brát národnost střízlivěji a brát ji jako jednu z kategorií pro třídění lidí. > Pokud nechceš patřit do žádně kategorie, tak máš myslím docela problém :D. > Pokud chceš zrušit kategorii "národnost", tak by jsi si tím jen docela omezil > slovní zásobu.

Jestliže to tedy budeme brát střízlivě, potom je možné to "kategorizování" libovolně měnit. Lidem to nemůže vadit, jde přeci jen o to do které kategorie budou patřit kvůli slovní zásobě. Když to opět převedu na firmu, potom si člověk spokojeně pracuje např. pro Sun a hle, koupí ho Oracle. V tom nemůže být problém, je to jen kategorie a všechny firmy jsou nakonec stejné, je to tak? Časem je koupí řekněme MS, tak bude spokojeně dělat pro MS, žádný problém...?

Jestliže člověk přestane být hrdý na svoji "kategorii", potom už není de facto její součástí. Už jí nedefinuje, netvoří jí. Jestliže v ní i přesto stále přetrvává, potom už v ní pouze "přežívá", v extrémních případech je na ní dokonce schopný "parazitovat".

A teď důležitá otázka :). Můžeme být hrdí na svoji českou kategorii? Například po tom, co si přečteme příspěvky jejích členů pod různými články všemožně po Internetu? Jestli ne, má cenu se k ní hlásit? Nebo by byly lepší nějaké menší kategorie, kde se lidé mohou snáze pozitivně ovlivňovat, nebo kterou můžeme jednoduše opustit, když už s ní nechceme mít nic společného? Styděli jste se někdy za nějakého našeho z venku viditelného politika?

[Max]

Pěkně vysvětleno.
Jinak existují lidé, kterým je skutečně jedno, do jaké kategorie patří (pod jakou firmou pracují). Udělají si svoje a jdou domu, nepletou do toho nic osobního ani žádné další věci. Ovšem stále pro tu firmu pracují, jsou její součástí a tudíž do té kategorie patří.

Dokud je člověk člověkem, tak je vždy na něco hrdý, na nějaký kolektiv (rodina, kamarádi, team, město, národ, stát). Určitou roli by v tom mohl vést i soutěživý duch : Náše rodina je lepší, než vaše, náš team je lepší, než váš, náš národ je lepší, než váš atd. Dalo by se najít určitě více důvodů a příkladů.

A teď k problému autora blogu. Proč národ? Je to jednoduché, je to největší nejbližší skupina lidí. V počtu je síla a národ je největší možnou skupinou, u které cítíme nějaké spojení, ač tam třeba není (nevlastní příbuzný také není naší krve, ale patří do rodiny a všichni, nebo většina, ho mají rádi). Zato stát, u toho necítíme zas tak velkou pokrevnost, jelikož dosti lidem vadí jiné národy, jejichž menšiny stát obsahuje. Jiné národy jsou oproti nám velmi rozdílné a někoho jejich zvyky, chování, názory atd. prostě iritují a rozhodně se s nimi neztotožňují a nechtějí patřit do stejné kategorie jako oni.
Prostě a jednoduše, národu se člověk nezbaví, ať chce, nebo nechce. A může být na něj pyšný, nebo naopak nemusí.
Zdar Max

[Ondřej Kubečka]

Promiňte, ale je to iluze. Troufám si tvrdit, že ještě vyrůstal a dosud žijete na jednom místě. Ani ČR po změnách roku 1993 není až tak homogenní, jak si někteří malují. O tom bych Vám mohl jako člověk, který vyrůstal v Ostravě a žije v Praze (resp. blízkém Polabí), vyprávět.

Ale jinak můžete zkusit svou teorii o přirozenosti shlukování podle "národnosti" jet vysvětlit třeba do Madridu. Jistě to tam ocení. :)

[Max]

Mno, vyrůstal jsem na jednom konci republiky a pak jsem se přestěhoval kvůli práci na druhý konec. A trochu po republice také cestuji. Těžko říci. Tyto názory jsou u mně čistě subjektivní dojem, jelikož se touto problematickou nezabývám a nečerpám tedy z nějakých zdrojů(podkladů, výzkumů, statistik apod.), ale z nějakého přesvědčení. Možná jsme natom úplně stejně a skutečnost je někde jinde. Těžko říci. Nikoho zkušeného v tomto oboru (hmm, jakým vlastně, teologie, nebo nějaký sociální vědy?) neznám.
Zdar Max

[Ondřej Kubečka]

Mno, vyrůstal jsem na jednom konci republiky a pak jsem se přestěhoval kvůli práci na druhý konec.

Pak tomu tedy moc nerozumím. Ale můj rodný Chacharstán a Aš (ty opačné konce), ale i mé Polabí jsou dost odlišné světy.

Vlastně ani není třeba jezdit tak daleko. Stačí z Ostravy dojet do Třince (ono stačí klidně do Suché) nebo na "Prajzskou" a máte jinou kulturu, historii i jazyk... a pokud se neomezíme na posvátnost roku 1993 jako ideálního bodu historie, tak i relativně nedávnou různou a proměnlivou příslušnost ke státním celkům.

teologie

To je prosím pěkně můj obor. Tak teď už někoho znáte. ;)

[Max]

No, kamarád studoval také teologii, ale že by u toho zůstal, to ne.
Jinak když si to tak pročítám, tak ani nevím, jak jsme se dostali k tomu, že si mám myslet, že ČR je homogenní ohledně národnosti. To jsem nikde netvrdil, nebo jsem byl špatně pochopen :-/.
Zdar Max

[Letem svetem]

> Udělají si svoje a jdou domu, nepletou do toho nic osobního ani žádné další věci. Ovšem stále pro tu firmu pracují, jsou její součástí a tudíž do té kategorie patří.

Jiste, takových lidi jsou spousty. Jsou to presne ti, kteri v dane kategori "prezivaji", nebo na ni dokonce "paratizuji". Tak presne takovy typ lidi bych nezametnal. Podle mne v sobe nemaji ani kapku"managerske" krve, nebo zodpovednosti, ktera je potreba, aby clovek mohl delat i neco jineho, nez jen delnika na pasu. Videl jsem bohuzel vysledky prace takovych lidi a muzu je srovnat s vysledky prace lidi, kteri svoji praci berou osobne a chteji byt na ni hrdi.

