Portál AbcLinuxu, 13. května 2025 21:07
Tak jsem včera večer mezi znaleckou debatou o kočkách a debatou o politické situaci a k tomu jsem ještě chatoval, zkoušel zprovoznit přehrávání cd na netbsd. K tomuto kroku mě přivedl článek o vlc přehrávačích. Vložil jsem CD do mechaniky a zkusil přehrát. Nic Začal jsem tedy pátrat v manuálu a zjistil jsem, že pokud použiji příkaz
audioctl -w play=44100,2,16,slinear_le
podporu pro přehrávání CD zapnu. Ze zvědavosti jsem si tak hledal dál a „objevil jsem Ameriku.” K mému údivu jsem zjistil, že je možné ripovat CD z příkazového řádku. Že je možné vypalovat v konsoli to vím. I když jsem to nikdy nezkoušel. Zatím zbaběle používám K3b . Ale zjistil jsem že zcela jednoduchým příkazem
cdparanoia -g /dev/rcd0d -B
Líbilo se mi jak to bylo rychlý. Zřejmě přestanu používat grip a jiné různé grafické udělátka. I když mají zase ještě jiné funkce. Ale většinu jsem z nich nikdy neužil. VLC se mi také líbí. A článek byl napsaný srozumitelně , takže jsem si pohrál. No a rozhodl jsem se že si zripuju všechny CD co mám do mp3 a pokusně si to vypálím v příkazovém řádku. Inu Unix mě vždy a znovu zaskočí. Samosebou mě to nedalo a vyzkoušel jsem to i ve Slackwaru a zjistil jsem, že v něm je to ještě jednodušší neb ten příkaz je ještě kratší
cdparanoia -B
A bylo to. Taky fofr a zcela bezproblémově. Budu muset ještě udělat nějaké další pátrání po konsolových utilitách.
Po té včerejší debatě o koloniích zdivočelých koček jsem si vzpomněl na dokumentární film z Kanady, kde podobnou kolonii u smetišť v jednom městečku na severu Kanady (mám pocit, že se to městečko jmenovalo Churchill v provincii Quebec,) již vytvářeli lední medvědi. Rabovali tam smetiště, požírali odpadky a dokonce se vlupovali do domů. Byla tam scéna se zastřeleným medvědem. Myslím, že jej dokonce zastřelila ženská. Ten medvěd vyrazil dveře v obydleném domě a cpal se do ledničky. Možná bych to našel i na netu. Včera jsem si v souvislosti s těmi kočkami uvědomil jak skutečně měníme i zvířatům jejich chování. Určitě to není jediný případ. A představoval jsem si jak se v Bohnicích po parku procházejí lední medvědi.
Co se té debaty týče. Chápu, že jsou lidé, kteří mají potíž dát utratit kočku, případně ji utratit sami. zažil jsem to, když můj první pes dostal vzteklinu a táta ho musel zastřelit. Nebyl to hezký pohled. Sám za sebe můžu říct asi tolik. V dětství jsem měl několik psů, pár koček jsme také doma měli, ale u domu jsme měli obrovskou zahradu, tam psi běhali, kočky v létě měli prkno rovnou z okna aby nemuseli po chodbě a v zimě si prostě zamňoukala a byla vpuštěna či vypuštěna. Několik koček se ztratilo, každého psa jsem oplakal. Vždy to bylo těžké.
Dnes kdybych měl malé děti a pocit že je soužití se zvířetem nějak ohrožuje dal bych je pryč. Bez váhání. A co se týče zvířete ve velkoměstě? Mám pocit, že bych nechtěl mít kočku, nebo psa v paneláku. Kočku nechal celý život v bytě aby nikdy nebyla venku a psa ráno vyvenčil a pokud odejdu, nechal ho tam samotného, to skutečně ne. Navíc mě rozčiluje šlapat v psích či kočičích výkalech na chodníku ve velkoměstě a vědomí, že tomu přispívám by mě moc netěšilo. Ale v posledních letech je taková mánie těch milovníků zvířat mít psa nebo kočku v podmínkách jaké jsem uvedl a všichni se rozplývají sami jací jsou milovníci zvířat. O tom už byly popsáný tuny novinového papíru.
Tiskni
Sdílej:
-g ...
, popřípadě pokud používáš bash, tak si můžeš nastavit alias. Dnes kdybych měl malé děti a pocit že je soužití se zvířetem nějak ohrožuje dal bych je pryč.Ty děti?
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.