Portál AbcLinuxu, 1. května 2025 06:51
my @a=(1,'a',3);
, použít i range operátor ..
, tedy místo @a=('a', 'b', 'c', 'd')
lze psát i @a='a' .. 'd';
. Tento operátor má i formu bez krajních bodů, @a=0 ..^ 10
v @a
jsou čísla 0 až 9, co ale jde zapsat zkráceně i jako @a=^10;
. Ke zkrácenému zápisu lze i přičítat, tj. pokud budeme chtít do @a
uložit 10 čísel od 121, tak můžeme použít i @a=^10+121
.
Další možností pro definici pole je konstrukce pomocí řídících struktur, která je podobná např. té z Pythonu.
say ($_-1 if .is-prime for ^20); #(1 2 4 6 10 12 16 18) my $a=1; say ( $a *= 2 while $a < 12 ); #(2 4 8 16)Nejzajímavější konstrukce pole je pomocí operátoru
...
. Který umí nejen aritmetické a geometrické posloupnosti, ale pomocí kódu si můžete definovat posloupnosti vlastní.
say 11, 9 ... 1; #(11 9 7 5 3 1) say 1, 2, 4 ... 128; #(1 2 4 8 16 32 64 128) say 0, 1, * + * ...^ * > 1000; #(0 1 1 2 3 5 8 13 21 34 55 89 144 233 377 610 987) say { (^10).pick } ... 0; #(2 4 4 8 4 6 1 8 2 3 7 4 8 3 5 5 5 2 7 9 0)
1, 2 ... *
bude pole všech kladných čísel, (^10).roll(*)
bude nekonečné pole s náhodnými čísly v rozmezí 0 až 9.
map, grep, first, reduce, Z, », …
. Pro paralelní zpracování lze použít race, hype
, ale zatím to často nefunguje.
say ( 2, 4, 8 ...^ 2 ** 5000 ).race.map( { $_ if ($_ - 1).is-prime }).elems; #20 say ( 2 .. * ).grep({ !.is-prime }).head(12); #(4 6 8 9 10 12 14 15 16 18 20 21) dd ( ([\*] (1 .. *)) ZR=> 1 .. * ).head(5); #(1 => 1, 2 => 2, 3 => 6, 4 => 24, 5 => 120).Seq
count_permutation
, který nám při zadání počtu prvků n
a inverzí i
vrátí počet permutací nad n
-prvkovou množinou, které mají právě i
inverzí. Při nezadání inverzí nám vrátí pole, kde nultý prvek bude odpovídat 0 inverzím, první 1 inverzi atd. Podobně při nezadání počtu prvků dostaneme pole, kde 2 prvek bude odpovídat permutaci na dvouprvkové množině, třetí na 3 prvkové atp. Při volání bez parametru podprogram vrátí (pole polí) triangle ne nepodobný Pascalovu, který bude odpovídat všem uvažovatelným kombinacím počtu prvků a inverzí.
