Portál AbcLinuxu, 6. července 2025 17:25
Nejsem proti registrovaném partnerství a nejsem ani pro něj. Jako pro heterosexuála tato otázka pro mne nemá význam a přiznám se že diskuse o jeho potřebnosti nebo nepotřebnosti mě nijak neberou. Je mi celkem lhostejné kdo a s kým provozuje jakýmkoliv způsobem sex, pokud to nedělá s malými dětmi a nebo nepoužívá při tom násilí.
O práva homosexuálů se nezajímám jen z toho důvodu, že mě nezajímají. Nepotřebuji se jimi zabývat. Není to má potřeba. Na světě je z mého hlediska mnohem více zajímavějších problémů, než problémy například dvou mužů, kteří spolu žijí, a mají zájem o úpravu dědického práva.
Domnívám se, že pokud budou bezdětní, což je většina homosexuálů bývá. Tak mají možnost odkázat svůj majetek komukoliv na světě a nikdo jim v tom nemůže zabránit. A pokud budou nemocní, mají právo podle současné právní úpravy dát a nebo odmítnout souhlas k poskytování jakýchkoliv informací komukoliv. Na což většina těchto lidí zapomíná. Ale chápu jejich touhu po jisté rituálu či jistotě případně potvrzení, kterým je manželství a jakousi touhu po určité počestnosti a respektu, kterou institut manželství skýtá.
Myslím si, že většinová společnost se v tomto směru převychovat nedá a těmto lidem neposkytne uznání a společenský statut po kterém touží. a evidentně po něm touží. Je to statut rovnající se manželství dvou heterosexuálů. Multikulturalismus by mohl být toho důkazem a varováním. Po několikaletém multikulturalistickém vymýváním mozků většinové evropské společnosti, se týž evropské společnosti začíná jevit multikulturalismus jako kolosální omyl. Bomby v Londýně a v Madridu, případně nepokoje ve Francii jsou dostatečným důkazem. Zrovna tak se časem začnou jevit některé rovnostářské experimenty v oblasti lidských práv týž nesmyslným experimentem
Lidstvo prošlo komunistickým experimentem, náboženskými válkami mezi muslimy a křesťany, mezi katolíky a protestanty, válkami o vymanění z koloniální nadvlády, aby nakonec zjistilo, že všechny ty pokusy o sjednocení a nápravu a spravedlnost jsou slepou uličku, ze které se lze vrátit, ale nikoliv někam pokračovat. Lidé se rodí a žijí v různých podmínkách kulturách a společenstvích, které jim poskytují jistoty, již jim jiná civilizace neposkytuje.A této jistoty, případně souhrnu jistot se nehodlají vzdát. Náboženská potřeba se zdá být u některých skupin podstatně vyšší než potřeba rovnosti a demokracie. To je holý fakt. A nic na tom nezmění blouznění několika málo jedinců.
Samozřejmě lze uzákonit cokoliv. Zákony tvoří lidé a jsou, ať se nám to líbí nebo nelíbí předmětem vyjednávání. Ale rozhodně nezajišťují společenský respekt a uznání. A nevěřím, že i ve starověkém Řecku, se těšili muži milující mladíky, většímu společenskému uznání, než muži heterosexuálního zaměření. Případně ženy preferující ženy. Toto není opravdu výsledkem judaistickokřesťanského pohledu na svět. To je prostě pohled geneticky heterosexuálně naprogramované většiny lidstva. Většina lidstva je si zcela vědoma toho, že přirozenou cestou se množíme sexem mezi dvěma heterosexuáními jedinci, či případně ve výjimečných případech homosexuální muž s heterosexuální ženou a opačně. Ovšem zatím je to vždy otázka mezi mužem a ženou. Nikoliv dvěma muži, nebo dvěmi ženami. Taková je realita.
A to nelze ve vnímání a postoji většinové společnosti změnit. Lze ji naučit jakési toleranci, lze uzákonit stejná práva na cokoliv, ale nelze ji vnitřně přesvědčit, že homosexualita je z hlediska lidského rodu rovnocenná. A to bez ohledu na to zda je to obsahem lidských práv či nikoliv.
Tiskni
Sdílej:
kdyz prisli pro komunisty, mlcel jsem. kdyz prisli pro cikany, mlcel jsem. kdyz prisli pro zidy, mlcel jsem. kdyz prisli pro mne, nebylo jiz nikoho, kdo by se ozval.
Ano, registrované partnerství jako právní svazek dvou lidí s odlišnou sexuální orientací, proč ne, v dnešní době jsme schopni respektovat. Jediný problém, také, podle mě spočívá v tom, zda tyto páry mohou adoptovat a vychovávat děti, protože ty o tom rozhodnout nemohou.
A k té "rovnoprávnosti" bych chtěla dodat, že pokud muži nezačnou na ženu nahlížet především jako na matku, mohou jednou všichni muži teoreticky skončit ve formě informace ve spermobance.
kdyz prisli pro komunisty, mlcel jsem. kdyz prisli pro cikany, mlcel jsem. kdyz prisli pro zidy, mlcel jsem. kdyz prisli pro mne, nebyl jiz nikdo, kdo by se ozval.>moderni civilizace: prave. porad se chovame jako zviratka. i kdyz by to treba nekdy ani nemuselo byt nutne.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.