Portál AbcLinuxu, 6. května 2025 10:49
Našel jsem parádní článek, který perfektě popisuje bludy levice o spotřebě a nadvýrobě.Ten clanek je vtipny jako vetsina podobnych clanku z Libinst. Napr. "Hayekovi se to podařilo dokonale: v článku The 'Paradox' of Saving .. mimo veškerou pochybnost ukázal absurditu teorií nadvýroby". Kdyby se mu to povedlo 'dokonale' a 'mimo veskerou pochybnost', tak by pak vetsina mainstreamovych ekonomu po nasledujicich 80 let asi tezko zastavala opacne nazory.
Jo jo a kam došla ta maistraimová fronta těch ekonomů, až k těm neskutečným dluhům.Ehm, ale nejdříve došli k liberalizaci ekonomiky (odtržení světa financí od reality), volnému obchodu (ničícímu rozvíjející se ekonomiky) a snižování daní (neboli destrukci veřejných rozpočtů, z nichž profituje nízkopříjmová většina). Kapitál volně sviští světem, obchodní bariéry mizí, daně se snižují ... a dluhy rostou. Vítejte v pravicovém ráji.
To že existuje většina, ještě neznamená, že ta většina nežije v omylu.Ano, hleďme k Číně. Tam nám ukazují, jak má fungovat ten pravý kapitalismus, protože u nich si všichni ti kovaní pravicoví západní kapitalisté půjčují jako diví.
Jo jo a kam došla ta maistraimová fronta těch ekonomů, až k těm neskutečným dluhům.Za (verejne) dluhy povetsinou nemuzou ekonomove, ale politici, a ti se malokdy konzistentne ridi nejakou ekonomickou teorii. Krom toho napr. prevazna cast statniho dluhu v USA vznikla az za vlady Reagana a Bushe, jejichz politickoekonomicke nazory (prez vsechny rozpory a trivializaci, jak je tomu u politiku zvykem) byly blizsi spis Haykovi nez Keynesovi.
To že existuje většina, ještě neznamená, že ta většina nežije v omylu.Bez ohledu na to kdo ma pravdu, pokud vetsina zastava jiny nazor, tezko lze
Napr. "Hayekovi se to podařilo dokonale: v článku The 'Paradox' of Saving .. mimo veškerou pochybnost ukázal absurditu teoriíMěli bysme si zvyknout, že všechno podstatné se v ekonomii odehrálo v 19. století, maximálně před 2. světovou válkou, protože pak se svět vůbec nezměnil, lidi žili pořád stejně jako dřív, přírodní zdroje potřebujeme pořád stejně jako tehdy, informačními technologiemi umožněné online finanční operace po celém světě jsou nepodstatné, globalizace je jen výmysl levičáků... prostě když platí nějaké ekonomické pravdy u mě na dvorku, tak taky platí vždy a všude, a to mimo veškerou pochybnost.
Radeji zdrhnou nekam, kde uz to pro ne stat takto pripravil. A to je konec te trzni pohadky.Ale není třeba propadat beznaději. Smělým budováním neoliberálního kapitalismu v oblasti vzdělávání totiž vytrvale pracujeme na tom, abychom o jakoukoliv konkurenční výhodu oproti těm nerozvinutým zemím přišli. A pak nastane teprve ten pravý volnotržní ráj, že se vzdělání začne na zelené louce rozvíjet tam, kde ho bude potřebovat trh.
Vase informace nejsou zcela spravne. Studium na universite stoji na rok minimum $25 000.vase informace taky nejsou nejpresnejsi. je potreba rozlisovat studium na statni a soukrome skole. na statni skole se rok studia pohybuje kolem $10000, rezidenti daneho statu to maji vetsinou za polovic. vedle skolneho se jeste plati poplatky $1000-2000 rocne. Na soukrome skole to je tak $30000-40000 + poplatky.
takze zacinaji studie na levnejsi collegectyrleta college odpovida nasemu bakalarskemu studiu... nicmene, znalosti studentu mi prisly, jak z lepsiho ceskeho gymplu.
