Tak trochu o všem a ničem

14.5.2011 22:55 | Přečteno: 4001× | poslední úprava: 14.5.2011 23:04

Někdy poskytnout informaci o směru a jít tím směrem, není zrovna nejlepší zážitek dne. Šli jsme s Ritou po Kbelích a zeptala se nás dvě děvčata asi kolem dvaceti let, kde že je Liďák. Ukázali jsme směrem, že tím samým, kterým jdeme. Nic zlého netuše. Jenže, Rita šla pomalu, tedy jsme jim neutekli rychlou chůzí jak mám ve zvyku. Děvčata se nás držela a tak jsem se dozvěděl jejich dívčí „tajnosti.” kde se zlily, kde byly na jaké pařbě, kdo tam byl a co tam dělal a kdo tam nebyl a jak tam chyběl nebo nechyběl.

Ušli jsme kousek, potkaly nějaké svého známého, který šel proti nám. Nadšeně ho uvítaly, hlavně po jeho prohlášení, že nese ten chlast. Přidal se k nim a informační program se rozšířil i o jeho paměti, kde s kým se vylil, kdo se vylil víc, kdo se nevylil. Inu, není nad to poskytnout někomu pomoc. Dozví se jeden i co nutně nemusel vědět. Pak se trojice trochu opozdila asi o sto metrů, ale i na tu vzdálenost jsem byl plně informován o kvalitě jejich života.

To už se tak někdy děje, že lidé si sdělují podrobnosti svého života tímto způsobem. Nelze neslyšet. Děvčata a gentleman s taškou plnou chlastu odbočili do Liďáku, šli na panáka. Jak jsem vyrozuměl. Zřejmě v tak pozdní odpoledne už je trápil nedostatek alkoholu v krvi. Je to skutečně náročné, podle sdělení jedné, být celé dvě, nebo dokonce tři hodiny bez panáka. Ale jo, ve dvaceti letech mají prostě někteří lidé skutečně potřebu sdělit světu, veřejně na ulici, v tramvaji, ve vlaku či autobuse, svůj postoj k drogám a nebo ke chlastu. Děvčata vycházejí z toho, že stejně někoho někde sbalí, když bude mít patřičně zakalený zrak a otupělý sluch, aby neviděl co se na něj chystá a neslyšel, jak to stvoření mluví.

Takových slečen jsem se celoživotně střízlivý děsil. Naštěstí jsem střízlivý většinu svého života. I přesto, že jsem závislý. Děsil a co bylo v těch momentech, kdy jsem se díky dostatku alkoholu v krvi takových neděsil, si zase pamatuji jen matně. Ta doba nebyla tak dlouhá a mívala i přestávky. Nakonec v časech, kdy jsem pil, pil jsem důkladně, neflákal jsem to, stejně jako neflákám nic ve svém životě. Když už, tak už. Takže slečny v těch dobách byly, ale nepamatuji si je. Naštěstí. Netrpím tím romantismem, který produkují někteří umělci, co v prostitutkách hledají skvost a v dámách lehčích mravů inspiraci. Sice dodnes umím zpaměti baladu o Tlusté Margot, od F.Villona a kdysi jsem ji moc rád citoval, ale na rozdíl od svého oblíbence jsem nikdy těmhle dámám nefandil.

Nuž, nechme bídu bídou být a pojďme k lahodnější věci, kazí to beztak apetyt, nuzotou nudu zahánět si... jak praví už výše zmiňovaný klasik. Rita vyrazila na Sade, já pokračoval do Billy, kde jsem něco málo nakoupil, abych měl své lahůdky. Pak rychlým krokem kvačil nazpět. Mám několik zajímavých filmů a knížek, které si pomalu čtu. Říká se, že se nečte, že lidi čtou málo. Jak sleduji po knihkupectví, která jsou stabilně plná, rozhodně víc plná, než prodejny s muzikou a filmy, (možná je to tím, že stáhnout knihu je obtížnější než film,) vidím že lidé, mladí lidé stále kupují knížky, stále si půjčují a stále čtou. Konečně i mé blogy čte poměrně hodně lidí, takže lidé čtou, ne že nečtou.

