Portál AbcLinuxu, 6. května 2025 14:50
Lékařská věda oddělila tělesné a duševní pochody, atomizovala člověka na jednotlivé orgány, tkáně a skupiny buněk, aby se sama rozpadla na specialisty dílčích oborů.
Lékařské fakulty by měly mediky vzdělávat nejen v biologických, ale i v psychosociálních oborechMluví mi z duše
Zatřetí: přestat dotovat velké nemocnice a vytvářet malá zařízení s podmínkami, které budou nejbližší přirozenému rodinnému prostředí pacienta - s kvalitní stravou, s přívětivým jednáním a bez zbytečného ranního buzení.I to je velká pravda. Prostředí nemocnic bývá takřka hororové, a strava, co tam podávají nemocným a oslabeným lidem, evokuje mnohdy skřetí žrádlo. _____________________________ Nad tímto jsem se trochu pousmála:
Před lety jsem byl členem Klubu českých skeptiků Sisyfos. Vystupoval jsem proti akupunktuře, homeopatii, biotronice. Časem mi ale začalo vrtat hlavou, jak je možné, že alternativní metody tolika lidem pomáhají, když by vlastně neměly...
Zatřetí: přestat dotovat velké nemocnice a vytvářet malá zařízení s podmínkami, které budou nejbližší přirozenému rodinnému prostředí pacienta - s kvalitní stravou, s přívětivým jednáním a bez zbytečného ranního buzení.Bohužel je tu velkým problémem financování těchto malých nemocnic. Spousta těchto malých nemocnic a oddělení se orientuje jen na hon za ziskem (plastika apod. to jsou příklady nade vše.) Ale zase plastika je dnes inn. Stát to financovat nebude a soukromník půjde jen vždy za ziskem.
Bohužel je tu velkým problémem financování těchto malých nemocnic.To jistě ano. Já beru článek spíš jako poukázání, hezké snění, možná hudbu budoucnosti /podobně jako masové rozšíření elektrovozů/, až budou mít lidí větší potřebu či motivaci jinak se starat o své zdraví. Či vůbec nějak se o něj starat. Až třeba ubyde zbytečných chorob z nadváhy, kouření, alkoholu, nadměrného stresu, atp.
je menší zařízení schopno provádět špičkové operační výkony na hranici technických možností?Tahle otázka je dost mimo, když uvážíte, že 90 % pacientů žádné "špičkové operační výkony na hranici technických možností" nepotřebuje, navíc nikde není řečeno, že výkon a následná péče musí být na jednom místě.
to, že 90 % pacientů nepotřebuje špičkové operační výkony, není žádný argument. Ve hře je totiž právě těch 10 % pacientů, na kterých se pozná, na jaké úrovni zdravotnictví je.Zásadní nesouhlas. Zdravotnictví nemáme od toho, abychom se prsili nad jeho úrovní (a tu ještě odvozovali od péče o zlomek nemocných), ale k tomu, aby se co nejvíc nemocných co nejlépe uzdravilo. Dále je nesmysl myslet si, že běžné nemoci, které nevyžadují cutting-edge výkony, se vyléčí samy. Pacienti s těmito problémy také potřebují péči, jde o to, kde a jak ji dostanou.
Rýmu umí vyléčit každý polní felčar.To je hezký příklad. Má známá měla nedávno zánět dutin, tedy relativně běžné onemocnění. Strávila několik týdnů v krutých bolestech a nemoc se podařilo zvládnout přes absolvování několika (malých) zákroků až po vyšetření CT. Myslíte, že patří do oněch 10 %? Myslíte, že její případ ukazuje na dobrou (špatnou) úroveň zdravotnictví, nebo s úrovní zdravotnictví vůbec nesouvisí? Abyste měl nad čím přemýšlet, vězte, že se léčila ve "velké" nemocnici, ale to CT jí dělali v "malé". K situaci, kdy malá nemocnice něco nezvládne: Je to jistě možné. Ale v takovém případě není důvod, proč toho pacienta do malé nemocnice vůbec vozit. Např. lyžaře s komplikovaným poraněním klidně odveze vrtulník ze Špindlu na Bulovku (nebo do FN v HK), zatímco s jednoduchou zlomeninou dojede normálně sanitkou do Vrchlabí.
