Portál AbcLinuxu, 1. května 2025 19:00
Například ovládání oken bylo kdysi pár drátků a elektromotor, takže hledání závady se dalo provést jen s obyčejným voltmetrem.Ovládání oken byla kdysi klička :-P. Hledání závady pak spočívalo v rozebrání dveří a vytáhnutí zapadlého skla, popřípadě koupení nové kličky
Nevím, co si mám myslet o nesmyslném sledování exhalací CO2, když to je docela neškodný plyn, jehož vliv na atmosféru je docela malý ve srovnání například s vodní parou. Navíc CO2 je dobře odbouratelný (zelené rostlinky), což se o oxidech dusíku nedá říct.Co je toto za kvák? Nespočetně větší množství vodní páry se dostane do atmosféry vypařením vody z oceánů či sublimací z ledovců než kolik se ho tam dostane spálením vodíku z uhlovodíkových paliv. Navíc vodní pára kondenzuje do podoby mraků a většinou zase padá zpět na zem, nezůstává v atmosféře. Z tohoto pohledu je vodní pára neškodná.
A ano CO2 je odbouratelný, ale to by se nesměla valná většina plochy kácet a dělat se na nich pole nebo je rovnou zastavět. Kdy až taková dálnice vede lesem? Nebo když je ve městech vysazeno dostatečné množství zeleně aby požralo většinu nafoukaných škodlivin?
Opravdový boom počítačů nastal až po tom, co IBM přišlo s myšlenkou standardizovaných a záměnných komponent.IBM s něčím přišlo asi tak jako Bill Gates vymyslel internet. Sběrnice a zaměnitelné komponenty se používaly už mnohem dříve u 8-bitových počítačů, viz S-100 a důvodem byla cena samotných komponent. Než nadupaný mikropočítač bylo jednodušší prodat osekanou kraksnu s mikroprocesorem a sériovým portem jako výstupem za minimální peníze (což i v té době bylo docela dost) s tím že si zákazník dokoupí a nasadí ostatní komponenty až na ně bude mít peníze. Prostě se válčilo o co nejmenší cenu počítače samotného. IBM prostě koncept zkopírovalo a až se IBM PC stalo úspěšným jednoduše standardizovalo a vydrželo až do dnešního dne. Jenže v biznisu je tohle nechtěné. Komponenty musí být co nejvíce nezaměnitelné aby se daly vázat s výrobcem. Jak by asi byl úspěšný Apple kdyby se komponenty od jeho krámů daly koupit od výrobců třetích stran a bez problémů provozovat?
Jinak celý zápisek mi přijde tak trochu mimo mísu. Automobilový průmysl se tomu říká, protože cílem je v něm vydělat co největší balík, ne dostat národ na kola nebo bůh ví co. Sleduje se v něm životní cyklus produktu, tedy vyvinout, vyrobit, prodat, pár roků posloužit, sešrotovat, vyvinout nový produkt, atd.
autor to myslel obecně, globálně, zatímco ty myslíš ekofanaticky. On měl na mysli to podivné bazírování na emisích CO2, který má údajně mít nějaký děsivý vliv na skleníkové oteplování. Ovšem skleníkový efekt má celá řada věcí na které naše snažení nemá žádný vliv. Například ta vodní pára. Autor neměl na mysli vodní páru vzniklou ze spálení uhlovodíků ale vodní páru obecně. A pokud jde o CO2, to co za roky omezování a s tím spojených potíží ušetříme, to nám nějaká sopka pokazí za pár minut. A vůbec nic s tím nenaděláme. A nejspíš je to úplně jedno, protože planeta se musela s takovými obrovskými zdroji CO2 potýkat zcela běžně a jak je vidět, pořád fungujeJenže emise skleníkových plynů v důsledku naší činnosti prostě pořád stoupají. Dnes má téměř každý obyvatel vlastní osobní povoz a to co před sto lety zastalo kolo a forman s koňma dnes zastane 1.5L (a více) spalující uhlík ve vysokých otáčkách a naložený dvacetitunový tirák co pálí naftu jak čtvery kamna škrábajíce se někde do kopce. Ne nadarmo ve centrech velkých měst nemají v případě smogové situace šroty bez LPG absolutně co dělat. A to nikde nevybouchla žádá sopka.
Pro odbourání CO2 stačí aby rostlo dostatečné množství rostlin.
Prostě když to tak vemu, zdá se mi, že CO2 je ten nejmenší problém.Ale ano, v tomto souhlasím. Osobně mi nejvíc vadí smog, tj. nanočástice a NOx.