Ono bývá zvykem nadávat na dobu a mravy. Přes zážitek, který jsme popsal výše, musím zodpovědně prohlásit, že jsme lepší nebyli. Jistý věk má jednoduše svoje znaky. Ale ne všechny dnešní dívky kolem dvaceti se chovají podobným způsobem. Ne všichni jsou oprsklí a nevychovaní. Jsou v něčem jiní, mají jiné priority, jiné zájmy a jiné možnosti. Dnes lidé sice jezdí na chaty, chalupy, ale už onen boom pominul. Lidé jezdí na víkend do ciziny, jak jsem se dočetl. Kde jsme si mohli kdy představit, že se jen tak někdo sebere a pojede na tři týdny do Portugalska jako Martin? Cestuje po Portugalsku pěšky. Stává se z něj chodec. Mám radost, že se našel zase někdo další, kdo si cestování pěšky vybral jako způsob života. Nakonec, je to moc hezký způsob jak cestovat.

Nepředpokládám, že cestování pěšky se rozšíří podobně jako jízda na kole. Jízda na kole umožňuje cyklistům, něco co chodec nemá. Tím je značka kola a jeho vybavení. Podobně jako jisté skupině poskytuje to samé uspokojení počítač a jeho značka. Cyklista, tedy některý má kolo, nikoliv aby na něm jezdil, ale také aby o něm klábosil. Aby popisoval, kde byl jaký sráz, kde se vymáz, kde mu ruplo to či ono. Tímhle chodec neposlouží. Ten ťape a ťape, zpívá si, tedy já si zpívám, nic značkového celkem nemá, mimo stanu a spacáku plus bot. To jo, tady je možno také uplatnit trochu kastovnictví.

Protože, lehoučký stan a lehoučký spacák rozhodně zadarmo nejsou. Ono to vybavení, nejen že není zadarmo, ale není ani laciné. Jistě v dobách kdy mi na nějakém kilu zas až tolik nenáleželo, natož dekagramu či gramu jsem nic takového nepotřeboval. Neb síly bylo dost a dost, Tedy jsem si mohl dovolit nějaké deko, kilo navíc. Dnes už musím ze silami šetřit, tedy značkové věci, sice drahé, ale lehké a trvanlivé jsou na trase dlouhé tisíc kilometrů a více jednoduše k „nezaplacení.”

Na čtyřiceti kilometrech denně je každé deko navíc, nebo každé deko, které nenesu, velmi a velmi znát. Třicátý, šedesátý, devadesátý den, sebevíc lehký ruksak, se stává, kurevsky těžký a kilometry svinsky dlouhými. Jo psal Martin, že se rozchází. Ve čtvrtek měl od pondělka v nohách 130 km Umím si představit, jak se mu asi po Portugalsku cestuje. Portugalsko je příjemná země, žádné zbytečně vysoké hory, pokud jde vedlejšími silničkami, klid, lidé přívětiví a slušní. Byl jsem tam v roce 2007 a náramně se mi tam líbilo. Pár blogů jsem o té cestě napsal. Tady a pak ještě Tady, sjet až dolu Cesta po Portugalsku byla příjemná a neskýtala žádná zbytečná překvapení. Ideální cestovní dovolená.

Moc se mi tam líbilo chodit do kaváren, dát si to jejich malý kafe, stejně velké jako v Itálii, jenže o polovinu lacinější. Vůbec Portugalsko bylo laciné. Myslím, že nejlacinější cesta z evropských zemí. Všude v kavárnách visely místní fotbalové idoly, nikde žádný opilec, možná to bylo tím, že jsem v těch kavárnách sedával odpoledne, někdy dopoledne. Ne ani tak kvůli kafi, když už jsem chtěl pořádné, tak jsem si uvařil, ale spíš abych se tak rozkoukal. Už od návštěvy Řecka v roce 2001 jsem si dával v každé zemi, kde jsem byl skoro denně oběd, nebo jedl místní speciality. Už jsem se začal chovat díky slušnějšímu příjmu a lepšímu kursu koruny, jako každý běžný cestovatel z běžné evropské země. Neškudlil jsem každou korunu, nebo euro, ale pokud jsem měl chuť, jednoduše jsem si dopřál a dopřávám na co mám chuť.