O prazdninach jdou studaci nekam pracovat, zalibi se jim mit penize na dlani,nekdy se vraci na studia za rok, dva.pokud jsou to imigranti bez pracovnich viz, tak muzou pres rok legalne pracovat maximalne na polovicni uvazek a k tomu musi mit zapsanych 9/12 kreditu (coz byva docela narocne) na univerzite. pokud ty kredity na konci roku neziskaji, tak konci.
Studentske pujcky jsou $25 000 a vice. Byt a strava pro jedince stoji minimim $10000 za rok (pricemz se deli o byt s jinym studentem), vylohy spojene se studiem dalsich $5 000 + skolne.ty cifry jsou prehnane... velice slusne bydleni se da sehnat do $500 za mesic (ja sam jsem mel byt 2+1 za $450 sam pro sebe, vcetne vody, topeni, atd., kolega za cca $320 mel 1+1) jidlo se da poridit za $50-60 na tyden a to se clovek muze rozsoupnout (kazdy den opravdove maso). tzn. do $7-8k se clovek vleze bez problemu. vydaje se studiem se vlezou do tech $2000 rocne + skolne. FYI, pred rokem jsem graduoval na SUNY... ale rad se necham presvedcit, ze vsechno je jinak.
Aha, Syracuse Universita, statni.ne, state university of new york.
Jaky obor jste studoval? Predpokladam ze pokročilou technologii v aplikacích počítače a softwarového inženýrství.byl to technicky smer, ale konkretni obor i univerzitu si necham pro sebe, protoze ve zdejsich diskuzich clovek nikdy nevi, co na neho kdo vytahne.
Jiny stat, jiny obor, jina cena.uznavam, ze ceny se muzou mezi jednotlivymi staty lisit. ale napr. u nas bylo skolne na jednotlivych oborech stejne. jeste potreba dodat, ze rezidenti daneho statu maji skolne vetsinou polovicni. a to uz muze byt rozdil vcelku markantni jestli nekdo plati skolne $2500 nebo $25000.
V Evropě zajišťuje vzdělání především stát a soukromé školy jsou doplňkem. V USA jsou většinou soukromé a doplněk tvoří státmate to z overenych zdroju? department of education si mysli neco jineho... Of the 18.4 million college students, 39 percent are expected to attend public four-year institutions, with 35 percent at public two-year institutions. Private four-year institutions will draw 24 percent of students and at private two-year colleges, 2 percent.
Takže státní školy jsou tam trochu popelkoujen pro zajimavost... jen takova popelka v podobe komplexu newyorkske statni univerzity ma nejakych 450 tisic studentu.
Pokud jednomu člověku na daních peníze vezmeme a druhému je posléze dáme, stimulovali jsme ekonomiku jako celek? Armey výstižně říká: "Okrádáme Petra, abychom zaplatili Pavlovi".Opět, platí na uzavřeném dvorku. Pokud si Pavel vydělá pouze na to, aby se uživil a nemůže si koupit nic dalšího, a Petr si vydělá desetkrát tolik, než jsou jeho životní náklady a i když si koupí všechno co chce, tak mu ještě zbude dvakrát víc než než si Pavel vydělá, takže ty peníze vyhodí vidlema na hnůj (v globální ekonomice investuje na druhém konci světa), pak ano, pokud Petrovi jeden Pavlův plat na daních vezmeme a dáme do Pavlovi, takže ten si může něco koupi, tak ano, stimulovali jsme ekonomiku jako celek (na tom našem dvorku). Druhá možnost je, že Petr ty pro něj nepotřebné peníze Pavlovi půjčí na vysoký úrok. Tím jsme také dosáhli stimulace ekonomiky a zároveň vytvoření nesplatitelných dluhů pro Pavla a tedy fakticky Pavla Petrovi prodali (jeho všechnu budoucí práci, kterou by si kdy vydělal nad nutnou obživu). Jeho zájem tedy bude pracovat pouze tak, aby si nevydělal víc. No, takže si to nějak tak podle návodu představuju a vychází mi to úplně jinak. Co s tím?
Zapomněl jsem dodat: A pokud si vydělávají přibližně oba stejně.Pokud jednomu člověku na daních peníze vezmeme a druhému je posléze dáme, stimulovali jsme ekonomiku jako celek? Armey výstižně říká: "Okrádáme Petra, abychom zaplatili Pavlovi".Opět, platí na uzavřeném dvorku.