Na světě nejsou jen stromy a lesy.A ostatní typy porostu mají větší schopnost akumulace?
Ale pro osobní auta, aspoň v době jakž takž normální, tedy 70 a 80 léta, žádné omezování nebylo.Nemluvím o regulaci, ale neříkej mi (jako pamětník) že bylo standardní, že ráno se zvedly veškeré přilehlé vsi, každý naskákal do vlastní škodárny či žigulu a razil směr práce tak že se ucpalo centrum a odpoledne zas to samé při cestě zpět. A nebo že bylo normální že přišla neděle, hurá lidi obsadili parkoviště u Prioru a večer zneprůjezdnili výpadovku když se vraceli všichni najednou zpět.
Většina lidí dělala v zemědělství
O jaké zemi to mluvíme? I v Polsku, které se v tomto ohledu silně vymykalo i z východoevropských poměrů, pracovalo v zemědělství asi 37 procent ekonomicky aktivního obyvatelstva. V ČSSR to bylo přibližně sedm procent.
Ale jinak souhlasím, dojíždění autem do práce bylo o dost méně časté než dnes.
Jenze neresis, ze vetsina tech stromu se zase biologicky rozlozi a vznikne z nich CO2.Tím „zalesnit“ jsem právě myslel „vysadit a nechat zalesněné“.
Predstava, ze za par desitek let dokazeme totez, co trvalo prirode desitky milionu let, je z rise scifi.Přírodní vs řízený reaktor
Ovšem skleníkový efekt má celá řada věcí na které naše snažení nemá žádný vliv. Například ta vodní pára.Pises hezky, ale bohuzel tomu nerozumis. Kolik strawmanu je mozno vecpat do jednoho prispevku? Vodni para je, jak psal spravne Grunt, feedback, nikoli forcing. CO2 samozrejme ma desivy vliv na globalni oteplovani, jen si to lide nechteji pripustit. Vase vnoucata vam automobilistum pekne podekuji. A zalesnovani pomuze jen tezko, protoze to vaze uhlik jen na omezenou dobu. Dobrou a levnou (energeticky) metodu jak vazat uhlik nezname, a nejspis neexistuje. Uz proto, ze ze podle 2. vety termodynamicke nejaky odpad musi vzniknout, a patrne jim je prave to CO2. Jedina rozumna moznost do budoucna je prestat spalovat tolik fosilnich paliv. Zeme to samozrejme vsechno prezije, ale to jeste neznamena, ze se lide budou mit fajn.
A zalesnovani pomuze jen tezko, protoze to vaze uhlik jen na omezenou dobu.Chlorofil CO2 váže? Já myslel že ho mění zase zpět na kyslík fotosyntézou. Pro rostliny je CO2 společně se slunečním svitem úplně to samé co pro živočichy (člověka) kyslík alias postavte dálnici uprostřed lesa, stromy vám poděkují (vyšší koncentrace CO2 v testovací atmosféře (skleník) podporuje růst rostlinstva). To je IMHO nejúčinnější a nejméně nákladný způsob jak se zbavit přemíry CO2 v ovzduší. Akorát kolem každé dálnice by musel být vysazený deštný prales aby to co produkujeme stíhal zase vyrovnávat.
Jedina rozumna moznost do budoucna je prestat spalovat tolik fosilnich paliv.Nebo přejít na vodík. Téměř u něj jsme.
Chlorofil CO2 váže? Já myslel že ho mění zase zpět na kyslík fotosyntézou.
Fotosyntéza ale není transmutace, takže se ten uhlík neztratí jen tak beze stopy, ale někam se uloží. A odtud se později většinou zase uvolní ve formě CO₂, např. když se ta rostlina spálí nebo když ji nějaký živočich sežere a stráví (což je vlastně svým způsobem taky spálení).
Problém je v tom, že při vzniku fosilních paliv velké množství uhlíku doslova zmizelo z povrchu Země. My ho teď při jejich spalování vracíme do oběhu.
Problém je v tom, že při vzniku fosilních paliv velké množství uhlíku doslova zmizelo z povrchu Země. My ho teď při jejich spalování vracíme do oběhu.Takže se shodneme na tom, že někdy v minulosti bylo v oběhu mnohem víc uhlíku a tak nějak to ničemu nevadilo.
Chlorofilje hlavne predurcen ke smrti, protoze to jednou prezene a natahne brka. Omlouvam se, proste mi to nedalo...
