RaspberryPi - systém na externím disku

26.12.2013 23:51 | Přečteno: 4715× | | poslední úprava: 26.12.2013 23:51

Dnes si ukážeme, jak provozovat Raspbian z externího disku. Nebudu řešit jaké byste k tomu měli mít důvody, v mém případě byl často USB disk rychlejší jak SD karta a tak proč to nezkusit? Navíc se nemusíte bát o životnost karty, na kterou by mohl nějaký zlý proces pravidelně zapisovat data (logy, statistiky, uptimed,..).

Proč další zápisek o RaspberryPi?

Nejdříve bych ale rád vysvětlil, proč znovu píšu o RaspberryPi, když už tu jeden zápisek mám. Přiznávám se – RaspberryPi jsem nepoužíval jak by si zasloužilo. Původně několik měsíců běželo jako domácí server ke spokojenosti všech, až do úmrtí disku. Koupil jsem nový disk, zkoušel služby spustit znovu, ale narážel jsem na problémy u procesu Minidlna. Jednou za čas (řádově desítky hodin od spuštění) vytuhl a s ním i celé RaspberryPi, které ani neodpovídalo na ping a žilo si vlastním životem.
Neměl jsem připojený monitor a tak nevím co přesně se dělo – možná jen vypadla síťová karta, možná zpanikařil kernel, kdoví. Chybu jsem přisuzoval volbě inotify, díky které Minidlna samo pozná nové soubory na disku – po jejím vypnutí často fungovalo dobře. Bohužel po nějaké době začalo zlobit i s vypnutou volnou inotify. Nakonec jsem tedy přemigroval na původní sestavu s AMD Sempron, kde vše fungovalo vždy bez problémů. Krátce tomu tak bylo, ale poté se začaly pády projevovat i tam. Asi po půl roce jsem se konečně dokopal k přechodu zpět na RaspberryPi. Tentokrát jsem vynechal Minidlna a malina dlouhou dobu věrně sloužila bez sebemenších problémů...a bez disku. A protože nedávno probíhalo malování pokoje (nutnost vše vystěhovat) a pár věcí se přesunulo, došlo i k přesunu tiskárny s RaspberryPi. Udělal jsem čistku, připojil disk a od včerejšího večera si RaspberryPi spokojeně chroupe s novou instalací Raspbianu

Co budeme potřebovat:

- USB disk
- SD karta (použil jsem 512MB, stačí i menší)
- RaspberryPi
- Obraz Raspbianu
- dd, parted, mount, rsync + software, který uznáte za vhodný

Jak na to:

1) Stáhneme obraz Raspbianu. Já stahoval přes wget ze stránky http://www.linuxsystems.it/raspbian-wheezy-armhf-raspberry-pi-minimal-image/, kde lze stáhnout oškubaný Raspbian vhodný pro provoz domácího serveru.

2) Nevím proč tomu tak je, ale RaspberryPi se nelíbí první oddíl a odmítá bootovat. Řešením je stáhnout oficiální Raspbian například odtud http://www.raspberrypi.org/downloads a vzít si první oddíl z něj. A ne, opravdu netuším proč tomu tak je.

3) Připojíme si USB disk a naformátujeme ho podle našeho uvážení. Já vytvářím dva oddíly, jeden pro systém a uživatelská data (/), druhý pro multimediální soubory (/data). K formátování používám Gparted. Počet oddílů, jejich souborové systémy a další drobnosti jsou na vás a podpoře kernelu, já používám ext4.

4) Začneme obrazem osekaného Debianu, který si rozbalíme (archiv 7z, pro rozbalení používám grafický file-roller). Spustíme program parted s právy roota, jako parametr mu předáme cestu k obrazu a příkazy, které má provést:

sudo parted raspbian_wheezy_20130923.img -s unit B print

Tímto vypíšeme tabulku oddílů s jednotkami v bajtech. První oddíl potřebuje RaspberryPi pro samotné nastartování, bývá formátován jako FAT16 nebo FAT32. Dále je zde oddíl, který obsahuje kompletní systém (ext4) a případně třetí oddíl jako swap. Nás zajímá jen sloupec Start, který udává offset jednotlivých oddílů. Konkrétně ext4 oddíl se systémem (druhý) měl offset 53477376B.

