Dotaz: Kdy je nucen developer aplikace uvolnit zdrojové kódy?

[cz_motyl]

Zdravím,

snažím se pochopit licenci GNU GPL a trápí mne jedna nejasnost. Začnu odkazem na tento článek: https://www.root.cz/clanky/licence-podle-gnu-a-bsd kde se jasně píše, jako na mnoha dalších portálech, že když někdo použije a rozšíří software s licencí GNU GPL, musí jej také zalicencovat pod licencí GNU GPL a následně zpřístuponit zdrojové kódy. Dobrá. Tomu bych rozumněl.

Ale jak je to s aplikacemi, který nějaký developer vyvine pro linux a pod ní použije jako OS nějakou linuxovou distribuci anebo jen prostý linuxový kernel? Linux kernel je uvolněn pod licencí GNU GPL, aplikace je s ním spojena a měla by tedy být uvolněna pod stejnou licencí. Nebo asi ne, protože mnoho vendorů to takto neudělalo, nemluvě o tom, že nezveřejňují zdrojové kódy.

Kde je chyba v mé úvaze?

Děkuji za objasnění.

---

---

Odpovědi

[NN]

To, ze aplikace bezi na linuxu, prece automaticky neznamena, ze musi byt otevrena.

Linux kernel je uvolněn pod licencí GNU GPL, aplikace je s ním spojena a měla by tedy být uvolněna pod stejnou licencí.

Co znemena spojena?

[cz_motyl]

Možná jsem použil nesprávné slovo, právě proto se ptám.

Budu citovat z toho mnou uvedeného linku:

„Pokud šíříte určitou část programu samostatně (a ona část nebyla odvozena z programu pod GPL), v tom případě nemusí být ona samostatná část šířena pod GPL; jakmile je ale ona část šířena společně se zbytkem programu, který používá GPL kód, celek musí být šířen v rámci podmínek GPL, která přebíjí jiné použité licence a tedy každá jednotlivá část je šířena pod GPL, ať už daný kód napsal kdokoli.“

Takže pořád mám problém s pochopením toho, kdy musí vendor aplikace uvolnit zdrojové kódy. Je šíření appliance s nějakou aplikací, která zde běží na linuxovém kernelu ten případ, který cituji výše? Jestliže ne, tak proč?

A nebo ještě jinak. Proč neznamená běh aplikace, která je šířena s linuxovým kernelem, aby byla otevřena? Vždyť je s ním šířena...

Děkuji.

[jiwopene@gmail.com]

Ubuntu také šíří non-free aplikace dohromady s Linuxem.

[cz_motyl]

Myslím, že pes je zakopaný v slove "odvozena". Aplikácia bežiaca na Linuxovom OS nie je odvodená od toho OS. Aplikácia komunikujúca (cez sokety/pípy/zdielanú pamäť/...) takisto nie je odvodená od toho, s kým komunikuje (aj keď napr. s nikým iným komunikovať nevie). Teoreticky môžu nejasnosti nastať pri knižniciach a tam si treba ujasniť, či linkuješ staticky, dynamicky, či robíš dlopen(), ačojaviemčoešte - a tam je asi najlepšie riešiť to pre konkrétnu knižnicu.

[jiwopene@gmail.com]

Myslím, že píše o nějakém (embedded) systému, kde distribuuje program i s Linuxem jako instalačku, live disk či kus HW.

[cz_motyl]

Ano, mluvím třeba o Synology, QNAPu a podobných krabicích. Otazník mám i u dalších boxech nebo virtuálních appliancech, prostě různé "uzavřené" řešení, jako třeba Barracuda Networks antispam, Kerio Coonect atd. atd.

Je to šířeno společně s Linuxovým kernelem a přesto ty aplikace nejsou veřejné.

Proč, když licence GNU GPL jako kdyby říkala něco jiného...

[jiwopene]

Já to také moc nechápu, ale dalo by se to asi chápat tak, že Linux je šířen s programem.

[petr]

Tak pokud vim synology pouziva nejaky linux ktery nejak konfiguruje a k tomu ma nejake open source sluzby ktere taky nejak konfiguruje a nejaky svuj vlastni web bezici v nejakem open source servru. Tudiz pokud vim nic nemodifikovali, jenom nakonfigurovali a ke svym skriptum nebo webu nebo vlastnim aplikacim co tam bezi v tom NAS zdrojaky davat nemusi. Takze pokud by jsi chtel neco od synology, patrne by te odkazali na nejakou distribuci co v tom maji a konfiguraci si muzes udelat jakou chces. Pokud by ale vzali treba jadro a do nej dodelali neco pro sve nas tak to jadro by meli vcetne tech modifikaci dat k dispozici, pokud ale vim tak licence nerika jakym zpusobem, tudiz to nemusi byt nekde na ftp ale treba ti to daji kdyz prijdes k nim do kancelare.

[NN]

Zrovna QNAP i Synology GPL kod poskytuji. Barracuda neco otevreneho ma a Kerio neni GPL, ani nema s kernelem nic spolecneho.

[cz_motyl]

Pokud aplikace není spojena s původní aplikací GNU GPL přes zdrojové kódy, ale např. prostřednictvím skriptu, může mít vlastní licenci dle uvážení autora.

Linuxové jádro není s aplikací spojeno přes zdrojové kódy, ale jen prostřednictvím systémového volání. Aplikace může mít nezávislou licenci, pokud její součástí není modifikace linuxového jádra.

Pokud však někde najdeš vhodnou knihovnu GNU GPL, u které se rozhodneš její zdrojové kódy zahrnout do své aplikace, musí i ta tvá aplikace mít licenci GNU GPL. Pokud tu knihovnu budeš pouze externě linkovat, tak nemusí.

Dodržení licence GNU GPL však nemusí nutně znamenat zveřejnění kódu. Právo na zdrojáky má pouze ten, kdo má právo k užívání aplikace.

[lertimir]

Ukážu tím asi svou právní neznalost. Ale není to co popisuješ licence LGPL? LGPL používá termíny "práce založená na knihovně" kdy je třeba, aby i tvoje práce byly LGPL a "práce používající knihovnu", kdy to chápu jen jako volání knihovny. Tam je možnost nezávislé výměny (aktualizace) knihovny. Takže si myslím, když máš knihovnu s LGPL tak můžeš nad ní mít proprietální licenci, když ji jen binárně používáš. Různé části projektu pak mohou mít různé licence. Když máš GPL, tak je v ní koncept "odvozená práce" (derivative work) - nijak nespecifikovaný s poviností zveřejnit kód a to je i na všem odvození. Pak celý projekt má jen jednu licenci. Na druhou stranu si myslím, že aplikace nejsou odvozené od jádra a jsou to nezávislé projekty a o proto může exiwstovat oracle se svoji zcela proprietální DB na linuxovém jádře.