Tisková zprává – aneb jeden článek, různé weby, různí autoři (diskuse)

[Jakub Lucký]

Opisování z ČTK (nevím jestli v tomhle případě taky, ale nejspíš ano) je u líných českých novinářů bohužel běžný... A oni se u tohohle luxusního opisování často dost slušně seknou a způsobí slušný průser (kauza Miloš Topolovský) , jindy je to zase k popukání...

Bohužel nemám k dispozici moc přesných materiálů, bylo to na přednáškách Jiřího Zajíce a Barbory Osvaldové

Jen dodám jednu perličku, kterou si pamatuji aspoň trochu přesně: Pražské derby ovládli domácí

[Jakub Lucký]

s/běžný/běžný jev/

[pavlix]

Novinařinu zas tak nesleduju, o tom Topolovském jsem ani podrobnosti nevěděl.

[trekker.dk]

Jen dodám jednu perličku, kterou si pamatuji aspoň trochu přesně: Pražské derby ovládli domácí

Na tom není nic až tak zajímavého. Domácí tým je ten, na jehož hřišti se hraje.

[xkucf03]

Jenže tam není uvedeno, čí to hřiště bylo, takže ta slova jsou zbytečná a leda matoucí. Věta akorát říká, že se konalo, ale kdo ho vyhrál/ovládl tam chybí.

[Jakub Lucký]

Samozřejmě to smysl z této strany dává, nicméně pro drtivou většinu čtenářů ten titulek opravdu neříká výsledek... Nicméně to je spíš taková legrácka, reálné mediální fauly jsou zlo....

[trekker.dk]

nicméně pro drtivou většinu čtenářů ten titulek opravdu neříká výsledek...

No, jestliže nevíš, kdo byli domácí, pravděpodobně ten článek není cílen úplně na tebe. Řekl bych, že sportovní fanoušek pochopí hned.

[Jakub Lucký]

Ne všichni sportovní fanoušci ví, kde se zrovna hraje, zejména pokud je to Sparta/Slavia...

Myslím, že se shodneme na tom, že ten titulek není optimální a někomu může připadat humorný. Větší úlety (zejména mediální fauly) neuvádím, protože bych je nereprodukoval přesně...

[pavlix]

Mně připadá dost humorný, ale fakt je, že brzo pod titulkem se asi vše dozvíš :).

[Tomáš Heger (geckon)]

Pražské derby ovládli domácí

To mi připomnělo „česnekový paradox“:

Na trhu jednoznačně dominuje česnek dovážený z Číny. Český česnek, který je nesrovnatelně kvalitnější, lze sehnat snad jen na trhu.

[Filip Jirsák]

Vydávání tiskových zpráv v takřka nezměněné podobě je běžné, děje se to pořád. Ani si moc nedovedu představit, jak by vypadalo uvedení zdroje – to tam mají napsat „přišlo e-mailem“?

[Jakub Lucký]

Těch věcí, které se tam dají napsat je povícero. Např. odesílatel té tiskové zprávy, přímo ta tisková zpráva... Sice si to možná nebude moct každý ověřit, ale pozorný čtenář může zjistit, že všichni píší ze stejného zdroje, takže to asi nebude úplně nezaujaté, apod...

[pavlix]

Ani si moc nedovedu představit, jak by vypadalo uvedení zdroje – to tam mají napsat „přišlo e-mailem“?

Nedostatek představivosti vám, pane Jirsáku, vůbec nezávidím. Na to, jak může vypadat primitivní forma uvedení zdroje, doporučuju zkusit někdo otevřít klasické papírovné noviny.

to tam mají napsat „přišlo e-mailem“?

Nepletete si náhodou zdroj tiskové zprávy s pošťákem?

A jak se díváte na to, že několik webových portálů uvedlo jako autora zprávy tři různé fyzické osoby, každý web jen jednu. Mně to přijde jako obyčejný podvod.

[JS]

Na to, jak může vypadat primitivní forma uvedení zdroje, doporučuju zkusit někdo otevřít klasické papírovné noviny.

To se tolik zmenilo od doby tak pred 7 lety, kdy jsem je prestal cist? Clanky ted v novinach uvadeji zdroje? Cool - doufam, ze tahle novinka co nejdriv dorazi i na Internet.. (tedy, Wikipedie uz to zavedla, myslim komercni media)

[Filip Jirsák]

V klasických papírových novinách je to úplně stejné. Podepsaný je pod tím ten, kdo tu zprávu do novin nebo na web dal. Takže zbývá varianta zdroj zprávy uvést do textu. Tam by to ovšem musel dát autor tiskové zprávy (když se to jenom kopíruje), a to asi málokdo udělá. Za druhé jsou to klasicky jedno nebo dvouodstavcové zprávičky, kde na rozepisování se o zdroji není moc místa.

Mně by se taky líbilo, kdyby bylo jasné, že je to opsaná tisková zpráva od té a té firmy. Chápu ale, že se to už léta dělá takhle, takže na tom nevidím nic mimořádného. Navíc takovéhle jednoodstavcové zprávičky nepokládám za tak zásadní informace, abych se jimi dál zabýval.

[pavlix]

Asi jsem ze staré školy (ač ročník 86) a v novinách jsem zažil ještě nápisy typu "zdroj: ČTK".

Navíc takovéhle jednoodstavcové zprávičky nepokládám za tak zásadní informace, abych se jimi dál zabýval.

To je nadsázka nebo retardace?

[Filip Jirsák]

Nápisy typu „zdroj: ČTK“ najdete v novinách stále. Používají se tehdy, pokud je zdrojem ČTK. Pokud je zdrojem ten, o kom zprávička je, málokdy se jako zdroj uvádí. Laskavý čtenář si sám doplní, že zdrojem zprávičky o ICQ je výrobce ICQ.

Navíc takovéhle jednoodstavcové zprávičky nepokládám za tak zásadní informace, abych se jimi dál zabýval.

To je nadsázka nebo retardace?

Ne, to je míněno zcela vážně. Takovou informaci si uložím k té spoustě ostatních informací „někde jsem zaslechl“ a dál se jí nezabývám. Pokud budu potřebovat vědět, kdy byla vydána poslední verze ICQ, budu tušit, že to asi bylo celkem nedávno, ale půjdu si to zjistit na web ICQ.

[pavlix]

Nápisy typu „zdroj: ČTK“ najdete v novinách stále. Používají se tehdy, pokud je zdrojem ČTK. Pokud je zdrojem ten, o kom zprávička je, málokdy se jako zdroj uvádí. Laskavý čtenář si sám doplní, že zdrojem zprávičky o ICQ je výrobce ICQ.

Na základě zkušenosti si laskavý čtenář doplní, že zdrojem zprávičky o ICQ určitě ICQ není, naprostá většina zpráviček je od lidí, kteří píší zprávičky o někom jiném.

Ale pokud používáte "Laskavý čtenář si sám doplní" ve smyslu "ten debil, ať si myslí, co chce", pak možná.

Ne, to je míněno zcela vážně.

V tom případě doporučím zopakovat první třídu, už i tam počítali víc než do jedné.

[Filip Jirsák]

Na základě zkušenosti si laskavý čtenář doplní, že zdrojem zprávičky o ICQ určitě ICQ není, naprostá většina zpráviček je od lidí, kteří píší zprávičky o někom jiném.

Prakticky všechny zprávičky, které nemají uveden zdroj, jsou od někoho, kdo zastupuje to, o čem je zprávička. U produktů je to tedy PR oddělení producenta, u osob je to dotyčná osoba nebo její mluvčí atd. Pokud má nějaká zprávička jiný zdroj a není to v ní uvedeno, to je teprve chyba.

