Portál AbcLinuxu, 2. května 2025 01:49
Věčný otisk v písku
Tak to vypadá, že vzpomínky ať už jsou jakékoli, se nedají zničit.
Zrovna mi ve sluchátkách hraje Ironic od Alanis Morissette a stejně jako na tuhle písničku nikdy nezapomenu, tak nezapomenu na nic hezkého ani špatného co jsem prožil, když mám pocit, že je všechno špatně, vrací se hořké vzpomínky, když mám pocit štěstí všechno to špatné zapomínám, aby se to v nejbližší vhodné příležitosti vrátilo.
Být zamilován je to "nejhorší" co může člověka potkat, protože to s sebou přináší zážitky, které nezapomene, nikdy. Stejně jako krásné chvíle tak i ty na které bude vzpomínat jen s těžkým srdcem. Ty dvě zatracená slůvka "Miluji Tě" - pokud jsou opravdu myšlena vážně, ne jen jako fráze, jsou těmi nejkrásnějšími a zároveň i nejhorší zprávou, protože přináší obrovskou zodpovědnost k druhému člověku, a pokud adresát o čemkoli pochybuje měl by jít s pravdou ven, hned a bez okolků.
Proč o tom píšu, dostalo se mi podobného vyznání, ještě "závažnějším" způsobem a je to přesně to co cítím. Nevím co se to v posledních dnech děje, ale mám pocit marnivosti svého počínání, tak nějak prázdného života a tohle vyznání přineslo, spíš než cokoli jiného, jen zmatek a strach z odpovědnosti, už to zkrátka není jen hra, ale celkem vážná "záležitost".
Tiskni
Sdílej:
18.7.2006 12:05
vogo | skóre: 34
| blog: "Skládat papír"
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.