subset NaturalNumber of Int where * >= 0 ; sub rotate_sum ( @a is copy, NaturalNumber $n ) { @a.prepend: 0 xx $n; [Z+] @a, { .rotate } ... { .[0] != 0 } ; } multi count_permutation () { state @triangle = [], [1], {[ .&rotate_sum(++$) ]} ... * ; @triangle; }; multi count_permutation ( NaturalNumber :$elements! ) { count_permutation.[ $elements ] }; multi count_permutation ( NaturalNumber :$elements!, NaturalNumber :$inversions! ) { count_permutation( :$elements ).[ $inversions ] // 0 }; multi count_permutation ( NaturalNumber :$inversions! ) { { count_permutation( :elements( $++ ), :$inversions ) } ... * };Použití:
say "Počet permutací na 10 prvkové množině, které mají 8 inverzí je: ", count_permutation :10elements, :8inversions ; say "\nPočet permutací na nejvýše 9 prvkové množině, které mají 10 inverzí je postupně: ", count_permutation( :10inversions ).[^10]; say "\nPrvních 11 řádků trianglu. Neviděli jste už někde tento triangle např. v kombinatorické knížce?"; .say for count_permutation.[^11]Výstup:
Počet permutací na 10 prvkové množině, které mají 8 inverzí je: 8095 Počet permutací na nejvýše 9 prvkové množině, které mají 10 inverzí je postupně: (0 0 0 0 0 1 71 573 2493 8031) Prvních 11 řádků trianglu. Neviděli jste už někde tento triangle např. v kombinatorické knížce? [] [1] [1 1] [1 2 2 1] [1 3 5 6 5 3 1] [1 4 9 15 20 22 20 15 9 4 1] [1 5 14 29 49 71 90 101 101 90 71 49 29 14 5 1] [1 6 20 49 98 169 259 359 455 531 573 573 531 455 359 259 169 98 49 20 6 1] [1 7 27 76 174 343 602 961 1415 1940 2493 3017 3450 3736 3836 3736 3450 3017 2493 1940 1415 961 602 343 174 76 27 7 1] [1 8 35 111 285 628 1230 2191 3606 5545 8031 11021 14395 17957 21450 24584 27073 28675 29228 28675 27073 24584 21450 17957 14395 11021 8031 5545 3606 2191 1230 628 285 111 35 8 1] [1 9 44 155 440 1068 2298 4489 8095 13640 21670 32683 47043 64889 86054 110010 135853 162337 187959 211089 230131 243694 250749 250749 243694 230131 211089 187959 162337 135853 110010 86054 64889 47043 32683 21670 13640 8095 4489 2298 1068 440 155 44 9 1]
...
dovoluje variabilitu při práci s poli a rozšiřuje jejich použití i v nových situacích.
Tiskni
Sdílej:
[flat(0 xx $n, @a)]
by si asi zasloužilo rozepsat na více řádků (možná pomocí prepend
).1 2 2 1
a 3
0 0 0 1 2 2 1 0 0 1 2 2 1 0 0 1 2 2 1 0 0 1 2 2 1 0 0 0 ----------------- 1 3 5 6 5 3 1vrátí
1 3 5 6 5 3 1
.
Teď ke kódu:
[flat(0 xx $n, @a)]
nultý prvek bude pole @a a před ním $n nul,{ .rotate }
další prvek získáme tak, že předešlí prvek rotujeme,{ .[0] != 0 }
získávej nové prvky (pole) dokud nebude na začátku nula,[Z+]
sečti pole po prvcích.for
, tak by to podle mě kód prodloužilo a čitelnost nezlepšilo. Doufám, že jsem tento kód alespoň částečně vysvětlil.
...
, tak je to věc, na kterou je potřeba si zvyknout. Mně nečitelný nepřipadá. Já na něj nahlížím jako na jakýsi druh koncové rekurze, kde se zaznamenávají i mezivýsledky. Ale je pro mě snadnější a přirozenější myslet pomocí operátoru ...
, než používat přímo podprogramy s koncovou rekurzí.
rotate_sum
. Snad je to teď čitelnější.
say 0, 1, * + * ...^ * > 1000Takze jestli to spravne chapu: Vyraz s hvezdickou vytvori lambda funkci. Takze treba
* + *
se prelozi na:
def f1(a, b): return a + bPrvni hvezdicka je prvni parametr, druha druhy, ... Druhy vyraz s hvezdickou je druha lambda funkce:
def f2(a): return a > 1000Potom pri pouziti:
say 0, 1, f1 ...^ f2runtime nejak dynamicky zjisti ze jsou tam funkce misto hodnot a zavola je k vygenerovani hodnot. A jde nejak zapsat pomoci hvezdicek treba
b - a
?
{ $^b - $^a }
nebo v případě s infix operátor jako je -
lze použít i hyper operátor R
, který operátor obrací * R- *
.
say ( 0, 1, {$^b - $^a} ...^ * ).[^10]; say ( 0, 1, * R- * ...^ * ).[^10];
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.