[pavlix]

Prakticky všechny zprávičky, které nemají uveden zdroj, jsou od někoho, kdo zastupuje to, o čem je zprávička. U produktů je to tedy PR oddělení producenta, u osob je to dotyčná osoba nebo její mluvčí atd. Pokud má nějaká zprávička jiný zdroj a není to v ní uvedeno, to je teprve chyba.

Obhajujte si to jak chcete.

[Radek Hladik]

Teď jen nevím, jesltli je to k nebo k .

Emailem přijde nějaká tisková zpráva. Nu co s ní, copy/paste na web. A co tam dát jako autora? No copy/pastoval jsem to já, tak já? Ne počkat, on to přece napsal někdo jiný, tak jo "Tisková zpráva". Hmmm a zdroj? Nu, přišlo emailem by bylo blbé, ale počkat, vždyť já vlastně ten zdroj nemám ověřený, tak zdroj radši nic...

Ale teď trochu vážněji. Děsí mě, že někdo je ochoten zveřejnit tiskovou zprávu, která mu přišla emailem, ale nejlepší, co si dovede představit jako zdroj, je "přišlo emailem"? Vždyť ten email musí mít nějakého odesílatele, tu tiskovou zprávu někdo vydává, atd... Dřív v novinách bývalo: Zdroj ČTK. Nebo: Podle agentury Reuters. Děsí mě stupeň ověření takových zpráv...

[Filip Jirsák]

Vždyť to ale nejsou žádné zprávy. To je taková sbírka zajímavostí, aby člověk měl pocit, že ví, co se kolem něj děje. Něco se dozví od sousedky, kterou potká v baráku, něco od člověka na autobusové zastávce, něco si přečte na plakátu na sloupu a něco jako zprávičku v novinách. Informační hodnotu to má všechno stejnou, nikdo to nijak neověřuje ani tomu nepřikládá žádný význam. Děsivé je spíš to, že někdo u takovýchhle nesmyslů požaduje bůhvíjaké ověřování a chce takovým zprávám přikládat nějakou důležitost.

[Radek Hladik]

Jenže alespoň já jsem doteď od takovýchto informací zde uveřejňovaných očekával alespoň základní míru správnosti. Když mi sousedka v báráku řekne, že ta coura ze třetího spí s domovníkem, tak tomu přikládám váhu podle toho, zda ta sousedka je paní domovníková nebo bydlí naproti té coury ze třetího. Když mi neznámý člověk na zastávce řekne, že tady dřív bejvalo líp, tak tomu přikládám váhu rovnou nule.

Proto existuje taková věc, jako důvěryhodnost zdroje, abych si nemusel ověřovat každou informaci zvlášť.

Mimochodem: Microsoft kupuje Skype.

Společnost Skype GMBH, která provozuje celosvětovou internetovou telefonní síť Skype, která má po celém světě milióny uživatelů, přistoupila na nabídku společnosti Microsft na odkup 99% procenta akcií. V minulých týdnech cena akcií Skype klesla v důsledku technických problémů sítě. Značka Skype zůstane zachována, ale jako jádro technologie bude použito MSN Live Netmeeting Office. Cena nebyla zveřejněna.

Tož hupky dupky, šup s tím na itbiz... A jako zdroj můžete uvést "přišlo v diskuzi pod článkem" anebo radši ne, to by vypadalo moc, jako že si to někdo vymyslel....

[Filip Jirsák]

Tak to jste očekával špatně. Když už si někdo dá tu práci s ověřováním, samozřejmě z toho neudělá zprávičku, ale napíše rozsáhlejší text. Jeden odstavec je prostě příliš málo na to, aby se vyplatilo s tím nějak víc pracovat.

Mimochodem, ta posedlost zdrojováním je opravdu zajímavá. Pro mne je tedy pro posouzení důvěryhodnosti zprávy důležitější to, kdo mi ji předkládá, než nějaký jeho původní zdroj. Jak by mi pomohlo, kdyby se u téhle zprávy dočetl, že zdrojem je PR oddělení ICQ? A co to PR oddělení, to to samo vyzkoumalo? Nebo jim to řekl vedoucí projektu, že vydávají novou verzi a ta má takové a takové funkce? A vedoucí projektu to ví odkud, nespoléhá zase jen na další zdroj informací, kterým je programátor? Takže jak by takové důsledné uvedení zdroje mělo vypadat? „PR oddělení ICQ nám zaslalo zprávu, podle které vedoucí projektu oznámil, že byla vydána nová verze ICQ. Jak vedoucího projektu informoval programátor, je v této verzi nová funkce X, další programátor pak uvedl, že bylo implementováno také Y.“ To by mi opravdu hodně pomohlo…

[Jakub Lucký]

Zdrojování má smysl, pokud jde o zpravodajský portál, ne pokud jde o přímou tiskovou zprávu, pochopitelně.

Pokud Linus vydá nové jádro, tak do mailu taky nepíše, že to rozhodla jeho žena. Ale do zprávičky na ABCLinuxu někdo napíše souhrn (typu: nový scheduler, ovladač na dlouho čekaný HW) a dá odkaz na Linusův email nebo changelog (původní zdroj)... Zdrojování má několik prostých důvodů.

1) Objektivita neexistuje (v tomto ohledu se prosím obracejte na mediální odborníky) a proto jakýkoliv další přepis může způsobit dezinformaci, pokud jde o copy&paste, pak jsme za hranicí porušení autorského zákona

2) Pokud vydá deset webů/novin stejnou informaci, působí to pseudo-důvěryhodně. Pokud všechny odkazují na jeden zdroj, může alespoň pozorný čtenář zjistit, že všechny vychází čistě z jednoho zdroje, který je navíc zaujatý. Ona taková kauza alá Miloš Topolovský padá především na ramena médií...

[Filip Jirsák]

Pokud vydá deset webů/novin stejnou informaci, působí to pseudo-důvěryhodně. Pokud všechny odkazují na jeden zdroj, může alespoň pozorný čtenář zjistit, že všechny vychází čistě z jednoho zdroje, který je navíc zaujatý. Ona taková kauza alá Miloš Topolovský padá především na ramena médií...

Pozorný čtenář to zjistí i bez uvedení zdroje, protože ví, co zprávička bez uvedení zdroje znamená. Pokud chci posuzovat objektivitu, zaujatost atd., nezajímá mne nějaký neznámý zdroj, ale právě ten, kdo mi danou informaci předkládá. Ostatně, pokud nedůvěřujete tomu, kdo vám informaci předkládá, proč mu věříte zrovna ten zdroj?

[Radek Hladik]

Začínám být čím víc dál rozčarovaný

Samozřejmě, že nepotřebuji vědět, co o tom řekla uklízečka v dané firmě, ale to, že je ta informace od PR oddělení ICQ (mimochodem vidíte, že vás napadá lepši zdroj, než přišlo emailem), je poměrně důležitá. Protože jaksi PR oddělení ICQ má pro mně už docela velkou spojitost s celým ICQ a všemi, co ho zastřešují - programátoři, grafici, technici, manažeři, marketing, pr,... A od vás, jako předkladatele zprávy očekávám, že na PR oddělení ICQ máte alespoň trochu zajištěný komunikační kanál, takže je rozumná pravděpodobnost, že ta zpráva je pravá.

Takže uvedení zdroje by mělo vypadat cca takto: PR oddělení ICQ (resp. firmy, která za ICQ stojí). A očekávál bych, že vám to přišlo kanálem, kterým vám už takových informací přišlo povícero a že několik prvních z nich jste nějak základně ověřili (například tak, že se ta zpráva později ukázala jako správná). Nebo jsou tyto požadavky na základní novinářské praktiky moc?