Dlouho mi trvalo, než jsem odvykl tomu „východnímu spoření.” Ale i tak jsou ty cesty díky tomu poměrně laciné. Jo jo, zazvonil zvonec a blogu je konec. A nikde žádné poučení a navíc je to dlouhé.

       

Komentáře

[Dalibor Smolík]

Byl jsem tam v roce 2007 a náramně se mi tam líbilo.
No to já v tom roce taky .. Porto, Coimbra, Lisabon. Mám na to krásné vzpomínky.
Jinak k tomu pití. Jsem "nucen" k abstinenci, může se stát, že k doživotní, to zatím netuším. Kupodivu mi to nijak nevadí. Jsem schopen jít s partou na pivo a dát si limču. Na zábavě to nijak neubírá. Jde jen o to, jak si to člověk nalinkuje. Člověku zase neujdou věci, které by v "náladě" třeba přehlédl.

[Jan Jílek]

No já nepiju 27 let alkohol a nijak nemám z toho žádnou újmu. Limonádu ti moc nedoporučuji, to je žlutej, nebo červenej sajrajt. Radši, kolu, nebo minerálku, případně čistou vodu.

[Dalibor Smolík]

Kolu můžu, taky citrónový ice tea.

[MVR]

Caj z bezinek, podbelu, kopriv je lepsi nez Ice tea, Kola.Vsechno co roste na louce je v puvodni forme, plno vitaminu, zadny hybrid. Ovocny pohar z Cantaloupu, manga, ananasu, honeydew, jahod....detoxikuji telo, vycisti plet, zasyti, leccos vyleci.

[MVR]

Cerven se blizi, vypada to na dalsi 1000 km pesi turu. To je děs. Hlavni bude 2 dny vpred, treti den padnout do travy, do rana nehnout brvou. Jinak ty kolena oddelas.

Letos planuji jet s navstevou do Yellowstonu. Studeny Maj, ve stodole raj, tak jedeme pocatkem podzimu. Jako najust jsem natrefila na clanek ze se supervulkan probouzi, zeme se vzdouva. Propocitali ze posledni vybuch byl pred 70 000 lety, strasi ze vybouchne, popel zatmi slunce na sest let, vsechno na zemi pomrzne nebo to znici popel a jedovate plyny po dopadu zpet na zem. Uz me tyhle katastroficke predpovedi lezou na nervy. Po zemetreseni v Japonsku skoro obden hlasili ze ostrov Vancouver urychlil postup na sever, tedy v opacnem smeru nez pred 50 lety, slibuji nam 100m tsunami jestli sklouzne dolu. Prestala jsem poslouchat, divat se na zpravy. Krome hokeje me nic jineho nezajima. Blbou politiku, katasrofy co se na nas odevsud hrnou si muzou strcit za klobouk. Do Yellowstonu jedu.

[Jan Jílek]

Do Yellowstonu jedu.

Taky bych jel. Kouknout na bizony, medvědy. Podívat se jak kdysi vypadala Amerika.

[AsciiWolf]

Podívat se jak kdysi vypadala Amerika.

Než ji evropští kolonizátoři (jak říkají američtí indiání - white men) zničili.

(Sorry, nedalo mi to, si nerýpnout )

[Jan Jílek]

jako člověk zničil Asii, Afriku, Australii, Evropu. Antarktidu zatím ještě zcela ne. Nebo ze planety Země udělal kulturní krajinu, říkají jiní.

[gtz]

Antarktidu zatím ještě zcela ne

Již se velké mocnosti dohadují kdo a co bude jejich a kde budou moci rozjet těžbu ropy a plynu. Chtějí tu smlouvu, která byla sepsána zrušit a Antarktidu si rozparcelovat.

[MVR]

Kanada, Staty jsou na delsi vylet, mesic nestaci. Jsou to dalky i autem, rozhodne ne na pesi turu. Na kole by se to mozna dalo udelat. U nas jsi vzdy vitan. Bohuzel, letosni rok mam uz zamluveny, jestli se ti hodi pristi rok, radi te tu privitame.

[Dalibor Smolík]

Já už těch katastrof mám plné zuby. Už je odmítám akceptovat, pokud budou chtít, tak si mě najdou samy )))
Budu myslet na příjemnější věci.