A pak se v automobilkách diví, že mladí lidi na auta kašlou (link).A ještě se vyjádřím k tomuhle: Je to pro mně celkem překvapením, protože pozoruju že kdo nemá v mém okolí auto jako by ani nebyl, ale možná na tom něco bude. Pokusím se sepsat proč z mého pohledu:
já mám na to trochu jiný pohled, žiju na venkově a tady se bez vozidla fakt žít nedá, takže si lidi pořizují řidičák jak nejdřív to jde.Tady je to stejné. Proto je možná moje vidění zkresleno a prostě to nevnímám. A čím větší díra o to větší potřeba nějakého povozu. Toho jsem si vědom. Ale třeba je v celkovém měřítku možné že ta potřeba aut prostě klesá. Nevím. Jak říkám. Já to nevnímám.
Auta jsou v důsledku toho že se vyrábí průmyslově velmi levná. Hromadná výroba a velká unifikace umožňuje vyrábět auta za přijatelnou cenu.Vyrábět jo, ale ne prodávat. Přijatelná cena pár roků po škole se pohybuje v desítkách tisíc. Která auta začínají v řádek desetitisíců? I ty největší šroty typu Hyundai i10, Peugeot 206 začínají na cenách přes 200k. Doporučuju srovnat užitou hodnotu takového Trabiho a tohoto převažače přítelkyně s jejím nákupem. Za ty peníze se prostě vyplatí koupit nějakou motorku (což se taky děje) a rozflákat se s ní na nejbližší křižovatce.
A proč by si člověk s čerstvým řidičákem, v 18 letech měl kupovat "pořádné" auto? Já měl jako první, když teda nepočítám rodinnou Škodu 105, opravdu moje auto, Trabanta asi za 4 tisíce. Moc rád na něj vzpomínám, bylo to fajn vozítko.Pak tedy otázka nač si hned po škole či prostě do doby než má člověk rodinu pořizovat auto? Mobility se dá dosáhnout i jinak než utracením stovek tisíc za nejlevnější krám. „Pořádné“ by mělo v tom smyslu aby se vyloženě nerozpadalo a částka za údržbu nepřesáhla vlastní hodnotu vozu a taky v tom smyslu aby mělo nějakou užitou hodnotu. Hodně štěstí při hledání.
Náprava byla práce na dvě odpoledne, šlo by to za jedno ale proč se namáhat. Brzdy jsem udělal při sezonním měnění kol, celkem to obnáší asi 10 šroubů. Žádné speciální nářadí. Kdysi jsem si i gumy přezul ale na litých kolech to bez techniky jde špatně a zas to jednou za pár let tolik nestojí.A montuješ to na polňačce za barákem.
Ustájení je dobré. jenže ve velkých městech se bez toho musí obejít většina aut a taky to jde.Těžko říct ale mám možnost srovnávat dvě Fábie, jedna firemní neustále trčící v mrazu a dešti a jednu soukromou garážovanou a vím jak vypadají po letech provozu. Tady je to tradice nechávat ulice zacpané po krajnici domácími transportéry s tím že z vrátnice se udělá posezení či jinak se využije a taky bych za to dával odpovídající tresty.
Nikdy jsem neměl pocit že dělám řidiče svému okolí. Že vozím svou rodinu nepočítám. Do práce vytěžujem, střídáme čtyři auta.Prostě jiné zkušenosti.
Přijatelná cena pár roků po škole se pohybuje v desítkách tisíc. Která auta začínají v řádek desetitisíců? I ty největší šroty typu Hyundai i10, Peugeot 206 začínají na cenách přes 200k.
Kupovat si první auto nové mi připadá holý nerozum. První auto člověk zničí; pokud ho rovnou nenabourá, tak ho zničí způsobem jízdy. Kupovat si nové auto má IMHO smysl až poté, co se člověk trochu "vyjezdí" a přestane blbnout. Pak teprve má pro něj přínos, že nezdědí žádné kostlivce ve skříni a kromě výrobních vad se potýká jen s tím, čeho se na autě dopustil on sám.