[Jakub Lucký]

Jako podporu vašich "požadavků" na novináře dodávám odkaz na etický kodex, ke kterému se zavazují všichni členové syndikátu novinářů... Zejména bod 3)a)

[pavlix]

Díky.

[Filip Jirsák]

Existují různé žánry, a na každý z nich jsou kladeny různé požadavky. „Explicitní uvedení zdrojů, více nezávislých zdrojů“ nejsou univerzální požadavky platné pro všechny novinářské žánry, jak se tady zřejmě někteří mylně domnívají.

[pavlix]

Opisování není novinařina, jak se tady někteří, ehm, pardon, některý jeden, mylně domnívá.

[Filip Jirsák]

Tak ty zprávičky nečtěte, když vám tak vadí.

Když máte prostor jednoho nebo dvou odstavců a přijde vám e-mailem zpráva na jeden až dva odstavce, která vám připadá zajímavá a vypadá důvěryhodně, co s ní chcete dělat? To ji má jako novinář opsat vlastními slovy, když stejně nemá jiný zdroj informací, takže tam jenom zanese chyby? Má ji začít ověřovat z dalších nezávislých zdrojů? Když už tomu věnuje tolik energie, napíše o tom rovnou rozsáhlejší článek. Jenomže pak mu zase zbyde místo na ten jeden až dva odstavce…

[Filip Jirsák]

A od vás, jako předkladatele zprávy očekávám, že na PR oddělení ICQ máte alespoň trochu zajištěný komunikační kanál, takže je rozumná pravděpodobnost, že ta zpráva je pravá.

Aha, takže vás zdroj vůbec nezajímá, naopak vás zajímá, kdo vám zprávu předkládá. Tak to jsem na tom stejně.

Takže uvedení zdroje by mělo vypadat cca takto: PR oddělení ICQ

Tak si takovou informaci doplňte všude, kde není uveden jiný zdroj. Ono se předpokládá, že tohle dokáže udělat čtenář sám, že není nutné to pokaždé znova psát.

[pavlix]

Tak si takovou informaci doplňte všude, kde není uveden jiný zdroj. Ono se předpokládá, že tohle dokáže udělat čtenář sám, že není nutné to pokaždé znova psát.

V několika případech, o kterých jsem psal, je autor článku uveden, přitom autorem článku není.

Absence zdroje neznamená, že si můžu zdroj libovolně doplnit.

[Filip Jirsák]

Nepletete si autora článku a zdroj?

[pavlix]

Autora článku a zdroj článku si nepletu, autora článku a zdroj informace si taky nepletu, co z toho jste měl namysli?

Ve chvíli, kdy je pod článkem jako autor napsán někdo, kdo autorem není, je to minimálně podvod vůči čtenářům (kteří si tak udělaní názor na autora). Jestli jde v tomto případě i o porušení autorského zákona je věc, kterou z nedostatku informací nemůžu posoudit.

Pod mými články taky není podepsaný Robert Krátký jen proto, že jim dal nadpis a upravil tři slova.

Bohužel, tady se trochu stírají dva související problémy a to, od koho je text, a od okoho jsou informace v něm obsažené.

V první chvíli jsem měl za to, že to napsal někdo z redakce ITBiz (což je autor uvedený tam).

Když jsem zjistil, že existuje i jiná kopie, usoudil jsem, že jeden z nich je autor článku a druhý je kopírovač, který od původního vydavatele či autora dostane rychle přes prsty.

Později jsem zjistil, že ten článek existuje v mnoha exemplářích a jsou pod ním podepsaní různí lidé.

A teď, mi, pane Jirsáku, ještě jednou řekněte, že tohle považujete za správný postup zpravodajských webů a ukázkovou žurnalistiku. Dál už se o tom myslím nemusíme bavit.

[Filip Jirsák]

Autor článku je ten, kdo vám ten článek předkládá. U zprávy je to tedy zpravidla ten, kdo ji vybral – protože ten text už dostane hotový a není co na něm nějak zásadně měnit. U rozsáhlejších článků je to ten, kdo přípravu článku organizoval a má největší podíl na textu – už se jako autoři ale neuvádí ti, kdo třeba zjišťovali nebo ověřovali jednotlivé informace, neuvádí se (v ČR) editor, přestože může mít výrazný podíl na výsledné podobě textu. Neuvádí se ani autor titulků a mezititulků, které mohou vyznění výrazně ovlivnit – tím zase bývá třeba editor čísla.

Ukázkovou žurnalistikou bych to nenazýval, protože žurnalistika má mnoho dalších stránek. Ale pokud jde o žánr krátké zprávy, nenapadá mne, jak to nějak zásadně vylepšit a zůstat přitom stále v tomto žánru. Pokud vy takový nápad máte, sem s ním – zatím jsem od vás zaznamenal jenom takové návrhy, které by vedly ke zrušení krátké zprávy jako žánru a nejmenším zpravodajským útvarem by byl až zpravodajský článek.

[pavlix]

Ať se s vámi hádají jiní, já nejsem (bulvární) novinář. Maximálně tak napíšu něco z té technické oblasti.

Pokud vy takový nápad máte, sem s ním

Při převzetí uvést zdroj.

zatím jsem od vás zaznamenal jenom takové návrhy, které by vedly ke zrušení krátké zprávy jako žánru a nejmenším zpravodajským útvarem by byl až zpravodajský článek.

Uvedení zdroje podle vás dělá z opsané krátké zprávy opsaný zpravodajský článek?

[Filip Jirsák]

Uvedení zdroje, když všichni vědí, kdo je zdrojem, nafukuje krátkou zprávu o další text, který nepřináší žádnou informaci. Doufám, že se nedočkám toho, že se budu muset v každé zprávě prokousat tím, že informaci o nové verzi ICQ poskytl výrobce ICQ, informaci o jednání vlády poskytl tiskový mluvčí vlády a informaci o výluce vlaků ČD poskytl tiskový odbor ČD.

[pavlix]

Zajímavé, že tady na Abclinuxu se to zvládá, aniž by se zpráva jakkoli prodloužila.

Doufám, že se nedočkám toho, že se budu muset v každé zprávě prokousat tím, že informaci o nové verzi ICQ poskytl výrobce ICQ, informaci o jednání vlády poskytl tiskový mluvčí vlády a informaci o výluce vlaků ČD poskytl tiskový odbor ČD.

Já bych si rád přečet, jestli je informace vycucaná z prstu, opsaná od konkurence, nebo z oficiálního zdroje, případně i z jakého.

[Filip Jirsák]

Zprávičky tady na Abíčku ale mají ke klasické novinové zprávě dost daleko. Informaci o tom, že je zpráva z oficiálního zdroje, se dozvíte tak, že tam žádný jiný zdroj není uveden.

[pavlix]

Zrávičky tady na Abíčku ale mají ke klasické novinové zprávě dost daleko.

Možná proto jim říkáme zprávičky :).

Informaci o tom, že je zpráva z oficiálního zdroje, se dozvíte tak, že tam žádný jiný zdroj není uveden.

Asi tak jako se od kamenné sochy dozvíte kolik je hodin.

Pane Jirskáku, já mám dojem, že si ze mě akorát děláte prdel.

[Filip Jirsák]

Tak se schválně podívejme na několik zpráv nebo rozšířených zpráv: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10. To je tragédie, co? Takových zpráv, a nikde žádný zdroj. Nevím, jak vy se od kamenných soch dozvídáte, kolik je hodin, ale ostatní lidé jsou schopni si domyslet, že informaci o rozsudku sdělil novinám soud, informaci o zisku firmy ta firma, informace o průzkumu firma, která ten průzkum dělala, atd.