5) Vytvoříme si nějaký adresář, do kterého budeme postupně připojovat jednotlivé oddíly. Já vytvářím /media/rpi, ale můžete si jej vytvořit takřka kdekoli. Připojíme USB disk, přimountujeme jej (můj systém automaticky přimountoval do /media/Raspbian) a začneme do něj sypat data:
(Pozor, u příkazu rsync musí být na koncích cest lomítka!)

sudo mkdir /media/rpi
sudo mount -o loop,ro,offset=53477376 raspbian_wheezy_20130923.img /media/rpi/
sudo rsync -a /media/rpi/ /media/Raspbian/
sudo umount /media/rpi

Tímto jsme překopírovali druhý oddíl ze staženého obrazu na pevný disk. Disk můžeme odpojit, dále už ho nebudeme potřebovat a zbytek odladíme přes SSH

---

6) Připojíme SD kartu (můj systém přimountoval do /media/C1FC-1F0A) a vytvoříme na ní jeden oddíl FAT16 nebo FAT32 s příznakem lba. Rozbalíme si obraz standardního Raspbianu (o mnoho větší), obdobným postupem opět zjistíme offset, připojíme a překopírujeme, tentokrát ale první oddíl:

sudo parted 2013-12-20-wheezy-raspbian.img -s unit B print
sudo mount -o loop,ro,offset=4194304 raspbian_wheezy_20130923.img /media/rpi/
sudo rsync -a /media/rpi/ /media/C1FC-1F0A/
sudo umount /media/rpi

Rsync zahlásí chybu, protože nedokáže přenést všechna unixová práva na souborový systém FAT, to nám ale nevadí. Mělo by stačit i běžné cp či přetažení souborů ve vašem oblíbeném programu, ale když už jsem jednou použil rsync...snad mi to odpustíte

Nyní je čas na malý trik. V textovém editoru otevřeme soubor cmdline.txt uložený na SD kartě a upravíme příkaz. Konkrétně místo root=/dev/mmcblk0p2 napíšeme root=/dev/sda1 a uložíme. Tímto jsme změnili oddíl, kde bude RaspberryPi hledat systém. Ještě po sobě uklidíme....

sudo rmdir /media/rpi

...a je nejvyšší čas zapojit vše dohromady a otestovat, co v sobě RaspberryPi skrývá!

---

---

První start a maličkosti k dořešení

Pokud po spuštění nevidíte obraz na monitoru a krátce bliká jedna LED (nevím která, jsou to asi 4 bliknutí), bude zřejmě problém v SD kartě. Pokud si dobře vzpomínám, tak musí být odemčená a musí na ní být rozbaleny soubory z oficiálního obrazu distribuce Raspbian. Opravdu nevím, proč první oddíl z osekané verze nefunguje. Mimochodem, přihlašujeme se jako uživatel root a naše heslo je raspberry. Nezapomeňte, že je defaultně nastavena QWERTY klávesnice. Všechny příkazy ve zbytku zápisku spouštím jako root.

První příkaz který zadávám je tento:

echo -e 'APT::Install-Recommends "0";\nAPT::Install-Suggests "0";' > /etc/apt/apt.conf

Zajistí, že se při instalaci nainstaluje opravdu jen to, co je potřeba a nic navíc. Je samozřejmě jen na vás, co chcete na serveru provozovat. A nyní přehled nejvážnějších problémů a jejich řešení – zatím jsem našel jen dva:

---

perl: warning: Setting locale failed.
perl: warning: Please check that your locale settings:
LANGUAGE = (unset),
LC_ALL = (unset),
LANG = "cs_CZ.UTF-8"
are supported and installed on your system.
perl: warning: Falling back to the standard locale ("C").
locale: Cannot set LC_CTYPE to default locale: No such file or directory
locale: Cannot set LC_MESSAGES to default locale: No such file or directory
locale: Cannot set LC_ALL to default locale: No such file or directory