A tady se prave bavime o patternu, se kterym ma clovek nejake prakticke zkusenosti. Kdyz s nim ma extremne spatnou zkusenost, potom vznika predsudek. A jak vidite, predsudky jsou nejvetsi zlo a jejich sireni nejvetsi humus, kteryho se muze clovek dopustit :). To, ze napr. ja bych takove lidi nezamestnal, neni zadny duvod, aby je nezamestnal nekdo jiny, kdyz mu to bude nejak fungovat. Muze prijit s postupem, jak udelat kvalitni vysledek i s takovymto typem zamestnancu (napr. kvalitni zamestnanci precizne "naprogramuji" zbytek zamestnancu) a temto zamestnancum takovy postup muze i vyhovovat. Konec koncu, kdyz bude existovat vice firem, ktere budou slozeny z kvalitnich/aktivnich lidi, a trh nebude pokriveny monopolama, umelym nedostatkem a manipulaci se zakaznikam, potom by mel teoreticky o pravde rozhodnout konkurencni boj :).

Takze nesirme svoje predsudky a nechme ostatni zit jak chteji, pokud nebudou neferovym zpusobem nicit nasi vlastni kategorii :). A neferovy zpusob je napr. i manipulace a sireni predsudku.

[pc2005]

Z přenosu na ČT1 jsem si odnesl pár informací:

• Bylo vtipný jak dělala Dáša obličeje do kamery.
• Proč na konci hráli Kdož sú boží bojovníci?
• Proč nedaj vyznamenání všem veteránům z 2. světové najednou, takhle se toho některý nemusej dožít.
• Klaus udělal vtípek na svojí neoblibu Bruselu.
• Může být prezident bezruký?

[Yenda]

Jen útržkovitě, s mírnými logickými skoky:

Jenomže národ je veličina, kterou nosí lidi v srdci (ano, já vím že to zní pateticky, ale je to tak). A dokud národ existuje, tak bude existovat boj za vlastní stát, boj za sebeurčení, boj za to, aby národ měl vlastní vládu s vlastními úplatky beroucími pitomci v ní. Hranice, tedy lokalizace státu, s tím téměř nesouvisí. Ani to, jestli by se lidi měli pod jinou vládou líp. Dokud lidé nepřijmou ten daný stát a tu danou vládu za svou, tak to vždycky bude jenom okupační správa. Zeptej se Irů a Britů. Zeptej se Němců v Bolzanu. Zeptej se Basků. Česká republika si nese od doby druhé světové války dědictví v tom, že je národnostně neuvěřitelně homogenní. Máme relativně jednoduchý život, který může svádět k víře k tomu, že vlastně žádný problém neexistuje.

[Yenda]

Zkrátka, jinak a s větší uměleckou hodnotou:

Vzpomínám, jak jednou navštívil otce nevěrec: "Přikazuješ, aby ve tvé zemi používali k modlení růženec o třinácti zrnkách. Proč zrovna třináct? Když ten počet změníš, se spásou člověka to přece nemá co dělat?" A dokazoval rafinovanými důvody, proč by se lidé měli modlit s růžencem o dvanácti zrnkách. Byl jsem dítě, řečnická obratnost na mne působila a snesené argumenty se mi zdály tak skvělé, že jsem hleděl na otce s pochybností, dokáže-li pádně odpovědět.

"Řekni mi," pokračoval ten člověk, "v čem může mít růženec o třinácti zrnkách větší váhu ..."

"Růženec o třinácti zrnkách," odpověděl otec, "má váhu všech hlav, které jsem dal v jeho jménu stít ..." A Bůh nevěrce osvítil a on uvěřil. //Saint-Exupery: Citadela

Čili myšlenka českého státu má význam právě proto, že pro ni dobrovolně umírali lidé. A bude mít význam a váhu dokud pro ni lidé budou ochotni umírat. Příkladem je USA -- obrovsky heterogenní stát a přesto existuje. A (bývalé) SSSR je opačný případ.

[Petr Tomášek]

Čili myšlenka českého státu má význam právě proto, že pro ni dobrovolně umírali lidé.

To je volovina. Zkus to aplikovat třeba na islám.

Nebo jinak. Je smutný, že lidi umírali pro takovou píčovinu, jako je myšlenka „českého“ státu.

[gtz]

copak naši vojáci co padli za naši vlast jak na východní/západní frontě umírali jen pro nic za nic? Umírali proto, aby se mohli vrátit zpět domů.

[frdrx]

Ne, umírali protože je trefila nějaká rychle letící věc nebo protože je stihla nějaká smrtelná nákaza. Voják neumírá pro vlast. Voják umírá, protože má smůlu.

[Rotor303]

Ne, umírali protože je trefila nějaká rychle letící věc nebo protože je stihla nějaká smrtelná nákaza. Voják neumírá pro vlast. Voják umírá, protože má smůlu.

V navaznosti na to co reagujes - jj, oni vsichni ti (nasi) dedove z partyzankych a jinych odboju sli do boje vlastne v domneni, ze v nejhorsim jim zmizi jeden Pacman z HUD.

Tys zrejme nepochopil zaver tech ruznejch intouskejch filmu (ze kterych zrejme cerpas), ze vojak skutecne pred samotnou smrti zacne uvazovat, za co to vlastne bojoval, ale uz bohuzel o tom nestihne napsat blog na Abicku, aby ti nakonec vysvetlil, ze je rad, ze do toho sel (a nekdy i prezil)...

[Ondřej Kubečka]

je rad, ze do toho sel (a nekdy i prezil)...

Jen aby pravdu nakonec neměl spíše Kryl: "Na***t, jo na***t."

Když jsem tak procházel a koukal na plné hřbitovy z druhé vojny, tak to na mě působilo dojmem strašného zmaru. Nějaci "paprdové" někde doma mají svou agendu a kluci, kteří s tím nemají nic společného, pak po sobě někde střílejí a umírají.

[Randy_Sh]

. Nějaci "paprdové" někde doma mají svou agendu a kluci, kteří s tím nemají nic společného, pak po sobě někde střílejí a umírají.

