Portál AbcLinuxu, 12. května 2025 08:06
man dirname
Za trest napiš stokrát: Nikdy nebudu používat for i in `cokoli`
a speciálně ne pro find
!
Důvod je, že to naprosto spolehlivě zhavaruje pro výsledky findu, které překročí velikost bufferu shellu a hlavně to rozesere jakákoliv mezera nebo jiný fuj znak. Horší je snad jen for i in `ls *.tar`
, za které bych rovnou stavěl ke zdi. To už si nic jiného nezaslouží a dotyčný se aspoň už nebude trápit. To by mě fakt zajímalo, kde se tyhle prasárny berou, to se snad někde vyučuje nebo co. Když už chci výstup findu spracovávat shellem, tak to jde velmi elegantně find | while read filename; do ... done
Tahle úloha má ale mnohem elegantnější řešení
find -name '*.tar' -type f -printf "tar xfC '%p' '%h'\n" | shJe to bezpečné (teda kromě apostrofu v názvu souboru, nebo v cestě, ale všechny ostatní znaky a mezery to zvládne) a nesrovnatelně rychlejší. Místo milión pěti volání basename, přepínání pwd a expanze výsledku do řádku shellu se spustí jen jednou find a shell a tary tolikrát, kolik je nezbytné.
tar
u nebo nebo v expanzi %p
a %h
v -printf
find
u? V prvním případě je řešením find -name '*.tar' -type f -printf "tar --extract --file '%p' --directory '%h'\n" | shV druhém nalezení ekvivalentu, nebo použití
while read
a basename
, což je teda opruz. No a nebo taky používat nové GNU a ne sto let staré nástroje.
-exec
použít -execdir
:
find / -name '*.tar' -type f -execdir tar -xf {} \;
Ale nevím, od jaké verze GNU tar tuto akci umí (1.15.1 ano).
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.