Tento problém jsem snad vyřešil, i když sám ani pořádně nevím jak. Předem se omlouvám za všechny zbytečnosti v následujícím postupu:

apt-get install console-setup console-data locales
dpkg-reconfigure locales

(zaškrtnout jen cs_CZ.UTF-8)
Poté jsem přímo na RaspberryPi (na připojené klávesnici a monitoru) spustil tyto dva příkazy:

dpkg-reconfigure console-data
dpkg-reconfigure console-setup

Mapa klávesnice se musí vybírat z kompletního seznamu, při výběru ze „seznamu podle architektury“ jsem se nedostal ke konci. Pokud bude problém přetrvávat, mohl by pomoci příkaz locale-gen.

---

Pokud používáte příkaz sudo, mohli jste narazit na následující hlášku:

sudo: unable to resolve host raspberry-pi

Toto je jen taková drobnost, stačí použít oblíbený textový editor (v mém případě JED) a dopsat do souboru /etc/hosts na první řádek raspberry-pi. Výsledek tedy bude:

127.0.0.1 localhost raspberry-pi

---

Hurá, nejotravnějších hlášek jsme se zbavili. Co dál? Ještě nastavíme pevnou IP adresu:
V oblíbeném editoru otevřeme soubor /etc/network/interfaces, jeho obsah by měl vypadat nějak takto:

auto lo
iface lo inet loopback

allow-hotplug eth0
iface eth0 inet dhcp

My jej upravíme takto:

auto lo
iface lo inet loopback

auto eth0
iface eth0 inet static
address 192.168.1.100
netmask 255.255.255.0
gateway 192.168.1.1

Má IP adresa tedy bude 192.168.1.100, brána 192.168.1.1 a maska 255.255.255.0. Poté stačí jako root spustit příkaz:

ifdown eth0 && ifup eth0

a vše by mělo fungovat. IP adresy samozřejmě nastavíte podle vlastní sítě

[ZDROJE]
http://www.andremiller.net/content/mounting-hard-disk-image-including-partitions-using-linux
https://wiki.debian.org/NetworkConfiguration

Příště se pochlubím, co mi na malině běží, pokusím se popsat proč je všechno tak jak je a možná se dozvíte i něco nového.

       

Komentáře

[gtz]

Hezké, ale proč jsi ty image nepřipojoval přes kpartx?

kpartx dokáže vypsat téměř cokoliv a také zcela automaticky připojí to co je v obrazu

[Dreit]

Na to existuje jednoduchá odpověď - doteď jsem kpartx vůbec neznal Problém bude zřejmě v tom, že jsem hledal "how to mount....". Tak snad příště a díky za tip

[gtz]

On dokáže sám ten image připojit přes /dev/mapper a člověk nemusí hledat ofsety disků.

Co ta první partice? zjistil jsi jaký je tam rozdíl? Myslím, že se nemusí stahovat nic jiného. Stačí to připojit, zkopírovat někam na disk, znovu udělat mkfs a nakopírovat zpět.

[Dreit]

To jsou mi věci...tak příště

Když jsem to před rokem sypal po bitech na flashku (dd if=.. of=..), tak to bez problému jelo, když ale vytvořím oddíl ručně a nakopíruju tam soubory, tak to nefunguje. Možná něco přehlížím, možná to autor nějak divně formátoval, netuším. Když to udělám se soubory z oficiálního obrazu, tak to bootuje na první pokus.

[Dreit]

Koukal jsem, že se u obojího trochu liší soubor cmdline.txt, ale těch odlišností tam bude určitě víc

[kotyz]

Jo, to mě napadlo jako první, rozdíl v konfiguračnim souboru. Dál může bejt problém v tom jaký má/nemá ten oddíl nastavený flagy (uvažoval bych zejména o lba a boot). Mělo by tomu stačit jen nakopírovat soubory, je to přeci jen blbá fatka, jen musí bejt vytvořená s těma správnýma parametrama...

