Portál AbcLinuxu, 24. října 2026 15:38
Jestli byl naivní, nebo ne je zcela nepodstatné. Zodpovědný za to byl, takže by za to měl jít taky bručet a škodu zalepit.
Pokud například babička neuváženě rozdá svůj majetek potomkům, a oni se ji odmění vyhozením z "jejího" domu, tak je to prostě nevděk.
Ano. Je. Ale za blbost se platí. Jaké potomky si vychovala, takové je má. V minulosti to chodívalo tak, že to dávali takovým potomkům sežrat sousedé. Takže pak měli jen dvě možnosti. Srovnat krok, nebo se odstěhovat.
Víš co je to exemplární příklad? Ano. Uzavřeme to větou: Za blbost se platí. Tohle ponaučení má v konečném důsledku mnohem silnější efekt, než naivní představa, že se domůžeš spravedlnosti soudní cestou.
A mimochodem. Podvod je podvod, a krádež krádeží. Pokud byl nějaký dar vylákán podvodem, pak má samozřejmě podvedený automaticky nárok na jeho vrácení. Ale tady se bavíme o darovací smlouvě, která by měla obsahovat i body, jimiž je zcela jasně stanoveno co se má dít, když obdarovaná strana podmínky daru nesplní. Pokud v té smlouvě nic takového není, tak smolík pacholík.
Nelze přeci automaticky spoléhat na to, že lze dělat podobné hovadiny bez rizika. Pokud já dávám nějaký dar, činím tak s plným vědomím toho, že s ním obdarovaný naloží dle vlastní vůle, pokud není podmínkami stanoveno jinak. A samozřejmě si dobře rozmýšlím komu co dám.
A tak mě dost vytáčí, když někdo s využitím takového daru otálí pro případ, že bych ho chtěl vracet. Protože jsem ho dal proto, aby se využil a ne aby se válely prachy někde ma účtu. Ostatně to je také důvod proč preferují materiální dary s konkrétním využitím.
Tobě uniká fakt, že ty paragrafy nepovažuji za správné? Asi jo, poněvadž jinak by sis uvědomil, jaký nesmysl jsi právě napsal. Ale chápu, že sis toho v tom rozrušení nevšiml.
Mi je úplně fuk co si myslíš. Pokud někoho hodláš svými "dary" vydírat, jako to dělávala moje máti, tak si to dělej. Na mne to zkusila jen jednou a tím jsme mezi sebou s "dary" skončili.
Já jsem syn svého otce. A ten když někomu něco dal, tak mu to prostě dal a nikdy víc už se k tomu nevracel. Takže jsem dost alergický na vychcánky, co ty své "dary" dávají nejenom s nějakou podmínkou ale také očekáváním.
Víš co je oser? Daruješ prachy. Nic nechceš. Zcela jasně to obdarovanému to deklaruješ. A on ti pak pošle poděkování, za které zaplatíš prachy taky tomuhle zkorumpovanému státu jen proto, že má obdarovaný v názvu slovo "institut".
OK. V takovém případě mám podle téhle logiky nárok požadovat vrácení pozemků, na kterých dnes stojí bývalá NHKG, protože je můj děda daroval Československému státu v dobré víře. A nejenom že to nebylo až tak úplně dobrovolně, žádného vděku se nedočkal, navíc je ten chcípák Zeman zašmelil hindusákům.
Ok, no, můžeš to zkusit, ale určitě víš, že zákony neplatí retroaktivně.
Zkusit to nemůžu, protože jediný doklad co k tomu byl, otec nejspíš v posledním stádiu své existence prohnal skartovačkou. A kdybych ho neviděl na vlastní oči, tak bych tomu nevěřil. Vypadalo to jak stvrzenka z konzumu na 5 kilo brambor. Žádná čísla katastru. Nic takového.
Pochopil jsem to až poté co jsem se začal hrabat v genealogii. Jeden praděda co tam měl ty pole zemřel v roce 1953 a druhý v roce 1962. Děda zdědil pozemky, které už se prakticky nedaly vyměřit, protože tu stavbu socializmu začali stavět za války němci a komouši v tom pokračovali. Navíc děda věřil komoušům, že to skutečně bude pro blaho zdejšího lidu.
Takže ti vyplundrovali co se dalo a jejich dědicové se k tomu chovali jak kdyby to bylo jejich a né státu.
Psal jsi o dobrých mravech, ne? Tak nemel z cesty.
Omlouvám se za tu příkrost, ale s dobrými mravy je to tu na štíru přinejmenším od 30 leté války.
Ty buď v klidu Žako. Tobě bych nedaroval ani krev.
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.