Portál AbcLinuxu, 6. května 2025 07:04
To už je otázka kontroly a výchovy.Coz ale na problemu nic nemeni. Kdyby bylo panovani nasich hlavounu transparentni a jejich vysledky, prijmy i vydaje byly na webu, je to ve vysledku to same co navrhujete.
Neexistuje žádný racionální důvod. Tzv. "přirozený monopol" byl "ekonomy" objeven a popsán roky potom, co začali v USA monopolizovat a znárodńovat subjekty, které vlastnili silnice, inženýrské sítě a pod. Přirozený monopol byl, podobně jako spousta sranců v ekonomii "objeven, popsán a posvěcen" na POLITICKOU objednávku.
Dopravní podnik v Praze sponzoruje asi ze 3/4 město. Stát jen z malé části (https://secure.wikimedia.org/wikipedia/cs/wiki/Dopravní_podnik_hl._m._Prahy#Ekonomika_spole.C4.8Dnosti). Městskou kasu lze sice rozkrádat také, ale přece jen je menší a má lépe vymezený účel než státní kasa. Takže aspoň tak.Tak ci onak, penize na to jdou z dani, tedy ze spolecneho. O tom prece sla rec. Urcite to rozkradani jde snizit.
Často kritizovaná doprava v USA není ani tak selháním podpory od státu, jako hluboce zakořeněným přístupem v hlavách lidu. Kdyby se zafinancovala hromadná doprava, trvalo by dlouho, než by si na ni lidé zvykli.To bohuzel neni pravda (ze je to hluboce zakorenene). MHD znicily v 50. letech automobilky pomoci reklamy a dalsich strategii. Napriklad ve Virginii u Washingtonu mi kolegove primo rikali, ze pred 50 lety tam meli vynikajici MHD, a to tam byla v podstate pole. Dnes je tam jedno z technologickych center USA (neco jako Sillicon Valley - tedy oblast plna kancelari bohatych firem s vysokou zamestnanosti a vubec prima ekonomikou) a MHD je daleko horsi. Take mi tvrdili, ze nejhure v USA jsou na tom dnes staty, ktere driv mely velke zasoby uhli, a tezebni spolecnosti tam v podstate zdevastovaly spolecnost svym monopolnim chovanim. Zajimavy paradox.
Kromě toho, kdo platí drahé opravy a výstavbu silnic pro zmiňované proudy aut?Otazka byla, co ma stat zajistovat pro vsechny. Pokud by neplatil silnice, muselo by se zavest nejake myto. Ale to uz je trosku jiny problem nez MHD jako takove.
Dnes, kdy státy mají velké deficity, to funguje spíš tak, že by si stát nepůjčil na kapitálových trzích těch 100 miliard. Těch sto miliard na trhu zůstane pro soukromníky, kteří si je půjčí. Kde vidíte ztrátuTohle je totiz extremne zjednodusene az do triviality - banky (vyznamni akteri na kapitalovych trzich) nemaji pevne mnozstvi penez, ktere by mohly pujcovat, ale maji moznost pruzne expandovat kredit a ta moznost je limitovana ruznymi netrivialnimi limity zavisejicimi na mnoha faktorech, vcetne jejich struktury aktiv (tedy i poskytnutych pujcek). Pokud je tedy ekonomika v situaci, kdy banky jsou v pujcovani limitovany spis obavami o svou solventnost a nikoliv dostupnosti likvidity, tak mohou nakoupit mnohem vic duveryhodnych statnich dluhopisu nez kolik by mohly pujcit soukromnikum (protoze obe tyto operace se budou pocitat vyrazne jinak do limitu danych minimalnimi kapitalovymi pozadavky).
Chtěl jste naznačit, že banky nemůže nikdo nutit, aby půjčovaly soukromníkům, a že ony mohou mít jiné priority /kapitálové požadavky/, než-li např. půjčovat soukromníkům?Ne presne. Banky nikdo samozrejme nemuze nutit k pujcovani soukromnikum a v prve rade musi dbat o svou solventnost (plneni kapitalovych pozadavku), ale to neni jen jejich vlastni preference, musi tak jednat, jinak by zkrachovaly (resp. by jim predtim centralni banka odebrala licenci). Pokud jsou na hranici s kapitalovymi pozadavky, tak budou investovat jenom do bezpecnych aktiv (resp. muzou do nich ivestovat vic, nez kolik by mohly investovat do rizikovejsich, protoze do limitu kapitalovych pozadavku se zapocitaji s mensim koeficientem).
Můžete prosím vysvětlit rozdíl mezi solventností a dostupností likvidity?Solventnost je obecne otazka podilu aktiv (majetku) a pasiv (zavazku), u banky pak taky plneni kapitalovych pozadavku (minimalni podil vlastniho kapitalu vuci rizikove vazenym aktivum). Likvidita je pak otazka dostupnosti okamzitych penez, resp. schopnost plnit zavazky v case (rovnovaha kratkodobych aktiv a pasiv). U bank je to pak spojene s pozadavky na minimalni rezervy. Banky mohou ziskavat likviditu z mnoha zdroju (z vkladu, od ostatnich bank, od centralni banky - ziskaji tak kratkodoba aktiva za dlouhodoba). Prenesene by taky slo rict, ze celkove dostupnost likvidity souvisi s nevyuzitym potencialem realne ekonomiky - pokud je realna ekonomika nevyuzita, tak dodavani dalsi likvidity centralni bankou nepovede k rustu inflace a tak je tu mnoho potencialni likvidity k vyzvednuti predtim, nez centralni banka zavede protiopatreni (napr. zvednuti sazeb). Zjednodusene - nove vklady bance dodaji likviditu, ale neovlivni solventnost (vklad je jak aktivum, tak pasivum). Naopak run na banku ji vytvori problem s likviditou, ale ne se solventnosti (pokud ma sama dostatek dlouhodobych aktiv). Naopak odepsani spatnych aktiv (napr. nevymahatelneho dluhu) poskodi solventnost, ale neovlivni primo likviditu.