[Dreit]

Přesně tak to vidím i já. boot i lba jsem nastavoval, ale nic se nezměnilo. Třeba na to někdo příjde a osvětlí nám v čem je problém

[gtz]

nevím jak, ale FAT -> SD karty nemají nastavený BOOT FLAG a normálně se bootuje z první partice (nebylo zamýšleno, aby tyto karty byly rozdělovány a proto systém vždy uvažoval první partici jako bootovací).

[gtz]

2GB

fdisk -l /dev/sde

Disk /dev/sde: 2 030 MB, 2 030 043 136 bajtů, 3 964 928 sektorů
Jednotky = sektorů po 1 * 512 = 512 bajtech
Velikost sektoru (logického/fyzického): 512 bajtů / 512 bajtů
Velikost I/O (minimální/optimální): 512 bajtů / 512 bajtů
Typ popisu disku: dos
Identifikátor disku: 0x00047c7a

Zařízení Zavádět   Začátek       Konec    Bloky    Id  Systém
/dev/sde1            8192      122879       57344    c  W95 FAT32 (LBA)
/dev/sde2          122880     3964927     1921024   83  Linux

Jejich image

fdisk -l raspbian_wheezy_20130923.img

Disk raspbian_wheezy_20130923.img: 996 MB, 996 147 200 bajtů, 1 945 600 sektorů
Jednotky = sektorů po 1 * 512 = 512 bajtech
Velikost sektoru (logického/fyzického): 512 bajtů / 512 bajtů
Velikost I/O (minimální/optimální): 512 bajtů / 512 bajtů
Typ popisu disku: dos
Identifikátor disku: 0x00027aa3

                  Zařízení Zavádět   Začátek       Konec    Bloky    Id  Systém
raspbian_wheezy_20130923.img1            2048      104447       51200    b  W95 FAT32
raspbian_wheezy_20130923.img2          104448     1742847      819200   83  Linux
raspbian_wheezy_20130923.img3         1742848     1945599      101376   82  Linux swap / Solaris

[Dreit]

Teď se musím přiznat že netuším, co tím bylo myšleno, rozdíl vidím jen u lba, velikostí...a začátku prvního oddílu.

Na druhou stranu oddíl vytvářím pořád stejně, liší se jen to, co tam nasypu za soubory - buď z prvního obrazu (nebootuje), nebo z druhýho (bootuje). Zkoušel jsem to s i bez lba a pořád mám pocit, že chyba bude někde v souborech....ale shazovat print server a pobíhat s SD kartou sem a tam se mi moc nechce.

[gtz]

Přiznám se ten druhý jsem nezkoušel, zkoušel jsem v rámci úspory času ten jejich image na qemu a normálně mi to naběhlo. qemu-rpi

Večer se na to pokusím podívat pořádně .. snad budu mít více času.

[Dreit]

Ono taky qemu != RaspberryPi, ale chápu co tím bylo myšleno. Obojí se může lehce lišit a co zlobí na jednom může jít na druhém bez jakýchkoli problémů.

Nejlepší by bylo otestovat to fyzicky na malině, ale když už tak hezky běží, tak se mi ji opravdu nechce vypínat. Asi před rokem jsem se s tím trápil možná dva dny a zkoušel všechno co mě napadlo, ale ne - vytvořit oddíl a nasypat tam soubory stačí jen u oficiálního obrazu.

[gtz]

Jsou už patche přímo pro podporu těch procesorů a lze stáhnout přímo i kernel-qemu pro malinu (na tom odkaze). Jistě tohle se testuje přímo přes fyzický HW velkého kompu a to ostatní jako jsou karta se testuje až v malině, ale není problém to uložit na kartu a nadefinovat qemu, aby šel na kartu (sice to bude přes USB o něco línější, ale bude jistota, že z té karty to bootuje).