[pavlix]

To je tragédie, co? Takových zpráv, a nikde žádný zdroj.

A co je ten nápis čtk vpravo dole?

[Filip Jirsák]

To je autor, v tomto případě název tiskové agentury. V některých odkázaných zprávách ale není uveden ani autor. Zdroj není uveden v žádné odkazované zprávě.

[pavlix]

Takže se shodneme, že nejste schopen ani udělat relevantní výběr odkazů, které by dokládaly vaše tvrzení.

[Filip Jirsák]

Jak jinak byste chtěl doložit tvrzení, že tam, kde je zřejmý vztah zdroje ke zprávě, se zdroj často neuvádí? Mně připadají odkazy na takové zprávy jako docela dobrý důkaz. Pokud se chcete dohadovat o tom, zda se to děje často nebo výjimečně, jen do toho, nic vám nebrání vzít si komplet jedno číslo novin a dělat si čárky.

[pavlix]

Děkuji, že jste mezi odkazy ve vašem výběru zařadil minimálně jednu ozdrojovanou zprávu a k tomu tvrdíte, že tam žádná ozdrojovaná není. Značně jste mi tím zjednodušil argumentaci.

[Filip Jirsák]

Která zpráva to je je zřejmě tajné.

[pavlix]

Sám jste o ní psal.

[Filip Jirsák]

Tak ještě jednou. V tomto komentáři je odkázáno 10 zpráv a žádná z odkazovaných zpráv neuvádí zdroj.

[pavlix]

čtk

[Filip Jirsák]

ČTK není zdroj, ale autor. To už jsem ale psal, že. ČTK rozhodně nikoho neodsoudila, nepořádá přehlídku ani nedělala statistický průzkum. Takže těžko může být zdrojem těch zpráv.

[Jakub Lucký]

ČTK je pochopitelně zdroj, ale zdroj článku/zprávy, nikoliv zdroj události. Nicméně mne, jako čtenáře článku/zprávy/apod. zajímá, odkud autor čerpal, protože to hraje pro danou zprávu vyšší roli.

[Filip Jirsák]

To by mne tedy zajímalo, co pro vás znamená, zda autor čerpal od ČTK, od Tomáše Nováka, od Media Plus Minus s.r.o. nebo od Network Company. Je mi úplně jedno, zda se novinář tu zprávu o nové verzi programu dozvěděl od firmy vyrábějící ten program, nebo od Network Copmany, která daný program zastupuje tady v ČR, nebo od Media Plus Minus s.r.o., která se stará o marketing NC, nebo od Tomáše Nováka, který v MPM tu tiskovou zprávu napsal a rozeslal, nebo od ČTK, která ji převzala do svého zpravodajství. Důležitý je pro mne jen ten poslední článek – jestli si ten novinář tu zprávu vymyslel nebo neověřil, tak si stejně tak může vymyslet jako zdroj ČTK nebo neověřit, zda ten e-mail přišel skutečně z dané firmy.

[Jakub Lucký]

No to si tedy pište, že to hraje roli. Možná ne u zprávičky o nové verzi nějakého software, ale u spousty dalších ano.

1) Za předpokladu, že funguje Laswellův encoding->decoding komunikační systém, pak každý mezistupeň jako ČTK snižuje pravděpodobnost, že zpráva bude o tom, o čem původně byla, což je v některých tématech vcelku zásadní

2) Pokud znám médium, ze kterého to dotyčný "opsal", můžu si udělat představu o případné zaujatosti (příklad z Abíčka: Pokud zpráva prošla přes Phoronix, tak tomu dáváme jinou důležitost než zprávě přímo z LKML)

3) Je to kotrola toho, o čem píšete, zda si zprávu vymyslel, nebo zda ji neověřil

4) Pokud se mezi jednotlivými zprávami objevují rozpory (jako tu nedávno byla kauza s tím chlapcem, co provozoval ten warez odkazující web), tak lze podle zdrojů zjistit, který z článlů je přesnější, případně, že jeden z autorů lže/špatně interpretuje předchozí článek (byť nemusíme vědět který, protože nemáme třeba přístup do ČTK)

5) I v případě shodujících se zdrojů můžeme odhalit jednostrannost dané informace. Jako hypotetický příklad si dovolím použít současný stav v Egyptě. Všichni přebírají informace od BBC, která ale nemá v Egyptě zpravodaje a má tak pouze kusé informace (které už sami jsou "jedna paní povídala", ale BBC to přiznává, ale česká média prohlásí: "Podle BBC" a už to zní jinak, a přitom si můžu zapnout satelit a podívat se na Al-Jazeeru, která tam zpravodaje má)

6) U odbornějších témat v neodborných periodikách/webech je obvykle odborně zaměřená zpráva dost tristní. Pokud mne zaujme, mohu se skrz zdroj dostat na odbornější článek a vyjasnit si ty nesmysly sám (a popř. podat zpětnou vazbu, zejména u webů a internetových zpravodajství)

Vymyslet si jako zdroj ČTK by asi od něj nebylo příliš profesionální, ani moudré. Přeci jen do databáze ČTK má přístup vcelku dost lidí a nahlédnout tam "pro kontrolu" není tak složité. A po několika takovýchto kauzách by ho pravděpodobně vyloučili ze syndikátů novinářů a už by si "nezacvrnkal"

[Filip Jirsák]

Všichni přebírají informace od BBC, která ale nemá v Egyptě zpravodaje a má tak pouze kusé informace (které už sami jsou "jedna paní povídala", ale BBC to přiznává, ale česká média prohlásí: "Podle BBC" a už to zní jinak

Děkuji vám, že jste sám popsal příklad, proč samotný odkaz na zdroj nevypovídá vůbec o ničem.

Pokud někdo přistupuje k informacím ve zprávě jinak, pokud je pod ní uvedeno „zdroj ČTK“, „zdroj BBC“ nebo „zdroj Blog ABC“, je to pouze ukázka naivity dotyčného. Stejně tak naivní je pokoušet se na něco usuzovat z řetězení zdrojů nebo z toho, zda je někde uveden rozdílný zdroj.

Možná jste ale jen nepostřehl, že se tady bavíme o krátké zprávě, ne o rozsáhlejším zpravodajství, které má víc zdrojů a víc se s nimi pracuje.

[Jakub Lucký]

Děkuji vám, že jste sám popsal příklad, proč samotný odkaz na zdroj nevypovídá vůbec o ničem.

Samotný odkaz na zdroj samozřejmě o ničem konkrétním nevypovídá (ale lehce může, viz. příklad Phoronix), nicméně pokud je odkaz přesný a mám možnost se podívat přímo na zdroj, pak mohu zjistit, že "opsaná" zprávička je nepřesná (už proto, že to zdroj přiznává, ale moje zpráva ne )

Pokud někdo přistupuje k informacím ve zprávě jinak, pokud je pod ní uvedeno „zdroj ČTK“, „zdroj BBC“ nebo „zdroj Blog ABC“

Vítejte v civilizaci naivních. Bezmezné věření autoritám je v módě už od šedesátých let...

Stejně tak naivní je pokoušet se na něco usuzovat z řetězení zdrojů nebo z toho, zda je někde uveden rozdílný zdroj.

Ne _pouze_ z toho, ale je to základ kritického čtení. Všichni uvádí jeden zdroj a články jsou v lehkém rozporu? Tady něco smrdí... 5 článků píše o vinně dotyčného a všichni mají stejný zdroj, jeden k jeho vinně přistupuje s lehkým odstupem a má jiný zdroj... Hm...

Možná jste ale jen nepostřehl, že se tady bavíme o krátké zprávě, ne o rozsáhlejším zpravodajství, které má víc zdrojů a víc se s nimi pracuje.

