Portál AbcLinuxu, 8. května 2025 13:44
Řešení dotazu:
… přes výchozí poštovní program, …Máte na mysli sendmail, nebo GUI aplikaci?
ncat -klp2525 -c 'sleep 5; ncat provider-hostname.cz 25'2525 je port, kde tento server poslouchá, 25 a provider-hostname.cz je adresa providera.
ncat
je zpravidla buď ve stejnojmenném balíku, nebo v balíku nmap
.
Server výše po otevření spojení počká pět sekund a až potom začne komunikovat s protistranou. Nebylo otestováno.
--no-shutdown
, popř. něco sofistikovanějšího – pustit ze serveru jeden řádek, počkat 5 sekund a potom plně otyevřít spojení.
ncat
má také volbu -d
, která nastavuje čas mezi odeslanými řádky.
ncat
spouští obsluhu klientů paralelně (klasický nc
/netcat, tedy alespoň ta implementace, kterou používám, začne obsluhovat další klienty až po uzavření spojení, ale neumí spustit skript2), takže to nebude fungovat, pokud tento server bude používat více klientů – čas mezi spojeními bude pro každého klienta těch 5 s. Volba -m
ncat
u umožnuje omezit počet klientů, ale to funguje tak, že jim odmítne spojení, což asi nechceme. Pokud by je to nechalo jen čekat, bylo by to asi lepší řešení.
sleep
u je rychlost spojení ± normální.
2 Musím se podívat na to, co jsem si to vlastně nainstaloval. Implementace netcatu z busyboxu to umí, takže by šlo použít místo ncat
jen nc
, je-li to ten z busyboxu.
Funguje to bez potíží, pokud vyberu několik málo uživatelů najednou. Ale v okamžiku, kdy vyberu všechny (cca 1800 mailů), dojde k tomu, že aplikace maily vygeneruje, pošle ven na port 25, což způsobí zablokování odesílání ze strany providera. Ten si hlídá SMTP provoz a omezuje odesílání na tuším max. 5 mailů/s - chrání se tím proti tomu, aby se nedostal na blacklisty.
Pak je potřeba se s poskytovatelem náležitě domluvit, protože pouze a jedině tam je příčina problému, kterou je třeba odstranit, nikoliv obcházet. Samozřejmě je klíčové zavést DKIM, ADSP a všechno kolem toho — tak, aby měl mail server (přinejmenším!) v testech na internet.nl 100% skóre. S takovým základním rozumným nastavením pak není důvod dostat se na nějaký blacklist a poskytovatel by si měl přestat hrát na Severní Koreu.
Jestli poskytovatel tvrdí, že by se mohl dostat (celý poskytovatel) na blacklist, pak všeho všudy kecá a vymlouvá se. Na blacklist se dostane tak maximálně /48 rozsah jednoho konkrétního uživatele (případně jedna „veřejná“ IPv4 adresa, pokud ještě někdo takový zastaralý nesmysl používá). Poskytovatele jako celku a jeho ostatních zákazníků se to bude týkat pramálo.
Ehm, ne.
Protože koncoví uživatelé mají /48 a poskytovatelé mají obvykle /32, neexistuje žádný rozumný blacklist, který by listoval /22. To by mohl omylem zakázat opravdu podstatnou část internetu, kdyby se takhle trefil do nějakého většího hostingu.
Pokud by snad existoval blacklist, který by zakazoval rovnou celé /22, tedy pouze 6 bitů nad obvyklým obrovským /16 prefixem typu 2a02::/, každý rozumný provozovatel mail serveru by takový blacklist jistě ignoroval. Pokud ne, je to jeho problém; takovými peer servery nemá smysl se dál zabývat.
Moje realita poslední dekády je IPv6 a /48. Že je to pro někoho (nejspíš z třetího světa) pouhá iluze, to je mi upřímně líto. Realita je prostě IPv6. IPv4 nikdo nechce.
Proč se v roce 2021 bavíme o IPv4???
Ten experiment z roku 1975 selhal. Konec, šmitec, šlus.
Vlákno bylo přesunuto do samostatné diskuse.
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.