Jenže zrovna v případě čs. odbojářů během WWII tohle není pravda. Většina těchto lidí se do boje přihlásila dobrovolně a hlavní motivací byl boj za osvobození vlasti. Přičemž každému z nich muselo být jasné, že válka by se bez nich obešla, a že v boji člověk přijde k úrazu mnohem snadněji, než když sedí doma.

[Ondřej Kubečka]

Nechci popírat osobní hrdinství mnohých. A to nakonec ani u těch, kteří byli jakékoliv předchozí osobní zainteresovanosti povoláni do US Army/Wehrmachtu nebo jiného ozbrojeného sboru. To nic nemění nad zbytečnosti celkem všeobecného zmaru. A celkem jsem přesvědčen, že pokud neměli nějaké sebepoškozovací sklony, většina by si při volbě: pojďme se pustit do války a hrdinně umírat vs. zůstaňme doma, pracujme, mějme rodiny..., vybrali by si tu druhou variantu.

Když už je má země okupovaná, je to jiná kapitola. Ale zrovna v našem případě se obávám, že kolaboranti početně převáží odbojáře, a to jak za druhé války, tak v jakémkoliv režimu. Ostatně naše historie ukazuje, že na poražení českých vojsk beztak stačí počkat, až se vymlátíme mezi sebou.

[Randy_Sh]

Ale zrovna v našem případě se obávám, že kolaboranti početně převáží odbojáře, a to jak za druhé války, tak v jakémkoliv režimu.

Hrozně rád bych si přečetl vyhodnocení chování jednotlivých národů během nacistické okupace. Který národ kolaboroval nejvíc a který nejméně. Obávám se ovšem, že takovou analýzu zatím nikdo neudělal a asi ani neudělá. Bylo by nutné vyhodnotit obrovské množství nejednoznačných dat. Přesto si nekvalifikovaně troufnu tvrdit, že se Češi za WWII nechovali hůře než jiné národy.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Čili myšlenka českého státu má význam právě proto, že pro ni dobrovolně umírali lidé

Rekl bych, ze spis umrti vsech tech lidi si ideove privlastnili nacionalisti. Na pomnicich se pise 'bojovali a padli za vlast', ale pritom se tech padlych nikdo nezeptal, zda bojovali opravdu za svou vlast, nebo treba obecne za svobodu a demokracii, ci proste proto, ze jim treba naciste zabili pribuzne.

Saint-Exupery: Citadela

To je jedna z mala knih, kterou jsem po chvili cteni odlozil kvuli silnemu znechuceni.

[Petr Tomášek]

Jenomže národ je veličina, kterou nosí lidi v srdci (ano, já vím že to zní pateticky, ale je to tak).

To jen proto, že jim od mateřské školy tímhle náboženstvím vymývali mozek.

(P.S. většinou, když slyším, že někdo nosí něco v srdci, tak se nakonec ukáže, že mu někdo vymyl mozek. Ať už to je »Ježíš v srdci«, nebo sovětský partyzán s »ohněm v srdci«... Člověku se ani nechce věřit, že v kultuře starověkého předního východu bylo srdce centrem rozumu...)

Česká republika si nese od doby druhé světové války dědictví v tom, že je národnostně neuvěřitelně homogenní.

Blábol. Podívej se, kolik lidí má za předky němce, židy, poláky, rakušáky...

Máme relativně jednoduchý život, který může svádět k víře k tomu, že vlastně žádný problém neexistuje.

Jak to souvisí s bláboly o takzvaném „národu“?

[Yenda]

Blábol. Podívej se, kolik lidí má za předky němce, židy, poláky, rakušáky...

Očividně si buď po Evropě vůbec necestoval, nebo si byl s rodičema akorát v Jugoslávii a v Bibione u moře. Já tady nemluvím o 3-5 % lidí hlásící se k jiné než české národnosti (a to z nich 2-4 % jsou Slezani a Moravani) více méně rovnoměrně roztroušených po celé republice. Já tady mluvím o složení podobné tomu, co jsme měli před 2SV: 30 % Němců a 6 % dalších národnostních menšin (a to počítám jenom Čechy a Moravu -- Slovensko, Slezsko a Rus jsem vynechal, aby mi tu někdo nevyčetl, že srovnávám dva různé státy). A v okamžiku, kdy menšiny žijou dlouhé údobí na jednom území a mají vlastní zvyky a tradice, zrodí se myšlenka národu a tedy boje za větší autonomii a nebo za samostatnost. Válku potom nezačínají nacionalisté, ale naopak lidé, kteří budou hlásat věci podobné těm, co si tu vyplodil.

A jestli si myslíš, že v takové válce civilové a vojáci umírají jen protože je do ní někdo poslal, tak jseš těžce na omylu.

Jak to souvisí s bláboly o takzvaném „národu“?

Jen že si to nepochopil. My tu nemusíme řešit žádné spory státu s menšinama, které jsou lokální většinou. Žádný boj o větší autonomii nějaké oblasti. Proto tu máme jednoduchý život. A proto skutečně nevíš, o čem mluvíš.

Národ a národnost nejsou politické nebo socio-politologické konstrukty. Není to něco, co vymysleli mocní, aby mohli ovládat a manipulovat masy. Právě naopak, politikům to zatraceně komplikuje práci.

[píča]

Zápisek je hrozná sračka, ale legrační.

[____]

Musím s tebou souhlasit, ty píčo.

[M-train]

Pravdu díš, ty píčo

[fred]

sračka to je, ale legrační mi to nepříjde. autor je dost patrně nácek.

[frdrx]

Nečetl jsem to celý, na to nemám čas, ale jednoznačně souhlasím s tím, že státy jsou na nic, není důvod pro jejich existenci a že bychom měli směřovat k jejich zrušení a nahrazení přirozenějšími strukturami, které mají smysl a budou prospěšné svým obyvatelům (viz Chomsky).

[AHAHA]

Problem s Chomskym i ostatnimi levicovymi anarchisty je v tom, ze sve myslenky nerozvadi do nejakych podrobnejsich modelu. A pokud ano, tak jsou nestabilni (jsou postavene na idealistickych predpokladech).