Ani ve valce neni vyrobit tank rozumne, protoze valka je veskrze nerozumna vec jako celekZe je valka pro drtivou vetsinu lidi nerozumna jako celek bych sice mohl souhlasit, ale postupujici tankove divize nepritele to jaksi nezastavi. Nebo jim posles poselstvi, at jdou radsi domu k rodinam, oni reknou, ze to je bezva napad a nechaji te byt?
Proudove strojena které straně proudová letadla létala? Německo je mělo až koncem války jako jedna z prvních zemí.
Karel Marx
Tak klasická ekonomie pracovala s předpokladem, že cenu tvoří náklady. Což snad dnes nikdo netvrdí... a nebo ano?
Privatizácie riadili presne tí, ktorí by vytvárali pravidlá pre spriehľadňovanie a odstavovanie starých politických štruktúr.
V našich podmienkach je privatizácia o tom, či takým ľuďom dovolíme okradnúť nás dva krát pri privatizácii a následnom vytunelovaní alebo nás budú okrádať neustále s cieľom záchrany krachujúcich strategických podnikov.
Na tom, kto má v rukách tzv. strategické suroviny alebo podniky nezáleží. Ak to bude potrebné, v mene štátu budú znárodnené.
Jednoduchy recept je privatizaceOno ještě něco privatizovatelného nebylo
že by si stát nepůjčil na kapitálových trzích těch 100 miliard. Těch sto miliard na trhu zůstane pro soukromníky, kteří si je půjčí. Kde vidíte ztrátu?Tohle může říkat jen ten, kdo si představuje (nebo chce někomu natlačit do hlavy), že banky jsou charitativní organizace, kterým nezáleží na zisku a jejich úkolem je půjčovat sockám. Ztráta je totiž v tom, že soukromníkům s vyhlídkou na malou poptávku a tedy mizernou návratnost nikdo nepůjčí. Takže raději hup nakupovat komodity a ještě pomoct jejich rostoucím cenám, neboť na tom se vydělat dá (ztráta je to ovšem pro všechny, kteří si suroviny a potraviny musí za takto vyhnané ceny kupovat, aby přežili). Nebo je prostor pro jiné finanční operace napříč zeměkoulí. Půjčování zdejším sockám (rádobykapitalistům) bude vždy až na posledním místě (leda za prakticky likvidačních podmínek, aby majetek soukromníka postupně zcela nepochybně přešel na věřitele... o tom se ještě dá uvažovat). Názorný příklad byl tzv. konec krize v roce 2010, kdy banky měly sice peněz dost, ale půjčování malým firmám se jaksi nekonalo, jednoduše protože vyhlídky na výnosy těchto půjček nebyly (a nejsou) nijak lákavé.
Souhlas pane Jílek. Bohatství se tvoří pouze dobrovolnou směnou, která když je dobrovolná je výhodná pro obě strany a obě strany získávají něco navíc=BOHATNOU. Je nás doprdele 7 miliard, neskutečnej potenciál pro vzájemnou spolupráci.
Jakmile však dobrovolné vstahy začne narušovat někdo pomocí násilí, dochází k plýtvání a chudnutí. Státní FIAT měny, monopolizované a vynucované pomocí násilí jsou toho příkladem. Stát díky izolaci oproti trhu a cenovému systému plýtvá. A když si stát půjčí 100 miliard, tak se promrhají v niveč. Tyto peníze na všemožné záchrany klamou lidi, uvádí lidi v omyl, že jejich jednání je takové, které chtějí (většina lidí sleduje zájmy vlastní a zájmy svých blízkých=chce bohatnout).
To co jsem napsal je nepopíratelné a myslím že ani diskuze se o popírání tohoto faktu netočí. Diskuze je o tom, jestli násilí ospravedńuje tzv. "vyšší cíl"... a já si myslím, že ne. A doufám že nejsem sám. Mám však strach, že dnešní situace využije někdo k daleko většímu násilí. Ty nejhorší zrůdnosti v evropě vyrostly vždy na takových základech, jako je rozpadající se systém. Byl nahrazen ještě hrůznějším. Byl to třídní boj v Rusku a Lenin, Stalin nebo rasový boj a Hitler. Co to bude dnes? Global warming & Climate changes?
To já si myslím, že to právě chápu. Pokud je úrok pro soukromníka větší než úrok pro stát, tak je jasné, že si ten rozdíl stát zaonačí pomocí jeho nástrojů, jako je inflace a přímé daně. Ten úrok přece nejde ošulit. a ten stát je ten problém. Investice 100 miliard do státu se nevrátí a zaplatí to ti nejslabší.
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.