Portál AbcLinuxu, 31. října 2025 04:48
 16.10.2008 13:51
Max             | skóre: 72
             | blog: Max_Devaine
        16.10.2008 13:51
Max             | skóre: 72
             | blog: Max_Devaine
            
         19.10.2008 01:19
the.max             | skóre: 46
             | blog: Smetiště
        19.10.2008 01:19
the.max             | skóre: 46
             | blog: Smetiště
            
         19.10.2008 20:37
the.max             | skóre: 46
             | blog: Smetiště
        19.10.2008 20:37
the.max             | skóre: 46
             | blog: Smetiště
            
        Jj. Mám doma P II co dělá router, sdílení tiskáren, apache+php, sdílení dat (mám tam dva další disky, vypínají se, když se z nima nepracuje). Je na tom Debian a 4GB CF karta, konkrétně tato: SanDisk SDCFB-4096
Mám na ni EXT2 a nepoužívám SWAP. Zatím (asi třičtvrtě roku) vše funguje OK.
 19.10.2008 01:27
the.max             | skóre: 46
             | blog: Smetiště
        19.10.2008 01:27
the.max             | skóre: 46
             | blog: Smetiště
            
         . Co se tyka rychlosti, tak si z toho hlavu nedelej, kdyz pridas trochu RAMky tak vse potrebne se pak nakesuje. V jinem 'jednoucelovem' pocitaci (neni to ale router) mam taky CF kartu, myslim ze je to taky Kingston a je na ni napsano 150x. Kdyz jsem meril cas bootu, tak s kartou to bylo o dost rychlejsi nez s puvodnim (10Gb) diskem.
. Co se tyka rychlosti, tak si z toho hlavu nedelej, kdyz pridas trochu RAMky tak vse potrebne se pak nakesuje. V jinem 'jednoucelovem' pocitaci (neni to ale router) mam taky CF kartu, myslim ze je to taky Kingston a je na ni napsano 150x. Kdyz jsem meril cas bootu, tak s kartou to bylo o dost rychlejsi nez s puvodnim (10Gb) diskem.
             ).
).
             .
 .
             19.10.2008 20:40
the.max             | skóre: 46
             | blog: Smetiště
        19.10.2008 20:40
the.max             | skóre: 46
             | blog: Smetiště
            
         19.10.2008 20:43
the.max             | skóre: 46
             | blog: Smetiště
        19.10.2008 20:43
the.max             | skóre: 46
             | blog: Smetiště
            
         
             19.10.2008 20:47
stybla             | skóre: 29
            
             | Praha
        19.10.2008 20:47
stybla             | skóre: 29
            
             | Praha
         20.10.2008 15:11
the.max             | skóre: 46
             | blog: Smetiště
        20.10.2008 15:11
the.max             | skóre: 46
             | blog: Smetiště
            
         
             18.10.2008 18:13
stybla             | skóre: 29
            
             | Praha
        18.10.2008 18:13
stybla             | skóre: 29
            
             | Praha
        provozuje niekto podobne distro na CF karte ? Nebudu s tym problemy ?Ano, Voyage Linux. Ale jak uz psal Max, read-only.
 20.10.2008 09:07
Max             | skóre: 72
             | blog: Max_Devaine
        20.10.2008 09:07
Max             | skóre: 72
             | blog: Max_Devaine
            