Ale postřehl, bavíme se především o zpravodajských žánrech jako zpráva, denička, jednosloupek, skládaná zpráva, referát, komuniké... Ale i tyhle mají mít svůj zdroj, pokud existuje, byť to vesměs bude ČTK...

[Filip Jirsák]

Tady se ovšem bavíme o zprávách, pro které je zdrojem oficiální zástupce předmětu té zprávy. Takže třeba výrobce nebo český distributor programu, autor průzkumu atd. Takže žádné „podívat se přímo na zdroj“ neexistuje – na e-mail, kterým zpráva přišla do redakce, se jako čtenář těžko podíváte.

Základ kritického čtení rozhodně není to, jaké kdo uvádí zdroje, ale samotný obsah článku. Co vyvodíte jiného z faktu, že články mají stejný zdroj ale jsou v lehkém rozporu, než když budou články v lehkém rozporu a budou uvádět různé zdroje, nebo budou všechny uvádět to samé a budou mít stejné nebo různé zdroje?

[Jakub Lucký]

Pokud se bavíme o zprávě, která má přímý zdroj a je ten zdroj popsatelný (není to: viděl jsem to po cestě tramvají na ulici), pak stejně ocením to, pokud to autor uvede, protože vím, že nejde o opis z nějakého jiného média. Pokud to přišlo emailem a je to informace od PR oddělení, pak to lze třeba označit za "tiskovou zprávu"

Co vyvodíte jiného z faktu, že články mají stejný zdroj ale jsou v lehkém rozporu, než když budou články v lehkém rozporu a budou uvádět různé zdroje, nebo budou všechny uvádět to samé a budou mít stejné nebo různé zdroje?

Pokud mají články jeden a jediný shodný zdroj a jsou v lehkém rozporu, pak z toho mohu usoudit, že alespoň některý ze článků je opsán špatně a pokud se chci "dopídit" původního smyslu, musím do zdroje. Pokud jsou články v lehkém rozporu a mají různé zdroje, pak lze předpokládat, že se neshodují zdroje. Do těch se mohu podívat dál a zjistit, že jeden stojí na vodě, kdežto druhý je konkrétní reportáž. Nebo v horším případě budou oba zdroje podobně důvěryhodné a já si mohu/musím v klidu počkat před vynášením soudů, protože zdroje se neshodují, až se ke mně dostane nějaká opravdu ověřená/ověřitelná zpráva. Rozdíl od prvního případu je jasný, v prvním případě je zdroj jasný, ale jeden z novinářů je lama a tomu se budu v budoucnu vyhýbat. (Vylučme prosím variantu nejednoznačného zdroje, to by ve zprávě mělo být případně uvedeno)

Pokud se články shodují a zdroje různí (za předpokladu, že zdroje nejsou zase všechny z jednoho), pak je tu shodující se pluralita názorů, která přináší důvěryhodnost. Pokud se všichni shodují a mají jeden zdroj, pak si musím dát pozor, jestli je zdroj opravdu důvěryhodný

Proč je zdroj důležitá součást kritického čtení? Někde výše někdo napsal moc hezkou kachnu, ohledně odkoupení Skype Gbhm firmou Microsoft. Kdybych si dal ještě trošku práce, vylepšil to na opravdu důvěryhodnou úroveň a hodil tady do zpráviček. Myslíte, že by čisté, byť velmi kritické, čtení odhalilo chybu? A to se bavíme o prostředí, kde se oba pohybujeme. Co když vám někdo naservíruje zprávu (do jednosloupku) o sexuálním obtěžování v hradní stráži? Klidně i s vyjádřením obviněného: "Nic jsem neudělal, je to vykonstruované obvinění" Opravdu se obejdete bez zdroje, abyste si vytvořil "správný" názor?

[Filip Jirsák]

Pokud se bavíme o zprávě, která má přímý zdroj a je ten zdroj popsatelný (není to: viděl jsem to po cestě tramvají na ulici), pak stejně ocením to, pokud to autor uvede, protože vím, že nejde o opis z nějakého jiného média. Pokud to přišlo emailem a je to informace od PR oddělení, pak to lze třeba označit za "tiskovou zprávu"

Lze leccos. V českých médiích je ale častým zvykem, že se u takových zpráv zdroj neuvádí – drtivá většina čtenářů z toho pochopí, že zdrojem je pro danou zprávu nějaký oficiální zdroj. Za tiskové zprávy se označují takové věci, kde onen zdroj prezentuje svůj pohled na věc, svůj postoj, názor apod.

Pokud mají články jeden a jediný shodný zdroj a jsou v lehkém rozporu, pak z toho mohu usoudit, že alespoň některý ze článků je opsán špatně a pokud se chci "dopídit" původního smyslu, musím do zdroje. Pokud jsou články v lehkém rozporu a mají různé zdroje, pak lze předpokládat, že se neshodují zdroje. Do těch se mohu podívat dál a zjistit, že jeden stojí na vodě, kdežto druhý je konkrétní reportáž. Nebo v horším případě budou oba zdroje podobně důvěryhodné a já si mohu/musím v klidu počkat před vynášením soudů, protože zdroje se neshodují, až se ke mně dostane nějaká opravdu ověřená/ověřitelná zpráva. Rozdíl od prvního případu je jasný, v prvním případě je zdroj jasný, ale jeden z novinářů je lama a tomu se budu v budoucnu vyhýbat. (Vylučme prosím variantu nejednoznačného zdroje, to by ve zprávě mělo být případně uvedeno)

Pokud se články shodují a zdroje různí (za předpokladu, že zdroje nejsou zase všechny z jednoho), pak je tu shodující se pluralita názorů, která přináší důvěryhodnost. Pokud se všichni shodují a mají jeden zdroj, pak si musím dát pozor, jestli je zdroj opravdu důvěryhodný

Jinými slovy – pokud najdete něco podezřelého, jste při hodnocení článků obezřetnější. Když ale nic podezřelého nenajdete, naivně článku důvěřujete, přestože může být úplně stejně nepřesný nebo zavádějící, jako ten podezřelý článek. To je ovšem přesný opak kritického čtení – necháte se ukolébat nějakou věcí, která s kvalitou článku nijak nesouvisí.

Někde výše někdo napsal moc hezkou kachnu, ohledně odkoupení Skype Gbhm firmou Microsoft. Kdybych si dal ještě trošku práce, vylepšil to na opravdu důvěryhodnou úroveň a hodil tady do zpráviček. Myslíte, že by čisté, byť velmi kritické, čtení odhalilo chybu?

Neodhalilo, a neodhalily by ji ani žádné zdroje. Je totiž nutné hledat nějaké informace odjinud, než z té zprávy – a zdroj jste se dozvěděl také z té zprávy. Chybu můžete odhalit porovnáním se spoustou dalších věcí, v tomto případě bych za nejdůvěryhodnější pokládal informace od Skype a Microsoftu (např. jejich weby).

Opravdu se obejdete bez zdroje, abyste si vytvořil "správný" názor?

Falešný, nepravdivý nebo zavádějící zdroj mi v utváření názoru nijak nepomůže. Vaše nedůvěra v autora zprávy, kterou právě čtete, ale zároveň důvěra v to, že uvedena správný a relevantní zdroj a ten zdroj že bude pravdivý, je opravdu podivuhodná.

[pavlix]

Falešný, nepravdivý nebo zavádějící zdroj mi v utváření názoru nijak nepomůže.

Vám ne. Vám nepomůžue nic :).

Ale existují, lidé, kteří narozdíl od vás oplývají schopností zdroj ověřit.