[rita-gabriela]

Koncert SADE by naprosto úžasný. Jsem ráda že jsem šla, protože nejít by mi bylo líto, i když bych nevěděla, o co jsem přišla Úžasná zpěvačka, hold umí! A ten saxofonista, dar od Boha, fakt. Pobavila mě pořadatelská funkce"protikuřácké hlídky" v O2 areně, i když je fakt, že tam byl páreček, co se posadil do hlediště a normálně si zapálil.

[Dalibor Smolík]

Věřím, že musel být pěkný, něco jsem odpoledne dělal na počítači a tak jsem si pustil Sade na Youtube. Musím uznat, že je to dobrá muzika.

[Marcela*]

Já radši Slade než Sade .

[MVR]

Ja radsi hokej. Pro zajimavost: Zlato, stribro...bez komentare, mluvi se o Ceskem bronzu!

It was a game that looked more like an all-star game than medal game. Goals aplenty, little defence, no trap coaching, goalies hung out to dry. That’s old-time hockey! Both teams were in synch and were happy to offer the noisy and happy fans this pre-gold-medal treat of a game.

Byla jsem v praci, divam se na zapas az ted, komentator zvesela Cechum fandi.(http://watch.tsn.ca/international-hockey/#clip467234) Zvitezili jsme tady i doma.

Senzacni hra az do poslednich vterin! Libil se mi Rolinek kdyz pred predavanim medaili neduverive ale nadsene vydechl: Vyhrali jsme, ty vole! Ten druhy mu odpovida: Rusakum jsme to nasra'', ty vole!

Kanadsky komentator jasa: Divoka, vasniva,potesujici, zabavna hra, fanousci jasaji, tohle byl zapas na zlatou!

[MVR]

Reakce kanadskeho trenera: Cesi a jejich vitezna tradice!TAKHLE si predstavuju hokej!(kyva, pak vrti hlavou)Nas tym s takovou vasni nehral, proto prohral.

[Marcela*]

Tak hokej šel mimo mě . Jen jsem byla trošku zmatená, jestli vlajka na škole vlaje kvůli osvobození, či hokeji . Každopádně vlastenců je nyní hafo.

[Dalibor Smolík]

Také nejsem zarytý sportovní fanda, ale hokej byla dobrá příležitost k odreagování a odpoutání od současných starostí. Kluci udělali radost.

[Marcela*]

To určitě ano, já to nekritizuji, jen jsem nějak zrovna měla něco jiného na práci. . Takže mě to nevtáhlo do víru nadšení... Jinak přeci jenom oproti fotbalu je hokej tak nějak zajímavější, tam se aspoň bruslí. Fotbal a ten humbuk kolem něj ale vysloveně nesnáším. Fotbal bych zrušila .

[MVR]

Šmarja, Marcelko, zrusit fotbal, nenene. Nekde se ti chlapi vyřvat musi, lepsi na fotbale nez doma!

[Dalibor Smolík]

Já řvu, když mi spadne dovecot, jako dneska . No, už zase funguje.

[Marcela*]

Já myslím, že většina nadšenců řve stejně doma u televize. Takže lepší by bylo, kdyby se vyřvali třeba u řezání dříví. Z toho by byl aspoň nějaký užitek .

[Dalibor Smolík]

U řezání dříví lze také dobře řvát. Zejména, když na cirkulárce zůstane pár prstů. )))

[Marcela*]

Jste mě dostal

[MVR]

U řezání dříví lze také dobře řvát.

Nebo bezhlasne bez dechu ty prsty hledat, placnout nazpatek, zabalit do igelitu, rucniku, udrzet je v teplote tela aby se nestahly slachy a padit horempaden na chirurgii. Jednou jsem se k tomu prichomitla, chlap stal jak solny sloup, jedine co ze sebe stisnenym hlasem vymackl bylo: Hledej prsty! Byly v hromade pilin. Dovezli jsme ho okamzite do nemocnice, tam konecne omdlel. Dva prsty mu zachranili, treti ne. Prst byl cely zalepeny pilinama, kolegyne si ho strcila pod pazdi jak byl, nestacilo to. Jinak krasny cisty rez.

