Portál AbcLinuxu, 2. května 2025 05:45
Četl jsem zde na abíčku, takový názor,který raději zkopíruji: Pred casem sem psal clovek, sidik, ktery je pry velmi bohaty (tak, ze nemusi pracovat, presto to dela, coz je dobre, takze to co dal reknu nemiri na nej osobne). Napsal, ze jeho snem bylo vzdycky "mit tolik penez, aby nemusel pracovat" - pardon, ale jak se tohle lisi od cikanu? To je prece jejich cil taky! Takže, na jednu stranu tady lide kritizuji prijemce socialnich davek, a na druhou strane tajne vyznavaji uplne totez! Pokrytectvi kvete.. Takto uvažuje člověk, který je vysokoškolsky vzdělaný.
Mám za to, že tohle je typická ukázka bolševické logiky. „Děláš, vyděláváš, vyděláváš hodně, tedy pokud chceš potom už nepracovat, jsi pokrytec a nejsi lepší než jiný, který sice nikdy nepracoval, ale máte stejné cíle.” Jo, soudruh si nevšiml, že cíle jsou sice stejné, ale přístup je rozličný. Díky přístupu i výsledky. Jeden pracuje, aby nebyl nikomu pak na krku, druhý je na krku permanentně komukoliv.” Některým lidem myšlení evidentně překáží v rozeznávání. Navíc, ještě chtějí určovat zákonem, kdo má pracovat a za kolik, aby náhodou neplatili někomu moc.
Jednoduše, když dva dělají totéž, není to totéž. Slečna, která ze soucitu s dětmi opilců a feťáků, sežene bohatého dárce, filantropa, který jí dá část svého zisku, co si odečte z daní, pokud je takový mazaný zákon, zařídí vývařovnu a jídelnu, kde jídelnu, kde dá najíst dětem těchto rodičů, co propijí, profetují, prohrají své ukradené, vyžebrané, nebo v tom lepším případě vydělané peníze. Ona a její privátní charitativní instituce má možnost dát najíst jen těm, kterým se rozhodne. Nikoliv těm, kterým „podle zákona o spravedlivém rozdělování” najíst náleží. Dětem ano, leč nikoliv už těm rodičům. Ti do takové vývařovny jednoduše nemají přístup. Děti dostanou najíst, rodiče nikoliv a musí se starat, ukrást si, vyžebrat, a v tom nejlepším případě vydělat na svůj chlast, drogy, hazardní hru. Což mnohé takové rodiče, kupodivu k překvapení mnohých kolem nich, může motivovat ke změně.
Stejně tak vidím jako daleko schůdnější cestu, kdy děti zmíněných rodičů, se nedostanou do dětského domova, případně pouze jen na chvíli, protože se najdou ochotní pěstouni, kteří dítě nemusí adoptovat pouze si je vzít do pěstounské péče a stát jim za to třeba odpustí část jejich daňové zátěže. Nikdo netratí, všichni vydělávají, úředník nemá moc nad penězi a životy lidí. Děti jsou v péči lidí, kteří k nim mají vztah, naučí je spoustu důležitých věcí pro život, naučí se sociálním dovednostem, netrpí deprivací, kterou trpí většina dětí v dětských domovech. A co není marné, pokud se jejich biologičtí rodiče dají do pořádku, což se občas také děje, mohou se vrátit tam kam opravdu patří.
Pochopitelně, levicoví rovnostáři i pravicoví zloději, což je ve výsledku totéž, nemohou přenést přes srdce, že by neměli kontrolu na penězi všech lidí. Že by nemohli rozhodovat, koho v té vývařovně a jídelně zaměstnají a koho ne. Že nevidí, kolik co vývařovnu stojí? Protože jim vůbec nepřijde ani na mysl, že jim do takových věcí naprosto nic není. Ono v konečném důsledku, když se nad tím zamyslíme, pak se musíme zeptat opravdu, co je státu do toho, kolik vydělávám jaké mám na co náklady atd? Dal mi snad někdo z těch lidí, co tvoří stát na něco, z toho co mám? Nedal. Tedy nemá nárok mě kontrolovat, kolik a za co utrácím, nebo co mám, či nemám, pouze má právo se zajímat, jestli jsem to někomu neukradl.
Problém mnohých lidí je v tom, že se okamžitě pustí do diskuse, o tom kdo krade víc, pravice, nebo levice. Potíž je také v tom, že ti lidé neuvažují v mantinelech svobody, ale ideologie. Svoboda není ideologie. Svobodní lidé, mají jednoduše zájem na své svobodě, která jim umožní buď dělat aby jednou nemuseli dělat, nebo nedělat nic a klidně ležet na lavičce a pít svoje čůčo. Mohli se vzdělávat, a také nemuseli. Mohli si zvolit svůj způsob života a nebýt trestáni za svůj způsob života i myšlení.
Dohodnou se, že se budou podílet rovným dílem, na bezpečnosti, právu, třeba dopravných komunikacích, rovný podíl na dospělou osobu, nikoliv podle majetku ale jasně určená platba. Nic víc. Solidarita dobrovolná. Všechno jiné z mého hlediska je jen loupež za bílého dne.
Dospělí lidé nepotřebují dozor, aby jim někdo říkal co mají a co ne. Pokud nedodržují dohodnutá pravidla, ať trpí soud, jak praví Písmo, ale jinak si žijí po svém. Jedna z asertivních dovedností, je dovednost umět říci: „Ne, tohle nechci.” Nebo: „Ano, tohle chci.” Zkušenost praví, že lidé, kteří nevědí, co chtějí a co nechtějí, ti jsou peklem nejen sami sobě, ale i druhým.
Tiskni
Sdílej:
21.6.2012 12:45
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
21.6.2012 01:57
=^..^= AmigaPower® | skóre: 30
| blog: BLB
| Praha
21.6.2012 19:18
gtz | skóre: 27
| blog: gtz
| Brno
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.