Co jsou to ty prirozene struktury? Jak budou fungovat na globalni scene? Kibbutzy, firmy v pojeti anarchosyndicalismu zatim vzdy existovaly pouze na lokalni urovni.

Co se stane v pripade existence silneho "rogue state"?

atd.

[frdrx]

Zrovna Chomsky je idealista relativně málo a zároveň říká jasně, co je třeba, třebaže ne zcela konkrétně. Jde hlavně o to, že jakákoli autorita by měla být ospravedlnitelná a ty co ospravedlnitelné nejsou nemají nárok na existenci. Cesta ke změně podle něj tedy nejspíš (pokud mu něco nepodsouvám) nevede přes nějakou náhlou revoluci, ale přes postupné odstraňování neoprávněných autorit případ od případu dle možností. To mi přijde mnohem lépe proveditelné, ovšem dá to práci.

[AHAHA]

Problem je v tom, ze to ospravedlneni autorit je vec relativni. Najdou se taci, kteri aktualni stav povazuji za vyhovujici, nekteri by dokonce autority pridali, ja pokud odeberu, co povazuju za neospravedlnene, tak mi stale zbyva "stat", jiny zase odebere vse a zbude mu neco jako anarchokapitalismus.

Vysledkem je, ze nemaji (nebo ji nezverejnuji) zadnou vizi one spolecnosti/systemu. Nikdo nevi, jak a jestli by to melo fungovat.

[frdrx]

Tohle je, pokud je režim aspoň trochu demokratický, problém u všeho.

[AHAHA]

No, budiz. Tak se zeptam konkretne tebe. Tvrdis, ze staty jsou na nic a mely by se nahradit prirozenejsimi strukturami. Muzes to rozvest? Co jsou *podle tebe* prirozene struktury a ktere z autorit dnesniho statu zachovavaji a ktere naopak zahazuji?

[poky74]

Ještě nikdy jsem to sem nenapsal, ale teď mi to nedá... "LOL"

To si děláš srandu? To co si vyblil, to je nějakej sociální experiment? Nebyl jsi náhodou pod vlivem nějakých sraček? Před tim než tu budeš publikovat takovýhle nesmysli si zjisti alespoň základní linii Český historie. Takovouhle sračku jsem tu ještě nečetl.

[Rotor303]

No ty vole, dekujeme za vybliti tech "LOL" zbytku ze zaludku.

Jinak chlapce, oprav si cestin a taktez (doporuceni) odstran si smiles z nazvu blogu - seriozne to nepusobi. A az dodelas stredni, tak si mozna tohle precti jeste jednou - neni to ouplna hovadina, jen jiny pohled na vec. Jo, a snad prestanes opakovat to, cos nekde cerstve precet.

Ja s tim nazorem v blogu sice uplne nesouhlasim, ale z druhe starny v dnesni dobe se narodnostni veci maji precijen jinak, nez pred padesati lety...

[poky74]

Autor zřejmě žije v nereálném světě, to co si představuje je naprostá chiméra, je to nerealizovatelné, až hloupé, fakt že státy fungují tak jak fungují (a už hodně dlouho) má pádný důvod.

Češtin si opravím, až ty budeš diskutovat s diakritikou a bez odporných anglických slovíček či skomolenin , nevím co je horší prohřešek, ikdyž souhlasím že "nesmysli" vypadají opravdu hnusně, ale nechť je částečným ospravedlním fakt, že jsem to psal dost rozzuřený.

Blog nelze přejmenovat, ani opravit chybu, fakt že "teprve" studuju nemá téměř žádný význam na mé znalosti ani názory, fakt že tu na to upozorňuješ beru jako hodně slabý pokus mě tu shodit, soudě dle stylu psaní.

Jo, a snad prestanes opakovat to, cos nekde cerstve precet.

Rozveď to prosím.

v dnesni dobe se narodnostni veci maji precijen jinak, nez pred padesati lety...

Souhlasím, bojovníci za svobodu Českého státu co umírali abychom se my měli lépe by asi nebyli rádi za podobné výlevy.

Když to zhodnotím, tak se musím za původní příspěvek omluvit, byl trochu více útočný než mám ve zvyku, ale jako člověka znalého historie mě to prostě naštvalo.

[Rotor303]

No dobra, tak vidim, ze nejsi jen ukricenec.

Timto se ti omlouvam za ponekud ostry prispevek.

[YYY]

Vliv statu na obcany by se mel minimalizovat. V tom s tebou souhlasim. Vetsina veci by ale mela byt hnana do volneho trhu. Otazka vlastenectvi je uplne jina vec.

Utopicky evropsky superstat je hovadina nejvetsiho kalibru.

Kdyz ti neni Ceska republika dost dobra, tak se odstehuj pryc. Jo a nezneuzivej cesky jazyk k psani takovychto utopickych slintu..

[Dag]

Je to jistě poněkud subverzivní blog, ale proč se bát subverzivních myšlenek. Osobně bych nějak tak, od začátku:

Člověk je savec sociální, jeho přežití bylo vždy závislé na kvalitě smečky, ve které žil. Potřeba někam patřit je u něj stejná, jako u psa. Pes není vybavený našim mozkem, tedy nemá potřebu svoji potřebu (omluvám se drobnou hříčku) racionalizovat.

Vývoj nás dovedl od přehledných smeček až ke státním celkům, velmi výhodným svoji silou, ale ztrácejících schopnost vybírat vůdce smečky přirozeným způsobem, distribuovat kořist funkčně... a tak.

Nicméně státy vyhrávají a protože nejsme psi, abychom to vzali jako fakt, vytváříme složité konstrukce, proč vlastně ten nahodilý shluk lidí na jednom prostoru je soudržný, vymezený (jazyk, národ, náboženství). A protože to vytváříme, tak to je, ačkoliv ona ideologická omáčka je značně pofiderní. A protože to tak bere většina, tak to tak také funguje a rozhodne-li se jiná tlupa-národ vyhladit tlupu-národ ve které žiji, tak mám smůlu a nepomůže mi, že ten národ je vlastně fikce.