[MVR]

Rezat drivi? To rve pila, ne chlap. Ani ja u toho nervu, je to ticha soustredena zalezitost. Jinak se domnivam ze to maji chlapi zabudovane nekde v DNA, jsou od prirody bojovnici. (Zeny kdyz na to prijde taky. Jen ji poradne zozzurit). Dali dohromady bandu chlapu, popadli klacek, sli protivniky serezat. Tyhle sporty jim to nahrazuji. Kdo tu atmosferu pri zapase alespon jednou nezazil, co to s fanouskem udela kdyz rve cely stadion jednim hlasem, nepochopi. TV nebo v realite, adrenalin tece proudem. A ted se jdu zpatky koukat na Vojna a Mir.

[Marcela*]

To rve pila, ne chlap.

Samozřejmě ekologicky ruční obloukovou pilou! Položit kládu na kozu a řezat...To se vyplaví adrenalin, i spálí tuky a přejdou roupy na fotbálky.

kdyz rve cely stadion jednim hlasem

Nemusím mít všechno, tohle ráda oželím...

[Dalibor Smolík]

Vzpomínám si na seriál Návštěvníci, jak učitel Drchlík v podroušeném stavu držel v ruce laser z 25. století a nevědomky jím podřezával dřevěný plot v celé délce. To prostě nemělo chybu. A navíc to bylo potichu

[Marcela*]

Taky si vzpomínám. Tam s těma laserama vůbec kouzlili. Kodet tam byl výborný .

[Dalibor Smolík]

To jo. A Patrasová taky.

[rita-gabriela]

Jen jsem byla trošku zmatená, jestli vlajka na škole vlaje kvůli osvobození, či hokeji . Každopádně vlastenců je nyní hafo.

To mě taky překvapilo. Krásná česká vlajka. Jen si říkám, že jsme v některých chvílích hrdí na to, že jsme češi, a nemáváme modrou vlajkou s nějakými hvězdičkami.

[MVR]

Zpivala vubec nekdy cernoska Tosku? SADE ne, Andre Riu ano.

[Bedňa]

...navíc je to dlouhé.

Toto nedám.

[kralyk z abclinuxu]

Pěknej zápisek (abys neřekl, že neumim taky pochválit )...

K tomu alkoholu: Obávám se, že těm lidem je kolikrát i o dost míň než 20 let... 20 let, to je ještě ten lepší případ... :/

K tý cyklistice: To "klábosení o kolech" je tak trochu móda poslední dobou... navlíct si na sebe dres, rukavičky a tvářit se jako velkej profesionál, to umí kde kdo Já měl až do loňskýho léta podřadnej model od podřadný značky v polorozpadlým stavu, ale protože bylo před náročnou výpravou, kompletně jsem to vykuchal, nakoupil součástky a dal do kupy... Docela pěkná odpočinková práce A imho mě to vyšlo tak 2x levnějc, než kupovat nový značkový kolo. Snad jediný, co ze starýho kola zůstalo, byl rám (a ten se mi zrovna líbí).

Mimochodem, koupil jsem ke kolu jednoduchou klasickou vidlici bez odpružení a k tomu pak sedlo s odpružením, které stojí jen asi 300 Kč - odpružená vidlice stojí minimálně 1200 Kč... Vzal jsem si pak svoje kolo s tím sedlem a jedno další s odpruženou vidlicí za vesnici na jednu hodně rozbitou silnici na porovnání, a musím říct, že to vyjde nastejno, někdy je i to odpružení pod sedlem lepší. A přitom člověk ušetří nejmíň 1000 Kč. Takže určitě doporučuju...

[Marcela*]

Já si pořídila asi před 10 lety gelové sedátko, takový nasazovací polštářek, a od té doby kolo visí na háku v garáži. Jednou ho zas provětrám, jen co se dcerka naučí konečně jezdit na kole. Kolem hostivařské přehrady jsou docela pěkné stezky.

[MVR]

Kraliku, u vas nejsou policejni aukce ukradenych/zabavenych/nalezenych kol, paradni vyber.... a jinych zajimavych veci? Tam se da koupit znackove kolo za babku a je to bez prace. Na ruznych aukcich se daji sehnat ucelne i nadherne vecicky, jen mit cas se tam zaject podivat.