[Filip Jirsák]

Schopnost zdroj ověřit je akorát vznešené pojmenování pro: „Je tam uveden libovolný zdroj? Tak to bude OK.“ Až budete reagovat, že je to něco úplně jiného, zkuste rovnou napsat i co a názorně do demonstrovat na zprávách: „ICQ uvedlo novou verzi ICQ 7.4. Zdroj: ITbiz.cz“, „ICQ uvedlo novou verzi ICQ 7.4. Zdroj: BBC“, „ICQ uvedlo novou verzi ICQ 7.4. Zdroj: Centrum Holdings“ a „ICQ uvedlo novou verzi ICQ 7.4. Zdroj: SuperAd Factory“.

[pavlix]

Schopnost zdroj ověřit je akorát vznešené pojmenování pro: „Je tam uveden libovolný zdroj? Tak to bude OK.“

Díky, že jste uvedl váš způsob ověřování zdrojů.

[Filip Jirsák]

Já si myslím, že ty vaše lži každého akorát otravují.

[pavlix]

Už chápu vaši lásku k novinářům opisovačům.

[Jakub Lucký]

Lze leccos. V českých médiích je ale častým zvykem, že se u takových zpráv zdroj neuvádí – drtivá většina čtenářů z toho pochopí, že zdrojem je pro danou zprávu nějaký oficiální zdroj. Za tiskové zprávy se označují takové věci, kde onen zdroj prezentuje svůj pohled na věc, svůj postoj, názor apod.

Požádám vás o definici pojmu "oficiální zdroj", protože to je pojem, který jsem za 3 semestry mediálních studií ještě neslyšel...

Jinými slovy – pokud najdete něco podezřelého, jste při hodnocení článků obezřetnější. Když ale nic podezřelého nenajdete, naivně článku důvěřujete, přestože může být úplně stejně nepřesný nebo zavádějící, jako ten podezřelý článek. To je ovšem přesný opak kritického čtení – necháte se ukolébat nějakou věcí, která s kvalitou článku nijak nesouvisí.

Četl jste tohle po sobě? Za prvé jsem nikde neřekl, že poté, co má článek zdroj, tak mu naivně důvěřuji, naopak ještě dole uvádím "Pokud se všichni shodují a mají jeden zdroj, pak si musím dát pozor, jestli je zdroj opravdu důvěryhodný"

Za druhé pak jsem už několikrát uvedl, že zdroj s kvalitou zprávy pochopitelně souvisí. Pokud jako zdroj použijete někoho zaujatého, pak může být celá vaše zpráva zaujatá. Pochopitelně se to asi nebude týkat zpráv typu "Vydání nové verze software", ale spíše politických a podobných zpráv

Falešný, nepravdivý nebo zavádějící zdroj mi v utváření názoru nijak nepomůže. Vaše nedůvěra v autora zprávy, kterou právě čtete, ale zároveň důvěra v to, že uvedena správný a relevantní zdroj a ten zdroj že bude pravdivý, je opravdu podivuhodná

Kde jsem napsal, že bezmezně důvěřuji původnímu zdroji? Já říkám, že zpráva bez zdroje je nedůvěryhodná rovnou, zpráva se zdrojem se stává nedůvěryhodnou po shlédnutí zdroje a jeho dalším posouzení. Nicméně zdroj se pořád může ukázat stejně "neschopným" jako zpráva z něj vzniklá a pak musím veškeré informace považovat za zcela nezpůsobilé. Pokud se zdá zdroj být věrohodný, pak stejně musím ke článku přistupovat obezřetně, jako k jakékoliv publicistické (tedy spíše nezdrojové) práci

[Filip Jirsák]

Požádám vás o definici pojmu "oficiální zdroj", protože to je pojem, který jsem za 3 semestry mediálních studií ještě neslyšel...

Ten, u koho očekáváme, že má z podstaty věci o dané záležitosti nejlepší informace. U soudního rozhodnutí to tedy bude třeba soudce nebo mluvčí soudu, u softwaru jeho výrobce, tuzemský distributor nebo jeho zástupce (mediální firma) atd.

Četl jste tohle po sobě? Za prvé jsem nikde neřekl, že poté, co má článek zdroj, tak mu naivně důvěřuji, naopak ještě dole uvádím "Pokud se všichni shodují a mají jeden zdroj, pak si musím dát pozor, jestli je zdroj opravdu důvěryhodný"

Takže si musíte dávat pozor vždy, ať už je zdroj uveden nebo není uveden, ať už vám zdroj připadá důvěryhodný nebo nedůvěryhodný? Pak ale nechápu, v čem je rozdíl.

Za druhé pak jsem už několikrát uvedl, že zdroj s kvalitou zprávy pochopitelně souvisí. Pokud jako zdroj použijete někoho zaujatého, pak může být celá vaše zpráva zaujatá.

A pokud jako zdroj použiju někoho nezaujatého, ale sám jsem zaujatý, bude zpráva také zaujatá. Takže opět – jaký je rozdíl v tom, zda je zdrojem ten nebo onen?

Já říkám, že zpráva bez zdroje je nedůvěryhodná rovnou, zpráva se zdrojem se stává nedůvěryhodnou po shlédnutí zdroje a jeho dalším posouzení.

A když zdroj neshlédnete nebo jej nejste schopen posoudit? nebo co když ten zdroj zase čerpá z jiného zdroje, jak daleko budete v tom řetězci pokračovat?

Pokud se zdá zdroj být věrohodný

Jak tu věrohodnost posoudíte? Proč takhle neposuzujete rovnou věrohodnost článku?

[Jakub Lucký]

V českých médiích je ale častým zvykem, že se u takových zpráv zdroj neuvádí – drtivá většina čtenářů z toho pochopí, že zdrojem je pro danou zprávu nějaký oficiální zdroj. Za tiskové zprávy se označují takové věci, kde onen zdroj prezentuje svůj pohled na věc, svůj postoj, názor apod.

Ten, u koho očekáváme, že má z podstaty věci o dané záležitosti nejlepší informace. U soudního rozhodnutí to tedy bude třeba soudce nebo mluvčí soudu, u softwaru jeho výrobce, tuzemský distributor nebo jeho zástupce (mediální firma) atd.

Takže vy věříte, že pokud není uveden zdroj, tak autor čerpal z toho nejpůvodnějšího, co jde? Vaši důvěru ve zpravodaje bych chtěl mít...

Takže si musíte dávat pozor vždy, ať už je zdroj uveden nebo není uveden, ať už vám zdroj připadá důvěryhodný nebo nedůvěryhodný? Pak ale nechápu, v čem je rozdíl.

No jistě. Obezřetnost je na místě stále. Ale už se nemusíte zabývat tím, že článek je jeden velký podvrh. Asi z hlavy teď nejsem schopen vysypat seznam mediálních faulů a říct, které už jsou vyřešené. Ale myslím, že by se jich pár našlo

A pokud jako zdroj použiju někoho nezaujatého, ale sám jsem zaujatý, bude zpráva také zaujatá. Takže opět – jaký je rozdíl v tom, zda je zdrojem ten nebo onen?

Pokud dokážu v libovolném řetězi zdrojů zjistit zaujatost, pak mám jednoznačnou indicii o možných nepřesnostech...

A když zdroj neshlédnete nebo jej nejste schopen posoudit? nebo co když ten zdroj zase čerpá z jiného zdroje, jak daleko budete v tom řetězci pokračovat?

Když zdroj neshlédnu, tak mám smůlu. Ale třeba i nedostupnou tiskovou zprávu si můžu zkusit ověřit přímo u firmy, která ji vypustila, u ČTK to může ověřit třeba mediální kontrolní orgán, který na to upozorním

Pokud se zdroje zřetězí, tak u nějakého třetího čtvrtého článku mi to stačí na to, abych věděl, že novinář je nekompetentní, neboť mohl použít mnohem původnější zdroj...

