Portál AbcLinuxu, 24. října 2025 09:22
. Ne vážně. Loki instaler neposkytuje nic víc než balíčkovací systém. Právě naopak. Většinou jsou programy, instalované Loki instalarem, v zájmu fungování takřka všude, linkovány staticky. Což znamená větší velikost, ale bohužel i zabranou paměť.
Co se týče balíčkovacích systémů. Jsou v podstatě jen 3. DEB (ar + 2x tgz), RPM (RPM + cpio) a TGZ (Slackware, nebo *BSD). Nad tím většinou stojí nějaká nádstavba co sama "inteligentněji" řeší závislosti, stahování z internetu, atd. To je třeba apt, yum, swaret.
Balíčkovací systém je celkově propracovanější koncepce, protože systém ví, co má za balíčky, u klasických installerů se to neví. Každá instalace balíčku vypadá stejně, takže člověk nemá 150 tisíc různých installerů, různých kvalit, kde každý vypadá jinak. Dokonce i M$ to ví, proto zavedl MSI (to že se to nepoužívá na vše je škoda).
Samozřejmě na internetu nalezneš takřka pro každý balíčkovací systém nějakou nádstavbu do WM, která vypadá, jako by to byl instalační program. Třeba ve Fedoře jen klikneš na balíček a on se ti nainstaluje, neumím si představit nic moc klikoidnějšího.
A to co chceš, splňuje snad každá distribuce. Nainstaluješ základ a potom už doinstalováváš/odinstalováváš z CD/DVD/FTP/HTTP.
To že tím mým způsobem by programy zabírali více paměti mě teda nenapadlo a to uznávám že je to naprd.
Ale nesedí mě koncept většiny distribucí že tam mají jak WM tak i programy které mají jiný život. Stává se tedy člověku že než si nainstaluje nějaký jeho oblíbený prográmek do své distribuce tak musí kupu hovadin odinstalovat a to je dle mě nepřehledné. Ale jinak díky za přínosný názor.
PATH do /home/<user>/bin defaultně.
Zkrátka do svého home si nainstaluješ co chceš, dáš link do ~/bin a je to. Klidně nechť to má grafický instalátor, pokažíš si max. vlastní home. Takhle to funguje i dnes.
), kde může uživatel zapisovat.
Kdyby bylo nějaké "systémové" místo, znamenalo by to, že to co tam jeden uživatel nainstaluje, to mohou používat i ostatní -- což je pozitivní, ale zároveň by to mohl kterýkoliv jiný uživatel bezohledně smazat.
Pro mě je daleko přijatelnější, když budou mít třeba dva useři ve svém home nainstalovaný stejný program, než kdyby se hádali o to, že tento program je na ho*no. To má řešit admin.
ps. díkes.
) Tohleto jsem neměl na mysli i když z hlediska grafických pomůcek pro instalaci programů pomocí balíčků je to asi to nejvíce přehledné ze všeho co jsem viděl.
To by asi lidi třebas ze SUSE či mandrivi nechápali jak to jde jednoduše.
~, kam si instaluje co chce. Do systému šahá pouze root a stejně to už funguje i na NT řadě Windows. I když si vytvoříš ten svůj základní systém s X a WM bez balíčků, jak budeš provádět aktualizace? To všechno budeš znova překládat ze zdrojáků a řešit, proč to, či ono nefunguje? Jak zajistíš, že make uninstall ti v systému nedělá bordel? To budeš věřit každému programátorovi, že nedělá chyby v makefile, nebo že ho testuje?
A pokud jediná věc, která ti na instalacích pomocí balíčkovacího systému vadí, je zadávání hesla roota, můžeš použít sudo a vybraným uživatelům můžeš povolit instalace bez zadávání hesla vůbec.
Potom co si přišel s integrací systémové konfigurace do KDE Control Centra (což je z mého pohledu naprosto špatná věc) teď přijdeš s něčím z mého pohledu ještě mnohem horším
Kvalitní balíčkovací systémy s dobrým řešením závislostí je jedna z těch uplně největších výhod Linuxu oproti Windows. Jakýkoliv pokus o jejich obcházení a instalování prasáckým způsobem ala Windows považuju za hrůzu a znehodnocování Linuxové distribuce
Já bych všechny ty AutoPackage, Loki installery, atp. zákázal!
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.