Z jistého pohledu je český národ takový experiment intelektuálů, který se vymkl z rukou. Kdysi sestrojili jeho jazyk, pak po I světové jeho hranice... Z jiného pohledy Český národ má bohatou historii, slavné jedince. Oba pohledy jsou pravdivé a jde dodat další a další argumety tam či tam, ale český národ je prostě realita ve které žijeme a náš osobní život je značně odvislý od života onoho národa, státu.

Zrušme, vytvořme... Jak? Kdo dá rozkaz rozpustit státy, sloučit státy? A budou zmatení jedinci bez kořenů schopni se ubránit?

Ač EU se jeví jako zmatený podnik, jeho vznik byl do značné míry daný přirozenou potřebou. Že EU... na hodnocení bude potřeba minimálně sto let.

Ovšem vzhledem k vývoji, kdy tahle zem, která byla před sto lety jedna z vůdčích v technologiích tehdejší doby je nyní vhodná leda jako dodavatel levné pracovní síly pro Korejce, trh... Ono by možná pomohlo to národní cítění, se kterým bychom hlídali "své" zájmy, nemilosrdně vyhnali zkorumpovaného politika, ač je z naší oblíbené strany (protože zájem národa by byl výš)...

Takhle z toho všeho zůstávají jen ty fangličky a pokusy jednotlivých politků se zviditelnit a zalíbit , hesla...

[the.max]

Po precteni prvniho a poloviny druheho odstavce mi doslo, ze musis bejt pekne jetej. Pokud ti vadi ze jsi Cech, tak tahni do prdele a neracej se!

[kyknos]

Chceš se prát? Nás nečechů je to více - hodně.

[Stingray]

Zajímavé. Zvláštní. Podivné......... Pokud autor uvažuje svůj spisek jako úvahu či nezávislou reflexi na nedostatek "skutečného" a nehraného "národního cítění" naší politické honorace (a potažmo jisté ne zcela zanedbatelné části národa), pak to beru a víceméně i chápu. Ono se po roce 90 odvrhlo ledacos, co bylo "komoušovic", ale ne všechno měli na svědomí komunisté. Kupříkladu takový fatálně zprofanovaný "svátek práce", kolik z vás ví odkud pochází a proč? A kde všude se slaví? A nebo odbory, zkuste se podívat do západní Evropy, nebo do USA, jak jsou tam na tom s odborovými svazy. Nebo takové plánování - kvůli "pětiletkám" se plánovat přestalo a podívejte se do státního aparátu a vlády, kam jsme bez plánování dospěli (... když se plánuje jen na 2/3 volebního období a jen pokud je koalice dost silná v kramflecích...). Spolu s tím se odvrhlo i jakékoliv "oslavování" státních událostí - včetně státnosti - a kromě jiného i dojem národní hrdosti (a u některých jedinců mám dojem že i pocit češství). Jakékoliv takovéto odvrhnutí a vykořenění vede obvykle k radikalizaci dané tematické oblasti. Koneckonců ultrapravicoví radikálové se velmi často a rádi ohánějí nacionalismem. A nespokojenost s takovým stavem věcí (i podvědomá) je celkem přirozená.

Nicméně pokud autor myslí tento spisek vážně, pak je to docela varovný příznak. Příznak hovořící o již probíhající radikalizaci názorů ve společnosti, která ve výsledku nemůže vyústit v nic jiného, než násilný konflikt (tím samozřejmě netvrdím, že autor je radikál nebo nedejbože násilník). Jakého typu ten konflikt bude však lze jen těžko předvídat. Jen se podívejte na průběh nástupu hitlerovského režimu v Německu před 2WW a porovnejte ho s vývojem české společnosti v té době. Hodně příznaků radikalizace bylo patrných nejen v politice, ale i v kultuře a ve společnosti......

"A kdo nevěří ať tam běží", aneb projděte si alespoň základy psychologie a sociologie a bude vám to zapadat více do sebe.

[Andrej]

Senilní ješita je u mě především ten, kdo nazývá lidi, kteří toho v životě spoustu dokázali, senilními ješity. Podobná silná slova by možná v době totality byla projevem hrdinství. Dnes jsou spíš jen projevem buranství a nevyváženého pohledu na věc.

Tohle je ten klasický ubohý čecháčkovský oportunismus. Když je třeba okřiknout totalitní regulátory z Bruselu, když je třeba praštit přes prsty obchodníky s větrníky a fotovoltaikou, když je potřeba ukázat světu nahou prdel globálně-oteplovacích lhářů — tehdy je nám ten Klaus dobrý. Ale jindy, když tu a tam pronese některý ze svých osobitých a ne zrovna většinových názorů (třeba na českou státnost), hned se vyskytne celý dav křiklounů, které dětinsky těší, když mohou své svobody projevu využívat do krajnosti.

Jaká sjednocená Evropa by byla tím správným svobodným řešením? Co třeba Evropa sjednocená nacistickým Německem, kdyby bylo vyhrálo druhou světovou válku? K takové situaci mnoho nechybělo. Opravdu by takové státní zřízení bylo svobodné? To si děláš prdel!

Národ samozřejmě nesouvisí s žádnou genetickou zpřízněností. Národ je dnes pouze záležitostí jazyka a celý ten pojem spadá pouze do oblasti tradic a kulturky, nikoliv do oblasti politiky. Například já mám rád svůj jazyk a jsem rád, že jsem Čech. Co je na tom špatně??? Samozřejmě se mi nelíbí názvy typu Česká národní banka, protože stát by měl fungovat pouze na základě občanství, bez ohledu na nějakou národnost. Nicméně to jsou detaily, které se jistě časem podaří doladit.

Rozhodnutí v otázkách jazyků a dialektů může udělat spousta expertů, kteří se lingvistikou zabývají. Právě jim bych přenechal takové rozhodování. Češtinou se samozřejmě rozumi spisovná čeština, což je jazyk, který je řádně kodifikovaný a normovaný a vyučuje se na všech veřejných základních i středních školách. Je na tom něco nejasného?

Že mladá generace přestala rozumět slovenštině, to je hloupý výmysl. Každý, kdo nedávno studoval například na UK v Praze, kde je poměr počtu Čechů a Slováků stále ještě podobný jako v dobách federace, velmi dobře ví, že v porozumění není absolutně žádná překážka. Když tam dnes nastoupí dva studenti, rok narození 1990, jeden z Košic a druhý z Mostu, kteří jazyk toho druhého v životě nikdy nestudovali ve škole a ani se s ním moc nesetkali, bude to pro ně pochopitelně zpočátku poměrně velké překvapení. Nicméně během dvou dnů a po první návštěvě hospody jakékoliv problémy s porozuměním zmizí.