Jak tu věrohodnost posoudíte?

Věrohodnost zdroje posuzuji

1) Podle svých zkušeností s daným zdrojem (ČTK sice občas píše nepřesné bláboly, ale úplnou lež tam člověk nenajde)

2) Obecná kritéria (forma zdroje (rozhovor vs. běžný text), je to tisková zpráva/drb )

Proč takhle neposuzujete rovnou věrohodnost článku?

Myslím, že se bavíme o zprávě, ne o článku... Věrohodnost zprávy posuzuji podle několika parametrů (namátkou: autor, médium ve kterém je vydána, reálnost (dle vlastních zkušeností) a zdroj )

[Filip Jirsák]

Takže vy věříte, že pokud není uveden zdroj, tak autor čerpal z toho nejpůvodnějšího, co jde? Vaši důvěru ve zpravodaje bych chtěl mít...

pokud věřím tomu novináři nebo médiu, věří, že čerpali z nějakého relevantního (oficiálního) zdroje. Pokud jim nevěřím, nezachrání to ani když do zprávy napíšou, že je zdrojem ČTK nebo BBC.

Ale už se nemusíte zabývat tím, že článek je jeden velký podvrh.

Proč bych se tím nemusel zabývat? Článek může být jeden velký podvrh, i když bude jako zdroj uvedeno BBC.

Pokud dokážu v libovolném řetězi zdrojů zjistit zaujatost, pak mám jednoznačnou indicii o možných nepřesnostech...

Ovšem to, že tam zaujatost zjistit nedokážu, nevypovídá vůbec nic o tom, že by tam nepřesnosti nemohly být. Takže jsem zase na začátku.

Ale třeba i nedostupnou tiskovou zprávu si můžu zkusit ověřit přímo u firmy, která ji vypustila

To můžu. A taky bych to tak udělal, bez ohledu na to, zda u zprávy bude nebo nebude uveden nějaký zdroj.

Věrohodnost zdroje posuzuji

Proč takhle posuzujete věrohodnost zdroje, a ne věrohodnost autora či média? I když budete mít věrohoný zdroj, nikde nemáte zaručeno, že to nezmotal (omylem nebo záměrně) autor, který ze zdroje čerpal.

Věrohodnost zprávy posuzuji podle několika parametrů (namátkou: autor, médium ve kterém je vydána, reálnost (dle vlastních zkušeností) a zdroj )

Pokud nevěříte novináři nebo médiu, ale zpráva se odkazuje na pro vás důvěryhodný zdroj, budete té zprávě věřit? Pokud novináři nebo médiu věříte, ale odkazují se na nedůvěryhodný zdroj, budete té zprávě věřit?

[pavlix]

Děkuji vám, že jste sám popsal příklad, proč samotný odkaz na zdroj nevypovídá vůbec o ničem.

Já zase panu Luckému děkuju, že popsak příklad, který dokazuje, že zdroj je důležitý, protože to lze dál ověřovat.

[Filip Jirsák]

K ověřování není potřeba vědět autorův zdroj. Třeba novou verzi aplikace budu ověřovat u výrobce nebo distributora, bez ohledu na nějaké zdroje zprávy.

[pavlix]

Aha, takže vás zdroj vůbec nezajímá, naopak vás zajímá, kdo vám zprávu předkládá. Tak to jsem na tom stejně.

Tak mě napadá, kterému slovu z

Takže uvedení zdroje by mělo vypadat cca takto: PR oddělení ICQ

vlastně nerozumíte?

[Radek Hladik]

Děkuji za zastání se mého příspěvku v době, kdy jsem byl mimo PC. Jinak k tématu diskuze, kde já o koze a někdo jiný o letadle: Howgh!

[pavlix]

Jak by mi pomohlo, kdyby se u téhle zprávy dočetl, že zdrojem je PR oddělení ICQ?

Věděl bych, od koho zpráva pochází, a podle toho bych se díval na její obsah.

A co to PR oddělení, to to samo vyzkoumalo? Nebo jim to řekl vedoucí projektu, že vydávají novou verzi a ta má takové a takové funkce? A vedoucí projektu to ví odkud, nespoléhá zase jen na další zdroj informací, kterým je programátor? Takže jak by takové důsledné uvedení zdroje mělo vypadat?

Kecy, kecy a kecy.

Snažíte se najít hloupý a absurdní příklad, abyste dokázal nesmyslnost zcela legitimního požadavku, aby nebyl u článků jako autor uveden někdo, kdo autorem ani v nejmenším není.

Jestli se tento podvod dělá běžně, fajn, běžně se podvání i u papírů na vysokoškolské vzdělání, jestli je to pro vás důvod tuto praxi (alespoň u té novinařiny, nebudu vám vkládat do klávesncie víc než jste napsal) obhajovat, vaše věc.

[heh]

Divím se, že to ještě vůbec někoho překvapuje. Weby s počítačovou tematikou jsou ještě zoufalejší, že běžní "novináři". Ale to už jsme tu řešili na pokračování nedávno.

[pavlix]

vím se, že to ještě vůbec někoho překvapuje. Weby s počítačovou tematikou jsou ještě zoufalejší, že běžní "novináři". Ale to už jsme tu řešili na pokračování nedávno.

Řešili, ale nevyřešili :). Přesněji řečeno, nebylo to zdaleka tak jednoznačné a navíc tam se vyčítaly nepřesnosti autorům, tady jde o něco, co je vidět na první pohled bez jakýchkoli znalostí.

Navíc si myslím, že je potřeba dotyčným připomenout, že si někdo jejich kousků taky všimne a tudíž, že nejsou takoví kingové, jak si myslí.

[heh]

Nepřesnosti? Úplné blbosti. Kdybych se měl vrátit k onomu VIP paskvilu, který to všechno odstartoval, dalo by se demonstrovat, že minimálně několik z nich je naprosto stejný případ s tím dnešním. Jejich profesní kariéra spočívá v bezmyšlenkovitém opisování zahraničních článků a informací, a ještě tomu říkají vznešeně "zprávičkář".

[pavlix]

Nepřesnosti? Úplné blbosti.

Za prvé, pořád ještě to byly věci technické a ne etické, takže bych to prostě posuzoval v jiné kategorii.

Za druhé, nenašel se jediný člověk, který by přišel s jasným a srozumitelným vysvětlením, třeba ve formě odkazu.

Jejich profesní kariéra spočívá v bezmyšlenkovitém opisování zahraničních článků a informací, a ještě tomu říkají vznešeně "zprávičkář".

Pod zprávičkářem si představuju někoho, kdo píše zprávičky jako na ABCLinuxu, s odkazy na zdroj včetně URL apod... a koho ostatní zprdnou za každou dezinterpretaci či za skočení na špek zdroji.

Ale holt... bohužel... moje představa je asi úplně mylná. A pan Jirsák mi to jistě rád vysvětlí :).

[heh]

Do roviny novinářské etiky jistě nepatří pravidelná výměna osobních animozit mezi "konkurenčními" portály, že?

[pavlix]

Teď ti nerozumím.

[heh]

Je etické, když se místo psaní článku na dané téma autor zaobírám tí, jaký je konkurent idiot?

[xkucf03]

Co se týče přejímání zpráv, to je celkem OK, resp. běžný stav. Není to ani porušení autorského zákona: Dílem podle tohoto zákona není zejména námět díla sám o sobě, denní zpráva nebo jiný údaj sám o sobě, myšlenka, postup, princip, metoda, objev, vědecká teorie, matematický a obdobný vzorec, statistický graf a podobný předmět sám o sobě.