Trabanta asi za 4 tisíceBal bych se do toho sednout. Az pak clovek bude lezet v nemocnici a nebude vedet, jestli nekdy znovu bude chodit, prislo by mu to jako hloupa uspora na nespravnem miste. Neco jako setrit na revizich komina. Auto bych uplatnil zejmena na prevoz veci pri nakupech, stehovani apod. Prvni castecne resi sluzby typu iTesco. Objednam 15x6 ks Dobre vody, neperlive, 2l, a o tahani tezkych veci mam na chvili vystarano. Na druhe se daji najmout stehovaci, coz taky nevychazi tak draze. Jezdeni MHD me obcas stve stejne jako kohokoliv jineho (cekani, smrad), ale auto jsem zvazoval nekolikrat a pokazde to zamitl. Kladl bych duraz v prvni rade na bezpecnost, takze koupit si nejlevnejsi ojetinu z bazaru by nepripadalo v uvahu, ale zaroven bych si dvakrat rozmyslel, kolik se mi za to chce utratit. Pak budu resit udrzbu, parkovani a podobne. Na vyhnuti se MHD jsem zvazoval nejaky skutr, ale zase: zrovna po trase, kde bych jezdil, je skutr fakt o drzku, a v desti/zime by to taky asi nebyl kdovijaky pozitek.
Bal bych se do toho sednout.Proč?
Na vyhnuti se MHD jsem zvazoval nejaky skutr, ale zase: zrovna po trase, kde bych jezdil, je skutr fakt o drzku, a v desti/zime by to taky asi nebyl kdovijaky pozitek.Musíš najít nějakou alternativu. Polňačku, cyklostezku, aspol. I když budeš jezdit od jara do podzimu, ušetříš a neprohloupíš.
Proč?Odpoved je vzhledem ke zbytku komentare zjevna.
Musíš najít nějakou alternativu. Polňačku, cyklostezku, aspol.Ehm. A to usuzujes z toho, ze MHD typicky jezdi v mistech, kde lze jako alternativu pouzit polnacku? A nebo ze se skutrem muzu jezdit po cyklostezce, ktera vede po chodniku?
I když budeš jezdit od jara do podzimu, ušetříš a neprohloupíš.Kdyz vis, ze usetrim, muzes mi upresnit, jake mam naklady za MHD? Sam to vlastne nevim. Diky!
Bal bych se do toho sednout.Až ti tohle za nějakých třicet let někdo řekne o dnešních autech, tak si vzpomeň
Co je zase na skútru nebezpečného?...
Objednam 15x6 ks Dobre vody, neperlive, 2lJsem netušil, že itesco zaváží i mimo civilizaci, kde ještě nemají doma zavedenou pitnou vodu z trubky, ani dostupné filtry, pokud je trubková hnusná.
žiju na venkově a tady se bez vozidla fakt žít nedáTo Grunt taky a proto má Babettu, že.
protože pozoruju že kdo nemá v mém okolí auto jako by ani nebylTo tady není. Občas si lidi myslí, že jezdím na kole, protože nemám na auto nebo na autobus (a netuší, že kolo vyjde skoro stejně draho jako autobus nebo vlak -- jezdím za 1 Kč/km), ale jinak mě mají prostě za magora. Za „normální“ se považuje spíš jezdit sockou než autem.
Auta jsou prostě v důsledku toho že se vyrábí v rámci průmyslu drahá.To je relativní, nepotřebuješ auto za půl mega, podle mě se dá jezdit s ojetinou za 10k + 15k za nutné opravy po pořízení, ale nerozumím tomu.
To je relativní, nepotřebuješ auto za půl mega, podle mě se dá jezdit s ojetinou za 10k + 15k za nutné opravy po pořízení, ale nerozumím tomu.Dá se, když to klapne. Nebo taky můžeš pořídit za 90k, abys měl slušnější auto a nebál se, že se ti každou chvíli rozsype, a během prvního roku do něj vrazit dalších 90k, protože to stejně tak úplně neklaplo.
Na takové padesátce jezdím do práce já a jde to úplně v pohodě (akorát mám větší kola).A bez kapotáže samozřejmě.
Akorát tě nesmí smahnout zmrd v bavoráku, který valí kilo po městě protože na to má. Pak z tebe zbude jen další pruh na přechodu :-/Stalo se na Velikonce tady. Ani nemusíš být na jedné cestě. Proti tomu moc nejde bojovat jinak než prostě lehká vozidla a cyklisty vyčlenit ze společné cesty určené pro automobily.
Nakonec by se objevily firmy, které by dodávaly alternativní SW, nejdřív asi pro infoteinment, ale později by si jistě troufli i na řídící jednotky motoru.Na infotaiment by bylo úplně nejlepší open-source. Výrobce by dal základ v GPL někde na git a nechal lidi, ať si to upravěj, jak chtějí... Prořídící jednotku motoru si to moc představit nedokážu... (BTW, prý existuje prakticky jen jediná řídící jednotka tuším od BOSHe kterou si automobilky jenom po svém "naprogramují" -- tj. nastaví koeficienty...)
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.