Portál AbcLinuxu, 31. října 2025 13:09
Pak je složitost algoritmu skutečně lineární (i když jsou slova neomezené na délce)... O(L + m) kde L je součet všech délek řetězců a m je konstanta.
To je klasický příklad zavádějící formulace. Podobným způsobem byste totiž snadno došel k závěru, že každý algoritmus je (přinejhorším) lineární, pouze stačí vhodně zvolit, vůči čemu má být lineární… :-)
U třídících algoritmů se časová složitost váže k počtu tříděných elementů. V tomto případě je to L, což je součet délek vstupních řetězců.
Tak to tedy není. Nezlobte se na mne, ale počet řazených elementů je počet řazených řetězců. Neřadíte znaky, řadíte řetězce (tím spíš, že jste se minule sám zmiňoval o tom, že ve skutečnosti nebudete manipulovat se samotnými řetězci, ale pouze s pointery na ně).
Je to jen násobek dvou čísel, platí: O(n*c) = O(n)Tak především součin a ne násobek - a to souvisí s tím zamlžováním, o kterém jsem mluvil, ono totiž O(kn) je ve skutečnosti něco podstatně jiného než O(n). Prohlášením nepohodlných kritérií rozsahu problému za konstanty a vhodnou volbou parametru, vůči němuž budeme časovou složitost vyjadřovat, lze prohlásit za lineární jakýkoli algoritmus… Pokud má mít ale takové tvrzení nenulovou informační hodnotu, musí být jasně řečeno, vůči kterému parametru je to lineární, jaké základní operace považujete za konstatní v čase a které parametry rozsahu problému považujete za konstanty.
 . Řekl bych, že zmatek do toho zavádíš ty. Vstupy (délky) řetězců sice vždy budou konečné, ale žádnou konstantou omezené nejsou. Přirozených čísel je taky nekonečně mnoho, ale žádné není nekonečné.
Když mluvíš o složitosti algoritmu, musíš říct vůči čemu tu složitost počítáš. Když se mluví o třídících algoritmech, tak pokud není uvedeno jinak, implicitně se myslí počet tříděných prvků (v našem případě řetězců).
. Řekl bych, že zmatek do toho zavádíš ty. Vstupy (délky) řetězců sice vždy budou konečné, ale žádnou konstantou omezené nejsou. Přirozených čísel je taky nekonečně mnoho, ale žádné není nekonečné.
Když mluvíš o složitosti algoritmu, musíš říct vůči čemu tu složitost počítáš. Když se mluví o třídících algoritmech, tak pokud není uvedeno jinak, implicitně se myslí počet tříděných prvků (v našem případě řetězců).
             
            n.
             
            Tohle je ale právě princip níže odkazovanýho radix-sortu. Pro třídění řetězců různé délky pak lze využít zobecněného radix-sortu. Popis algoritmu nalezneš v: Hudec: Programovací tecniky, ČVUT 2004. Složitost algoritmu je O(n + L), kde L je součet délek všech řazených slov.
Podle toho, co tady doposud zaznělo, předpokládám, že vám jde o skupinu algoritmů, kterým se říká radixsort.
 Dále se praví, že je to algoritmus s lineární složitostí, ale pouze pokud m << n (je výrazně menší než n). Jak může mít algoritmus lineární složitost jen v některých případech? Vždyť i když bude prvků abecedy třeba milion, pořád s přibývajícím n poroste čas lineárně.
Dále se praví, že je to algoritmus s lineární složitostí, ale pouze pokud m << n (je výrazně menší než n). Jak může mít algoritmus lineární složitost jen v některých případech? Vždyť i když bude prvků abecedy třeba milion, pořád s přibývajícím n poroste čas lineárně.
            
        Tiskni
            
                Sdílej:
                 
                 
                 
                 
                 
                 
            
    
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.