Tohle ale vypadá spíš na tiskovou zprávu než na zprávičku. Ty se taky běžně přetiskují ve více či méně upravené (proškrtané) verzi. ITBiz není Ábíčko nebo Root, takže chápu, že píšou i o takových věcech jako ICQ nebo Microsoft, prostě to spadá do jejich záběru. Ale co mi vadí, je špatné zařazení. Zatímco např. zpráva Red Hat Enterprise Linux 6 přináší úspory i nekompromisní výkon je správně označena jako TZ, zpráva ICQ uvedlo novou verzi ICQ 7.4 nabízející konektivitu s Facebook Chatem se tváří jako normální článek nebo zprávička. Jenže podle všeho to normální článek není a je to přejatý text odjinud.

IMHO by stačilo zařadit to do kategorie „Tisková zpráva“ (jako ten RedHat). Jestli to ale není opsané z TZ, ale z nějakého jiného webu (tzn. nepřišlo to od ICQ), tak to zase není OK z hlediska AZ (tohle mi fakt nepřijde jako denní zpráva, která by se mohla jen tak přejímat).

[Filip Jirsák]

Myslím, že jako tiskové zprávy se označují takové, které nepřinášejí jen nějakou „objektivní“ informaci. Zpráva o RHEL už hodnotí („úspory a nekompromisní výkon“) a někdo jiný by třeba napsal, že jeho systém přináší ještě větší úspory nebo že výkon RHEL není zas až tak dobrý, ale zpráva o ICQ přináší jenom „objektivní“ informace – že vyšla verze 7.4, která má takové a takové funkce, nemůže popřít ani provozovatel konkurenční sítě.

Samozřejmě ta hranice není pevná, ale přibližně takovéhle rozdělení se podle mne v českých médiích používá.

[pavlix]

Tisková zpráva, pokud vím, je zpráva pro tisk, kterou nějaká (jakákoli) organizace vyjadřuje svůj oficiální postoj a názor. Jestli ten pan Jirsák vyhodnotí jako pravdivý nebo ne, nemá vliv.

[Filip Jirsák]

Ano, to je přesně to, co jsme popisoval ve svém komentáři. Ale to je až přenesený význam, tisková zpráva je zároveň jakákoli zpráva organizace určená pro tisk. Takže výrobce ICQ vydá tiskovou zprávu o nové verzi ICQ (je to zpráva určená pro tisk), ale v tisku už to pak není žánr „tisková zpráva“, protože to není vyjádření postoje nebo názoru, ale je to prostý fakt, že byla vydána nová verze.

[pavlix]

no, to je přesně to, co jsme popisoval ve svém komentáři.

Porovnejte:

Myslím, že jako tiskové zprávy se označují takové, které nepřinášejí jen nějakou „objektivní“ informaci. Zpráva o RHEL už hodnotí („úspory a nekompromisní výkon“) a někdo jiný by třeba napsal, že jeho systém přináší ještě větší úspory nebo že výkon RHEL není zas až tak dobrý, ale zpráva o ICQ přináší jenom „objektivní“ informace – že vyšla verze 7.4, která má takové a takové funkce, nemůže popřít ani provozovatel konkurenční sítě.

a

Tisková zpráva, pokud vím, je zpráva pro tisk, kterou nějaká (jakákoli) organizace vyjadřuje svůj oficiální postoj a názor. Jestli ten pan Jirsák vyhodnotí jako pravdivý nebo ne, nemá vliv.

Nejen, že netvrdíte to stejné (nevím, kde berete, že ano), ale dokonce porovnáváte podle úplně jiných kritérií.

Takže výrobce ICQ vydá tiskovou zprávu o nové verzi ICQ

To na žádném z uvedených portálů nikdo netvrdí.

ale v tisku už to pak není žánr „tisková zpráva“, protože to není vyjádření postoje nebo názoru, ale je to prostý fakt, že byla vydána nová verze.

Vy jste tu zprávu očividně nečetl, když tvrdíte, že je tam pouze prostý fakt, že vyšla nová verze.

[Filip Jirsák]

Kritérium je, zda je to objektivní fakt, nebo subjektivní názor. Při vědomí toho, že absolutní objektivita neexistuje.

Nezaznamenal jsem, že těch zpráv o ICQ je víc, myslel jsem tu o nové verzi ICQ 7.4, která je třeba na Lupě nebo na ITBiz. Tedy „rozšířenou zprávu“, abych byl přesný.

[pavlix]

Kritérium je, zda je to objektivní fakt, nebo subjektivní názor. Při vědomí toho, že absolutní objektivita neexistuje.

V tomto případě bych to viděl možná i na reklamní sdělení. Určitě ale ne na objektivní fakt, vzhledem k tomu, že je to subjektivní popis kvalit vlastního software (tedy podle vás, doteď nikdo oficiálně neinformoval, že zdrojem jsou ruští majitelé ICQ).

Nezaznamenal jsem, že těch zpráv o ICQ je víc, myslel jsem tu o nové verzi ICQ 7.4, která je třeba na Lupě nebo na ITBiz. Tedy „rozšířenou zprávu“, abych byl přesný.

Ano, někdy je lepší "být přesný", než plácat kraviny, jako že ta zpráva oznamuje pouze holý fakt, že byla vydána nová verze.

[Filip Jirsák]

Asi byste měl konečně nějakou tu zprávu odkázat. Já myslím třeba tu, která je na ITbizu, a kde je informace o nové verzi a o důležitých vlastnostech, které se oproti předchozí verzi změnily.

tedy podle vás, doteď nikdo oficiálně neinformoval, že zdrojem jsou ruští majitelé ICQ

To všichni vědí. Jenom vy pořád požadujete zprávu prodloužit na dvojnásobek informacemi o tom, odkud se zpráva do redakce dostala, jaký má ten dotyčný vztah k firmě XY a co má firma XY společného s ICQ.

[pavlix]

Asi byste měl konečně nějakou tu zprávu odkázat. Já myslím třeba tu, která je na ITbizu, a kde je informace o nové verzi a o důležitých vlastnostech, které se oproti předchozí verzi změnily.

Nemusím, když jste to udělal za mě.

vy pořád požadujete zprávu prodloužit na dvojnásobek

Já si myslím, že tyto vaše lži akorát každého otravují.

[Filip Jirsák]

Nemusím, když jste to udělal za mě.

Já jsem chtěl odkaz na tu zprávu s názorem.

Já si myslím, že tyto vaše lži akorát každého otravují.

Kdyby to byly lži, tak už jste je dávno vyvrátil – vložil byste sem příklad, jak by podle vás taková zpráva měla vypadat, se zachováním všech informací, zachováním délky a uvedením zdroje. Vzhledem k tomu, že jste to dosud neudělal, vypadá to, že jste si někdy nějakým omylem zafixoval, že by každý text měl mít explicitně uveden přesný zdroj informací, a teď na tom trváte – aniž byste si zkusil představit, jak by to vypadalo a k čemu by to bylo.

[pavlix]

Kdyby to byly lži, tak už jste je dávno vyvrátil

Vaše lež o tom, že požaduju dvojnásobně dlouhý článek o ICQ je vcelku očividná a všem jasná.

Že v tom nadále šlapete mě ani nepřekvapuje.

[Filip Jirsák]

Dobře, tak nepožadujete dvojnásobně dlouhý článek. Požadujete doplnění o zdroj, a dosud jste si neuvědomil, že úplné a přesné uvedení zdroje by takovou zprávu prodloužilo na dvojnásobek. Tím hůř pro vás. Ale kdybyste si vyzkoušel tu zprávu upravit, přišel byste na to…

[pavlix]

Dobře, tak nepožadujete dvojnásobně dlouhý článek.

Děkuji za omluvu.