[Kvakor]

Teď se musím přiznat že netuším, co tím bylo myšleno, rozdíl vidím jen u lba, velikostí...a začátku prvního oddílu.

To by mohlo být ono, zatímco Linux nemá problém se začátkem oddílu na libovolném místě, tak DOS a některé bootloadery potřebují, aby byl začátek partition zarovnaný na cylindr, zatímco třeba Windows Vista+ chtějí zarovnání na celý megabyte. Stačí zagooglit výraz Partition Alignment ...

[sFFDSH]

A nebylo by lepsi hodit tam rovnou cisty debian pres debootstrap? mozna by to bylo i rychlejsi....

[Dreit]

S debootstrap jsem pokud vím nikdy nepracoval a tak nemám moc ponětí co by to obnášelo a jak to udělat.

[sFFDSH]

je to jednoduchy, jestli te to zajima, tak muzu nekde vystrachat navod...

[Jendа]

Postupoval bych nějak takhle, kapitola Bootstrapping foreign-architecture Debian system.

[Kvakor]

Rychlejší by to nebylo, při instlaci přes deboostrap se toho musí udělat ještě o něco více než v tomto návodu.

[Jendа]

No hlavně to, co je nejdůležitější v tom návodu - konfigurace zavaděče - se musí udělat tak i tak. A pak je už celkem jedno, jestli se to tam sype debootstrapem, nebo se tam kopíruje systém odjinud (to druhé je jednodušší).

Osobně bych ocenil, kdyby v Raspbianu nebyly ty grafické aplikace. Instalací Pi mám několik a ani jedna nepoužívá grafický výstup. Pak člověk aby to všechno zase odstraňoval.

[Dreit]

Osobně bych ocenil, kdyby v Raspbianu nebyly ty grafické aplikace.

Právě proto používám ten osekaný obraz. Osekávat to ručně jsem sice zkoušel, ale nedopadlo to dobře

[Dreit]

Samozřejmě existuje jak verze armel, tak i armhf

[gtz]

Já jsem zkoušel slitaz (armhf) a vypadalo to hodně použitelně.

[gtz]

Rychlejší určitě ne, dá se přes něj vygenerovat specifický image, ale to celé už pak není o rychlosti.

Stále je nejrychlejší použít již nějaký hotový image a ten nacpat na kartu/ disk. Je to možná pak o něco optimalizovanější, ale rychlejší určitě ne.

Já na tyto účely jsem používal SlitaZ, který je na podobné hraní s ARMy super (ta verze se vlezla i s X-kama na 512MB SD kartu).

[Jendа]

Není Debian zkompilovaný pro jiný (nižší) procesor než Raspbian? To je taky důvod, proč používají vlastní repozitáře.

[Dreit]

armel je pro nižší a není problém balíčky prohazovat, ale armhf Debianu je naopak pro vyšší a RaspberryPi se s nima nerozjede (co jsem někde zaslech)

[Kvakor]

Abo, debianí arhmhf je pro ARMv7 a RPi je jen ARMv6.

[Jendа]

Takže když si nainstaluju Debian, tak to pojede pomaleji, protože to nebude znát některé instrukce a ještě k tomu to bude emulovat floating point softwarově. Zrovna RPi je zařízení, kde by se mi výkon navíc občas docela hodil…

[dad]

mel bych otazku na gtz:

mam od conrada kupon na 500 Kc a chtel bych taky neco zacit s tim Pi. Nemohl by si jen kratce sdelit. co pro zacatel koupit. Chtel bych s tim doma delat pres sit zvonky a otevirani dveri a podobne voloviny (mereni teploty treba). Videl jsem, ze maji na to doplnkovou kartu, ale nemam zatim prehled co vlastne koupit. - tedy jaky zakladni system, jestli si koupt tu kartu uz s tim debianem a pod. Celkove bych vydal tak 2000 kc.

Diky.