Definovat stát národem je jistě špatné. Stát musí být založený na občanství, nikoliv na národnosti. Nicméně k evropským státům se váží mnohem delší a hlubší tradice než pouhé rozmístění nějakých národů. Proto si nemyslím, že by dnešní rozdělení Evropy do států bylo špatné. Jednoduchá otázka: Ke kterému sousednímu státu by bylo nejlepší se připojit? Já si myslím, že k žádnému.

Pokud jde o spojování státu a jazyka, nevidím na tom nic špatného. Stát je jakési společenství, které má stanovený svůj úřední jazyk. Kdo chce do toho společenství patřit, měl by ten úřední jazyk ovládat. To není nic překvapivého a je to naprosto běžné i v mnohem starších demokraciích než Česká republika. Výjimkou je například občanství získané sňatkem, ale to už je jiná kapitola. (Jestli ono náhodou státem uznávané manželství není hloupější přežitek než sama existence států...)

Česká republika není pičovina. Je to moje vlast a její existence je pro mě důležitá. Tak přestaň laskavě kecat něco o evropském totalitním hyperstátě a podobných pičovinách! Stát musí fungovat efektivně. Aby fungoval efektivně, musí mít naprosto přesně jasno v tom, čí zájmy zastupuje a jaké zájmy to jsou. Hyperstát v tom jasno mít nebude. Nemůže být ani efektiní, ani svobodný.

[kyknos]

1) Klaus mě sere snad vším, co dělá. Nevidím žádný jeho přínos (alespoň v posledních pár letech, co trpí stařeckou demencí).

2) Na ČR sere pes. Pokud bych měl potřebu definovat něco jako mou vlast, rozhodně by to nemělo nic společného s aktuální (a pomíjivou) politickou hranicí. Ve Vídni nebo třeba v Zadaru, abych se vyhnul problému s jazyky (viz dále), se cítím stejně doma jako v Praze. Moje "vlast" může být střední Evropa nebo Evropa celá včetně svých bývalých kolonií, podle toho jak přísnou či širokou definici budu mít zrovna chuť použít.

3) Národ není definován jazykem. To si myslí akorát češi a podobné národy, u kterých tyto pojmy splývají. Švýcar je Švýcar, ne Němec nebo Ital. A Američan není Angličan, Australan ani Ind, přestože všichni mluví anglicky.

[Andrej]

Klaus netrpí stařeckou demencí, protože politická funkce vyžaduje zdravotní způsobilost v této oblasti. Se stařeckou demencí by těžko bylo možné stát se politikem a udržet se ve funkci.

Já se necítím doma ani ve Vídni, ani v Zadaru. Je to pro mě cizí prostředí, kde bych nechtěl trvale pobývat. Naopak v Praze se doma cítím. Že to někdo vidí jinak, to je prostě věc názoru. Že spousta lidí podléhá jakémusi módnímu panevropanství, to mi připadá smutné. Ale je to jejic věc, jejich právo. Nicméně výroky typu „na ČR sere pes“ nejsou nic než pubertální verbální ejakulace. A vůbec co přesně to má znamenat?

Český národ je do značné míry definovaný jazykem. V tom byla pointa. Děkuji za poučení, že existují jazyky používané ve více státech a státy s několika úředními jazyky. Sám bych na to fakt nepřišel...

[kyknos]

Znamenat to má, že dříve či později přestane reálně existovat a mnoha lidem se po ní stýskat nebude.

[Andrej]

Přestane existovat? Mně se zdá, že poslední dobou víc států vzniká než zaniká.

Pokud Česká republika přestane existovat, pravděpodobně se mi po ní taky stýskat nebude. Tradice i jazyk lze zachovat bez nějakých států a národ je tak nebo tak jen přežitek z oblasti kultury. Bude ale hodně záležet na tom, jaký organizační útvar bude nástupcem České republiky. Jak už jsem psal, panevropská socanská diktatura (což je stav, který by nejspíš předčasná integrace vyvolala právě teď), mi zrovna dvakrát nevoní.

[kyknos]

EU je sice z velké části socialistická, ale jen proto, že si socialisty ve volbách volíme. Diktatura to rozhodně není.

[Andrej]

Diktatura tady není jedině díky faktu, že je Evropa roztříštěná na spoustu států, které se mohou samostatně rozhodovat. Jakmile se toto uspořádání nějak výrazně změní, vzniknou z toho Spojené totalitní státy americké, ne-li něco horšího.

[kyknos]

Vznikne to, co si v demokratických volbách zvolíme.

Mezi totalitou a idiocií voličů je podstatný rozdíl.

[Andrej]

Problémem je ten nevyjádřený podmět. Vznikne to, co si my ve volbách zvolíme. Jenže kdo je to my? Jak zařídit, aby všichni Evropané měli stejné preference a aby jednotlivé (bývalé) národy vzájemně nijak nelišily v preferencích?

Maďarsko, Řecko, Španělsko — to jsme taky my?

Mezi totalitou a idiocií voličů je jen kosmetický rozdíl. Československo bylo jediným státem, kde se komunisté dostali k moci ve volbách. Německá NSDAP se taky dostala na vrchol kvůli idiocii voličů.

[kyknos]

A jak zařídit, aby všichni Češi měli stejné preference?

Kdyby měli všichni stejné, stačí z nich náhodně vybrat jednoho diktátora a netřeba se zatěžovat volbami.

[Andrej]

Nikdo neříká, že Češi mají mít stejné preference.

Jde pouze o to, že v desetimilionovém státě se společné preference prosazují mnohem snadněji než v půlmiliardovém hyperstátě. Řekl bych, že v celkovém průměru budou mít dva Češi víc společných preferencí než například Čech a Řek.

[Ondřej Kubečka]

Jde pouze o to, že v desetimilionovém státě se společné preference prosazují mnohem snadněji než v půlmiliardovém hyperstátě.

