Portál AbcLinuxu, 2. května 2025 07:20
Instalace Debianu na starém Macbooku
16.2.2017 21:16
| Přečteno: 1259×
| Linux
| poslední úprava: 16.2.2017 21:16
Před časem jsem se už poněkud naštval při zjištění, že na svůj Macbook nemůžu nainstalovat některé novější aplikace, tak jsem se rozhodl, že si pořídím novější systém.
Situace a motivace
Můj Macbook je poněkud starší model Macbook White 3,1. Je to model z roku 2007, pořízený v lednu 2008. Od té doby sloužil vcelku bez problémů. V posledních 2 letech ho dohnalo stáří. Prošoupal se kablík do displeje (oprava cca 1000 Kč), koupil jsem novou baterii (neorig asi 1800 Kč, originální se shání špatně a poštovné je drahé) a začala blbnout nabíječka. Z toho posledního ovšem podezřívám nenechavé dítě a trochu slin.
Na mém Macbooku běžel systém 10.6 (Snow Leopard). Ještě by tam fungoval 10.7 (Lion), který se mimochodem ještě stále dá objednat za 20 dolarů. O tom, jak je to dávná historie se udělejte představu podle data vydání - 10.6 vyšel v srpnu 2009, 10.7 potom v červenci 2011, aby byl nahrazen verzí 10.8 v červenci 2012. Vyšší verze by šly nainstalovat pomocí různých hacků, ale ne vše by fungovalo správně (ostatně i ve verzi 10.6 byly problémy, například s kamerkou). Mimochodem, poslední placená verze byla 10.8, novější verze už jsou zdarma v AppStoru, jenom je musíte nainstalovat včas, než je Apple stáhne z obchodu. Samozřejmě s každou novou verzí se posune čára, pod kterou Apple nepodporuje starší modely.
Systém sice funguje pořád dobře, ale některé aplikace nepodporují tak starou verzi systému, třeba novější Javu nenainstalujete. Posun na verzi 10.7 by sice situaci vylepšil, ale asi jenom na krátkou dobu, pak bych řešeil stejný problém.
Před instalací Linuxu
Před přechodem na Linux je dobré si rozmyslet, jaká data chceme z původního systému přenést. Některé aplikace používají proprietární formáty ke skladování dat, které se dost špatně zpracovávají bez běžícího systému Mac OS. Je třeba na to myslet ještě před instalací nového systému. Já jsem měl výhodu, že jsem instaloval na nový disk, takže můžu prohodit disky a nabootovat znovu Mac OS.
Například aplikace (Apple) Mail používá nestandarní formát, kdy každá zpráva je v jednom souboru, který na začátku obsahuje jakési číslo a na konci jakési XML. Nenašel jsem způsob, jak ho importovat do Linuxu (pominu-li psaní vlastní utility ). Stejně se dá říct, že iWorks (Office od Apple) má nestandardní formáty, ale dají se exportovat do MS Wordu. Potom je spousta aplikací od různých vývojářů a není jisté, jestli se podaří najít vhodný způsob, jak data přetáhnout do Linuxu.
Taky je dobré zamyslet se nad exportem uložených hesel. Hromadně exportovat nejdou. Existuje nějaký hack, který ale stejně vyžaduje klik pro každé heslo. Docela otrava. Výsledkem je nepříliš přehledný textový soubor.
Příprava na instalací
Pročetl jsem spoustu článků o instalaci Linuxu a Debianu na Macbooky. Většina z nich byla staršího data (většinou přes 5 let). Debianí Wiki má dobré informace, ale bohužel není z ní poznat, co je aktuální. Připravoval jsem na různé problémy, ale nakonec se ukázalo, že zbytečně.
Samozřejmostí je záloha dat. Trvala docela dlouho, nejspíš kvůli rychlosti externího disku. Navíc je Mac OS přeborník ve vyrábění spousty malých souborů, myslím, že jenom v mém v domácím adresáři jich bylo přes 100 000.
Instalace
K instalaci jsem si připravil bootovatelný USB flash disk. Na stránkách Debianu je jednoduchý návod pro Linux a složité návody pro Windows a Mac OS. Naštěstí mi síťový disk běží taky na Linuxu, takže příprava byla hodně přímočará.
Potom jsem MacBook vypnul a prohodil disky. Koupil jsem SSD Corsair MX300 ve velikosti 275 GB. Asi by šel použít skoro každý, ale tenhle byl jediný, o kterém jsem se dočetl, že určitě je kompatibilní (řadič je SATA I) a zároveň šel sehnat za rozumnou cenu (v CZC měli skladem, asi týden poté, co jsem koupil se změnil status na "Na objednání" a zároveň zlevnil asi o stovku).
Následovala standardní instalace Debianu. Jediné odchylky, co jsem zaznamenal byly, že při dělení disku přibyl 512MB oddíl na začátku (asi kvůli EFI) a chtělo to po mně firmware pro čip na wifi (b43/ucode11.fw). Jednodušší ovšem je nainstalovat ten firmware až potom, na debianní wiki je to pěkně popsané, akce asi na 2 minuty. Trochu jsem váhal, když mi instalátor nabídl na systém 10 GB, což mi přišlo málo. Mac OS používal asi 30 GB, ale nakonec mám ještě 3 GB volného místa.
Po rebootu by už měl naběhnout linux. Není potřeba žádných dodatečných akcí, které popisují starší články. U mě se to drobet zadrhlo, ale po dalším restartu už to bylo v pořádku.