[gtz]

RPI se dá koupit kdekoliv, např. v GME kde k tomu mají už i hotovou krabičku. Kartu SD myslím netřeba kupovat, stačí karta cca 2GB (s přehledem) a na ni to lze v pohodě a v klidu nakopírovat jak přes Linux tak i přes Wokna. gme

Conrad má na nějaké měření doplňkovou kartu? Jako destičku s PCB a s nějakým IO?

mereni teploty treba

No např. jen pro měření teploty netřeba kupovat žádnou další periferii ani další IO/RS232/RS převodník, protože čidla se dají připojit přímo k RPI na jeho GPIO. Čidla se používají klasická I2C tedy nějaký Dallas DS18XX.

[gtz]

No pro domácí automatizaci je hodně slušný tento projekt pihome, popř. nějaké další info je zde.

Další projekt, který je na toto vhodný je domoticz.

tak 2000 kc

No samotné RPI se dá pořidit s 512MB někde kolem 1400,- krabička se vleze do zhruba 300,-, doporučoval bych nějaký zdroj 5V/1A, který by napájel RPI přes GPIO (klidně ubastlený zdroj, ale musí být v provedení pro 1A). Teplotní čidla stojí myslím někde kolem 55 za kus.

[Dreit]

samotné RPI se dá pořidit s 512MB někde kolem 1400,-

Kdo je z Prahy, může zkusit BrmLab, údajně se tam daly koupit i za 800,-

nějaký zdroj 5V/1A

Já nějakou dobu používal nabíječku od mobilu a krásný 5V/2A zdroj, který jsem koupil mám pocit v Penny za 200Kč (přibaleno u 5V/2A zdroje do autozapalovače). Teď používám normální ATX zdroj, kterým kromě RaspberryPi tahám i 3.5" disk. Původně jsem chtěl použít zdroj z USB rámečku, ale ten se s 1TB diskem u RaspberryPi silně zahříval (jiné disky bez problémů) a nechtěl jsem ho zničit.

[gtz]

Pro domácí použití jako serveru je ATX pohoda, ale v případě nějaké domácí automatizace je ten zdroj moc velký, prostě na to je to moc a hlavně se dá blbě zálohovat. Resp. musel by se použít nějaký 2.5" disk, který méně žere a 5V není problém zazálohovat.

Ideální řešení je něco podobného jako je v NTB, tedy RPi je trvale napájeno z nějakého packu (klidně 2x18650 + 7805 v 3A provedení) a celé je to napájeno z nějakého staršího zdroje pro NTB.

s 1TB diskem

no 1TB disky jsou známé svou žravostí při rozběhu a při zátěži.

[Dreit]

To naprosto chápu, v teoretické rovině jsem se domácí automatizací a zálohováním napájení taky zabýval. Když na chvíli padne print server, tak se nic nestane, ale když se zblázní topení a otevírání oken, to už je jinačí kafe

Ohledně zálohování bych to řešil 12V baterkou, zbastlenou nabíječkou (sakra, já se k tomu zase nedokopal!) a spínanými měniči 12V a 5V za ní.

Tohle je nějaký nový Seagate, údajně s nižší spotřebou a tak podobně. Ale dokud mu přes hdparm nevypnu úsporné režimy, tak nemá problém při zapisování parkovat hlavičky, to je opravdu bezva funkce -.-

[gtz]

12V baterkou

ano 12V baterka klidně ta co se používá do UPS je na to v pohodě a v podstatě jde jen o to uchladit ty stabilizátory, ale 7812/7805 se dělají i v 3A provedení a když jsou dobře chlazené tak toho vydrží dostatek. Neřešil bych zálohování -> napájel bych to natvrdo z 7805/7812 z baterky, která by byla neustále na nabíječce. Vtip je v tom, že když ti cvakne relé při výpadku tak si myslím, že by to RPi i disk asi neudejchalo, ale v tomto případě by RPi nic nepoznalo a disk by běžel stále dál (princip on-line UPS).