Naopak, pokud máte společný problém s obrovskými korporacemi, mnohem lépe si společný zájem prosadíte jako součást hyperstátu, než jako nějaká pidizemička. Tu druhou si lze v krajním případě koupit, což v prvním případě ještě pořád asi bude mimo dosah.

Řekl bych, že v celkovém průměru budou mít dva Češi víc společných preferencí než například Čech a Řek.

Odvážné tvrzení. Zkuste jej nějak doložit. Vaše hnutí není nic nového a tichého, musí přece existovat studie, co chce Řek a co chce Čech a proč to nejde dohromady? Nebo jsou to jen takové prázdné bonmoty?

Ale pokud zůstaneme na úrovni dojmologie, tak bych řekl, že Čech, Němec, Řek nebo Brit (ale vlastně i Japonec, Američan nebo Australan)... chtějí ve většině zhruba tohle: práci a důstojný život pro sebe a svou rodinu (v lepším případě ostatní souputníky na cestě světem) - což zahrnuje kde co.

[Andrej]

Naopak, pokud máte společný problém s obrovskými korporacemi, mnohem lépe si společný zájem prosadíte jako součást hyperstátu, než jako nějaká pidizemička.

Toto tvrzení neplatí a USA jsou jasný protipříklad.

A mimochodem, problémy s obrovskými korporacemi si děláme sami. Ty nezpůsobují korporace, ale blbí politici a blbější voliči, kteří je volí. Například vláda dědků vedená Milošem Zemanem kdysi zaprodala české školství i státní správu Microsoftu. Bez přemýšlení a bez výběrového řízení. Pak není divu, že jsou s velkými korporacemi „problémy“.

Odvážné tvrzení. Zkuste jej nějak doložit.

Liší se především pracovní návyky a různé tradice a zvyky. (Jak například v hyperstátě schválíte státní svátky nebo standardní pracovní týden? To nepůjde.) Nejdůležitější rozdíl je pochopitelně (stále ještě) jazyk. V anketě o nejoblíbenější jazyk by mezi Čechy nejspíš vyhrála čeština, zatímco mezi Řeky ... no, to už si každý domyslí. Samozřejmě není podstatná oblíbenost jazyka, ale jeho uznání za úřední jazyk.

Vaše hnutí není nic nového a tichého...

??? Tuto skupinu slov se mi nepodařilo pochopit.

...co chce Řek a co chce Čech a proč to nejde dohromady?

Já jsem netvrdil, že něco nejde dohromady. Nicméně v hyperstátě je těžší nalézt kompromis a v konečném důsledku se musí přizpůsobovat všichni všem.

Ale pokud zůstaneme na úrovni dojmologie, tak bych řekl, že Čech, Němec, Řek nebo Brit (ale vlastně i Japonec, Američan nebo Australan)... chtějí ve většině zhruba tohle: práci a důstojný život pro sebe a svou rodinu (v lepším případě ostatní souputníky na cestě světem) - což zahrnuje kde co.

Toto je ten nejprázdnější z prázdných bonmotů. Zaprvé, lidé nechtějí práci, ale zisk. Práce je jedním z prostředků k dosažení toho zisku. Pokud jde o ten důstojný život, to je prázdná fráze a každý si pod tím souslovím představuje něco zcela jiného.

Když řeknete tak extrémně zobecněnou frázi jako „chceme důstojný život“, asi nikoho nepřekvapí, že s ní budou všichni souhlasit. Nicméně politika v tom hyperstátě pak už není o frázích, ale o jejich implementaci. A jak by ta konkrétní implementace měla vypadat? Nějak takto:

• Jsme extrémně národnostně nejednotní. Tudíž se neshodneme na státních svátcích. Inu, zrušíme je.
• Chceme důstojný život. Nuže dobrá, k tomu je potřeba nerozhazovat a pracovat. Tak zavedeme jednotný čtyřicetihodinový pracovní týden... (Bývalá Francie: Cože?! Nikdy!!!)
• Občané v různých oblastech mají jiné stravovací návyky. Takže konečně zrušíme komunistické zemědělské subvence a necháme lidi, ať si sami rozhodnou, jaké potraviny budou kupovat a jíst... (Bývalá Francie a bývalá ČR jednohlasně: Cože?! Ne! Ani omylem!!!)

Hyperstát je prostě fantasmagorie. USA nějak fungují, protože jsou tam dvě třetiny anglicky mluvících lidí s jakousi společnou tradicí, necelá třetina španělsky mluvících, opět se společnou tradicí, a k tomu několik milionů lidí z řad národnostních menšin, které ovšem (a to je podstatné) vznikly migrací (lidí ochotných přizpůsobit se) do již existujícího státu. Vytvořit něco takového v Evropě násilím a uměle — to zkrátka nejde.

Postup by musel být jiný — kolonizovat jinou planetu a vytvořit tam stát obývaný emigranty z Evropy. Jedině potom by ten nápad s hyperstátem fungoval.

[Ondřej Kubečka]

Toto tvrzení neplatí a USA jsou jasný protipříklad.

Já nenapsal, že velká země automaticky obstojí. Já napsal, že když je nás více, máme větší šanci prosadit své zájmy. US jsou v tomto maximálně příkladem, že když veškerou politiku platí korporace a lidé volí podle toho, jak jim korporátní kampaně radí, tak je úplně jedno, jestli Vám o něco jde na úrovni okresu, státu nebo federace. Jinými slovy vypovídá to o elektorátu, ne o tom, že menší si lépe prosadí svou.

(Jako příklad všeobecné zmatenosti voličstva viz např. návrhy 25 a 26 a jejich výsledky ve Kalifornských volbách minulý týden... Opravdu volič věděl co chce a co dělá?)

Tím nechci říct, že Evropský volič je nutně lepší a že nedopadneme stejně. Ostatně stačí se podívat do ČR, jak lidé volí pro korporace, proti sobě a ještě si myslí, kdo ví jak nejsou mazaní.

A mimochodem, problémy s obrovskými korporacemi si děláme sami. Ty nezpůsobují korporace, ale blbí politici a blbější voliči, kteří je volí.

Vlastně jste to napsal sám. Ale kdybychom náhodou šli do sebe, tak jako ČR stejně neobstojíme. Podívejte se třeba na náš rozpočet a na obrat třeba ExxonMobil.