Petra přestane bavit podporovat Pavla, protože dle jeho názoru se Pavel dost nesnaží. Poskytl by mu třeba třetinu platu, ale celý ne.Aplikováno na 2/3 pracujících obyvatel ČR nedosahujících průměrné mzdy: příliš se nesnaží. Ano, Petr by poskytl dobrovolně třetinu (proč zrovna třetinu? proč ne čtvrtinu nebo pětinu?) ale ta třetina by byla moc málo na to, aby si Pavel založil kapitál, na kterém by mohl postupně budovat. To je přesně to, o co totiž Petrovi jde: aby mu nevyrostla žádná schopná konkurence vlastníků kapitálu. Proto jsou třeba nízké daně v první řadě.
Zvýšení daní motivuje Petra k uložení peněz v zámoří. Nebude mít nic stát, ani PavelŽádná daň není dost nízká na to, aby se nevyplácelo ji neodvádět, když se nechce. Snižování daní neprovází snad nikde na světě onen rádobyefekt zlepšení čehokoliv. Jediný efekt, který snižování daní a zároveň snížení míry přerozdělování má, je zvyšování zadlužování společnosti (kde jedni chudnou rychleji než druzí bohatnou, takže si půjčují u těch bohatších).
Bude-li úrok příliš vysoký, Pavel půjčku neakceptuje, pokud je aspoň trochu rozumný. Pavel se bude postupně učit hospodařit s volnými prostředky i s nabízeným úvěrem, aby si jej Petr nemohl koupit.Úrok bude vysoký vždy, pokud bude jeho míra vyšší než míra růstu možného zhodnocení Pavlovy práce (Pavel ho nikdy nebude mít šanci splatit). A nezapomeňte, že Petr svými volných prostředky skupuje totéž co Pavel, ale může nabídnout víc peněz a tedy tlačí ceny nahoru a tím i míru zhodnocení Pavlovy práce (za kolik práce se dokáže uživit). Pavel tak pracuje čím dál víc, ale ceny rostou taky čím dál víc, takže jeho disponibilní kapitál roste moc pomalu (nestačí na to celý jeho produktivní život) anebo vůbec anebo se ještě snižuje. Pouze pokud je míra přerozdělování vyšší než růst zhodnocení + nákladů, může si Pavel dělat naděje na to, že si někdy založí vlastní kapitál a konečně se bude účastnit kapitalistického hospodářského systému jako kapitalista, nikoliv pouze jako zdroj pracovní síly a motor spotřeby (díky skvělému konceptu života svobodného dělníka jako samoúdržby vlastní pracovní síly za prostředky získané jejím prodejem).
On ten příklad s Petrem a Pavlem není úplně přesný, pokud Pavel pracuje a dostává plat odpovídající jemu postavení a vzdělání. Jiná věc jsou sociální dávky a podpory.
Pokud jednomu člověku na daních peníze vezmeme a druhému je posléze dáme, stimulovali jsme ekonomiku jako celek? Armey výstižně říká: "Okrádáme Petra, abychom zaplatili Pavlovi".Sociální dávky a podpory jsou dost malá část výdajů veřejných rozpočtů, rozhodně to není tak, že by výběry z daní šly na tyto dávky. Kromě toho jsou obvykle časově omezené a skutečně minimální. Jde skutečně o podporu toho, aby v kapitalistickém systému mělo šanci získat disponibilní kapitál (to není to, co si vyděláte, to je to, co vám zbude a může vydělávat) co nejvíc lidí. Např. systémem bezplatného školství (to není zadarmo, to je placené z daní) a podobných podpor. Sociální darwinisté budou sice tvrdit, že ta podpora podlamuje charakter a že jen ten kdo se naučí plavat až po vhození do vody, má právo žít, a proto se nebudou pro nikoho pořádat kursy plavání na mělčině, ale šance např. tzv. sociálního výtahu (nakolik jsou schopní lidé z chudých poměrů změnit svoji společenskou vrstvu směrem nahoru, právě díky vzdělání a podpoře společnosti) o vyspělosti společnosti vypovídá hodně. Jestliže např. tato šance změnit společenskou (a tím i příjmovou) vrstvou v USA procentuálně klesá, tak je to míra čeho? Že se lidi málo snaží? Nebo že něco v ekonomice nefunguje?