Po instalaci
Na novém Linuxu je třeba si nastavit věci tak, aby se s ním pohodlně dělalo. Jelikož jsem Linux dlouho na desktopu neměl, tak jsem nevěděl, jaké prostředí zvolit. Postupně jsem vyzkoušel všechny a nakonec zakotvil u KDE. Gnome mi přišlo horší, některé verze dokonce nepoužitelné (napodobovaly vzhled Mac OS, ale vývojáři nějak zapoměli, že to lidi budou chtít používat).
Postupně se teď prokousávám různým nastavením. Kvůli staré poště musím ještě jednou přebootovat do Mac OS.
Co mi opravdu v Linuxu nevyhovuje, je rozložení klávesnice. Měl jsem svoje vlastní rozložení, kde byly speciální znay na stejných místech jako na anglické klávesnici, ale na české je to jinak a pořád tápu, jak napsat jednoduché znaky jako závorka nebo dvojtečka (mám anglickou klávesnici bez přelepek). Na Mac OS jsem na to našel aplikaci, na Linux zatím ne. Budu to muset napsat ručne do konfiguráku.
Zajímavé je, že v Mac OS jde naklikat prohození kláves Ctrl, CapsLock atd. V Linuxu to taky jde, ale ve Windows jsem to zatím nenašel (v práci trpím).
Nefunguje mi kamera nad displejem, což není žádná škoda, protože videohovory se dnes dělají spíš z telefonu. Ostatně ani na původním systému to nefungovalo moc dobře.
Ještě si nejsem jistý funkčností bluetooth, moc ho na počítači nepoužívám.
Zjistil jsem, že touchpad umí rozeznat 3 prsty. V systému Mac OS 10.6 fungovaly jenom 2.
Porovnání starého a nového
Mac OS s špatně porovnává s Linuxem, protože Linux je dost různorodý. Zkusím tedy porovnat s mým aktuálním nastavením KDE.
Nový systém nabootuje za 35s (od stisknutí tlačítka). Mac OS bootoval celou věčnost, možná i přes 2 minuty. Můj stařičký počítač s Celeronem na 400 MHz nabootoval za 1 minutu (pravda, s jádrem na míru). Tady je rozhodně lepší Linux.
Grafické provedení uživatelského rozhraní má Mac OS líbivější. Vyhovovalo mi. KDE se snaží, ale na Mac OS pořád nemá.
Ovládání z klávesnice mi víc sedlo na Mac OS, a to z jednoho důvodu -- v Mac OS jsou klávesové zkratky konzistentní a skvěle skloubené pro 2 typy činností - klikání v GUI a příkazovou řádku. Tam kde se běžně v grafickém prostředí (jak ve Windows, tak v Linuxu) používá ve zkratce klávesa Ctrl (např. Ctrl-v, Ctrl-c), používá Mac OS klávesu Cmd (obdoba Windowsí klávesy). Tím pádem pro terminál zůstala volná klávesa Ctrl, která tam funguje jak jsme zvyklí z Linuxu a navíc tam fungují i zkratky s Cmd. Navíc mi v Mac OS fungovaly i "Emacsové" zkratky Ctrl-a, Ctrl-e, Ctrl-k.
Nastavení aplikací je v Mac OS slabé. Obecně Steve ví nejlíp, jak to má vypadat a když už nějaké nastavení musí být, tak mi přijde, že to nemám úplně pod kontrolou. Týká se to hlavně aplikací od Apple, ale i jiní vývojáři tento zvyk přejímají. Tady Linux vede o několik řádů.
V otázce výměny a konverze dat si neodpustím rýpnutí do Apple. Většinou někdo (třeba Steve) vymyslí nějakou skvělou vlastnost a inženýři to potom musejí naimplementovat. Ve výsledku je to docela složité, ale dají si tu práci a funguje to dobře ve většině případů. Často se musí odchýlit od zavedených standardů. Pokud to člověk potřebuje použít malinko jinak, často tvrdě narazí a nejde to. Viz například výše zmíněné skladování zpráv v aplikaci Mail. Podle některých blogů tento formát aplikace nedovedla zpětně naimportovat (např. z jiného počítače). Nedivil bych se, kdyby iPhony fungovaly na Applím routeru rychleji, než telefony s Androidem.
Na druhou stranu, docela mě příjemně překvapilo masivní používání databáze SQLite3. Většinou by z toho po chvilce studia šla vylámat data. Stejně tak má Apple konzistentní formát na konfiguráky. Je to vlastně jednoduché XML, někdy nějak binárně zakódované. Pro většinu aplikací je to asi kanón na vrabce, ale asi k tomu mají napsanou knihovnu, takže je to jednodušší, než si psát vlastní wrapper pro jednodušší formát.
Závěr
Získal jsem nový systém, jsem s ním spokojen. Prodloužil jsem tak morální životnost svého MacBooku a doufám, že neklekne železo.
Tiskni
Sdílej:
Komentáře
Vložit další komentář
16.2.2017 21:54
saly | skóre: 23
| blog:
odi_et_amo
Re: Instalace Debianu na starém Macbooku
16.2.2017 22:18
Fluttershy, yay! | skóre: 93
| blog:
Re: Instalace Debianu na starém Macbooku
16.2.2017 22:38
afgs
Re: Instalace Debianu na starém Macbooku
17.2.2017 06:51
corwin78 | skóre: 10
| Ostrava
Re: Instalace Debianu na starém Macbooku
Založit nové vlákno •
Nahoru
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.