Nevím, jen uvažuji.To je právě problém, že lidi, co o věci nevědí nic, uvažují jako diví. Tu základní otázku můžeme (Vy i já) se svými znalostmi těžko rozlousknout, tak bych (nám oběma) doporučil do toho nekecat. Dá se říct, že trend už teď je centralizace náročných výkonů a decentralizace lůžkové péče, odklon od nemocniční léčby k ambulantní, takže "systém malých nemocnic" není nic převratného. Jestli je to dobře nebo špatně nedovedu říct. Za sebe si jen přeji (i Vám), abych nemocniční péče musel využít co nejméně, protože marodit doma je přeci jen příjemnější. A dále aby se s pokřikem "odborníků je na ministerstvu dost, ministr by měl být krizový manažer" nestal ministrem zdravotnictví někdo s Vašimi (ne)znalostmi, i když to dost hrozí.
Jinak - nemusím rozumět zdravotnictví v detailu, ale logistiku převozů a dislokaci nomocných bych pochopit mohl.Pravě že takto v jednotlivostech to pojímat nelze. Pokud v tomhle konkrétním případě nevíte, kteří pacienti by v těch nemocnicích leželi (a proč) a v jakých případech by ty převozy do centra probíhaly, nemůžete říct ani to, kolik těch převozů vlastně bude potřeba, což je dost zásadní parametr. A pak jsou tu jiné aspekty, jako že v malých nemocnicích je (prý - berte s rezervou) cena hotelových služeb nižší, a třeba to, že v nemocnici v místě bydliště můžou nemocného snáz navštěvovat příbuzní. Takhle izolovaně by se třeba dal vymyslet argument, že ve velké nemocnici někdo nahlásí bombu, a máte o logistický problém postaráno.
A ministrem zdravotnictví skutečně nemusí být špičkový lékař - stačí, když je to člověk s dobrými kombinačními schopnostmi a určitými zkušenostmi.Lékař být nemusí - ale musí rozumět zdravotnictví. Tzn. měl by vědět, co se děje, když v Čisté u Rakovníka někdo ohlásí, že po jídle zvrací a má horečku, jak se léčí konkrétní nemoci a kolik pacientů je má, kolik je kde doktorů a jakou péči zajišťují, kolik to všechno stojí, a v neposlední řadě to, že orgány pro transplantaci vydrží mezi odebráním dárci a voperováním příjemci jen 5 hodin (takže na transplantaci se čeká i roky a změnit to nejde). To jsou úplně jiné informace, než co potřebuje doktor.
Dietni lehce stravitelnou nemocnicni stravu pacient prezije, naprasknout se muze az kdyz jeho zeslably system po narkoze sytou stravu bez potizi snese.Dám příklad: Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze: Pacientkám ve věku přes 60 let po operaci /náhradě/ kyčelního kloubu předložili bez mrkutí oka k obědu paprikovou klobásu.../Údajně sponzorský dar/ Anebo Vinohradská nemocnice v Praze: Rizikově těhotným pacientkám běžně dávají k jídlu trvanlivé balené potraviny, obsahující konzervanty, plné tuků, cukrů, umělých barviv a příchutí.. Pokud vařené, velmi nechutné, často přesolené. Navíc některé pacietky musí jíst na posteli, protože pro 5 lidí na pokoji slolek cca 40x40 cm, přiražený ke zdi, málo židlí... Chléb podávaný dopoledne, byl večer již zelený, pokrytý plísní /osobní zkušenost/. A to myslím, že nejsem nijak náročná na jídlo
byl ještě bez plísněbyl ještě bez viditelné plísně
Psychosomatické medicíně se také říká medicína příběhů. Jestliže ke mně přijde pacient, seznámím se nejdřív s příběhem jeho nemoci - kdy a jak začala, jaká prodělal vyšetření, jak se léčil a s jakým výsledkem, podrobně jej prohlédnu - sestavím jeho chorobopis. Současně se ale zajímám o to, jaká v uplynulých letech prodělal těžká životní období - sestavím jeho životopis. Když pak porovnám chorobopis se životopisem, zjistím, že bolesti hlavy a vysoký tlak se datují od doby, kdy se soudí o majetek s bývalou manželkou…infarkt ho postihnul, když přišel o místo vysokého manažera…pálení žáhy ho zlobí chvíle, kdy syn začal brát drogy. Nemoc se stala ztělesněním jeho životní situace. Nejlépe o tom vypovídají lidová přísloví: „má toho plnou hlavu…zlomilo mu to srdce…leze mu to krkem“.Tak tohle je vlastně esoterický přístup. Ty samé příklady myslím uvádí Thorwald Dethlefsen+ Rudiger Dahlke ve své esoterické knize o nemocích - Nemoc jako cesta.
