Téma: kdy kompilovat jádro

11. 8. 2002 | Leoš Literák

Články - Téma: kdy kompilovat jádro  

Opravdu víte, kdy je vhodné kompilovat vlastní jádro?

Tento článek je první z řady Téma. Čtenáři Lupy již toto schéma znají a vědí, odkud čerpám inspiraci . Pro ty ostatní krátký úvod. Autor v nepříliš rozsáhlém či podrobném článku rozebere určité téma. Čtenáři pak v diskusi přidají své postřehy a znalosti, čímž výsledek získá na kvalitě. Znáte to staré pořekadlo - Víc hlav víc ví.

Dnešní téma je mírně kontroverzní. Někteří zkušení uživatelé Linuxu radí, abyste jako první věc po instalaci distribuce zkompilovali vlastní kernel. Jiní vás zase před tím varují. Tak kdo má pravdu?

Nejprve začněme výhodami vlastního jádra. První je zřejmá, jádro bude obsahovat jen to, co ve svém počítači opravdu máte. Například - proč mít v jádře podporu pro SCSI, když je váš počítač postaven na IDE. Nebo k čemu potřebuji ovladače všech síťových karet, které se prodávaly posledních deset let? Jenže už tady je první úskalí, které není příliš vidět. Pokud se detailně nevyznáte v hardwaru a Linuxu, snadno něco důležitého nezahrnete do konfigurace nového jádra.

Vezměme si třeba již zmíněné rozhraní SCSI. Naivní přístup zní: moje disky běhají přes IDE, pryč se SCSI. Ale pak vám přestane fungovat IDE vypalovačka, která využívá modul ide-scsi (simulace SCSI na IDE). Nebo věděli jste, že USB Storage class zařízení (USB disky, USB fotoaparáty) také potřebují SCSI? Jak sami vidíte, přístup něco smažu a uvidím, co to udělá, může vést k velkým potížím. Dokonce se může stát, že ani nenabootujete Linux!

Další výhodou může být kromě ušetřeného prostoru na disku či v paměti lepší optimalizace jádra. Například RedHat optimalizuje svá jádra pro procesory 386, Mandrake pro Pentia. Důvodem je, aby se distribuce dala nainstalovat na co nejširší počet počítačů. Jenže pokud máte Pentium IV, proč nevyužít jejich schopností naplno? Otázkou však je, jestli vůbec poznáte nějaké zrychlení.

Vlastní jádro je nezbytné, pokud používáte nějakou neobvyklou konfiguraci. Pak často opravdu nezbyde nic jiného, než si sednout, přečíst dokumentaci a návody a jít do toho. Ale nebude to procházka růžovým sadem. Mohl by vám pomoci tento seriál na Rootovi.

A jaké jsou důvody, proč nekompilovat vlastní jádro? Pokud neovládáte dobře angličtinu, hardware a Linux, výsledné jádro nemusí vůbec fungovat či nepodporovat vše, co dosud fungovalo. Často výsledek neodpovídá vynaložené práci. Pokud použijete takzvané Vanilla jádro přímo od Linuse Torvaldse, některé funce vaší distribuce nemusí vůbec fungovat. Například Mandrake přidává do jádra Supermount pro snadný přístup k výměnným médiím a bezpečnostní záplaty, RedHat zase podporu většiny žurnálovacích systémů a třeba XFS stále ve standardním jádře není. S každou další verzí distribuce se jejich jádro vzdaluje tomu Linusovu. Snad jedině Debian se nesnaží být chytřejší než Linus. Pokud tedy chcete nebo musíte kompilovat jádro, zvolte raději to z vaší distribuce.

Asi jste pochopili, že můj názor je na kompilaci vlastního jádra spíše negativní. A to platí rozhodně u začátečníků. Pokud jste ale pokročilý uživatel s dobrou znalostí angličtiny a chcete se něco naučit o tom, jak Linux skutečně funguje a jak vypadají jeho vnitřnosti, pak kompilace vlastního jádra je tou správnou cestou.

Můj názor již znáte, co si o tomto tématu myslíte vy? Kdy je podle vás vhodné kompilovat jádro? A dáváte přednost jádru z distribuce nebo od Linuse?