I kdybych pominul 20. st. a označil sny 19. st. za krásné, pořád jsou to jenom sny.

Jak například v hyperstátě schválíte státní svátky nebo standardní pracovní týden? To nepůjde.

Valentýn, Halloween, Santa Claus... ale půjde. :) Když jsou peníze, všechno jde. :) Nebo možná spíše :(.

Nejdůležitější rozdíl je pochopitelně (stále ještě) jazyk.

No ale vysvětlujte to Švýcarovi, Belgičanovi, Španělovi, Italovi, Němci, Švédovi... Prostě to přeceňujete, protože v kotlince nebo na východ od ní je v poslední době (tedy zřejmě alespoň po dobu Vašeho života) celkem homogenní populace.

Můžou být 2 úřední jazyky, mohou být 4. Může jich být 20. Větší aparát si s tím snáze poradí. Když není zbytí, tak je to nakonec břemeno např PČR domluvit se s Hotentotem, když je to potřeba.

Tuto skupinu slov se mi nepodařilo pochopit.

Národovectví tady máme od dob romantismu. I jeho současná antievropská renesance je už nějaký pátek slyšet. Očekával bych, že kromě výkřiků budou existovat i nějaké studie. Když říkáte, že nejsou společné zájmy obyvatel Řecka a ČR, tak já se ptám, v čem se liší.

Toto je ten nejprázdnější z prázdných bonmotů.

Vždyť píši, že zůstanu v rovině dojmologie, kterou jste zde nastolil. To je mé přesvědčení.

Když řeknete tak extrémně zobecněnou frázi jako „chceme důstojný život“, asi nikoho nepřekvapí, že s ní budou všichni souhlasit.

Možná je to proto, že místo toho, abych hřímal, jací jsou Švýcaři, Španělé... paka a nevědí, že nejlépe by se měli rozdělit na "národní" státy, neakcentuji rozdíly a nevymýšlím, proč by nešlo se dohodnout. Ale místo toho jsem přesvědčen, že jsme lidi, v podstatě z jednoho těsta, a hledám, společnou řeč, jak se domluvit a případné rozdíly překlenout.

Na kde čem se neshodneme. Ale chcete se mnou nesouhlasit a tvrdit, že nechcete vést důstojný život? Teď v budoucnu, přip. prodlouženě ve svém potomstvu. Resp. můžete to zkusit, ale nebudu Vám moc věřit. ;)

No a taky v zájmu stručnosti nezabíhám do detailů, protože o těch jsme se zde nebavili.

Zkuste konkretizovat, co tak zásadně chce Řek a nechce Čech a já si mohu zkusit dát práci najít nějaké příklady, co chtějí oba. ;)

Takže konečně zrušíme komunistické zemědělské subvence

Kdyby Vás slyšel strýček Sam, jak hodnotíte jeho zemědělskou politiku přívlastky z pekla, tak Vás zavře, až zčernáte. Tady odbíháme, ale žádná průmyslová země si moc neví rady, co s krajinou a zemědělstvím... a snaží se to více či méně nešťastně řešit.

USA nějak fungují, protože jsou tam dvě třetiny anglicky mluvících lidí s jakousi společnou tradicí, necelá třetina španělsky mluvících, opět se společnou tradicí, a k tomu několik milionů lidí z řad národnostních menšin, které ovšem (a to je podstatné) vznikly migrací (lidí ochotných přizpůsobit se) do již existujícího státu.

Jednak nemáte pravdu v popisu holé reality (mj. bych nepřeceňoval angličtinu (a španělštinu), ochotu se přizpůsobovat (a třeba učit se jazyk)) ani porozumění souvislostí. Spojené Státy nejsou zdaleka jenom AL (a podobně). Zejména obě pobřeží (kde shodou okolností žije podstatná část obyvatel) se zcela vymykají tomu, co píšete.

Druhak možná přeceňujete funkčnost federace. V divočejších okresech (třeba AZ) místní šerif klidně (úspěšně) kandiduje se sliby, že zatkne jakéhokoliv "federála", který mu páchne do revíru.

Ale jinak ano. Nějak to funguje. Nějak fungovat může fungovat i Evropa. Nelze žít na věky v romantických představách 19. st., když už nic jiného, v dnešním světě to bude stále méně praktické.

Vytvořit něco takového v Evropě násilím a uměle — to zkrátka nejde.

Kromě toho, že opět tuším mezery v dějinách Spojených států a státotvorného významu násilí, ;) i kdybyste měl pravdu, pak byste dosvědčoval to, co si myslím i já. EU je cesta správným směrem, mj, proto, že se používá diplomacie, politiky a ne násilí.

Postup by musel být jiný — kolonizovat jinou planetu a vytvořit tam stát obývaný emigranty z Evropy. Jedině potom by ten nápad s hyperstátem fungoval.

Když Vy to moc hrotíte. Ale to se časem poddá. Jak jsem psal. Podívejte, i takový obrovský moloch jako církev nakonec kolikrát dokáže zareagovat na měnící se svět (někdy přes tuhý odpor části svých údů), byť možná trochu opožděně.

O kolik budeme bystřejší, o tolik lépe si povedeme v globální konkurenci. Znáte to, když se 27 pere, pár dalších se směje. Takže můžeme řešit, jestli není nejlepší mít Švýtaly, Švněmce, Šfrancouze..., Špasky a Špatalánce... ale nakonec to nebude národní Švýtal nebo Čech, kdo se bude smát.

[osvc1]

..Například já mám rád svůj jazyk a jsem rád, že jsem Čech. ...

"byl to dobry Cech", rekl lidojed ...

[Andrej]

A pointa je kde? Aha, no jo, nikde... Plácat kraviny je dnes zkrátka v módě.

[Petr Tomášek]

No, spíš by sedělo:

..Například já mám rád svůj jazyk a jsem rád, že jsem Čech. ...

„A pointa je kde? Aha, no jo, nikde... Plácat kraviny je dnes zkrátka v módě.“

[Andrej]

V mém výroku žádnou kravinu nevidím. Pokud jde o pointu, možná ji pochopíš, když si přečteš celé vlákno.