[Yuriko Brettschneider]

Řešit toto přes 7805 je zvěrstvo!!! Accu bych dala 12V, nejlépe automobilní, neb narozdíl od geláku nevyschne, má větší kapacitu a dá se sehnat výrazně levněji. 60Ah jsem koupila za 600Kč na vrakovišti. 12V se použije přímo, disku je upřímně jedno, má-li na 12V lajně 10.5 nebo 14V. 5V lajnu bych nasekala z 12V pomocí LM2576-5.0 (pozor!!! Musí se použít rychlá dioda jak se píše v datasheetu...) a v podstatě není co chladit. Vlastní akumulátor potom stačí dobíjet z vhodného zdroje. Pouze dodávám, že je vhodné používat pojistky. Starťák dává celkem slušné zkratové proudy.

Přepínání mezi accu a zdrojem jsem tu měla v zálohovaném 12V rozvodu a nebylo to chytré. Předně, sehnat relé, které se nerozteče při trvalém sepnutí je téměř nadlidský výkon. Fungují jen automobilní a ty navíc nesmí být z GM (roztečou se po čtyřech dnech). Navíc. Relé musí odpadnout při napětí kolem 11.5V, jinak připojená zařízení skončí v resetu, nebo podivných stavech. To pochopitelně relé samo od sebe neudělá, pročež jsem to řešila použitím resetovacího obvodu 7712 (není to překlep - je to 12V reset, nikoliv stabilizátor!), který zároveň zajistil zpoždění při přechodu zpět na zdroj. Relé navíc musí být rychlé a je vhodné za něj umístit nějakou větší kapacitu. Nicméně po zkušenostech s tímto řešením jej nemohu příliš doporučit.

[gtz]

Takže popořadě pane/paní

toto přes 7805

Proč, 7805 dá stabilních 5V z baterky a není problém něco podobného s nějakým 2N udělat pro 12V.

12V se použije přímo, disku je upřímně jedno

Disku není upřímně jedno zda jede na 10V nebo na 12V, disk chce už od minulosti svoje tedy +- 10%. A setkal jsem se s tím, že disk měl na 11V problémy.

LM2576-5.0

je pro toto zálohování až moc zbytečně složité. V jednoduchosti je síla. měl jsem LM2576-5.0 na nějakém měniči pro kontrolu otvírání dveří a byls tím celkem problém.

sehnat relé

Proboha proč tam cpát relé, jak jsem již psal copak není zcela jednodušší udělat něco na způsob on-line UPS, kdy je celý systém napájen z baterky přes nějaký měnič/IO apod.?

[Jendа]

Řešit toto přes 7805 je zvěrstvo!!!

I s těma dvě lithiovkama v sérii, jak psal původně? Tam mi to přijde v pohodě - máš to z nějakých 7 V na 5 V. Spínaný zdroj podle mě o moc vyšší účinnost mít nebude.

[gtz]

Mně připadá, že lidé místo zcela jednoduchého řešení dávají všude spínáné měniče, které mají dalších spoustu věcí na rozchození. Nechápu proč bych měl sakra někde hledat cívky, super-rychlé Schotkyho diody, abych udělal 2 obyčejné stab. napětí. Jistě cívky, kondenzátory, diody lze získat někde na vrakálu ze starých zdrojů.

Klidně se dá použít po malé úpravě toto. Jistě lze použít nějakou LT-1302, ale sám nevím proč bych to tam cpal.

Záleží vždy na dané aplikaci jaký zdroj můžeme použít.

Když si pisatelka neumí nic přečíst o nárocích disků tak je to těžké, ale určitě bych disk neprovozoval na 10 nebo na 13V.

[Jendа]

Klidně se dá použít po malé úpravě toto.

Z toho zdroje poleze tak 15 voltů. Jak dlouho se asi bude nabíjet tímto napětím autobaterka přes odpor 220 Ω? :) A nebo se naopak bude přebíjet, což je taky výhra…

[gtz]

Bral jsem to jen jako inspiraci, autobaterku bych v tomto případě určitě nepoužil. No když jsem se díval na nějaké ty udržovače baterek tak by ses divil co oni tam jsou schopni nacpat (dokonce jsem v jednom takovém přístroji viděl jen jeden nějaký odpor a jednu žárovku, přes kterou se to udržovalo).