Jak znam pana Hnizdila (mozna se od te doby zblaznil, nevim), tak on je proti vsem alternativnim (= nevedeckym) medicinam.Vaše reakce nasvědčuje tomu, že jste článek nepřečetl, to je pak těžká diskuse
ze pilulky s placebem funguji stejne dobre i pokud pacienti vedi, ze jde o placebo. Neni to prekvapive a zajimave?Nevím, o tom jsem doposud neslyšela.
s podhodnocenou vlastní měnouPodhodnocena vlastni mena neni nic jineho nez systemove vyrabeni pod cenou (z pohledu celeho statu). A ze yuan dlouho nemel trzni kurz a i ted je jeho kurz silne ovlivnen cinskymi regulacemi importu kapitalu je AFAIK dobre dolozeny fakt.
Funkční ceny jsou takové, co podnítí největší objem výroby a největší objem prodeje. Funkční mzdy jsou takové, které mají sklon přinášet největší zaměstnanost a největší reálné mzdyPokud je mi znamo, tak klasicka mikroekonomie pracuje s pojmy trznich mezd a cen (vychazejich z rovnovahy nabidky a poptavky) a tyto ceny a mzdy sice (v mezich danych teoretickych modelu) zajistuji paretooptimalni alokaci (coz je BTW dost slaby vysledek, ktery je casto zvelicovan, nebot jde o neco dost jineho nez co si lide bezne predstavi pod pojmem efektivni a optimalni alokace), nulovou nezamestnanost a uspokojeni nabidky a poptavky, coz je ale neco jineho nez nejvetsi objem vyroby/prodeje a nejvetsi realne mzdy - tyhle veci trzni mechanismus nikterak nezajistuje. Co se tyce trznich mechanismu a spravelnosti, tak k tomu bych dodal ze trzni mechanismus je take zaroven vec, ktera rozptylenim odpovednosti za vyslednou alokaci mezi vsechny jeho aktery efektivne zbavi kazdeho odpovednosti za vysledek. A v nekterych krajnich pripadech muze byt ta vysledna alokace takova, ze kdyby stejne rozhodnuti neudelal trh ale nejaky jedinec, tak by byl davno odsouzen za zlociny proti lidskosti. Napr. Amartya Sen ve svych ekonomickych pracich (ocenenych v 1998 ekonomickou nobelovou cenou) ukazal, ze v mnoha hladomorech nepoklesla produkce potravin pod subsistencni uroven, ale kvuli nerovnovaze rozdeleni majetku ve spolecnosti proste na ne siroke vrstvy chude populace nemely - zjednodusene receno chudi lide nebyli schopni zaplatit vic za jidlo, nez kolik byli ochotni zaplatit bohati za lihoviny produkovane z jidla (ci jine neefektivni zpusoby vyuziti potravin).
Ale chápu v Irsku byl v devatenáctém století nedostatek brambor kvůli bramborové sněti, či jak se ona plíseň jmenovalaZrovna Irsko je jeden z tech pripadu - v dobe tehdejsiho nedostatku brambor (zpusobeneho primarne onou chorobou) se brambory vyvazely do vyrazne bohatejsi (a problemy mene postizene) Anglie.
V které demokratické zemi od nástupu průmyslové revoluce byl hladomor?Proc se omezovat na demokraticke zeme, kdyz mluvime obecne o trznim hospodarstvi? Vzhledem k tomu, ze trzni hospodarstvi je starsi nez moderni demokracie, ma smysl uvazovovat i ne-zcela-demokraticke zeme. Nehlede na to, ze treba zminovana kolonialni Indie byla pod nadvladou demokraticke a kapitalisticke Anglie. Co se tyce vlivu te demokracie, tak tam AFAIK jde take o to, ze demokraticka vlada je ochotnejsi docasne potlacit trzni mechanismus (treba zavedenim prideloveho systemu (jako v zap. evrope po valce) ci zakazem vyvozu klicovych potravin) a tak zabranit vyraznejsimu rustu cen potravin. Koneckoncu i v tom Irsku byl jeden z problemu v tom, ze slo v podstate o polo-kolonii Anglie, nikoliv o samostatnou demokratickou zemi.
Tohle nedokázala ani jedna socialistická země s řízeným hospodářstvím.Diktatorsky a ideologicky rizene hospodarstvi (v podobe, jake melo SSSR ci Cina) tu snad nikdo neobhajuje, ja tu diskusi vnimam jako spor paleokapitalisticky trzni system (odmitajici jakekoliv statni zasahy) (Jilek) vs. soucasny hybridni system (trzni s cetnymi statnimi regulacemi).
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.