Předpokládáte, že Pavel dělá stále totéž, stojí celý život u stejného pásu. Pavel se ale třeba pustí do studia cizích jazyků, programování, udělá si svářecký kurz. Vzroste mu plat a šance na zaměstnání, pokud je ztratil.Ne, předpokládám, že Pavel je plně zaměstnán tím, aby si vydělal na holé živobytí, a právě proto nemá čas a prostředky se pustit do studia (např. se skutečně dobře naučit jazyk tím, že se vydá aspoň na rok do cizí země). Je jedna věc, jestli se to podaří výjimečným jednotlivcům a jiná věc, pokud se to daří systémově většině generace. Vždycky tu samozřejmě zůstane nepříjemná otázka, proč by měl sakra Petr chtít, aby mu vyrostl Pavel jako konkurence, když si ho může za jiných okolností na tzv. volném trhu prostě koupit, protože Pavel za něco žít musí. Takže abych se vrátil k úvodnímu citátu: Okrádáme Petra, abychom udrželi Pavla při životě. Mimo jiné také z toho důvodu, že kdyby Pavel umřel hlady, tak si výsledky Petrovo práce nebude mít kdo koupit a nakonec propustí i Petra, na kterého zbude ta Pavlova práce za míň. Pořád jsme na tom dvorku, kde platí, že když něco vyndáme z jedné kapsy, tak to strčíme do druhé.
Vás napadají samé extrémní závěry,Pokračuju ve stejném duchu, jak jste začal. To vy jste tu uvedl extrémní závěr jako první:
Pokud jednomu člověku na daních peníze vezmeme a druhému je posléze dáme, stimulovali jsme ekonomiku jako celek? Armey výstižně říká: "Okrádáme Petra, abychom zaplatili Pavlovi".Jen vám ukazuju, že podobné přemýšlení není vůbec racionální dedukce z nějakých skutečností, jak se tváří, ale trik, jak naoko zdůvodňovat předem vytvořený postoj napodobením rozumové úvahy. Logika se zdá vskutku neotřesitelná... aspoň dokud skutečně nezačnete přemýšlet.
Z pohledu ekonomiky jako celku je to stejně nesmyslné jako přendat si peníze z levé kapsy do pravé a zvolat "Zbohatl jsem!"Ještě bych dodal, že z pohledu "jako celku" jsme stejně všichni perspektivně mrtví a není důvod, proč se o něco jako peníze vůbec starat. Dojemní, tihle ekonomové pohledu "jako celku" - pro ně neplatí ani omezení prostorem ani časem. Jak už jsem psal jako odpověď na podobné fantazírování jinde: život lidského jedince v omezeném prostoru a omezeném čase je pro takové ekonomy evidentně nepřijatelný předpoklad, kterým nemá cenu se zabývat.
Ekonom se zabývá masovými jevy, ne jednotlivostmi.Nepíšu nic jiného. Možná jsem měl ještě dodat, že právě proto je zhouba pro "lidské jednotlivosti", když se ujme správy věcí veřejných ekonom(ie) a pak by to bylo jasné.
Ekonom předpokládá, že se společnost chová v celku racionálně v daných podmínkách, ale nezabývá se Frantou Vomáčkou, který si půjčuje na co nemá.Což Vomáčkou... ale hlavně se nerad zabývá těmi, co půjčují tomu, kdo na to nemá (i když to popírá základní princip půjčky), třeba protože už nevědí, co s nahromaděným volným (virtuálním) kapitálem, za který už se nedá koupit nic jiného než dluhy (výsledky budoucí práce dlužníků), které jsou ovšem ve své podstatě zase virtuální - bohužel mezitím mají na život lidského jedince a tím na život (skoro) všech okolo něj velmi skutečné dopady, z pohledu ekonoma ovšem zanedbatelné, protože když vám podepíšu směnku na miliardu, tak už s ní prostě počítá, i když nic takového ve skutečnosti neexistovalo, neexistuje a existovat nikdy nebude.
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.