         
             Co všechno karta doopravdy v IDE režimu umí, to umí říct třeba hdparm (a vlastně to vypisuje i jádro při bootu do dmesg).
CF karty ve foťákách a USB redukcích fungují v "paměťově mapovaném" režimu (chovají se jako lineárně viditelná Flash ROMka). V tomto režimu například umí hot-swap. V tomto režimu se taky nehraje (alespoň na straně karty) na nějaké PIO/UDMA - z hostitelského CPU/MCU je karta vidět prostě jako kus paměti s přímým přístupem (posuvné okno do veliké celkové kapacity). Proto se domnívám, že je dokonale možné, aby CF karta s přenosovou rychlostí okolo 40 MBps (moc jich nebude) vůbec nepodporovala UDMA - protože vysokou rychlost lze docílit právě v paměťově mapovaném režimu.
Souhlasím s poznámkou, že kartám může dělat problém zápis malých transakcí. Velikost bloku na vrstvě IDE je 512B, velikost transakce daná velikostí VM stránky na architektuře i386 je 4 kB, ale velikost "erase blocku" ve Flash EEPROM je někde mezi 16 kB a 4 MB. Pokud zapíšete na flashku míň než "erase block", musí ATA Flash řadič napřed před-načíst celý erase-block, smazat ho, a pak ho celý zapsat zpátky (poté co upravil data o Vaši maličkou transakci). Plus nějaký wear leveling. Pokud tam cpete fotky po megabajtech, tak je to v klidu (readahead se prakticky nekoná). Pokud na tu flashku swapujete nebo ukládáte z relační databáze, bude problém s rychlostí - část sekvenční rychlosti sežere "mrtvá váha" nezměněných dat dotčeného Flash erase blocku. Ten pokles rychlosti může být dost šokující, viz např. 
http://www.storagesearch.com/easyco-flashperformance-art.pdf
 Co všechno karta doopravdy v IDE režimu umí, to umí říct třeba hdparm (a vlastně to vypisuje i jádro při bootu do dmesg).
CF karty ve foťákách a USB redukcích fungují v "paměťově mapovaném" režimu (chovají se jako lineárně viditelná Flash ROMka). V tomto režimu například umí hot-swap. V tomto režimu se taky nehraje (alespoň na straně karty) na nějaké PIO/UDMA - z hostitelského CPU/MCU je karta vidět prostě jako kus paměti s přímým přístupem (posuvné okno do veliké celkové kapacity). Proto se domnívám, že je dokonale možné, aby CF karta s přenosovou rychlostí okolo 40 MBps (moc jich nebude) vůbec nepodporovala UDMA - protože vysokou rychlost lze docílit právě v paměťově mapovaném režimu.
Souhlasím s poznámkou, že kartám může dělat problém zápis malých transakcí. Velikost bloku na vrstvě IDE je 512B, velikost transakce daná velikostí VM stránky na architektuře i386 je 4 kB, ale velikost "erase blocku" ve Flash EEPROM je někde mezi 16 kB a 4 MB. Pokud zapíšete na flashku míň než "erase block", musí ATA Flash řadič napřed před-načíst celý erase-block, smazat ho, a pak ho celý zapsat zpátky (poté co upravil data o Vaši maličkou transakci). Plus nějaký wear leveling. Pokud tam cpete fotky po megabajtech, tak je to v klidu (readahead se prakticky nekoná). Pokud na tu flashku swapujete nebo ukládáte z relační databáze, bude problém s rychlostí - část sekvenční rychlosti sežere "mrtvá váha" nezměněných dat dotčeného Flash erase blocku. Ten pokles rychlosti může být dost šokující, viz např. 
http://www.storagesearch.com/easyco-flashperformance-art.pdf
             Jedině na cílové mašině, kde CF karta je jako primary master.
Teoreticky by mělo zafungovat už bs=512 count=1 . FreeBSD by se mělo chovat mravně, ale jeden nikdy neví, co za halušky výrobce do toho MBR nacpal. Občas nám pomůže smahnout z flashky původní MBR (tohle se dá mimochodem provést i v USB čtečce na /dev/sda), a až pak na to pustit unixový fdisk (nejlíp zpátky v cílové mašině na IDE kanálu, kvůli správné IDE geometrii). 
CD na výše zmíněném odkazu obsahuje taky jednu konzolovou vizuální utilitu pro zběžnou kontrolu průchodnosti: "hddtest -d /dev/hda" (by default read-only) nebo "hddtest -d /dev/hda -w" (destruktivní, přepisuje nulama, lze použít namísto dd if=/dev/zero).
Dále není špatný nápad, zkusit na té kartě vyrobit v Linuxu fdiskem jeden oddíl a v něm filesystém, třeba mkfs.ext3. Tenhle test je samozřejmě vůči dosavadním datům také destruktivní.
Paralelně si na další konzoli pusťte "iostat 1" - abyste viděl, jak rychle ta flashka frčí.
 Jedině na cílové mašině, kde CF karta je jako primary master.
Teoreticky by mělo zafungovat už bs=512 count=1 . FreeBSD by se mělo chovat mravně, ale jeden nikdy neví, co za halušky výrobce do toho MBR nacpal. Občas nám pomůže smahnout z flashky původní MBR (tohle se dá mimochodem provést i v USB čtečce na /dev/sda), a až pak na to pustit unixový fdisk (nejlíp zpátky v cílové mašině na IDE kanálu, kvůli správné IDE geometrii). 
CD na výše zmíněném odkazu obsahuje taky jednu konzolovou vizuální utilitu pro zběžnou kontrolu průchodnosti: "hddtest -d /dev/hda" (by default read-only) nebo "hddtest -d /dev/hda -w" (destruktivní, přepisuje nulama, lze použít namísto dd if=/dev/zero).
Dále není špatný nápad, zkusit na té kartě vyrobit v Linuxu fdiskem jeden oddíl a v něm filesystém, třeba mkfs.ext3. Tenhle test je samozřejmě vůči dosavadním datům také destruktivní.
Paralelně si na další konzoli pusťte "iostat 1" - abyste viděl, jak rychle ta flashka frčí.
            
        Tiskni
            
                Sdílej:
                 
                 
                 
                 
                 
                 
            
    
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.