Však proto jsem psal po malé úpravě

[Dreit]

Přesně tak jsem to myslel, hezky za sebou

[Jendа]

Kdo je z Prahy, může zkusit BrmLab, údajně se tam daly koupit i za 800,-

Podražily, momentálně stojí litr (nákupka z Farnellu 940 včetně daní a poštovného). Ale zkusil bych Raspishop, tam je za 900, ale pro jistotu zase není skladem.

Já nějakou dobu používal nabíječku od mobilu a krásný 5V/2A zdroj, který jsem koupil mám pocit v Penny za 200Kč (přibaleno u 5V/2A zdroje do autozapalovače).

Hlavně pokud tam máte žravé USB zařízení (SDR, GPRS, externí disk), tak to normálně ještě jedním káblem připojte napřímo. V plošňáku to potká tenké traces a polyfuse.

[dad]

dik za info.

Ja u conrada videl (asi na nemeckych strankach) tu Pi-Face kartu, no proste pro zacatecniky na experimenty. Chci to koupit u nich, protoze mi daj tech 500 kc.

Jeste mam otazku k programovani. Vsude kam se podivam, tak jsou priklady pouze v pythonu. Cekal bych , ze hodne bude v Cecku. Je to nejaka moda, nebo to ma nejake prakticke duvody?

Jeste jednou dik za ty odkazy na ty projekty, to je presne ono, co jsem potreboval.

[gtz]

není zač, já jsem se na to programování až tak moc nedíval, python je možná na tyto případy vhodnější, je pro něj více věcí. Jistě binárka bude rychlejší, ale vývoj myslím bude rychlejší přes python.

Pokud jste myslel PiFace tedy ten expandér tak to je celkem hezká hračka, taky jsem o ní kdysi uvažoval.

[david]

ja na raspi-ho pisu programky v c [ovladani gpio], s pythonem nejsem dobrej kamarad. pak pouzivam tuto knihovu: https://github.com/alanbarr/RaspberryPi-GPIO

[gtz]

PiFACE, zde jsou už hotové celkem pěkné věci pro RPI

[Jendа]

Nemohl by si jen kratce sdelit. co pro zacatel koupit.

Raspberry .

Chtel bych s tim doma delat pres sit zvonky a otevirani dveri a podobne voloviny

To se zbastlí ze základní bižuterie (tranzistory, relé…).

mereni teploty treba

Chceš nějaký I2C teploměr, konkrétní nevím.

tedy jaky zakladni system, jestli si koupt tu kartu uz s tim debianem a pod.

Karty se systémem se prodávají asi tak 4x dráž. To je docela dost za jedno dd, že? :)

[gtz]

I2C teploměr

už jsem mu odpovídal na to, že není problém připojit DS18XXX přes I2C přímo na GPIO (akorát se musí laborovat s tím odporem,já jsem zkoušel 3 čidla z toho 2 na 5m kusu coaxu a nějak to šlo).

tak 4x dráž

však jsem mu psal, že kartu s 2GB/1GB jistě má někde doma a udělat dd je taky v pohodě. No v GM tuším mají kartu za něco kolem 400.- což není zase tak špatná cena na to, že je to na 4GB.

základní bižuterie

on měl na mysli ten PiFace třeba tento piface

[Jendа]

No v GM tuším mají kartu za něco kolem 400.- což není zase tak špatná cena na to, že je to na 4GB.

Vždyť říkám, (skoro) čtyřnásobek. Normální obchody ji mají za 125, 102 atd.

[gtz]

a doplním jen, že těch 36$ za to Piface je slušná cena, cena součástek a relátek vychází podobně (pokud by to musel kupovat).

[Jindra]

berryboot, o hodne jednodussi http://www.berryterminal.com/doku.php/berryboot

[Dreit]

Ha, ten už jsem taky někde viděl